Příspěvek: #2521

(25.05.2021 0:09)TomasK1 napsal(a):  Josefe, Dušane - jen mne napadá otázka,kolik těch přelétáků v praxi obvykle děláte? ...

ja moc zkusenosti nemam - vcelarim 10 rokem
vcely ktere chovam jsou takova mistni zmes po nasich predcich - vsechno puvodem z roju - ty slavne rojivky
zadne slechtene princezne - tady se s tim nikdo nezaobera - s nimi zkusenosti nemam
takze kazdym rokem at delam co delam se prakticky u vsech rodin projevi RN - a na to aby se mi nevyrojili je nejucinejsi spominany preletak - zadne ty odebirani plodu, zasitovane dna, stanoviste ve stinu, dostatek prostoru, rozskrabani vencu zasob nad plodem, zebrovani, LBV a pod..... nic z toho mi nezabralo na 100% jen tu RN o par tydnu posouva
- je pravda ze jeste musim zkusit nejakou slechtenou linii - to bude bomba az to zabere .... a nakonec ji stejne nasi trubci skur...
- mozna je to aj snuskovymi pomermi tady ale co sleduji ostatni vcelare kolem tak je to u nich velice podobne
takze prakticky preletak delam skoro u vsech rodin a kdyz nepotrebuju rozsirovat tak to pak spetne spajam
a jak pise Jospr puvodni vcelstvo muzes vylozit hore na mezidno - kus drevotrisky nebo sololitu z latkami kolem - pak to pred znaskou spojis - tim padem nenavysujes pocet rodin
variant je monho

Příspěvek: #2522

Kdyz uz se ptas kolik? Nektery rok par,jiny polovinu,zalezi na prubehu roku,na pocasi,na snusce.Na to zadna sablona proste neni.Kazdy rok je jiny.

Příspěvek: #2523

nakonec ty preletakove oddelky se daji vyuzit i na vystaveni par sousi/noveho dila, pred tim nez se spoji s puvodnimi vcelstvy pred posledni snuskou nebo spis po odezneni rojove nalady.
stavebni pud by u nich mel byt vyssi nez u puvodniho vcelstva, je to tak?
ve finale ta rojova nalada nemusi byt az tak uplne k nicemu a jen ke skode, ale pokud se podari zabranit uleteni vcel a zchlazeni rojove nalady co nejdrive, tak ani snizena snuskova aktivita vcel cekajicich na vyrojeni nemusi trvat dlouho. cim driv se rojova nalada odhali, tim vic se z ni da vytezit bych rekl.

Příspěvek: #2524

Ale musí mít člověk dost prázdných úlů v zásobě, na ty přeletáky. Jinak, smysl mi to dává. Proč bojovat mermomocí proti proudu, když se proud dá využít...

Příspěvek: #2525

na ty přelétáky si myslím v krajní nouzy může stačit jakákoliv "bedna" do které se dá zavěsit potřebný počet rámků a udělat česno.

pokud platí souvislost rojení/rojové nálady s blbým počasím, které nepřeje snůšce, tak v těch přelétácích vyrobím se včelami krmenými cukrem nové dílo/vosk.

nevím teď přesně, zatím to pro mne nebylo důležité, ale říká/píše se, že na 1 kg vosku potřebuje včelstvo 3 kg medu? Tak pokud je v přelétáku budu krmit cukrem, tak i kdyby potřebovali 4 kg na 1kg vosku, tak je to 1 kg vosku/souší za 40-50 Kč. Když jsem naposledy tento týden kupoval mezistěny, tak tam kde jsem je kupoval, byla výkupní cena vosku 220 Kč/Kg a 1 kg mezistěn prodávali za 389 Kč/kg včetně práce 35 Kč/kg (to je cena v případě, že přinesu 1 kg vosku a budu chtít 1 kg mezistěn, tak doplatím 35 Kč/kg...aspoň to tak chápu).

Pokud 1 kg medu prodám za cca 180 Kč, tak vyjde nastejno jestli mi včely v rojové náladě "donesou" vosk nebo med, protože za ten vosk nakonec dostanu taky 220 - 40 (nebo 50) = 180 nebo 170.

Stavěcí pud sice také záleží na snůšce, ale pokud bych ve včelách záměrně vyvolával rojovou náladu a dělil je pak na oddělky, které by stavěly, tak špatné počasí vedoucí k rojové náladě není zas taková tragedie, jak to na první pohled vypadá.

Ve starých včelařských kalendářích byly kolonky pro zapisování nejen množství vytočeného medu, ale i množství vytěženého vosku, protože evidentně včelí vosk je rovnocený produkt včel s medem, jen to není potravina.

Příspěvek: #2526

No, ono to s tím voskem není tak jednoduché, na 1 kg vosku je to cca 12 mezistěn 39*24 a když Ti včelstvo za celou sezonu dá 1 kg vosku, je to dost úspěch.Výtěžnost není 100%, tkže s tím tvrzením, že za 4 kg cukru mám 1 kg souší....

Příspěvek: #2527

jojo, to je pravda, byl to hrubej odhad, ale v principu mi šlo o to, že rojová nálada nemusí znamenat prostě ztrátu materiálního užitku ze včel.

ale tady jsem se pak ještě díval, jestli ten údaj 3-4 kg nebyl mimo, a našel jsem toto:

http://jjvcela.sweb.cz/soubory/vcely52.html

cituji část:

V jeho práci se dále uvádí: „Hlavní příčinou je nesprávné vysvětleni vztahu mezi produkcí mednou a voskovou. Tvrdí se často, že na 1 kg vosku včely spotřebují 8 - 12 kg i více medu. Proto včelaři ve snaze, aby získali co nejvíce medu, omezovali stavební pud.“
Prof. Svoboda k tomu blíže vysvětluje: „Hodnotíme-li vosk i med kaloricky, dospějeme k jiným závěrům: 1 kg vosku dá 10, 15 velkých kalorií tepla. 1 kg cukru představuje 4,18 velkých kalorií tepla. Připustíme-li, že vosk může být vyroben včelami z cukru, pak na 1 kg vosku je zapotřebí 2,428 g cukru. Přepočítáno na med, který je směsí cukrů s 20% obsahem vody, pak 1 kg vosku se vyrobí ze 3,035 g medu. Znamená to, že 1 kg vosku má v sobě takové množství látek, které v sobě skrývají: energetického hlediska 3,035 g medu. Při pokusech bylo také skutečně zjištěno, že včely na vystavění 1 kg vosku spotřebovaly 3,5 - 3,6 kg medu.“

Příspěvek: #2528

Zdravím, 10. 5. se mi vyrojilo včelstvo, tak jsem ho rozdělal a vylámal matečníky jeden jsem tam nechal. Dnes jsem se chtěl podívat jestli nová matka klade a zaslechl jsem jak nová matka komunikuje s matkami v matečníkách takové to kvákání, tak jsem je rozdělal a našel jsem tam matečníky asi 5 kusů bylo vidět jak nová matka pobíhá kolem matečníků a vydává ty zvuky, tak jsem všechny matečníky zrušil a chvíli po té co jsem úl složil zaslechl jsem zase ty zvuky asi jsem nějaký matečník přehlídl. Co s tím udělat, znova rozdělat a najít matečníky nebo udělat oddělek, v úle nejsou vajíčka ani larvy jen trošička zavíčkovaného plodu.

Příspěvek: #2529

Znova rozdelat,kdyz uz to dopadlo takhle hloupe,mozna uz bude pozde a bude poroj.Kazdopadne pouceni pro priste,ze se ma vsechno delat poradne a peclive.Prehlednout matecnik neni nic mimoradneho,proto pokud uz vcelar postupuje takhle,znamena to ramek s vybranym matecnikem poradne zkontrolovat,je li jen jeden matecnik a ze zbytku ramku setrasat vcely a pozorne prohlizet.Matecniky muzou byt ruzne maskovane,muzou byt na necekanych misrtech,muzou tam byt teprve zakladene misky,ktere lehce ujdou pozornosti.

Příspěvek: #2530

Josefe, k tomuto mám jednu připomínku nebo dotaz....objevil jsem matečníky, aspoň tedy myslím, že to byly matečníky, protože to byl takový delší váleček, které byly vytvořené prakticky na ležato na horní straně spodní loučky na dolním okraji plástu, který končil nad horní plochou spodní loučky. A byly vytvořené/položené tak, že ani prakticky nevyčuhovaly do stran, prostě jak housenka na horní straně spodní loučky. Takže vůbec jako typické matečníky nevypadaly. Ale protože to vypadalo divně a ne jako zavíčkovaný trubec nebo dělnice, tak jsem to prohlížel i z druhé strany plástu a tak jsem zjistil, že je to takový váleček skrznaskrz.

Bohužel jsem neudělal to, abych prozkoumal vnitřek, tak nevím. A ani nevím, zda bych poznal, že je v tom matka nebo dělnice, trubce bych asi poznal.

Dotaz na zkušenější - je možné, aby matečník byl vytvořen naležato, vodorovně?? Nebo musí a bude vždy svisle?

Příspěvek: #2531

Matecniku predchazi miska a ty byvaji na spodni strane plastu,ne vzdy je tam misto na vytazeni klasickeho "buraku",nekdy ho vcely ruzne zatoci.Ne vzdy je miska na spodni strane plastu.Ne vzdy je videt na prvni pohled.Az budes vcelarit delsi dobu na tyhle vceli vychytavky prijdes.

Příspěvek: #2532

nevíte někdo, zda jde do včelstva, které se odrojilo a zůstaly v něm 1 či více zavíčkovaných matečníků, přidat rozkladenou matku a odebrat ty plásty se zavíčkovanými matečníky?

přijmou ty včely tu novou matku?

ptám se proto, že uvažuju, jak překlenout, respektive zkrátit to období, počet dní, ve kterých ve včelstvu není každý den zakladeno XYZŽ vajíček z toho důvodu, že v něm chybí kladoucí matka.

Mám totiž bokem několik matek z nepovedeného přelarvení (v miskách nenarazily žádný matečník, zato na plástech s plodem, kde zůstali nějaká vajíčka, si narazily matečníky, tak jsem je zužitkoval) a původně jsem je chtěl držet do podletí za účelem výměny matek před zimou, ale teď, když se v jednom včelstvu odrojila kladoucí matka (asi v neděli) tak než se vylíhne, oplodní a rozklade nová, pokud se vrátí ze snubního proletu, tak abych tuhle věčnost trochu zkrátil.

Zkoušeli jste to někdo takto krátce po vyrojení do včelstva přidat kladoucí matku?

Příspěvek: #2533

Zavíčkovaný matečník je pro včely jako matka. Proto se při zavíčkování prvého matečníku rojí.
Pravděpodobnost nepřijetí by byla zřejmě větší, než při výměně matky. Plásty s matečníky by měly být nad mřížkou.
Navíc plodová pauza v tuto dobu včelstvo pro letošní snůšku významněji neovlivní. Z vajíček, která v této době matka naklade, budou létavky až za 6 týdnů a to už většinou moc snůšky není.

Příspěvek: #2534

(28.05.2021 17:12)TomasK1 napsal(a):  nevíte někdo, zda jde do včelstva, které se odrojilo a zůstaly v něm 1 či více zavíčkovaných matečníků, přidat rozkladenou matku a odebrat ty plásty se zavíčkovanými matečníky?

“Umělý matečník”. Popisoval to tu mnohokrát Havelka.

Udělám trubičku z mezistěny tak že proužek natočím na hmoždinku. Konec zalepím čtverečkem z mezistěny asi 10x10mm. Stačí teplo z prstů. Do zalepeného konce píchnu tři dírky malým hřebíčkem. Vezmu matku nechám ji vběhnout do trubičky hlavou napřed. Když bezpečně vím že je na konci druhý konec zmáčknu nebo ohnu. Tím matku uzavřu. “Matečník” vmáčkneš na plást s těmi zavíčkovanými. Za dva dny se podíváš, matka běhá po plástu a původní matečníky jsou zrušené. Vyzkoušeno mnohokrát, možná jednou se nepovedlo ale nejsem si tím jistý.

---

Učil jsem se to tak že jsem z prvního úlu v řadě vzal matku a udělal oddělek. Když zavíčkovaly nouzové matečníky přidal jsem takto matku z druhého úlu. Když zavíčkovaly matečníky v druhém úlu, dostaly matku za třetího. Takhle jsem to udělal šestkrát. Byly to matky o které jsem mohl přijít.
Pak už jsem takto měnil matky o které jsem přijít nechtěl.

---

Kdo to nezná tak si to takhle vyzkoušejte na “bezcenných” matkách. Pak budete umět beze strachu přidat matku na které vám víc záleží.

Příspěvek: #2535

pánové díky oběma za reakci a rady, zkusím ten umělý matečník popsaným způsobem.

těch 6 týdnů mezi vajíčkem a létavkou mne nenapadly, díky za připomenutí. loni jsem vytáčel naposledy/podruhé 16/7 po odkvětu lípy. nevím, jak to bude letos, jestli i ty lípy budou zpožděné, jako letos vše, nebo jestli až se teď oteplí v červnu a červenci, tak lípy pokvetou v "obvyklém" čase. Ale i tak, říkám si "co kdyby" tak když ty matky mám, tak bych je zkusil přidat postupem popsaným Kohoutem, když nic jiného, tak se zase něco naučím a příští rok to může být součástí proti-/porojových opatření, když bych si odchoval matky s předstihem.

Příspěvek: #2536

Kdybys k tomu ještě něco potřeboval tak se ptej. Nebo se tu snad ná najít návod přímo od Havelky.

Příspěvek: #2537

Tak jsem úl dnes ráno rozdělal, byli tam ještě tři matečníky zrušil jsem je mladou matku našel a zabil. Z úlu jsem udělal dva oddělky a zítra si jdu koupit dva matečníky stejně ta původní matka od začátku nestála za nic a její potomci to bude stejné.

Příspěvek: #2538

https://journals.plos.org/plosone/articl...ne.0150362

Článok tu už bol prediskutovaný vsúvislosti s VD. Časté rojenie znižuje počet VD plodovou prestávkou. Prirodzené roje a umelé roje sú v tejto súvislosti rovnako účinné na zníženie počtu VD. To, že včelstvá v malých dutinách sú odolnejšie voči VD je len dôsledok ich rozmiestnenia v priestore = koncentrácia včelstiev na včelnici a v krajine je neprekonateľná prekážka v prirodzenej obrane včelstiev voči patogenom.
Preleták /umelý roj/ a spojenie včelstiev po plodovej prestávke o niečo zníži produkciu medu, ale zlikvidujete RN, môžete rozmnožiť počet včelstiev a podstatne odstránite VD.
Ale je viac roboty.

Příspěvek: #2539

Dneska to vypadá, že bude krásně. Dneska by to šlo.

Příspěvek: #2540

Jenom vypada.Opet silny studeny vitr,hromadne vylety za snuskou,kdyz vysvitne slunce,hromadny navrat jakmile se zatahne.Ve ctvrtek jsem se vracel z prace kolem pate hodiny odpoledne a na sklo auta jsem chytl 2 orientovane roje na dalnici mezi Brnem a Vyskovem a treti primo celne v Rostenicich na Vyskovsku,z toho zrejme moc nezbylo,soude dle vrstvy vcel na skle a predku meho jumpiku.I tak konci rojeni vcelstev
Preletak dokaze Alberte snusku podstatne zvysit,protoze v preletaku je pretlak letavek a malo ulovych vcel,ktere se staraji o plod.Ty jsou po urcitou dobu zcela bez prace.