(18.12.2012 1:49)tom.50 napsal(a):  Říká ti něco jméno ing. Smělý? Tuším že Václav. To je český včelař z Prahy, který tvrdí, že opakovaně dosahuje v silně zateplených úlech z 80mm polystyrenu, které si vyrobil před snad už 40 či více lety, průměru nad 100 kg medu na včelstvo a současně za celý rok zkrmí od 3 do 5 kg cukru. Tvrdí že je v jeho úlech sucho, i když jsou z neprodyšného polystyrenu a že je to tím, že rosný bod je vždy venku mimo úl a že toho se nikdy nedá dosáhnout se stěnou sice zateplenou polystyrenem, ale slabším.

Nevyzkoušel jsem. Tenkostěnaři či langisti, nebo jak nazvat zatvrzelce, začínají každou debatu o izolaci úlů argumentem, že včely v zimě úl nevytápějí. Ano, o tom není sporu a Smělý nic takového nikdy netvrdil. Tvrdí však, že včely úl vytápějí v době jarního rozvoje a tehdy silná izolace význam mít může a má, jsem o tom přesvědčený.
Je tu totiž ještě jeden a já tvrdím že důležitější aspekt, o kterém všichni tenkostěnaři (taky mám včelstva v tenkostěnných úlech s dřevěnou stěnou 20mm) cudně mlčí. A to je přehřívání úlu. Málokdo si uvědomuje, že samotné aktivní větrání, ani stovkou či několika stovkami včel nemůže úl ochladit. Jestli je tenkostěnný úl na slunci rozpálený nad 50 stupňů a vzduch má na slunci nad 36 a takto horký vzduch vchází do úlu, pak ho včely neumí ochladit jinak, než že uvnitř úlu něco odpaří a tepla se zbaví v podobě skupenského tepla a "vyženou" ho pak ven v podobě vodních par. Pak se tedy může stát, že co má v úle křídla nosí vodu (místo medu) aby ochladilo úl a neuvařil se plod ne? Pak by mělo silné "zateplení" velký význam.

Ať je to jak chce, Smělý asi nelže. V posledním jeho článku, který jsem četl jasně psal návod jak to vyzkoušet. On laminoval měkký polystyren (ještě se nevyráběl tvrzený či extrudovaný) novinami s epoxydem v několika vrstvách vně i uvnitř, nástavky nemají rámy jako je má například ing. Jindra. A tak na úle není nic co by mohlo tvořit tepelný můstek. Ing Smělý radí pochybovačům, že není nic snazšího než polepit tenkostěnný úl polystyrenem silným nejméně 80 mm a já dodávám, že "extruďák" na ten pokus (na rok, dva či tři) ani nepotřebuje žádnou laminaci či jinou ochranu. Nástavek nemusí mít samonosný polystyren, uvnitř bude přece normální nástavek. Jestli se to neosvědčí, nevadí, polystyren se strhá, nástavky obrousí a jede se dál.

Třeba je to blbost. Náklady na vyzkoušení a ne jen u jednoho úlu, je třeba jich tak udělat několik, nebudou zdaleka ani na 5 úlů činit tolik, co stojí jediný Hivet. Včelí mezeru si každý udělá jak má být a ne jako u Hivetu 15 mm.

Uvedl jsem tento příspěvek tím, že jsem nevyzkoušel. Letos to chci udělat tak jak píšu, jak radí ing. Smělý. Kdyby totiž úl zateplený dle jeho rady vyšel třeba o 20% dráž než úl "holý" a vyprodukoval třeba jen o 40% medu víc (když ne tolik co tvrdí on), pak je to bomba ne?