Příspěvek: #2101

(10.06.2019 11:57)jirka.marx napsal(a):  Vcely staví vždy studenou stavbu. Sednou si do rohu co nedal od cesna a plasty pak staví směrem k cesnu rak aby do nich šel vzduch který plod potřebuje. Boční zásobní plasty k cesnu směřovat nemusí ale prostřední plodové ano. My to hodnotíme podle nastavku ale rozhodujici je vzduch do plastu. Kdo má studenou stavbu a cesno či očka uprostřed má plodové hnízdo symetricky na obě strany jestli má Tom 50 studenou stavbu a cesno při straně měl by mít plod posunuty k cesnu a více zásob v ramcich od cesna. Je tomu tak pane Tom 50?

Tohle je zajímavá otázka.

Teď v sezoně tomu tak, jak říkáte, není, protože plod je kromě rámků "u zdi" ve všech vysokých rámcích a některé vč má kolečko plodu i na krajních rámcích. Často, aby zadní "krycí rámek" - tak se jim dřív říkalo - taky zaplodovaly, dělám tu fintu, že ke zdi dám stavební pro trubčinu. Vč se snaží spojit plod. Mimochodem, takhle přijímají první M zjara (jívy) o několik dní dřív než na jiné pozici.

Mimo vrchol, který je teď, to, co popisujete je jen u TS. A to je jediná nepříjemnost TS, že vč zasedne u česna a dokázalo by v předjaří padnout hlady na prázdných rámcích u česna a přitom má třeba tři zadní rámky narvané zásobami. Po plástu do strany v tuto dobu přejde, přes uličku nikdy.
Vždy zužuju (snažím se zimovat relativně slabá vč, přesněji, nesnažím se aby byla enormně silná) a zužuju v únoru, vždy se na to udělá den či dva počasí (nejpozději v prvním týdnu března). A tehdy se musí zezadu vyndat třeba 1-3 plné rámky (podle potřeby a "profesionálního odhadu"), celé "hnízdo" odsunout dozadu (bez zvedání rámků - hřebeny by to neumožnily) a mezi hnízdo a čelní stěnu dát ty dva nebo tři zásobní rámky. Když se mírně oteplí, přes uličky směrem k česnu se dostanou, dozadu většinou nejdou. Samosebou by i dozasdu přešly, ale až po oteplení s tagnaci rozvoje - ten je limitovaný zásobami, které v dosahu nemají a rozvoj stojí do doby, nbež je tak teplo, že to umožní. Jde o to, zda někdo chce rychlý jarní rozvoj nebo nechce. Já vycházím z toho, že chce každý.

Rozumím vám. Ing. Řeháček předpokládá u ED sedění na prostředku a pan Cimala dokonce používá dvě blinovky, každou z jedné strany. Já nemám třináctirámek, ale právě kvůli TS jedenáctirámky a tak tyhle kejkle nedělám. Vlastně nemusím, mám neobsedlé rámky jen u jedné strany - u té dál od česna.

Omlouvám se, že nedokážu na vaši stručnou otázku odpovědět ano nebo ne. Svět tam venku tak jednoduchý není a u včel tuplem ne.

Jo a jsem naučený, to jen pro úplnost pro ty, co dočetli až sem, dávat M a světlé rámky k česnu a čím starší souše tím dál od česna, tudíž nikdy žádné zebrování, ba přímo naopak. To proto, že zadní tmavé plásty za blinovkou zjara vyčistí a pak jdou do kotle na vyvaření. Protože nevytáčím nikdy vysoké rámky, nikdy bych je neměl bez zásob. Tahle informace je naprosto stěžejní pro úspěšnou obměnu díla v Dadantsystému.

Příspěvek: #2102

(06.06.2019 14:18)Martin Kolář napsal(a):  Z míst neumožňujících setřesení jako alernativa s částečně nejistým úspěchem je opatrné nabrání pár hrstí včel a přesypání do rojáku nebo do nějaké nádoby, podmínka je, že to vezmete s matkou, já to štěstí měl. Případně je motivovat k částečnému přesunu na lepší místo dýmákem.
Také podle zkušeností záleží na denní době. K večeru a když se snižuje teplota mi přelézaly aktivně a ochotně.

Když to nejde sebrat, např. jsou na zemi v trávě, položit přímo na roj souše, které je doslova nasají. Pak přehodit nástavku, ostatní si přeleze samo, včetně matky. Některému roji to trvá déle, jinému méně. Jakmile vyhodnotí, že je to jejich nový domov, vytvoří "dálnici". Je to poznat na první pohled.
Nikdy nepoužívám roják. Záleží na velikosti roje, takže buď 1ks L2/3 nebo 2ks. Netřeba rámků s plodem, netřeba dávat to sklepa, jen u roje, kterému hrozí spaření. Vždy mám pár souší a jednu-dvě se zásobami. Zbytek stavební. Jen u malých rojů jim dám více souší v různém stádiu vystavení. L2/3 vystaví za týden.

Příspěvek: #2103

Tak nějak tuším kde vznikla legenda že Langstroth vyráběl úly z obalových beden. Není to tak dávno.

Příspěvek: #2104

V neděli jsem chitil letos první roj, skoro se mi nevešel do rojaku...

Příspěvek: #2105

Už neviem čo je rojenie 2 týždne, nahodil som pred včerom pelochyty a je už definytíva rojeniu.

Příspěvek: #2106

mám dotaz, ve včelstvech v rojové náladě neplatí, že matka, která zůstala ve vyrojeném včelstvu po čase nevykouše zbylé matečníky? Jestli máte někdo chvilku zamyslete se prosím a vysvětlete mi " moje " vyrojení.
26.5 neděle první roj s oplozenou matkou v síle 1 VN 39*24, 4.6 úterý 1 poroj v síle 5 rámků matka v úterý 11.6 již klade, 7.6. 2 poroj v síle tři hrsti včel cca 2 rámky matka v úterý 11.6 již klade. Původní včelstvo včera 13.6. zbylá matka nalezena a neklade.

Děkuji.

Jo ještě doplnim, že ten druhý poroj nedostal mezistěny, ale souše. Aby si někdo nemyslel, že ta hrstka včel vystavěla a zakladla rámek z mesistěny

Příspěvek: #2107

už to tady někdo zmiňoval-některá včelstva si "odfouknou",zmladí se a pošlou jen jeden roj.Nová matka si to oběhne a zlikviduje konkurenci.
Jsou však i včelstva,která se vyrojí "do zblbnutí",roj-prvák,druhák,zpěvák...a jak se všelijak nazývají...a taková včelkstva já nerozchovávám,když chtěj,tak ať si letěj......pryč s nima

---

tu druhou půlku dotazu plně nechápu,v tom druhém poroji matka klade už po 4 dnech? jsou to poroje ze stejného včelstva?

Příspěvek: #2108

Jo,
presne tohle me udelalo jedno vcelstvo na druhym stanovisti a zrovna ten nejslabsi, ale tolik matecniku jsem nevidel jeste. Zbytek rozebran pro oddelky s matkama ze stepu, na nic jinyho nejsou.
Chose

Příspěvek: #2109

tak pokud by to bylo přirozené tak asi bych to taky dále nerozchovával, ale tady se jedná o můj zootechnický pokus a mojí chybu, chtěl jsem vědět, jak si poradí včelstvo s podsazeným nástavkem stavebních rámků. Jestli když bude přísun tak postaví dva nástavky SR. Tak dostávali od počátku dubna cca 1kg cukru 1:1 v roztoku týdně, nejdříve stavěly do toho ochlazení počátkem května jako blázen a měli 8 z 11 skoro celých rámků, ale pak se najednou " kousli " a stavba se zastavila, v tu chvíli předpokládám se dostali to té rojové nálady. Než-li jsem si to uvědomil, že je někde problém byly venku, no a svoji neznalostí, protože to byl můj druhý roj po 4 letech včelaření jsem je prohlédl a viděl, že tam mají ještě asi 10 matečníků tak jsem dva rámky po dvou nechal na oddělky, a v domění, že si matka zbytek zařídí sama jsem tam zbytek nechal. No a šli znovu ven a pak ještě jednou .

Naopak musím říct, že ta matka z prvního poroje je neskutečně velká a tu si určitě nechám pro další pozorování.
Už jsem to tady jednou psal, ne všichni se mnou ale souhlasili ( tak jak to bývá). Ale pořád tu řešíme chov matek z vajíček a matkama z rojových matečníků opovrhujeme a odůvodňujeme to dědičností rojivosti atd... Takže já si této matky z prvního poroje v tuto chvíli velmi cením a to přesto, že je to dle mého záznamu F3 původem od p. Rajsigla ( Prezentoval je jako Celle). Když její "babičku" F1 z r. 2016 stále mám, a pořád patří k tomu nejlepšímu co na včelnici mám a proto nebyl důvod ji vyměnit.

Příspěvek: #2110

Příspěvek: #2111

Pěkný poroj.

Příspěvek: #2112

Usadil jsem pěkný roj. Sice nebyl můj, ale podle směru, odkud mohl přilétnout, jsem vyvodil potenciálního majitele (a ten by měl být ok).
Byla to chyba - usadit ho?

Dal jsem jim 10 mezistěn, na které hned začaly stavět dílo. Třetí den jsem měl k dispozici 10 plástů (od jiných včel) s příliš vlhkým medem. Pár plných, pár napůl zanesených a pár skoro prázdných plástů. Nechtěl jsem ho točit, a tak jsem ho dal tomu roji jako druhý nástavek.
Byla to chyba? Neutlumí jim to potřebu stavět vlastní dílo, když dostali dost nového?

Příspěvek: #2113

nejdřív měly vystavět ty mezistěny...

Příspěvek: #2114

nevím jestli to nazvat chybou, ale nevyužil jste potenciál toho co vám ten roj nabízí tj. neskutečná stavba díla. Mohl jste mít celkem bez práce, včelstvo zimované na novém díle, ale vy jste mu dal dílo již vystavěné tak se Vám pravděpodobně na mezistěny vybodne.

Příspěvek: #2115

Ne nevyužil, ale zrušil.

A když už to přidat, tak dolů. Někdy to asi simuluje přínos z venčí (pokud nejsou očka), tedy přinášejí to do "hnízda" ze "směru" od česna.
Bylo to ale zbytečné, i nezralý a i nezavíčkovaný med by v plástech vydržel několik dlouhých týdnů do podletního krmení.

Příspěvek: #2116

Nojo, chyba. Ten spěch...
Pomůže tedy dodatečně oba nástavky prohodit?

A riziko toho neznámého původu?

Příspěvek: #2117

Ja som takto pridal odlozencu zasoby, ale nechal som len v rohu maly otvor vo folii - zavieckovanych sa zatial nechytaju, ale zvysok pekne prenasaju. Ci to prenasaju zhora alebo z dola je podla mna jedno, dolezite je dat to tak, aby prenasali, to samo o sebe simuluje znasku, rovnako ako ked im nad hlavu otocis flasu s roztokom

Příspěvek: #2118

(17.06.2019 12:30)Student napsal(a):  A riziko toho neznámého původu?

Študent to máš tak, riziko moru plodu by si eliminoval keby si roj ponechal tri dni na medzistenach bez možnosti znášky (napr. v sklepe), spotrebovali by všetko, čo si niesli a potom by plod kŕmili už bez spór moru...
Iné je klieštik, to môžeš roj ošetriť , no a čo sa týka ostatných rizík....

Příspěvek: #2119

Tomu nerozumím, můžeš to prosím nějak rozvést?
Jako když vyhladoví, tak se zbaví moru?
EDIT: A podle prvního zaplodovaného zavíčkovaného plástu by se to taky dalo poznat? (klinické projevy)

Příspěvek: #2120

Poslyš studente. Jsi-li opravdu student, tak tedy špatně studuješ. Měl bys to začít brát vážně a nastudovat biologii včely, její anatomii, v tomto případě trávicí systém, atd...
I když ti to tu někdo bude vysvětlovat, zsae vyplodíš spoustu otázek. Bez malty se nedá stavět. Alespoň tu maltu nastuduj, ten základní základ a pak tu diskutuj.