Příspěvek: #181

U nástavkových úlů je možnost využít "autopřeletáku". Je to obdoba klasického přeletáku jen s tím rozdílem, že na původní úlové dno se postaví nástavek s mezistěnami s jedním plástem s otevřeným plodem na to se položí mezidno, stačí i kus plechu a celá sestava úlu původního včelstva se postaví navrch a otevřou se očka (v případě plechu namísto mezidna).
Po devíti dnech se naražené matečníky v podstaveném nástavku s mezistěnami zruší a včelstvo se opět spojí. Matečníky v původnímvčelstvu zruší samo včelstvo, které je v této fázi připraveno o létavky. Rojová nálada je přejde. Při tom je vhodné (možné) v původním včelstvu vyměnit matku.
JK

Příspěvek: #182

Tak jak jsem psal v ,,,Příspěvek: #170,, že se mě vyrojil první roj, tak včera opět další.
Se to rojí,, jako houby po dešti,,

       

Havelka Jan upravil 23.05.2012 5:42 tento příspěvek z důvodu: Nepoužívejte pro odkaz na jiný příspěvek jen např. "k příspěvku č. 35". Používejte citaci nebo odkaz. Příspěvek jsem upravil.

Příspěvek: #183

Může se vyskytnout rojová nálada i když včelky mají dost prostoru a možnost stavby nad mateří mřížkou v medníku?

Příspěvek: #184

jo. Teda aspoň u mě....

Příspěvek: #185

taktiez som niekde pisal, ze uz sa mi jedno vcelstvo vyrojilo. Do dnesnej doby mam z 15 vcelstiev vyrojenych 4, aj dalsie by mali chut na rojenie. Niektore som riesil odrojenym ja. Niektore este budu mat rojovu naladu nakolko som im vylamova materske bunky. Nechcel som odrojit viacere vcelstva ja, nakolko este mam v kvete repku. Co sa velmi cudujem repka u mna zacala 26. 4. a nepretrzite trva este aj teraz. Samozrejme su to postranne kvety repky, ale je ich velmi vela ako keby kvitla repka. Odhadujem to este na tyzden. Samozrejme do tej repky mi nosia vsetko aj agat a ine. Tu kde som na trvalom stanovisti, mam velmi malo agatu. Po skonceni repky vytocim a dufam ze bude aspon cista lipa.

Příspěvek: #186

Také se mi to rojí, sice ne tolik (zatím) jako vloni. Poslední roj jsem sundával v neděli večer z vršku hrušky asi 5m. Po mé malé zkušenosti jsem došel k poznání,že dostatek prostoru rojení neomezí, ale množit takovým způsobem není ideální

Příspěvek: #187

Teď sem četl v květnovým čísle Včelařství zajímavý článek. Píše tam borec, že prohazuje rámky tak aby vedle sebe nebyl stejně starý plod. Tzv. zebrování. Kojičky mají pořád co dělat, když sou tam larvičky a nevzniká tak velké teplo, jako když je vedle sebe několik zavíčkovaných plodů. Prý už to dělá leta a nerojí se mu to vůbec. Nevím, ale každopádně je to zajímavý článek.

Příspěvek: #188

... mě u těchto zásahů nejvíce štve, že musím kompletně rozebírat plodové nástavky a to se některým vůbec nelíbí. Pěkně je to stresuje. Já zkusím jít příští rok cestou Rašovské metody. Letos jsem to udělal u 4 úlů nevědomky tím, že jsem neměl mezistěny a z jedné jsem dělal dvě až tři. Zbytek mi holky hodně dostavovaly trubčinou. A výsledek? 2 úly ošetřované dle klasických metod - oboje naraženy matečníky, ty zbývající 4 jsou bez misek. Za 50 let Vám dám vědět kolik se mi toho vyrojilo. To už bude čas kdy se dá něco hodnotit.

Příspěvek: #189

(28.05.2012 18:20)alesjochman napsal(a):  Teď sem četl v květnovým čísle Včelařství zajímavý článek. Píše tam borec, že prohazuje rámky tak aby vedle sebe nebyl stejně starý plod. Tzv. zebrování. Kojičky mají pořád co dělat, když sou tam larvičky a nevzniká tak velké teplo, jako když je vedle sebe několik zavíčkovaných plodů. Prý už to dělá leta a nerojí se mu to vůbec. Nevím, ale každopádně je to zajímavý článek.

Zebrování je už dávno používaný způsob rozšiřování plodiště. Každý tomu říká prostě jinak. Rozšiřování prostoru si mnozí pletou s rozšiřováním plodiště a v tom je ten zásadní rozdíl. Nasazením nástavku mezistěn či souší se může ale i nemusí plodiště rozšířit, včely to mohou vnímat jako okraj plodiště a vyrojí se. Vkládáním mezistěn a stavebních rámků lze rozšiřovat, ale dá to práci a pořád se musí lézt do včel. Zebrováním se to provede radikálně a na delší období. Akorát nikdo neřekne, co potom, až se to plodiště ve dvojnásobném prostoru zaplní. Bude asi dvojnásobný roj. Podle mne je nejspolehlivější metodou odstavení staré matky s oddělkem při současném vložení matečníku. Nejméně pracné a spolehlivé řešení.

Příspěvek: #190

jasně, rozumím Ti, ale ne každý chce geometrickou řadou zvyšovat počty včelstev.

Příspěvek: #191

Vzniklé oddělky můžeš použít nejen na rozšíření počtu včelstev, ale také na výměny matek, posílení včelstev jdoucích do zimy, jako rezervní oddělky pro případ zimních úhynů.
Těch variant je víc a věř, že na jaře je každý takový oddělek víc než vítán.

Příspěvek: #192

(27.05.2012 17:53)Tejkl Václav napsal(a):  Může se vyskytnout rojová nálada i když včelky mají dost prostoru a možnost stavby nad mateří mřížkou v medníku?

Pořád bychom měli rozlišovat roje rozmnožovací a t.zv. roje z přehuštění ...
Jiří

Příspěvek: #193

Mám dotaz asi blbej.. ale stejně se zeptám.... je možný že včelstvo které se rojilo před devíti dny se dnes vyrojilo znovu? Za jak dlouho můžu zkontrolovat jestli tam je řádně kladoucí matka?? Že by to první byl roj z přehuštění a druhý roj rozmnožovací jak píše Jiří?

Příspěvek: #194

Ano, to se může stát. Pokud po prvoroji budou další matečníky, může se včelstvo rojit do úplného kolapsu.
Neznamená to tedy, že první vylíhlá matka je jistota konce rojení. Záleží na tom, v jaké náladě je včelstvo.

Příspěvek: #195

(29.05.2012 20:50)Lukáš Bašta napsal(a):  Mám dotaz asi blbej.. ale stejně se zeptám.... je možný že včelstvo které se rojilo před devíti dny se dnes vyrojilo znovu? Za jak dlouho můžu zkontrolovat jestli tam je řádně kladoucí matka?? Že by to první byl roj z přehuštění a druhý roj rozmnožovací jak píše Jiří?

Keď si chronologicky porovnáme, tak ako druhý ti vyletel poroj-druhák a je to logicky zdôvodniteľné.
Prvý roj odletel z úľa na 11 deň od položenia vajíčka, O 5 dní sa logicky vyliiahne mladá M, mladá matka nemôže hneď odletieť, musí byť dobre pripravená na výlet, čo jej trvá cca 5 dní spolu 10 dní, tvoj druhák vyletel na 9 deň čo je v súlade s mojím pozorovaním. Teda je možné, že po prvoroji odletí z úľa ďalší roj. Závisí to od sily včelstva, (za 9 dní sa znova vyliahne mnoho včiel, časť včiel bola v rojovej nálade a je prirodzené, že sa vyrojili.
Mne sa takto odrojí každý rok včelstvo v kláte, kde nemôžem zasiahnuť.Tohto roku sa vôbec nerojil, asi preto, že ich každý rok ovrávam.

Příspěvek: #196

hmmm.... dneska sem se podival dovnitř našel sem tři matečníky.. všechny tři vekousaný... plod co sem koukal tak jenom zavíčkovanej nikde sem neviděl vajíčka ani larvičky.... než sem do nich vlezl tak sem je pozoroval a z úlu v hojnym počtu lítali trubci... Matku sem při kontrole nezahlídnul může se stát že by včely teď byli bez matky? Dá se to nějak zjistit aniž bych musel čekat než se mladá M rozklade?
P.S. : díky za předchozí odpovědi

Příspěvek: #197

Vložte do včelstva plást s mladým otevřeným plodem. Pokud je bezmatečné, narazí na něm do druhého dne nouzové matečníky.

Příspěvek: #198

Zdravim,

dnes pri kontrole jsem objevil tenhleten shluk vcel v podmetu. Vcely takhle visi temer v polovine plochy celeho podmetu az po sito dna. Vypada to, jako by se chtely vyrojit, ovsem dnes je spis destivo a teplota 12,5st. C, tak zrejme vyckavaji na slunecny den. Poradil by nekdo, co s tim?

Příspěvek: #199

Pokud tak visí v době, kdy nelécou, tak jsou to létavky, které se "nevlezou" do nástavků, pokud tak visí v době, kdy včely lécou, tak jsou to nadbytečné včely, které podpoří rojovou náladu a budou se snažit vyletět.

tudíž přidat včelám nástavek a hlavně prácu, třeba pan Sedláček tvrdí, že včely v podmetu nemají co dělat, že pokud visí, tak už měly být rozšířeny

Příspěvek: #200

Radim, je to diskutabilné, včely predsa niekde musia, stále sa liahnu ďalšie a ďalšie, ak nie je znáška tak sú v podmete, lebo nemajú čo robiť. U mňa je taktiež beznáškové obdobie, tak visa aj na letáči (v podmetoch mám peľové dná). To že včely sú zhromaždené v podmete, alebo na letáči neznamená, že sa budú rojiť. Včelstvo sa rojenie pripravuje dlho predtým než roj vyletí: treba otvoriť úľ a v plodisku sa treba presvedčiť či sú nasadené MB, ak áno, vtedy roj istotne vyletí. V tomto čase už prebytočné včely vysadajú vo väčšom podmete alebo na letáči.