Příspěvek: #1701

jozef presne toho by som sa bál u zebrovania s medzistenami...
že skôr to rojenie vyprovokujú...

Příspěvek: #1702

(17.01.2019 15:47)goro napsal(a):  

(13.01.2019 12:26)patko79 napsal(a):  ... tak ja som práve zebrovaním plodu znížil rojenie zo 100% na prijateľných 5%. ... až zebrovanie plodu, kde vedľa seba nemôžu byť rámiky so zaviečkovaným plodom zabralo.

patko teda poraď čím zebrovať, dávaš tam súše alebo aj medzisteny?
... to obdobie keď to robíš je kvet čerešni?
či až v repke (nebolo by to neskoro?)

Pri vysokých rámikoch v plodisku Ti poradil Jozeff - nikdy nie veľa medzistienok naraz!!! To je skoro istota, že sa vyroja. Matka musí mať priestor na kladenie a na rozhraní čerešne/repky potrebuje súše. Nikdy nerozširujem vysoké plodisko dvomi rámikmi naraz, to je kontraproduktívne, jeden by zaniesli sladinou a peľom ako dosku.
Pri nízkych nadstavkoch je to trocha iné. Tu na rozhraní čerešne a repky medzistienky nedávam. V tomto čase dávam buď súše alebo rozškrabané žemľové plásty s kúskami medných zásob a do druhého nadstavku odspodu idú dva stavebné rámiky (v prvom sú už dva vystavané a zaplodované v tom čase). Takto zebrujem v NN už štvrtý rok a roje nemám. Na repke je to už potom jedno, tam pokojne sypem už len medzistienky a ak niektorú zanesú medom, ide do medníka. Do prvého NN už celú sezónu neleziem, zebrujem od druhého NN vyššie. Ide to rýchlo, jeden úľ 5 minút.
Toto funguje v mojich podmienkach perfektne. Lenže nedá sa napísať, že to bude všade rovvnako. Ja napríklad na čerešni mávam plod v dvoch troch NN a na začiatku repky pridávam niekde 4 niekde 5 NN. repka zvyčajne kvitne 10 až 14 dní takže viem, že ešte budem minimálne jeden NN pridávať. Nemusím preto tlačiť na stavanie medzistienok. Niekde dám tri, niekde štyri do plodiska a zvyšok sú súše. Pri pridávaní ťahám čerešňu do medníka a tým vytváram priestor pre kladenie matky. V polke repky už je ten pomer súší k medzistienkam opačný

Příspěvek: #1703

Vďaka...
Asi budem musieť môj lenivý systém, kde pri čerešni pridávam štvrtý NN nad plodisko aby mala matka kde klásť prehodnotiť
napchám jej teda tie plásty do plodiska ...

ešte otázočka:
tie SR do N2 dávaš tiež medzi plod?

Příspěvek: #1704

Stavebné rámiky mám po dva v prvom aj v druhom NN druhé od kraja

Příspěvek: #1705

A to tam dáš SR na jaře a pak už s nima nic neděláš? nebo vyřezáváš? jestli jo, tak proč je máš tak nízko?

Příspěvek: #1706

Louky, nízko sú preto, lebo nepoužívam mriežku.
Dva stavebné rámiky sú vo včelstvách aj teraz. Po prvých preletoch ide jeden z nich do nadstavku, kde matka ploduje - druhý od kraja. Z tohto nadstavku bude po prehadzovaní prvý nadstavok, s ktorým sa už celú sezónu ani nepohne. Akonáhle matka zaploduje tento rámik, pridám jej druhý. Po zaplodovaní je čas na veľkú rošádu, kedy putuje tento NN na samí spodok (obyčajne zosamého vrchu úľa). Netrhám plodisko, ide na neho druhý plodiskový nadstavok s ďalším stavebným rámikom alebo rovno s dvomi. Potom 3NN, kde je už plodových plástov menej alebo žiadny. Takto už budú usporiadané celú jar a leto, už len zebrujem.
Matku držia stavebné rámiky dole, vďaka tomu je mriežka zbytočná, nepotrebujem ani NN s medzistienkami, ktorí niektorí používali ako náhradu za mriežku, aby im matka nešla rýchlo plodovať do medníka. Keďže trubce do úľa jednoducho patria, v 1 NN rámiky nevyrezávam a ani do neho neleziem. Vyrezávam len z 2 NN prvý krát na agáte.
Ten prvý nadstavok sú tak najstaršie plásty, ktoré po nasledujúcej zime idú na vytavenie. Skúšal som aj pridávať celý NN a do nadstavkov neliezť, trhať plod, používať viac stavebných rámikov, ... Toto sa mi ale osvedčilo najviac a vyhovuje mi to. Nemám problém s blúdením matky po úli a roj je pre mňa už pomaly vítané spestrenie (a to som kedysi mal z 30 rodín 40 rojov ).

Příspěvek: #1707

K rojení:
Pominu li všechny externí impulzy jako je počasí, snůša ap.
Uvnitř úlu jsou více méně jen tři.
Prostor, stáří matky, ale hlavně plod.
Funguje to tak, že dokud převládá otevřený plod k rojení nedochází, jakmile se to překlopí a začíná převládá zavíčkovaný plod.
Krmičky mají míň práce a přestanou krmit i matku ta zeštíhlí a může opět dobře létat.
Sledujte poměr zavíčkovaného a nezavíčkovaného plodů, taky vzhled matky hlavně v druhém nebo třetím roce jejího stáří.
Rojení zabráníte odebráním jednoho nebo dvou zavíčkovaný plástů bez včel nebo i s níma aby opět převládal nezavíčkovaný plod těmi potom můžete posílit slabší včelstvu nebo odělky.
Definitivně zabráníte rojení, když ještě aspoň z jednoho nezavíčkovaného plodového plástů opatrně smetete kojíčky a ty opět přidáte do slabších nebo odělků.
Tohle je 90%,samozřejmě, že může docházet k extrémů a vyjímkám.

Příspěvek: #1708

Výborný postreh, toto je tiež jeden z dôvodov rojenia. Podľa mňa nie taký veľký ale veľmi významný. Preto na repke včelám "púšťam žilou". Niektoré včelstvá však majú tendenciu rojiť sa už dávno pred tým, ako sú vo včelstve väčšie plochy plodu ( cca 15 nízkych R) . Už pri prehadzovaní zostavy majú misky, niekde aj s vajíčkom.

Příspěvek: #1709

Mám 2 roje ze 40 včelstev. Znamená to tedy že ve dvou včelstvech převládal zavíčkovaný plod a v třiceti osmi plod otevřený?

Příspěvek: #1710

Kohoute

Skús pokus a potom nám dáš vedieť.
V 40 rodinách nerob žiadne zásahy do plodiska, ale že žiadne, pridávaj len medníky. Mno a tie, čo sa vyroja okamžite rozober a popíš situáciu. Vždy keď sa nejaké vyroja skontroluj všetkých 40 rodín a zapíš plochu nezaviečkovaného plodu a plochu zaviečkovaného, rámiky vracaj presne tak, ako si ich vybral. Aby to nebolo také jednoduché, zapisuj si aj rozloženie zaviečkovaného plodu v plodisku. Bude to super, zhodnotíš nám to tu na konci sezóny

Z mojich skromných skúseností Ti napíšem len pár postrehov. Rodiny, z ktorých vyletel roj, mali väčšinu plodu zaviečkovaného, matka síce plodovala, ale plodovanie obmedzovala.
V čom pomohlo zebrovanie? Pomohlo v tom, že ako sa včielky z rámika liahli, okamžite mali k dispozícii plod na susednom rámiku, o ktorý sa mohli začať starať. Môžme o tom diskutovať, polemyzovať, čo ako kedy, ... mne to funguje vynikajúco a meniť to v NN nebudem.
Čo sa týka dadantu, tu to robím obdobne, medzi dva zaviečkované rámiky s plodom ide v skorú jar súš/zásobný rámik, kde matka môže ihneď klásť.

Příspěvek: #1711

Patko já na jar zakomorujem a potom sa vkladajú len medzisteny.Kde by som súše do dadant plodiska zobral ked ich všetky vytopím.
Ty otáčaš staršie plásty v plodisku?

Příspěvek: #1712

Kohout
Ano znamená to, že v těch dvou došlo ke kritickému poměru zvýšeného zavíčkovaného plodu vůči otevřenému a kojiček bylo mnoho, tak vlastně ty to spustí.
Jakmile matka zeštíhlí je rozhodnuté,

Příspěvek: #1713

Když je plod otevřený 6 dní a zavíčkovaný dvakrát tak dlouho tak vždycky když se vyrojí tak najdu zavíčkovaného víc. Zvlášť když matku nekrmí a ta omezí kladení.

Když tedy otevřu vyrojený úl nabízí se dvě tvrzení.
Ve vyrojeném úlu je víc zavřeného plodu než otevřeného.
Včely se vyrojily protože je víc zavřeného plodu než otevřeného.

Když se ti včely vyrojí a úl otevřeme já ti dokážu pravdivost prvního tvrzení. Dokážeš pravdivost tvrzení druhého?

---

(19.01.2019 10:40)patko79 napsal(a):  Kohoute

Skús pokus a potom nám dáš vedieť.
V 40 rodinách nerob žiadne zásahy do plodiska, ale že žiadne, pridávaj len medníky.

Skúsim. Slibuju. Medníky nebudu přidávat postupně ale všechny najednou.

Příspěvek: #1714

Kohout
Ne to nedokážu.
To by bylo příliž jednoduché.
V určitý čas je zavíčkovaného plodu vždy víc než otevřeného, souhlasím s tebou a proto tam zmiňuji i kojičky pokud je jich o mnoho víc než je potřeba na starost o otevřený plod, začnou se nudit a to se dá pozorovat v podmetu, na česně i na úle.
Holky posedávají a nemají žádnou činnost,když se k tomu přidá správný čas, dostatek pylu a snůšky, potom dojde k vyrojení.
Takže zjednodušeně:
Rojení je přirozené rozmnožování včelstev a dochází k němu každoročně v období od května do konce června.
To je všeobecná norma, ale může nás to překvapit kdykoliv,mimo zimu a brzkého jara.
Já jen tvrdím,že ten hlavní impuls dají kojičky které se nudí a vědí, že z velkého množství zavíčkovaného plodu bude dostatek nových včel.
Jaký je ten kritický poměr, to nevím a může být v různou dobu různý.
Ale pokud převáží zavíčkovaný plod, teprve od této chvíle nastane nebezpečí vyrojení.
Obranu jsem popsal, ale určitě můžou pomoci i jiné postupy.
Jinak k pochopení kritických poměrů můžeš dělat to co popsal patko79.
Po vyrojení spočítat plochu zavíčkovaného plodu.
Pokud se ostatní včelstva přiblíží k této hranici ber ji jako kritickou a udělej protiopatření.

Příspěvek: #1715

Pavle , vem to z druhé strany a řekni mi : Jak dlouho trvá než matka zeštíhlí a může vyletět ?
A za ten čas včelky pomalu vše zavíčkují ........ Tak ,že když vyletí roj, je z devadesáti procent zavíčkováno.
Jedno stanoviště bylo na slunci a nerojili se , jiné pod stromy a měl jsem co dělat abych jim vysvětlil , že se mi to nelíbí. tak že dost.
Rojení je jejich přirozený pud. A dochází k němu tehdá, když zákon minima překročí určitou hranici.
Vyletěli i když jsem měl 6 nástavků 39 x 24 , nebo 2 nástavky 39 x 24 a nebyli tam pomalu zásoby a málo včel.
Ono existuje mnoho návodů jak zabránit rojení , ale jednoznačně říci - rojí se jen proto ....... nelze. F.V.

Příspěvek: #1716

(19.01.2019 12:02)Jozef 333 napsal(a):  Patko já na jar zakomorujem a potom sa vkladajú len medzisteny.Kde by som súše do dadant plodiska zobral ked ich všetky vytopím.
Ty otáčaš staršie plásty v plodisku?

Áno točím aj svetlé plásty z poza prepážky, nevidím jedinný rozumný dôvod, prečo ich v apríli nepoužiť a dať namiesto nich medzistienky. Z 50% obmeny diela som už vyrástol.

Příspěvek: #1717

Vlcek
Ta matka i když zeštíhluje tak stejně klade dál možná o něco míň, ale neznamená to, že přestane.
Takže i když zeštíhlí k letu, stejně ještě něco nákladné.
A znovu opakuji kojičky rozhodnou, že je dost následovníc v zavíčkovaném plodů a dají povel k rojení a k tomu prostě dojde teprve tehdy když zavíčkovaný převáží nad otevřeným.
Než dojde k této převaze tak se prostě nevyrojí.
Že jsou možné vyjímky v čase ap je možné.
Loni jsem dělal poprvé pozdní oddělky v červenci, matka kladla začátkem srpna.
Oddělky jsem pozdněcoval a u jednoho jsem byl nadšený jak jede odebírá, staví a sílí.
Tento dostal i druhý vysoký nástavek.
Tlačily do buněk sladinu a bylo tam plno zavíčkovaného plodu.
Potom se mě vyrojily, oddělek a koncem srpna!
Přidal sem jim rozkladenou matku a mám je funkční dodnes, tak uvidíme na jaře.
Jediný problém,že ta nová matka kladla až do konce října a pořádek udělaly včely samý.
Při monitoringu jsem na podložce našel tisíce zčernalých milimetrových vajíček.
Prostě včely to plodování zatrhly matce samý.
Potom samozřejmě nervy s léčbou, ale taky nakonec ok a při odběru zimní měli minulý týden se to jen potvrdilo.

Příspěvek: #1718

Opravdu si myslíte, že ty tmavě hnědé milimetrové kousky na podložce byly vyházená vajíčka, já bych sázel na výkaly zavíječe. Je ale fakt, že jsem ještě nikdy neměl roj z produkčního včelstva, asi dobrá genetika. Přirozený matečníky vidím max tak u TV.

Příspěvek: #1719

Rojeni je prirozeny zpusob rozmnozovani, tzn. pokud se nestane ve vcelstvu nic mimoradneho, tak se vyroji, jinak by tu uz davno vcely nebyly. Jde jen o to, ze clovek udela ve vcelstvu svym protirojovym opatrenim tak velky bordel, ze by roj ohrozil existenci vcelstva, coz je kontraproduktivni. Pomer otevreneho a zavreneho plodu jako duvod rojeni zastava starsi litertura, dnes uz by melo byt zrejme prekonáno...

Příspěvek: #1720

Nedělám žádná speciální protirojova opatření krom prostoru a volné stavby