Příspěvek: #1541

1Kg roja donesie 7,5 kg agátu čo sa dá vytočiť/ 4 plásty B /.

Příspěvek: #1542

Roj osazenej na mezistěny? To se mi nezdá. Možná na souše, ale to jsem nezkoušel.

Příspěvek: #1543

U mě před dvěma týdny usazený roj o váze cca 4kg donesl do dneška minimálně 15 možná 20 kg. Roj byl usazen pouze na mezistěny a při rozšiřování na druhou bednu jsem přidal dolů 4 souše, které včelky okamžitě vyčistily od zbytků melecotózy a matka je hned zakladla. Hodně pomohl akát, teď je snůška z malin a smrků o poznání slabší (vše nějak zasychá), ale med v obou nástavcích už víčkují a tento týden s rozkvětem lípy dostanou medník vystrojený převážně soušemi, stavební pud už trochu slábne, ale na konci týdne má sprchnout a trochu se ochladit tak snad bude snůška z lip a lesa ještě slušná

Příspěvek: #1544

Za 14 dní postaveno 18 mezistěn a z toho 10 zaneseno medem a zavíčkováno, tak to teda čučím

Příspěvek: #1545

(12.06.2017 6:47)Miroslav Vochozka napsal(a):  Rojení je jev pro včelaře nevítaný.
Jenže, když už se včely vyrojí a roj je usazen, není nic lepšího!

Já radím nechat roje pracovat - stavět a když na něj není místo, prodat.

Včelstvo v rojovce lze několika způsoby uměle zrojit. Pominu všechny možné přeletáky a jiné. Prostě se vydrezurujou tak, že se setřesou z rámků na náběhovou plochu (vlnitý plech) před úl i s matkou rámky se použijí jinde a jim nic jiného nezbyde po několika hodinách až po začátku divoké stavby, překonat rojovku a část rámků bez plodu vrátit.

Osobně používám dresuru odebírání zavíčkovaného plodu, tím dorovnám sílu jinde.

Dále jsem se dočetl tzv. termín vybubnovávání včel z úlu do úlu. Tehcnicky je to něco takového, že se dva úly postaví vedle sebe lépe proti sobě, mezi ně jakási výběho náběhová plocha a vytrvalým tlučením do jednoho úlu ve kterém má včelstvo rojovku, vyběhne přes ten náběh do druhého úlu i s matkou. Asi to lze použít jen u prvoroje.

Dále je znám termín tzv. panenský roj. To je opětovně vyrojené včelstvo které se již daný rok rojilo. To znamená, že včelstvo samo od sebe umí mnohem efektivněji dělat oddělky než včelař. Včelaři na tuto možnost dělat oddělky zapomínají, protože to je sice o rojení ale děleném rojení. Také to dokazuje, že včelstvo se v podstatě nikdy nepřestane rojit pokud má k rojení podmínky.

Dále pozoruji již několikrát letos u mne tzv. tiché rojení, zatím jsem se oněm nikde moc nedozvěděl, kdysi na Pandoře a Optimal diskuzi, toto rojení popsal p. Květoslav Čermák jako miniodrojení - miniodrojek. V podstatě jde o průzkum dutin v terénu pátračkami, ale k vlastnímu odrojení nedojde v mohutném letu jak je známo, ale v postupném přemístění dělnic a neoplozené matky do nové dutiny. Celkově jsou tyto roje menší, jsou to druhoroje, ale bez znaků mohutnýho výběhu. Samotné opouštění úlu je nenápadné a trvalé i několik dnů, zpočátku přelítnou průzkumnice a pár zverbovaných dělnic, potom neoplozená matka a nakonec zbytek přesvědčených dělnic. Zásoby si berou asi třetinové oproti klasickým silnějším porojům. Přisuzuji toto jednání včelstvům, které jsou po dresuře nebo po přeložení původní matky i s oddělkem jinam, ale ikdyž vznikl nouzový chov matek v dresurovaném včelstvu, rojová činnost neustala a část dělnic v rojovce se prostě potichu odrojís nějakou matkou co se vedle jiných vylíhla.

Rojením a rojům se snad nelze vyhnout, patří to ke včelaření. Včelaření jak známo posledních 100 let s pohyblivým dílem rojové chování včelstev nechápe a proto se tolik rojů vydá jinam. Včelstva se vyrojí proto, že včelař svým myšlením o silných včelstvech chce hodně a je chamtivý, přitom podle prostoru co včelstvo má, má každý včelstvo své vývojové maximum a na nějakých rojilkách to celé nevisí. Rojilky jinak vřesové včely mají právě své výhody pro svou rojivost na vřesovištích, kdy se částp prostě a pro někoho nepochopitelně zlikviduje kvůli těžbě medu. Jiná část se přetřese a zakrmí.

O rojení včelstev by se měl každý začátečník včelař zajímat místo kradení hotových včelstev i s úly druhým. Kdo si neumí chytnou a udržet roj a přezimovat ho, není včelař a nikdy se včelaření nenaučil. To píšu hlavně kvůli chytrým včelařům co doporučují vychovávat ve věznicích budoucí včelaře. Pochybuji, že se v kriminále chodí po krajině s rojopastěmi a navnazují se roje z okolí včelnic do vlastních úlů. Že jim dojede k branám věznice fůra stavebních prken, z kterých si vyrobí úly. Opravdu takto se s hotovými úly plyných včel za branami věznice včelaření vězni nenaučí a nechci ani domyslet co budou dělat když jim skončí výkon trestu a budou přemýšlet co dělat.

Příspěvek: #1546

(12.06.2017 15:45)Petr K. napsal(a):  Roj osazenej na mezistěny? To se mi nezdá. Možná na souše, ale to jsem nezkoušel.

Roj osadený na súše ti dá o 50% viac medu než stavia na medzistieky.

---

Známemu sa teraz roja včely a to vôbec nechápem.

Příspěvek: #1547

Jeden můj rádce v začátcích říkal:"oddělky jsou jen práce a cukr - pěknej roj ti dá ještě 20kg medu".

Příspěvek: #1548

pěknej oddělek ti dá i 40kg a bez krmení

Příspěvek: #1549

sběrný dá i 60

Příspěvek: #1550

...a taký "rybársky" aj 100 kg...

Příspěvek: #1551

... a Merkuriho aj 200

Příspěvek: #1552

A já ho mám většího, heč!

Příspěvek: #1553

(13.06.2017 16:42)Louky napsal(a):  pěknej oddělek ti dá i 40kg a bez krmení

(13.06.2017 19:01)Marec napsal(a):  sběrný dá i 60

....jo jo to dá úplně bez problémů, ale až příští rok....když budeš mít štěstí...

Příspěvek: #1554

Příští rok ti dá uplně to samý co ostatní starší včelstva. A když uděláš při první příležitosti oddělek z 8 plodovejch plástů, tak ti v pohodě 40kg donese.

Příspěvek: #1555

A tím se dostáváme k tématu chovu a zimování silných včelstev, aby bylo z čeho tak silné oddělky před hlavní snůškou dělat. Letos to u mě nepřipadalo v úvahu a z jara jsem jen spojoval, ale práce se silným rojem je radost tři týdny, tři nástavky a z toho víc jak polovinu postavily. Lípa rozkvétá a sobotní avizovaný déšť by mohl vše podpořit i na vyprahlé Drahanské vrchovině.

Příspěvek: #1556

(11.06.2017 21:04)Jozef 333 napsal(a):  Toto je typická situácia,kedy si včelár myslí a všetko tomu nasvedčuje že si chcú včely vymeniť matku,ale o tomto čase to na 90% dopadne tak,že včelstvo sa nakoniec vyrojí.Tak to chodí u mňa.Tiché výmeny,tie včelstvá riešia neskôr,mesiac august.

No tak som sa tentokrat vosiel do tych nepravdepodobnych 10 percent. Siel som uz naistotu dnes spravit poriadok, ze odstranim staru matku a necham jeden matecnik, no na moje prekvapenie jeden matecnik vybehnuty a zvysne dva vykusane, stara aj mlada asi este neoplodnena matka si veselo pobehuju po plastoch. Tak som ich nechal, nech si to vyriesia vo svojej rezii

Příspěvek: #1557

Ahoj, jsem newbie co se včelaření týká. Mám 4 včelstva na kombinovaném systému Lang 2x 2/3 (medník) + 2x 1/1 (plodiště). Včera jsem jen zlehka nakouknul do medníků jak na tom holky jsou. U jednoho včelstva jsem zjistil že v nejvyšším nástavku medníku jsou asi 4 rámky zakladené plodem, dělničím a byly tam 4 rojové matečníky . Je to jedinné včelstvo, do kterého jsem dal mateří mřížku.

Když jsem jí tam dával tak jsem nechal jedno očko v medníku otevřené, kvůli trubcům aby mohli ven. Původně jsem si myslel že jsem asi matku přehlédnul a uzavřel ji nad mateří mřížkou a tak tam začala klást. Jenže po rozebrání plodiště byla většina rámků zakladena plodem nejrůznějšího stáří a dokonce i vajíčky (matku jsem nenašel a díky velkému počtu vajíček ani dál nehledal). Jak je to možné ?

MM jsem jim dával po vytočení medu, protože na jednom medníkovém plástu byla trocha plodu a nechtěl jsem aby mi matka kladla do medníku. Vajíčka tam teda v tu dobu nebyla.

Připadá mi jako by matka přelezla venkem z medníku do plodiště, nebo obráceně. Podotýkám že MM sedí krásně a není tam žádná škvíra kudy by se protáhla.

Příspěvek: #1558

Získal jsem 3 smetence. Smetení proběhlo ve večerních hodinách a u jednoho bylo pravděpodobné, že se možná smetla i matka zdrojového včelstva. Mladé matky jsem měl v klíckách. Včelstva na stanovišti hned, nemám chladný sklep. Po dvou dnech od usazení jsem "ošetřil" 15% kys. mléčnou, takže jsem jim to rozhrabal. Včelstvo krásně stavělo, mělo 3-4 mezistěny a jako jediné ze tří si odebralo cca 1l sirupu. Po kyselinovém dešti se ale půlka včelstva začala rojit a skončila na stromě, druhá půlka dál pracuje v úle.
Roj špatně přístupný, ometal jsem na 6x a stále se tam i na druhý den tvoří minichuchel, většina včel byla ráno úle. na střeše úlu nocovalo cca 50 včel. Ráno začalo prát Slunce a včely asi do 2 hodin vyhrnuly na přední a boční stěnu nástavku, měly jen očko nástavku, plné dno a desku lamina jako střechu (večerní improvizace-roj ze smetence už na druhý den jsem nečekal), tak jsem jim udělal ještě nové nízké dno se sítem, přidal polystyren pod nouzové víko a přidal krmný nástavek se sirupem. Smetl jsem zase co šlo ten minichucel ze stromu, i to, co bylo na stěně úlu a dal dovnitř.
Úvaha:
1. V původním úle byly dvě matky, kyselina a rozhrabání způsobilo úprk staré se svými kmenovými přemetenými družkami.
2. Včely vylézají před úl, protože je jim horko.
Prosím o radu, co je špatně? Matka může opakovaně opouštět úl a vracet se na stejné místo na stromě? Když by tam byla opakovaně, proč tam teď nejdou i ty ostatní? Nebo je to osiřelec, který neví, co má dělat?

Edit: nyní, po cca 2 hodinách od úpravy úlu, včely vlétají a vylétají do úlu, na stromě stále nezvětšující se minichuchel.

Příspěvek: #1559

Po další hodině úl téměř prázdný, na stromě stále stejně malý minichuchel. Znovu smeten, je to tak 50-70 včel, dán do úlu. Kam ale zmizel 1kg včel, který byl v úle přes noc a na úle během dne?

Příspěvek: #1560

Ja ošetrujem roje a zmetence až keď má matka zakladené aspoň 2 vystavané medzisteny, to už je včelstvo dá sa povedať stabilizované a zabývané. Pre teba je ešte horšie to, že tam mohli byť teda 2 matky a včely zostali (či skôr uleteli) so svojou starou matkou.