Příspěvek: #1841

Já jako začátečník jsem vloni začal s mřížkou, 3-4 NN plodu a 2 NN medník. Mřížku mám takovou tu kovovou v dřevěném rámu takže nad i pod je včelí mezera a 4 ze 4 včelstev mi ochotně přeběhly do medníku na mezistěny které staví (plod nepřevěšuji, jelikož tam chci mít panenské souše). Takže to vypadá, že to zatím funguje...

Příspěvek: #1842

(13.05.2019 9:02)Aculeus napsal(a):  Mimochodom inšpiroval ma k nej Dr. Gerhard Liebig, ktorému na základe jeho vedeckej práce spojenej s praxou dôverujem povedzme desať násobne viac ako tomovi.50. Samozrejme vďačný som aj tomovi, aspoň mám s čím porovnať.

Z článku Gerharda Liebiga zo 7. februára 2016:

Jméno Liebig je mi velmi povědomé, asi tak 50 let, on byl starý už když já byl jinoch. Někde jsem tu dal tip na naprosto aktuální článek ze Včelára tohoroku č. 4 od Ing. M.Mačičky. Píše tam doslova bludy o odvouprostorovém úle B10 a mě se zdá, že teď vzala redakce jeho článek tak z roku 1975 a otiskla ho teď a nebo pan inženýr je už starý a už píše malinko z cesty jako je konci života už psal bludy jinak skvělý Ing. Smělý.

Takže mě nějak žíly nerve komu věříte víc, stavte se třeba na hlavu. Ale chovat včely v miniúle, což jinak skvělý slovenský úl B10 je, pokud má jedno plodiště a jeden medník a tak vám nic jiného než vylamování matečníků nezbývá, to chápu.
Divím se, že jste tady na VF nepochytil a nevšimnul si, že se nyní už v tak malinkých úlech nevčelaří.

Abych se nedotknul Slováků. Tvrdím, že slovenský úl (míra) B je dobrý, asi lepší než Adamec a třeba i tím, že má i NN 42x17. Já bych ho ale udělal na 12 rámků a k plodišti z vysokého+nízkého nástavku bych dával potřebný počet NN. Bez mřížky, samosebou.

Příspěvek: #1843

Tento gerhard liebig bude niekto iný(dnes ma 70 rokov) ...a slovenské B úle sa vyrábali v prevedení 9,10,11,a aj 12 rámikov.. Len pre upresnenie..bola doba ked som mal na včelnici všetky modifikácie..

Příspěvek: #1844

Vím to gusto. Mám ale za to, že destirámková varianta je nejrozšířenější.

Ale to není jádro sdělení, až takový rozdíl 20 a 24 rámků není, pořád je to zoufale málo!

Pro plod potřebuje dnes chovaná Kraňská včela kolem 150 dm měřeno jednostranně i s loučkami a k tomu odpovídající medník. Jestli dnes chovaná včela nemá dostatek plochy pro plod, cítí se stísněná a tudíž jí tak malý prostor doslova vyhání z úlu - nhutí k vyrojení. Chovatelé nerojivých BF by potvrdili, že i tuto nerojivou včelu lze spolehlivě doslova vyhnat na strom právě jen a pouze malým úlem. Nic víc neříkám, než že pro extrémně rojivou Kraňku to platí několikanásobně palčivěji!

Tedy. Příčin rojení je mnoho, v totmto případě se jedná o malý úl. Stačí odstranit příčinu a odpadne spousta práce s týdenním hlídáním a rozebáráním všech úlů kvůli vylamování matečníků. Mě jde o to, že někdo tak bohorovně seběvědomý (vymazal jsem poněkud expresivnější pojem), jako je Aculeus, dělá tuto školáckou chybu a bil by se za ní a vyrývá do mě.

Teď to po sobě čtu, snad přátelé Slováci chápou, že slovní obrat bít se za něco v češtině není popis rvačky.

A kdyby byl kolega Aculeus trochu pokornější a víc "naslouchal" vzdělanějším v oboru a hlavně zkušenějším, možná by už věděl, že i tak nepatrné vyrušování, jako je otevírání okénka a vyřezávání stavebního rámku (u starších úlů, kde okénko bylo) znamenalo snížení medného výnosu až o 30%. Takže nejen kupa směšné, hloupé a zbytečné práce, ale i faktická ztráta na medném výnose jsou důsledky archaického způsobu ošetřování včelstev, který byl moderní před 40-80 lety. Předtím bylo rojení považováno za pozitivní vlastnost.

Možná by si mohl Aculeus, kdyby měl tu pokoru, povšimnout, že i přes moje zklamání z něj ho zatím ještě nazývám kolegou.

Příspěvek: #1845

Vedel by mi niektorý z adminov napísať, prečo vymazal môj posledný príspevok odtiaľto ?
Vzhľadom na neustále zosmiešňovanie a ponižovanie osôb ako Dr. Liebig, Ing. Mačička, Ing. Smelý a ich spôsobov včelárenia, či už sa niekomu páčia, alebo nie, bol adekvátnou odpoveďou na príspevky osoby tom.50.
Kde v sebe tento človek berie nadradenosť mentora ?
Na jednej strane mu tu nikto neupiera jeho skúsenosti, avšak na druhej strane si tu ani nikto nemusí nechať páčiť jeho manipulatívne, podsúvané a prekrútené odpovede.

goro upravil 14.05.2019 18:26 tento příspěvek z důvodu: predchádzajúci príspevok bol odstránený na základe pravidla č.8, tohoto fóra, citujem..."Příspěvky mimo téma, ...... nebo příspěvky bez informační hodnoty mohou být moderátory/administrátory bez upozornění smazány. Proti zmíněnému není odvolání."

Příspěvek: #1846

To platí pro všechny? Aha, už to vidím, mohou být...smazány

Příspěvek: #1847

Tom.50 v koľkých tebou kritizovaných slovenských úľoch si včeláril a koľko rokov? A aby som bol v téme koľko si z nich mával za sezónu rojov?

Příspěvek: #1848

Čo môže Tom vedieť o úľoch rámikovéj mieri B alebo ČCHS, keď sa matka z jara rozkladie tak daleko zanechá jeho 39 x 24 cm, už len to koľko má plochu plod v rozdielnych mierach a že hodia matečníky je normálna vec. Čo je na tom že má úľ B 10 rámikov? Nejaká telesná vada? Nieje tolko rojov z B akom si on myslí a vyrojiť sa dokážu zo všetkého.

Příspěvek: #1849

(14.05.2019 20:53)emer napsal(a):  Tom.50 v koľkých tebou kritizovaných slovenských úľoch si včeláril a koľko rokov? A aby som bol v téme koľko si z nich mával za sezónu rojov?

Nikdy jsem nevčelařil v žádném slovenském úle. A přesto tvrdím, že úl B10, tedy ve variantě 10 rámků 42x27,5 jako plodiště a k tomu 10 rámků 42x27,5 medník je zoufale malý úl.

Psal mi SMS jeden kámoš, že jsem Slovákům pohaněl úl? Asi jste přehlédli, že tu někde píšu, že je podle mě lepší než náš velmi špatný Adamec a ten srovnámám se základním Langem, se kterým je na desetiny dm2 stejný. A pravda, dovolil jsem si podivení co koho tedy vedlo k zahození A a pořízení L, když je to totéž a navíc je A čtvercový, což má jen výhody a žádnou nevýhodu.

Tak znova. B je lepší míra než A a hlavně má i NN. Mě by ale vyhovoval jako dvanáctirámek kvůli čtvercovosti a teplé stavbě, protože jsem za víc než 50 let nezpozoroval, že by SS byla lepší. Není, jen je u včelařiny nutné myslet a SS vyžaduje nějaký styl práce a TS v jedné fázi roku malinko odlišný. Benefity čtvercovosti ale převyšují.

Takže, jestli někdo trápí včelstvo v zoufale malém úle, kde se nemůže nechtít rojit a tvrdí, že je to tak dobře, tak já říkám že ne. A taky říkám, že se tak včelařilo před 40 lety a že dnes je svět už jinde.

Jste spokojen s takovou odpovědí?

Vše začalo tím, že jsem napsal, že je hloupé řešit rojovou náadu vylamováním matečníků, které jsou důsledkem příliš malého úlu, že je ten úl možné zvětšit o libovolný počet nástavků a tím odstranit příčinu rojení. Toto je obecně přijaté tvrzení, které fakt nemám sílu dokazovat, ano? Pokud to nechápete, pak je mi líto jestli jsem se vás nějak dotknul, ale líp vysvětlit to neumím.

Bylo mi vytýkáno psaní o jiném, než o včelařině. Tento příspěvek je tedy ryze o ní, opřený o mojí celoživotní zkušenost a solidní znalost teorie.

---

A ještě dodám. Rojům se úplně vyhnout nedokážu ani ve velkých prostorných úlech. V některých letech, třeba vloni ze 32 vč žádný, ale dva roky předtím se mi vyrojilo několik vč. nepamatuju, asi 4-5? Už nevím, rozhodně ne všechny nebo hodně.

Příspěvek: #1850

Úľ B 10 je ideálna velkosť a keď dakto prezerá včelstva každý týždeň to vôbec nevadí a ani raz za 10 dni čo ich aj vytočí. Že sú na studenú stavbu je len výhoda lebo v takom úle sú husté kvetové medy čo sa o tepléj stavbe nedá povedať lebo sú na tom horšie z odvetrávania vodnej pary. Nepotrebujem tu deliť med pre výkup a pre seba čo je až smiešne alebo nonses pri takom včelárení. mám aj včely na 30 rámikoch B čo je v nich plodu 18 -20 rámikov B a že by nestavali matečníky a nebola v nich kašička sa nedá povedať, preto sa musia prezerať a rezať matečníky a zároveň aj vytočiť lebo množstvo medu ich núti vyrojiť sa. Materská kašička je produkt čo sa dá aj predať veľmi dobre lebo zarobená z medom je to 1 Kg/ 36 euro čo také včelstvo počas rojovéj nálady zo stavby matečníkov dokáže vyprodukovať kašičku aj na 4 také poháre, veď to máte pomali výhodnejšie než med a o peľe to ani nepíšem. takže niečo zlé je aj na niečo dobré. Mám aj hodne včelstiev čo sa neroja a sú aj také čo sa vyroja a dokážu sa aj vyrojiť koncom augusta až začiatkom septembra. Čím viac nástavkov tím viac roboty a o nízkych ta ani nepíšem lebo to je len kopu práce z drotovaním a prezeraním lebo matečník včely dajú aj do medných plástov čo je normálne. Keď nevčelárite v B alebo ČCHS tak moc do toho vôbec nevidíte lebo tá vaša miera 39 x 24 cm lebo je to menšia plocha plodu je žalostne malá a preto potrebujete na plodiisko 2 nástavky lebo sa vám včely skorej vyroja než B o jednom mástavku B 10 lebo do mesiaca tam dokážem pri dobréj matke do medníka dať 12 rámikov B liahnuceho plodu + 8 - 10 rámikov čo má v plodisku za mesiac a to je viac než to vaše 39 x 24 cm vo dvoch nástavkoch.

Příspěvek: #1851

(16.05.2019 0:13)tom.50 napsal(a):  Tak znova. B je lepší míra než A a hlavně má i NN. Mě by ale vyhovoval jako dvanáctirámek kvůli čtvercovosti a teplé stavbě, protože jsem za víc než 50 let nezpozoroval, že by SS byla lepší. Není, jen je u včelařiny nutné myslet a SS vyžaduje nějaký styl práce a TS v jedné fázi roku malinko odlišný. Benefity čtvercovosti ale převyšují.

Benefitům teplé stavby pro včelaře rozumím (ergonomie). Ale včelařím taky na čtvercovém úle, a nějaké výrazné výhody čtvercovosti nevidím, můžete to nějak přiblížit? Třeba to jen nedostatečně využívám.

Příspěvek: #1852

(16.05.2019 0:13)tom.50 napsal(a):  A pravda, dovolil jsem si podivení co koho tedy vedlo k zahození A a pořízení L, když je to totéž a navíc je A čtvercový, což má jen výhody a žádnou nevýhodu.

Prosim, ake su tie vyhody stvorca? Hlavne, ked spominate teplu stavbu, a teda asi nepotrebujete otacat nastavok medzi teplou a studenou.

Mensi pocet vacsich ramkov sa nepocita za vyhodu? Seriovo vyrabane vybavenie kompatibilne so svetom sa nepocita za vyhodu?

Asi som mimo temy, ale neviem, kam sa debata otoci a do ktorej temy to zobrat.

Příspěvek: #1853

Není důvod mít jen SS a nemít možnost TS. Ne vždy je tolik placu, že můžou úly stát po dvou aby se k nim mohlo z boku.

I kdyby snad byla SS nějak výhodnější (za 50 let jsem to nepozoroval), kvůli zádům a vyššímu věku bych musel přestat včelařit, práci na "jednu ruku dlouhou" prostě nezvládnu bez zdravotní újmy. A nikdo nemládne a protože mám nástavky staré přes 50 let, opravdu myslíte, že jako by bylo dobré být za mlada světový a pak vše vyhodit a pořídit jiné, vhodnější k věku a svým zdravotním možnostem?

Nakupovat úly na Západě asi nebudu, z Polska nevím dle referencí fakt nevím, z UK nebo RF asi "hrozí" cla a drahá doprava, ale hlavně jiný systém než americký. Takže když je v ČR více než 80% vč na délce horní loučky 415 pro míru 390 nemám důvod snažit se být kompatibilní se Západem.

První vaší větě o otáčení mezi TS a SS nerozumím. Prostě já za výhodu považuju čtvercový půdorys abych na jednom dně mohl mít to i to podle momentální potřeby, polopatě, na krajích řady SS, ale uvnitř řady TS. Více rámků nepovažuju za nevýhodu, teorie říká, že nejpřirozenější pro včely je prostor podobný kouli a tomu je nejblíž krychle a půdorysně tedy čtverec. A málokdo si uvědomuje, že český Adamec, vysoký 24 v kombinaci s českou patnáctkou (když pomineme včelí mezeru mezi patry) je 39. Vnitřní rozměr je pak 405x405x400 (nepočítaje podmet). Ano, za dnešní úl považuju nejméně plodiště složené z 24 a 15 po 11 rámcích, což je nejmenší možný základ. Mám míru 24, mám i míru (hlavně) 30 a dál píšu co ještě a ke všemu NN 15 jako medníky.

Co víc byste z hlediska praktického i teoretického ještě potřeboval za argumenty?

A už jsem to tu psal. Jestli budu na "stará kolena" něco pořizovat a fakt hodně chci, tak si pořídím dvanáctirámkový Mnogokorpusnoj s mírou 435x300. A pak budu kompatibilní s tou druhou půlkou světa
A k němu svoje NN 390x15x11 a uvidím, jestli se osvědčí a zda k němu ještě řídit jeho originální NN a nebo z toho vycouvat bez ztráty kytičky. Jeho velké plodiště, které zvedám 2x za rok lze vyvložkovat na naší míru 39 a tak nebude třeba vyhdit vůbec nic...
A už mám dvě vč na míře 390x347x11 a fakt bomba!!! Odpadá plodiště složené ze dvou nástavků.
Já vážně svět nějak nepotřebuju, vše, co potřebuju ke svojí včelařině je doma. Ale není báječné, že si můžeme pořídit každý co kdo chceme?

---

(16.05.2019 12:53)indrah napsal(a):  

(16.05.2019 0:13)tom.50 napsal(a):  Tak znova. B je lepší míra než A a hlavně má i NN. Mě by ale vyhovoval jako dvanáctirámek kvůli čtvercovosti a teplé stavbě, protože jsem za víc než 50 let nezpozoroval, že by SS byla lepší. Není, jen je u včelařiny nutné myslet a SS vyžaduje nějaký styl práce a TS v jedné fázi roku malinko odlišný. Benefity čtvercovosti ale převyšují.

Benefitům teplé stavby pro včelaře rozumím (ergonomie). Ale včelařím taky na čtvercovém úle, a nějaké výrazné výhody čtvercovosti nevidím, můžete to nějak přiblížit? Třeba to jen nedostatečně využívám.

V jiných příspěvcích to vysvětluju. Jde mi jen o to, nezbavit se jednou pro vždy na jednom dně obojí orientace stavby a je celkem lhostejné proč. S logikou jako třeba uvažovali kdysi někteří, kteří ač nehodlali nikdy rotovat nástavky, stejně si nadělali nástavkáče a ne úly s pevným dnem. Prostě kdyby jednou chtěli (museli), aby mohli hned, snadno, zadarmo a jediným pohybem používat to i ono.

Ono to ještě má u mě jiné souvislosti, časem tu zveřejním nejjednodušší myslitelný systém úlu, hlavně žádné vysoké dno se stavbou divočiny, ale podmet jen 18 mm a divočinu ale jen v rámkách, kde a jak a kolik já chci v normálním NN 39x15x11. Co když třeba přijde den, že budeme muset ničit roztoče likvidací zavíčkované trubčiny? Já se sice nevyhnu zvedání celého kompletu, ale vyměním celý NN, ten samý, co ho lze univerzálně použít jakkoli a položit na jednoduché dno vystrojený jiný NN.
A když už vysoké dno, pak tak vysoké, aby se dalo zezadu otevřít a vyjímat z něj běžné nízké rámky jako z listováku, viděl jsem ho u včelaře Nerada. Výhody, třeba vkládání polorámků s loňskou melecitozou na začátku jara, nebo zbylé N rámky se zimními zásobami, už jen tyhle výhody by stačily ne?

A už vůbec zasíťované dno. A tak dále, a tak dál. Jde to fakt neskutečně jednoduše a racionálně. Ale chápu, že pro výrobce úlů je dno za stovku anebo zhotovitelné každým ručně z odpadu za 2 hodiny fakt nezajímavé. Jeden známý včelař si ta dna podle mě nadělal a nemůže si je vynachválit. A přitom jsem to já nevymyslel. Dělali je tak mí předkové už po roce 1950. Jen se to už dokonale zapomnělo...

Příspěvek: #1854

Merkuri.

Než bych každých 9 dní rozebíral a kontroloval všechny úly, raději bych nevčelařil. Co píšete jistě funguje a znám to tak z roku 1965, teď jsou někteří včelaři vážně už někde jinde. Ale ať se vám daří, jen já to tak dělat vážně nebudu.

No a jak jsem tu už mockrát psal, světový trend směřuje nezadržitelně k medu z pouze nezakladených plástů.

A to lepší odvětrávání u SS je pověra, vyzkoušejte si to, tak to doopravdy nefunguje. Mám celý život obojí a rozdíl v tom není. Jo, jakmile jsou otevřená očka, tedy lepší větrání, je vlhčí med.

Několikrát jsem tu napsal, že míra 24 je nešikovná, jedna bedna pro plod zoufale málo, dvě moc. Pro vaší informaci, hlavně proto se Tachovák udržel celkem dlouho, že je jen na 9 rámků, ono je 18 rámků pro plod fakt lepších než 22, ty 4 rámky často znamenají, že vč proplodujue většinu toho, co přinese. Jo a dopisuju, vše je nutné vždy vidět v souvislostech, moje tvrzení platí po výšku klem 450-500 nad mořem. V jiné výšce a jiném mikroklimatu to bude jinak, nevím, nevčelařil jsem nikdy jinde.

Kdyby se někdo chtěl chytat slovíček, Tachovák je primárně na 9 jen proto, že na 9 byly úly Pětiletka a Lesan a tak přechod na nástavkáče z univerzálů byl snadný a efekt méně rámků pro plod byl sekundárum, které čirou náhodou vyhovovalo. Považoval jsem za nutné to uvést přesně.

Příspěvek: #1855

Merkuri, pozrel som si video, ten roj si dal do B10? Aký typ krmidla tam máš?

Příspěvek: #1856

Je to B 10 úľ.
http://www.vcelarskeule.sk/?prislusenstvo-b10,6,2

Na rojenie sú najlepšie Kaukazké včely, normálne 150 matečníkov až 200 v úle a poniektoré cez 200. To je dačo neskutočné.

Příspěvek: #1857

Tome 50, proč si myslíte, že je Adamec špatný úl? Proč v něm tedy včelaří některé velké farmy? Já sám na něm vcelarim, ale nemám jiné srovnání, tak se ptám...

Příspěvek: #1858

Tom.50, dakujem za vysvetlenie. Tiez mam stvorcove 11-ramkove Adamce. Zaujimalo ma, podobne ako indraha, ci maju nejake vyhody, ktore snad nevyuzivam ci nedocenujem. "Argumenty" nepotrebujem, nechcem byt ucastny na Vasom dalsom bane Vsetko v dobrom z cistej zvedavosti.
O teorii gule mam svoj nepekny nazor. Je to velmi teoreticka teoria. Gula ma najmensie vyzarovanie v homogennom prostredi. Vceli ul zastavany platmi vosku takym prostredim rozhodne nie je. Ale zatial mam zufale malo ulov a rovnako malo rokov praxe, aby som to mohol vyhlasit za overene.

Příspěvek: #1859

Dnes roj takí 3 kg, tmavé včely a zaujímavé že vôbec nebodali.




A už je v nútri v úle B 10.

Příspěvek: #1860

(16.05.2019 19:49)Slavík napsal(a):  Tome 50, proč si myslíte, že je Adamec špatný úl? Proč v něm tedy včelaří některé velké farmy? Já sám na něm vcelarim, ale nemám jiné srovnání, tak se ptám...

a i pro rudohor

Adamec je malý když má jednu bednu, dvě jsou moc (450-500 mnm). Vysvětluju to výš.

Ale povím vám tedy k čemu jsem došel já.

U nás byly od cca 1950 úly univerzály 39x30x12 a k nim tenkostěnné medníky 39x15x11. Byla ale u nás i míra A.

Když jsem po r 1980 začal samostatně včelařit chtěl jsem A zrušit, blbý úl, málo medu, víc práce. Maminka byla proti s jasným tvrzením (radno si zapamatovat nebo zapsat): "Když je rok mizerný, a těch je víc, na A je aspoň nějaký med. Když je ale rok pěkný a nebo dokonce špičkový, nic se třicítce nevyrovná".

Nechtěl jsem jít proti mámě a tak jsem volil kompromis, nelogicky pro mámu i všechny máminy kámoše jsem dal k A NN 15 a za plodiště jsem začal používat a považovat tento složenec. A nastalo nepromyšlené a vlastně nechtěné jakési "zuniverzálnění" nebo jak to říct. Mohl jsem chovat slabá vč na pouhé bedně, a silnější na prosté třicítce, jetě lepší na A+NN15 a supervčelstva na 30+NN15, to vše myšlno jako plodiska, tedy bez medníku.

Někdy už po revoluci, asi tak 95 jsem začal podstavovat NN se 6 trubčáky prostřídanými 5 dělničáky, později to nazval pan Sedláček (nebo jsem se to já později dozvěděl) slovem "polštář" a ten název je tak dokonale vystihuje svojí funkci, že ho používám.

Ale i to mělo vývoj a nebylo to že bych promyšleně realizoval nějaké teoretické vývody. Vůbec ne. Byla melecitoza a já z lesa na chalupu přivez NN plné nevytočitelného medu, byl asi konec srpna, začátek září, tak nějak. Včely už byly skoro nakrmené. Přijel na návštěvu kámoš, viděl ty nástavky a co že s tím, nevěděl jsem, napadlo mě dát je pod. Pomohl mi, jeden to zvednul, druhý podstavil, a zjara jsem hořce litoval, že jsem to nedal pod všechna včelstva. Pro úplnost, Metodika pro ED předpokládá krmení přes NN, který se se zásobami (a případným medem) 15 září podsadí po plodiska. A pan Cimala ve své přednášce velmi jasně a výstižně říká: "A je mi jedno, kdy to přenesou, zjara ale už to tam není".

Takže. Dá se včelařit s ledasčím, jen včelař nesmí být otrok nějakých dogmat a zkoušet. Adamec je v "čisté" podobě blbý úl, i když mi s úsměvem volal M. Havelka jestli jsem to myslel vážně. Ano, myslel a je to tu v posledních asi dvou týdnech dohledatelné do nejmenších detailů, kdo máš zájem, hledej.

Někde budou i dvě 11 r bedny akorát a někde i málo, v mých podmínkách je jedna zoufale málo, dvě zoufale moc - vč proplodují většinu přínosu. Nikdy jsem neměl průměr 100 kilo a nikdy jsem neměl průměr ani 70 kilo a nikdy jsem na vlastní oči neviděl včelnici s průměrem 70 kg medu. Co si o těchto zázračných výnosech v podmínkách srovnatelných s mými ve skutečnosti myslím, si s dovolením, nechám pro sebe.