Příspěvek: #101

U mna v okoli nie je ziadna repka je tu len same na jesen siate obilie . Tento tyzden tam behal traktor a striekal mate niekto tusenie cim sa to strieka? Je to nieco ako do repky alebo nejake hnojivo?

Příspěvek: #102

Toho je amigo,,,zpomalovače růstu,hnojiva,proti plísni.....Vetšina z toho včelám neublíží,ale když se to sejde jsou tak den dva agresivnější,ale okamžitej ůhyn snad ne.Co to dělá z dlouhodobého učinku se dá jen dohadovat(ale nebude to nic dobrého)....Buď rád,že tam máš jen obilí.....

Příspěvek: #103

(26.04.2020 21:58)zajíc napsal(a):  Ze se tady tak rozcilujete, vam to hlaseni k necemu je?

Ano, má. Pokud vím, že se v okolí stříká, více sleduji případné projevy otrav. Pokud by byly, lze vytušit, odkud pocházejí. I když je pravda, že malí zahrádkáři jsou také velké zlo.

Příspěvek: #104

Niekedy je žito horšie ako repka. Ak sú včely naučené chodiť naň na rannú rosu?

Příspěvek: #105

Frey se vším souhlasím co jsi napsal, až na tu chemizaci zemědělství. Máš vůbec představu co chemie se používalo za komančů, posléze v 90 a kolik se toho používá nyní? Chemické přípravky se natolik zdražily, že množství se rapidně snižuje v zemědělství a spíše se používá bodově než plošně. Jediná oblast, kde se používá zhruba ve stejném množství je sadařství a zelinářství.
Naopak se podívej kolik chemie používali včelaři dříve a kolik nyní. Není to spíše tak, že si včelař tu chemii, proti které brojí leje do úlu sám? Já například, se snažím včelařit tak, abych onu chemii minimalizoval a do budoucna se vyhnul téměř veškeré chemii. Postačuje provádět určité zootechnické postupy a ono to půjde i bez berliček.
Můj názor je místo hledání chyb v okolí raději hledat chyby u sebe.

Příspěvek: #106

J-K jak jsi přišel na bodové užití postřiků? To jako, že po poli jezdí postřikovač s 16m rozpětím, tryskama které se automaticky vypínají aby nedocházelo k přestřiku a celé je t naváděné GPS a on bude stříkat bodově?
To asi néé,,, třeba do řekpy vjedou 14X a stříkaj celé políčko

Příspěvek: #107

Je to tak jak píše j-k. Chemie v zemědělství je drahá. Do přírody chodím od dětství a když srovnám výskyt různých vzácných, ale i běžných druhů a kvalitu biotopů, tak je to dnes mnohem lepší než začátkem devadesátek, kdy byly pole i lesy totálně zpustošené a vyždímané. Tím neříkám, že vše je ideální.

Příspěvek: #108

Necudla, pokud mě někdo napíše, že místní zemědělci vjeli na políčko 14x, tak nevím co si myslet, protože buď mě taháš za nos, a nebo tam máte podnik, který bude brzy v krachu. To je jasná ekonomika provozu.
Ohledně onoho bodového použití postřiků. Tvůj popis v podstatě popisuje, jak stříkají velké zemědělské podniky. Menší podniky po návštěvě agronoma postříkají jen určité pole podle potřeby. No a ty nejmenší stříknou pole co potřebuje postřik a je jedno, zda pro plevele či něco jiného a vynechají prostory co postřik nepotřebují. Případně si vezmou ruční postřikovač a obejdou flek, kde jsou například bodláky.
Při cenách postřiků, si každý dvakrát rozmyslí a propočítá zda se vůbec vyplatí postřik aplikovat. Možná by se lidé divili kolik chemie se aplikuje v malém na zahrádkách a kolik se použije na polích. Dnešní politika nutí zemědělce používat minimum chemie a začít přecházet na ekologičtější činnost. I zemědělství již není intenzivní, jako to bylo dříve, ale naopak je snaha o extenzivní. Ze zemědělců se stávají převážně údržbáři krajiny. Je nejméně skotu za více, jak 100 let a tím se vše propisuje do krajiny. Například v 80 letech byli všude na vesnicích vlaštovky a jiřičky. Dnes se ekologové diví, kde jsou? Nedochází jim, že bez skotu nejsou mouchy koncentrované v jednom místě a tím se sníží počet těchto ptáků. To nemluvě o tom kolik lidí si dnes nechá uhnízdit tyto ptáky na fasádě. Pak jen poslouchám brek, jak ubývají zpěvní práci a že jistě za vše může zlý zemědělec a jeho chemie. Místo toho, aby se lidé zamysleli, jak efektivně pomoct přírodě vymýšlí hlouposti.
Takový je můj pohled na ekologii. Místo keců si vezmu sazeč a jdu nasázet 500-2000 stromků do lesa. Udělám něco pro sebe, ale i pro okolí. A když nesázím pro nějaké sdružení světe div se hajný to i zaplatí.

Příspěvek: #109

j-k ...aké stromy teraz sadíte v českých horách?

Příspěvek: #110

Javory, buky, duby, modřín, a 40% smrk. To se tu sází v různých poměrech. Já jdu pomoct hajnýmu občas. Jinak si doplňuji ve vlastním a u sousedů.
Na pastvinách, respektive mezích, jsem přidal naroubované jabloně a pár třešní. Na jaře to pomůže včelkám v létě z toho budou mít užitek ptáci a ovečky.

Příspěvek: #111

Číslo 14 je od tchána který jezdil s postřikovačem, 10 let Tecnoma a pak 8 let Horsch. A jestli jsi viděl někde pobíhat JZĎáka s ručním postřikovačem na zádech tak ho příště vyfoť a vystav to tady. Kolem jsou velké JZD, těm malý "farmáři" zaplatí za to, že jim jejich pole projedou postřikovačem.
Kdyby to nepostříkali tak asi těžkou budou mít 100 - 140q na Ha u pšenky. A maník v kombajnu by měl obrovskou radost z toho jak vylejzá čistit filtry z pole které je zapráskané pejřkou.
A to je tak k té tvojí ekonomice ,,, nepostříkají=nemají " .
Cena řepky je 15k za tunu, takže si rozmyslíš esi chceš vydělat nebo ne.

Příspěvek: #112

Je to jak píše neculda všude kolem nás, j-k závidím, pokud je to tak u vás, jak píšeš. U nás se nic takového nekoná. Postřik je drahý, ale vyplatí se, protože výnosy jsou po postřicích úplně jinde. Letos se zkouší nový pokus, řepku sílí přímo do strniště. Už je venku, za chvíli na ni bude postřikovač, jen co to trochu uschne. Tuším, že jako první dávají hnojivo. Herbicid přijde asi až na jaro. Obrovská úspora na palivu, žádné orba, žádné promítnutí. Herbicid je levnější než motohodina traktoru. Jen to chce asi přesunout do jiného tématu.

Příspěvek: #113

Tak u nás se povětšinou ještě oře. Řepka je nejblíž cca 10 km daleko. Hnojí se ještě povětšinou hnojem. Holt Podkrkonoší asi jiný kraj.
Jen pro pořádek, pejřka sejta nezasírá, tedy mě ne. Jediný problém co mám na kombajnu je rmen. I s minimem, nebo bez postřiků mám pole čisté, záleží na postupech. A s tím postřikovačem, taky se sem tam projdu. Vše záleží na tom, jak se hospodaří a jestli si člověk dělá na svém, nebo na družstvo či nějakou akciovku. V mém okolí je ještě dost starých sedláků co by těm moderním zpřelámali hnáty za ty moderní postupy.
Jinak není nic lehčího, místo nadávání začněte měnit okolí. Já to tak dělám. Vyprodukuju si vlastní hovězí i skopové.

Příspěvek: #114

To,ze je krajina min chemizovana než za komunismu je účelové šířeny mytus, kteří šíři sami zemědělci, hobby včelaři. Ano ubylo cisteren, možná vlaku chemie. Ale tato buranska chemie byla nahrazena sofistikovanými jedy jako například glyfosaty nebo neonikotinoidy. Rovněž se tolik nemorila semena např.kukurice, kdy jsou neonikotinoidy uvolňovány z rostlin celoročně. Lidi si u nas na sidlisti stezovali na hluk, prijela hygiena, zaměřila továrny a řekla. Normy hluku žádná z továren neporušuje i když součet hluku ze všech továren je protizakonny. Stejně to je s kumulativním účinkem moderni chemizace zemědělství. Vše se to sečte v krajině.

Další veci o které se nemluví je znečištění životního prostredi těžkými kovy z letecké dopravy či tzv. moderování počasí v rámci boje proti globálnímu oteplování. Baryum, stroncium, hliník a podobný bordel ničící imunitní systém včel v mikrobiomu včelího střeva podobně jako postřiky, byl na našem území naměřen certifikovanymi odběry dešťové vody, viz. odkaz níže. Feromagnetický krunýř včely pak funguje doslova jako vysavač těchto castic. Jste inteligentní lide, všimněte si ze po každém teplotně anomalnim roku (moderování počasí) jde imunita včel a jejich chov do háje. Včela je bioindikatorem kvality životního prostředí.

https://cistaoblohavodapuda.cz/kategorie/rozbory-vody/

Příspěvek: #115

(03.10.2024 11:33)stefanos689 napsal(a):  Je to tak jak píše j-k. Chemie v zemědělství je drahá. Do přírody chodím od dětství a když srovnám výskyt různých vzácných, ale i běžných druhů a kvalitu biotopů, tak je to dnes mnohem lepší než začátkem devadesátek, kdy byly pole i lesy totálně zpustošené a vyždímané. Tím neříkám, že vše je ideální.

Zajímavé, u nás je to přesně naopak. Dříve všude byli třeba motýli, v tuních čolci, žáby, večer u světel plno můr..
A teď? Motýlů a můr minimum a po čolcích ani stopy...
Jen jestli jsi to nevnímal jinak, než jsi začal včelařit. Mě třeba hmyz zajímá od mala, tak to můžu porovnat...

Příspěvek: #116

Nejsem zemědělec, ale bydlím v zemědělské krajině a okolo mého bydliště samí baroni. Velké lány a bezohlednost na okolí, takže těchto zemědělců mám plné zuby. Ale taky mám kamaráda, drobného zemědělce. Dneska jsem se ho ptal, kolikrát stříká řepku a on mně odpověděl , že ani jednou, že si nebude ničit pole, takže ji nepěstuje a proto nestříká. Zeptal jsem se jak to tedy technicky probíhá a zkusil jsem si to zaznamenat, takže by to zhruba mělo přibližně vypadat takto:
1. Předseťová příprava půdy a hnojení:
Aplikace hnojiv: Před setím se často aplikují hnojiva s důrazem na dusík, fosfor a draslík.
Herbicidy: Na podzim před výsevem nebo krátce po něm se mohou použít preemergentní herbicidy k omezení růstu plevelů.
2. Po zasetí (podzimní fáze):
Insekticidy: Proti škůdcům, jako jsou dřepčíci, se může použít insekticidní ošetření (např. při vzejití rostlin).
Fungicidy a růstové regulátory: Aplikují se v období podzimního růstu, aby se podpořil kořenový systém a omezila růstová výška.
3. Jarní období (vegetační fáze):
Dusíkaté hnojení: Doplňující aplikace dusíku k podpoře jarního růstu.
Insekticidy: Ošetření proti škůdcům, jako jsou krytonosci řepkoví a blýskáčci.
Fungicidy: Aplikace fungicidů proti plísním a dalším houbovým chorobám.
4. Těsně před kvetením:
Insekticidy proti blýskáčkovi a bejlomorce: Blýskáček olejkový napadá pupeny, zatímco bejlomorka napadá lusky.
Fungicidy: Ošetření proti houbovým chorobám, které mohou napadat květy a lusky.
5. Fáze po odkvětu:
Insekticidy: Ochrana proti škůdcům, jako jsou bejlomorky a dřepčíci, kteří napadají semena.
Fungicidy: Další aplikace proti houbovým onemocněním, pokud jsou podmínky příznivé pro rozvoj infekce.
6. Před sklizní:
Desikace: Aplikace desikantů (např. glyfosát) pro rychlejší dozrávání plodin a snížení vlhkosti při sklizni.
Tyto aplikace závisí na konkrétních podmínkách, lokalitě a výskytu škůdců a chorob, proto se počet a načasování mohou lišit. Celkově jde o 5–7 aplikací v průběhu vegetačního období, ale prý je možné i více aplikací..