Příspěvek: #141

V Nedelu som pri toceni pozoroval ako sa mi jedno vcelstvo roji. Ale kedze mala stara matka strihnute kridla a iba jeden nechany matecnik (vlozeny z inej rodiny) skoncilo to navratom vciel do ula. Stara matku som nasiel pred ulom a zasadil jej ranu z milosti. O hodinu na to vcely uz opet nosili na 100% akoby sa nic nedialo.

Příspěvek: #142

Tak mě se dneska jedno včelstvo vyrojilo. Naštěstí to viděla manželka a zavolala mě. Uletěli asi 10metrů a usadily se na lískách. Dostal jsem je, no pár včel to bohužel nerozchodilo. Rukavice byly pobodaný jak od šicího stroje. Když sem prohlídl včelstvo, našel jsem 8matečníků. Tak jsem jim vzal tři rámky plodu s jedním matečníkem, jeden zásobní. Na zbylejch rámcích jsem vylámal matečníky. No na to že sem to původně bral jako neštěstí, tak ve výsledku mám teď místo dvou včelstev čtyři. Akorát nevím - mám ten oddělek hned krmit? A co ten roj? taky krmit?

Příspěvek: #143

mozem sa spytat skusenejsich, vcera ked som pozeral do medniku ci tam neni matka tak som nasiel na niektorych ramikoch narazene misky, zatial som larvicky v nich nevidel, nebolo ich extra moc, ale boli tam, a urcite budu teda aj v plodisku

a moja otazka, ak sa rozhodnu ujst a matka to zakladie, zakladie vsetky? ci len niektore? teda bude stacit vytiahnut jeden, dva plasty s miskami a pozret? alebo ich pozriet viac aby som si bol isty?

Příspěvek: #144

(10.05.2012 20:04)LukasO napsal(a):  Tak mě se dneska jedno včelstvo vyrojilo. Naštěstí to viděla manželka a zavolala mě. Uletěli asi 10metrů a usadily se na lískách. Dostal jsem je, no pár včel to bohužel nerozchodilo. Rukavice byly pobodaný jak od šicího stroje. Když sem prohlídl včelstvo, našel jsem 8matečníků. Tak jsem jim vzal tři rámky plodu s jedním matečníkem, jeden zásobní. Na zbylejch rámcích jsem vylámal matečníky. No na to že sem to původně bral jako neštěstí, tak ve výsledku mám teď místo dvou včelstev čtyři. Akorát nevím - mám ten oddělek hned krmit? A co ten roj? taky krmit?

Taky jsem dnes rán o koukal, co to poletuje nad tůjema ... a roj. A o jsem si myslel, jak je mám v pohodě.
Překvapuje mě, žes měl pobodaný rukavice ... Já ani žihadlo. Sklepnu do kýble, přikryju mřížkou, zatížím kamenem a běžím do práce. Navečer jsem je dal do úlu.
Já mám zkušenost, že roj nebodá. Dokonce jsem dceru v šatečkách nutil roj pohladit, aby sousedi (bytovka) viděli, že včely jsou hodný.
Proč tebe bodaly?

Příspěvek: #145

Vendelin - když jsem letos poprvé kontroloval úly, byly tam také misky. Označil jsem rámky, aby se mi lépe kontrolovaly. A když jsem objevil první matečník, tak do bylo na neoznačeném rámku, takže tam původně žádné nebyly. Takže předpokládám, že ty misky zakládají kvůli tréningu, ale použít je nemusí. Četl jsem, že se dají použít k přelarvení v malém, ale pro včely to povinnost není.
LukasO V úterý jsem sundával roj a chytil jsem asi dvacet žihadel, první tři když jsem se přibližoval k místu, kde byly. Výjimečně jsem dostával i předtím, ve větším množství to bylo, když jsem chytal roj po jeho úřtěku z již usazeného úlu, asi se mu nelíbilo jeho čestrvé natření, takže podle mne byly včely vyhladovělé. Podle mých zkušeností roj většinou neštípe, ale na 100% by se tomu věřit nemělo, dceři bych je nechal pohladit až poté, co bych je chvilku hladil já.

Příspěvek: #146

Stavba matečníkových misek je naprosto běžný jev, loni jsem je měl i v oddělcích, které měli dost jiných starostí, než se rojit. Ovšem, jakmile dojde k zakladení misek, už to jede jak na drátkách.

Příspěvek: #147

Snahe silneho vcelstva narazit matecniky nikto tak do polovice juna nezabrani. A to plati ci uz matka a vcelstvo ma dostatok priestoru na plodovanie alebo nie.
Neostava nic ine ako raz za 12 dni vsetko skontrolovat a starym a najrojivejsim matkam strihat kridla a menit ich.
Lebo pri vyrojenej rodine ti odide 80% buduceho medu + taketo rodiny su nachylnejsie dostat rozne choroby.

Příspěvek: #148

Citace:Neostava nic ine ako raz za 12 dni vsetko skontrolovat a starym a najrojivejsim matkam strihat kridla a menit ich

nevickuju to nahodou uz na siedmy/osmy den?

Příspěvek: #149

Od polozenia vajicka do materskej bunky do vyliahnutia matky je 17 dni. Ale moze sa stat, ze robotniciu bunku prerobia na matersku a larvu zacnu krmit materskou kasickou a vznikne matka. Robotnicia larva moze mat aj 5 dni - takze tych 12 dni je maximum. Okrem toho stara matka sa moze vyrojit aj 1-2 dni pred videtim novej matky - takze 100 % bezpecnych je 10 dni.
Vo vseobecnosti plati, ze matka z daneho roku sa uz v danom roku do rojenia nehrnie. Preto menim matky cim skor a to tak, ze im strihnem kridla a necham 1 matecnik. Vo vseobecnosti to robim 2-rocnym matkam, ale aj aj 1-rocnym ak natiahnu velke mnozstvo matecnikov.

Příspěvek: #150

(10.05.2012 22:55)petrmachac napsal(a):  

(10.05.2012 20:04)LukasO napsal(a):  Tak mě se dneska jedno včelstvo vyrojilo. Naštěstí to viděla manželka a zavolala mě. Uletěli asi 10metrů a usadily se na lískách. Dostal jsem je, no pár včel to bohužel nerozchodilo. Rukavice byly pobodaný jak od šicího stroje.

Překvapuje mě, žes měl pobodaný rukavice ... Já ani žihadlo. Sklepnu do kýble, přikryju mřížkou, zatížím kamenem a běžím do práce. Navečer jsem je dal do úlu.
Já mám zkušenost, že roj nebodá. Dokonce jsem dceru v šatečkách nutil roj pohladit, aby sousedi (bytovka) viděli, že včely jsou hodný.
Proč tebe bodaly?

On asi roj bodá, jak kdy. Určitě bych na to nespoléhal, že pokaždý jsou hodný. Předloni jsem chytal a usazoval 3 roje a ty by se nechaly hladit holou rukou, dokonce mi část jednoho roje spadla do holínky , sr*l jsem maggi v kostkách, když jsem z ní vyndaval nohu, ani jedno žihadlo. Další rok všechny roje bodaly jako vzteklý, soused dostal od jednoho roje přes 70 žihadel a celou noc ho braly křeče a to včelaří přes 30 let a takhle vzteklé roje nepamatoval.

Příspěvek: #151

(10.05.2012 22:55)petrmachac napsal(a):  

(10.05.2012 20:04)LukasO napsal(a):  Tak mě se dneska jedno včelstvo vyrojilo. Naštěstí to viděla manželka a zavolala mě. Uletěli asi 10metrů a usadily se na lískách. Dostal jsem je, no pár včel to bohužel nerozchodilo. Rukavice byly pobodaný jak od šicího stroje. Když sem prohlídl včelstvo, našel jsem 8matečníků. Tak jsem jim vzal tři rámky plodu s jedním matečníkem, jeden zásobní. Na zbylejch rámcích jsem vylámal matečníky. No na to že sem to původně bral jako neštěstí, tak ve výsledku mám teď místo dvou včelstev čtyři. Akorát nevím - mám ten oddělek hned krmit? A co ten roj? taky krmit?

Taky jsem dnes rán o koukal, co to poletuje nad tůjema ... a roj. A o jsem si myslel, jak je mám v pohodě.
Překvapuje mě, žes měl pobodaný rukavice ... Já ani žihadlo. Sklepnu do kýble, přikryju mřížkou, zatížím kamenem a běžím do práce. Navečer jsem je dal do úlu.
Já mám zkušenost, že roj nebodá. Dokonce jsem dceru v šatečkách nutil roj pohladit, aby sousedi (bytovka) viděli, že včely jsou hodný.
Proč tebe bodaly?

Omlovuám se za pozdní odpověď - já sem musel skolit tu lísku a ona měla asi 8cm v průměru, tak jsem ji neudržel a hupla mi půl metru vedle nachystanýho rojáčku. Takže do trávy. A já je chtěl vytáhnout a dát do rojáku a asi sem je zmáčkl. Naštěstí se asi za minutu začal dělat znova chumel na druhé lísce, kterou už jsem jen ohnul a sesypal rovnou do rojáku. Pak už se za matkou stahovaly samy.
Je pravda, že když sem stál v roji, tak si mě nevšímaly ani na mě nesedaly. Včera jsem je okoukl - ty staví jak divý, byla to nádhera.

Příspěvek: #152

Včera jsem prohlížel včely u sestry, která začala letos včelařit. Troje včely ve 3 lang 2/3 jsem ji dovezl asi v půl dubna. Stanoviště na Chrudimsku.Já včelařím na vysočině. Dnes jsou v 7 nástavcích, už vylétly 3 roje, 1 ulétl. U matek jsem měl střižené křídla tak se jeden sebral ze země a jeden se vrátil do ůlu. Ve dvou ůlech bylo asi po 15 matečnících a v jednom 25. Připadají mě ty včely šíleně nabušený, všude spousta plodu, dělničiny i trubčiny za necelý měsíc vystavěly tři nástavky s mezistěnama a nyní jsou v nástavku bez mezistěn,kde fest stavějí a přesto takových matečníků. Trochu jsem jim ulevil, udělal jeden oddělek a posílil roj. Není jiná cesta než vyměnit matky, ale to už je jiné vlákno

Příspěvek: #153

Rojit se to teprve začne až se oteplí...

Příspěvek: #154

mě se vyrojili asi před týdnem a sedli na strom asi 10 m vysoko. Přehodil jsem lano a rojáček s plodem jim napasoval do prostřed roje a stejně jsou potvory pryč. Než jsem přišel druhý den s práce byly v tahu. Hold můj první roj a frnknul

Příspěvek: #155

Taky mám jednu příhodu...

... přijel jsem včera na chalupu kvůli hlíně, kterou mi měli zasypávat takovou malou dírku 8x8metrů přijel jsem dřív, že zkontroluju ještě včelky, chvilku u nich posedím a budu koukat. Otevřel jsem chalupu, dal vodu na kafe, došel si pro svůj oblíbený hrníček, nasypal do něj kávu a trpělivě čekal, až začne voda vřít. Pak si kafíčko zalil, vzal si ho ven, sedl si před barákem na lavičku, koukal na sousedovu krásnou stodolu a les, který mám po levé straně asi 400 metrů vzdušnou čarou, upíjel kávu a říkal si, jak je na tom světě krásně...

... co Vám mám povídat. Včely nádherně hučely, lítalo to kolem domu jako na runway, já usrkával lahodný nápoj a říkal si, jak je ta jabloň, na kterou létají štastná a určitě mne velebí, že krom ostatních i jí jsem pořídil nové kamarádky,které se o ně a jejich ovocné dětičky tak hezky starají. Poslouchám, poslouchám, je mi dobře, rozhlížím se po té krajince, znovu se nahnu pro hrníček a jak ho nesu k lačným rtům, abych je v kávě smočil, koukaje při tom na x-letý smrk, který mi roste před chalupou a v létě je zdrojem příjemného stínu, zastavil se mi hrníček těsně u rtů, oči se zúžily, jak ostřily a do bílé hmoty mozkové dorazily se zpožděním dvě zásadní informace, které sice zrakové orgány již nějakou dobu zpracovávaly a posílaly dál, ale mozek měl v danou chvíli pauzičku a v zácpě informací a vjemů přepouště přednostně pocity, vůně a chutě z kafe, na které jsem tak těšil...

Koukám do té syté zeleně smrku a potichu, pomalu si říkám: "Mates, ty vole, jabloň je už přeci odkvetlá! Tak co by tam asi tak dělaly?" A z druhé strany té samé hmoty se ozval druhý, decentně škodolibý hlásek, který pravil: "Hmmm, když ne z té jabloně, odkud se tedy ozývá to hučení, ha?!"

"No, to je pravda", děl můj vlastní vnitřní hlas a oči se začaly více zabývat smrkem, odkud zhruba onen zvuk přicházel. "Tak je to medovice, to je jasný! Už nemají ovocné stromy, tak létají na medovicu!", děl vítězoslavně můj vnitřní obhájce a kdyby nějaké měl, popadal by se za bříško v záchvatu vítězného a posměšného smíchu!

Druhý hlas, očividně těžký flegmatik a zvyklý na ňoumy typu mého vnitřního já, se nenechal odradit a stále s jistou dávkou sarkasmu se opět zeptal: "Fakt seš si jistej, že včely zrovna ted létají na medovici, zrovna na tvůj smrk a v množství, které by bylo ekvivalentem tohohohle zvuku?!" a s jistým škodolibým potěšením dodal: "Nechceš se teda jít kouknout?"

A já šel. To, co jsem spatřil, nejen že ohromilo můj zrak a mému vnitřnímu zraku došel smích a splasklo znovu bříško od smíchu, ale poprvé jsem spatřil obsahovou stránku slova ROJ. Na větvi smrku, zhruba ve výšce 5 metrů, visel hrozen zvící 40cm na šířku a zruba 55 na výšku, hučel a velmi živě rozprávěl k okolí o svém obsahu.

   

Stál jsem tam asi deset vteřin a vzpomněl si, že nemám tři zásadní věci - rojáček, dostatečně dlouhý žebřík a úl, kam bych je dal...

No nic, povídám si, nějak to provedeme. Za rojáček jsem pojal bednu od nějaké malé televize, kterou jsem v chalupě našel, žebřík jsem si půjčil od sousedů, skafandr mám svůj a prostor v úlech jsem nejdříve konzultoval s našim náčelníkem ZO. Ten potvrdil, že mor u nás nikde není a na mou otázku, jestli je mám zničit, nebo si je můžu nechat, odpověděl, že by si je nechal, protože až tak daleko nikdy nelétají a tudíž musí být opravdu někde z okolí.

Kupodivu z mých úlů pravděpodobně nejsou. Mám je stále setjně plné. Ale je samozřejmě možné, že mé opravdu jsou a jen ještě stále nemám ten správný odhad.. Nejdříve jsem je totiž šel zkontrolovat. Pak jsem přistavil žebřík ke stromu, vzal bednu, vylezl nahoru a cestou si připomínal, jak to bylo na videích a nutno přiznat, že nejvíce se mi do paměti vrylo video od zde přítomného Antona Turčányho, jak klepe s větví višně, myslím. Čímžto Vám, Antone, moc děkuji za Vaše krásné video!

Přiložil jsem bedničku pod roj, dobře se zapřel, abych náhodou nelítal jako ty včelky, vsunul ho opatrně dovnitř a pak dvakrát, třikrát zatřásl větví. Ozvalo se takové "sypké", měkké VŠŠŠŠŠŽUUUUCH a skoro všechny byly uvnitř. Ruka s bednou mi decánko klesla, protože měly takový dobrý dvě kilíčka, ale rychle jsem je zavřel a pomalu s nima slezl dolů. Kupodivu mne nenapadaly a ostatní si mne skoro nevšímaly, až mne to překvapilo. Nevím, jak dlouho tam seděly, ale už si tam stavěly dílo! Odnesl jsem je do chládku, přikryl ještě mokrým hadrem a vydal se k příteli včelaři a navíc truhláři, optat se:

1) nejsou-li jeho
2) nemá-li náhodou jeden nový vyrobený úl

Takhle vám to řeknu. Seděl na záchodě a mou otázku: "Hele, neuletěly Ti včely?" bral jako humor a vtipný pozdrav, o čemž jsem ho přes dveře dotyčné místnosti přesvědčoval, že to žert ani pozdrav rozhodně není!

Já si tedy myslím, že jeho jsou, páč z jednoho opravdu létalo nápadně méně včel, nicméně jsme dojeli pro podmet, nástavek, mezistěny mám a dekl jsem prozatimně nahradili těžkou dřevěnou deskou a vyrazili zpět. Matku jsme zatím nenašli, jak byly shluklé, ale včelky se mezitím uklidnili, celkem vklidu se nachaly přesypat, dostali krmítko a cukerný roztok v poměru 1/1 a ted se jen modlím, aby neuletěly.

   

Příště zkusím znovu najít matičku a jestli je značená, je pravděpodobně přítele Pepy a dostane je zpět

Opravdu skvělý zážitek! Mám za sebou první roj a síla, která z něj vyzařuje pro mne byla do té doby nepředstavitelná!

P.S. Doufám, že to na vás není moc dlouhé já jak se do toho občas opřu, tak nevím, kdy končit

Příspěvek: #156

Jo rojení je rojení. Jak si holky umanou že poletí, tak je nikdo neudrží. Jedině každý týden vyřezávat matečníky, ale to se dá dělat jen s 2-3 úlama. Ovšem se nesmí žádný přehlédnout. Známému UKRYLI matečník takovým způsobem, že nebyl vidět. Už věděli, že to normálně nepůjde a tak porvůrky vyhloubyly tunel a matečník nevysrupoval z plástu, ale byl krásně ve stejné rovině s plodem. Pěkně bylo všechno zamaskované. Když vyletěli, tak jsme se schválně šli kouknout od kud se vzala matka a nevěřili jsme vlastním očím. Škoda že jsme to neodfotili.

Příspěvek: #157

Krásný poetický fejeton Martine . Mimochodem, od včerejška mám po několika letech také dva roje. Jeden je již usazen a druhý je posazen na tenké větvi lípy ve výšce cca 7 m. Nějak se mi pro něj nechce. Hasičský žebřík ani hydraulickou ruku nemám. Svých pěti údů si dosud vážím a tak počkám co udělají. Nebo ho chceš????
JK

Příspěvek: #158

Paráda, Martine, díky za poetickou chvilku. BTW: Taky mám rojovku. Taky bych někam vypad`, zaletěl ...
Jiří

Příspěvek: #159

Já se s rojovkou peru už nějakou chvíli. Zimoval jsem na 2NN Optimal, těsně před plánovaným rozšířením se silně ochladilo, bál jsem se, abych je teplotně nepodtrhl a týden počkal. V té době vyběhl plod a bylo těsno, trubčinu stavěly kde se dalo, jen jsem vyřezával, vylamoval matečníky, rotoval nástavky, zebroval, přidával nástavky ... Nic nepomohlo, jedny jsou už nenávratně pryč. Soused mi je s úšklebkem oznámil, že mi uletěly včely. A víte, jak jsem čučel? Do dalších jsem se zatím díly ledovým mužíkům nedostal, v sobotu jdu na ně. Snad nebude pozdě. Když nic jiného, tak je to úžasná zkušenost. Já si vše krásně nalinkoval, naplánoval a holky mi v tom udělaly takový bordel . Spolehnout se jde na jedno, že se na ně nedá spolehnout, dělají si vždy to co chtějí, ne to chceme my.

Příspěvek: #160

Letos se, jak se zdá, rojení stalo módou sezony, jak by zapěl J. Suchý ... Ale je fakt, že celé se to připravovalo už dávno, jak by řekl W. Wright ... Jeho texty jsou letos velice aktuální. Tuším, že ještě bude veselo ... Dobrá šance k učení , tak ji využijme ...
Jiří