Příspěvek: #101

ok. A jak to děláš konkrétně Ty a s kolika včelstvy pracuješ?

Příspěvek: #102

Při rozvoji včelstva se musí zavčas rozšiřovat prostor. Jakmile dostanou včely rojovou náladu, tak pak už je to dřina je udržet v úle. Ja zimuji ve dvou nástavcích a koncem Února odeberu spodní prázdný nástavek. Když včely zaplní 7 rámků, tak jim přidám nástavek nazpět nad včelstvo. No jakmile zaplní i ten druhý, tak přidám další, ale rámky převěsím tak, že každý sudý rámek přehodím z jednoho nástavku do druhého výměnou za lichý. Takže vznikne taková šachovnice. No a ten treti dam zatím doprostřed.Tím se z příprav na rojení u včel "přepne program" na záchranu včelvstva. No a holky maji co opravovat a daji vám pokoj. No a tak pomalu převěšujete rámky a ty medové dáváte směrem nahoru a před vytáčením najdu matku, dám ji do spodního nástavku a vložím mřížku, včely zanosí medník a je to. Těsně před vytáčením se to musí hlídat, ale to je matka zavřená ve spodním nástavku, anebo ji dám vedle do oddělku, jako pojistku, kdyby se nová matka nepovedla. No a když včely vytáhnou matečníky, tak jim jeden nechám, ten nejmladší otevřený a ty první (starší) všechny vyřežu. Takže mám jistotu, že budoucí matka je z čerstvého vajíčka a není to žádná rychlovka. Zatím to fungovalo.

Příspěvek: #103

Můžete mi prozradit, kolikrát při tomto systému musíte manipulovat se včelami od února do vložení mřížky??

Příspěvek: #104

(26.02.2012 23:25)ob apiary napsal(a):  převěšujete rámky a ty medové dáváte směrem nahoru a před vytáčením najdu matku, dám ji do spodního nástavku a vložím mřížku, včely zanosí medník a je to. .

To je způsob na maximální výtěžnost. Jak medu, tak včelaře.

Příspěvek: #105

(26.02.2012 22:24)TomasoFernando napsal(a):  ok. A jak to děláš konkrétně Ty a s kolika včelstvy pracuješ?

Obhospodařuji 70 včelstev +oddělky.Včelařím kombinovaně bez mřížky i to považuji za jisté protirojové opatření.Zrovna tak podle situace kombinuji různá protirojová opatření.Nejraději měním matku ještě před vznikem rojové nálady má to tu výhodu že mám pořád včelstva na výkoných mladých matkách ,nová potřebuje určitý čas k rozkladení pokud to stihnu do prvního točení nebo těsně po včelstvo již nemá snahu se rojit a mám brzo oddělky kde využívám potencionál staré matky kterou pak měním za novou.Vyžaduje to jistou praxi.Dále pak samozřejmě rozšiřuji prostor -mezistěny klidně několik stavebních rámků mezi plodové.Chovám si matky tedy odebírám plod i ze včelamy a pokud již dojde k rojové náladě a samozřejmě na to přídu což bývá problém :-Dtak provedu jakési umělé zrojení dám polonástavky s medem stranou připravím spoustu mezistěn plodiště vyvěsím na kozlík k česnu dám náběh na který sklepávám včely z rámků a vylamuji matečníky prázdné rámky vkládám zpět do úlu tak že je prostřídám z mezistěnami většinou musím přidat jeden nástavek navrch pak polonástavky s medem ,včely se vtáhnou do úlu i s matkou a maj tam takovej maglajs že je chť na rojení přejde.Také se snažím chovat matky s menším sklonem k rojivosti.I když co je 100% protirojové opatření?Takové neznám.Spíše se snažím udržet rojení v přijatelné podobě u většího počtu včelstev tak+- 10% u menšího počtu se to lépe hlídá tedy by těch rojů měl být teoreticky méně.

Příspěvek: #106

Mít hotovou matku do rojení je pro začátečníka docela fuška. Pokud jsou včelstva "nadržená", ani mladá matka je nezastaví.

Příspěvek: #107

Jóo rojová nálada je rojová nálada. Nevím jak jiní začátečníci,ale já ji první jaro nezvládl a občas takové ty krásné květnové slunečné dny byly, krom jiné práce, okořeněné o seznamování se včelími roji. Protirojová opatření jsem dělal blbě a hlavně pozdě. Druhý rok už se mi to povedlo lépe,ale také to nebylo OK.

Příspěvek: #108

Když jsem začínal a tvrdě řešil rojovku, byl jsem víkend co víkend ve včelách a hledal matečníky. Když se mi nějak podařilo nemít dva roky po sobě roj, patřičně jsem vyrostl a hned o tom napsal na včelařské konferenci. A hned do dvou týdnů byly dva roje na stromě. Poučení: nikdy a vzlášť u včel nejseš mistr světa. Nikdy nevidíš všechno a je zbytečné včely soustavně stresovat. Teď pořádně rozšířím a víc jim tam nelezu. A ty dva roje jsou na stromě taky. Tak co je lepší?

Příspěvek: #109

(27.02.2012 10:03)Pavel Holub napsal(a):  Mít hotovou matku do rojení je pro začátečníka docela fuška. Pokud jsou včelstva "nadržená", ani mladá matka je nezastaví.

Souhlasím nevyjádřil jsem se úplně přesně.Sistémově je to trochu jinak tím že jsem napsal že měním matku neměl jsem na mysli výměnu staré matky za novou kladoucí tím bych nic nevyřešil a stalo by se přesně to co popsal Pavel.Postupuji tak že včelstvo v určité době osiřím tedy odeberu starou matku a udělám z ní oddělek ten má na staré - relativní pojem - rychlejší rozvoj.V té době už mívám založené série k chvu matek tedy matečníky k dispozici místo matky tedy vkládám dva zralé matečníky někdy je vhodnější matečník před uzavřením pak se ale prodlužuje doba kdy mataka začne klást.Zůstanu tedy u zralích matečníků matka se vylíhne za dva dny a za 14 dní začne klást v době 16 dní se tedy jen líhnou včely po staré matce a tím uvolňují prostor pro mladou matku a k tomu jsem přidal mezistěny po odebraných rámcích do oddělku.Pokud to udělám zhruba v polovině květu řepky tedy v době kdy líhnoucí se včely nezasáhnou do snůšky (vše závisí na síle včelstva a na tom jaký a kolik plodu ve včelstvu je)uvolní se mi prostor právě v době kdy přichází bezsnůškové období matka nemá kam klást včelstvo se nejvíce rojí .Proto se zmiňuji o jisté praxi kterou tento sistém vyžaduje úskalí je odhadnout a spočítat tu správnou dobu a při přidávání matečníku ,pro případ kolize mám ale pořád původní matku kterou mohu včelstvu vrátit.Ač se to zdá složité není to až taková věda.Další výhodou jsou pak nové matky ve včelstvách které už nemají tendenci se rojit. Samozřejmě tak nepostupuji u všech včelstev síše u těch kde by mohl nastat problém ,hodně toho řeší nasledovné odebrání včel do oplodňáčků a oddělků. Snažím udržet včelstvo do prvního vytáčení a pak udělat podle potřeby další protirojová opatření.U menšího počtu včelstev se dají použít i jiná protirojová opatření, tuto metodu používám spíše jako prevenci kdyby se mi mělo vyrojit jen polovina včelstev již vemi brzy tak bych nedělal nic jiného než se zaobíral roji nehledě na to že to většinou nekončí z jednoho včelstva jedním rojem.Také to neznamená že bych nevěděl co to je roj prostě pud včelám velí množit se za každou cenu.

Příspěvek: #110

doplnim p.Skalu,tie matecniky nenechavaj dva ale radsej len jeden..ak to teda su rojove matecniky..cca 10r robim tuto metodu u vsetkych vcelstiev naraz,na zac.rojovej nalady..jeden vikend vsetky matky zaklietkujem v plodiskach,druhy ich vyhadzujem a ponechavam len jeden matecnik..este sa mi nestalo zeby sa takto osetrene vcelstvo vyrojilo..ale kde sa mi podari nechtiac ponechat matecniky 2 tak roj vyleti so 100% istotou..rokmi overene..ked tie matky vyhadzujem tak si ich par nechavam ako rezervu(1plastove odlozence),pre pripad ze sa mi nejaka v tych vcelstvach strati pri oplodnovacich preletoch..

---

..reagoval som na prispevok p.Skalu z 26.2.(pardon ze bez citacie)

---

p.Skala,poprosim Vas este,za aku dobu po osiroteni vkladate tie zrele matecniky? Ak vcelstvo medzitym zacne stavat nudzove matecniky tak ich nasledne zrusi?Ja prave to tyzdnove klietkovanie robim preto ze ked matku po tom tyzdni(8-9dni) davam prec tak vcely uz nemaju otvoreny plod vhodny na narazenie nudzovych matecnikov..tento rok chcem ale prejst na system ktory opisujete,cize dopredu pripravit matecniky a potom v jeden den staru matku(bez klietkovania)von a zrely matecnik dnu..je podla vas vhodne to urobit v jeden den,ci je lepsie nejaky cas po odstraneni matky pockat s tym zrelym matecnikom..?Ak ano tak aky cas-1-2 Dni?Vdaka,Gusto.

Příspěvek: #111

Co mne funguje skoro na 100% je vytvaranie vcelam dostatok priestoru, strihanie kridel matkam v 2. roku a skoru vymenu matiek v 2. roku. Mam pri cca. 25 rodinach tak jeden roj za 2 roky.

Příspěvek: #112

(28.02.2012 22:10)gusto napsal(a):  p.Skala,poprosim Vas este,za aku dobu po osiroteni vkladate tie zrele matecniky?

Matečníky vkládám po dvou hodinách.V úplných začátcích jsem vkládal matečník ve neprůlezné klícce po vylíhnutí 3den od vložení nechal osvobodit přes medocukrové těsto.Dnes už to neřeším strčím tam dva matečníky a po 17 dnech prohlídnu pokud matka neklade tak tam šoupnu tu původní s celím oddělkem ta mezitím kladla takže pokud se náhodou vylíhla matka z vlasního matečníku která není rojová a přitom z kvalitního včelstva a pokud při rozhodování včelstva kterou si ponechat vyhraje ta mladá už mi nevadí že začne klást o něco později. Někdy dokonce nějaký čas kladli matky dvě.Jelikož mám matky značené což je při tomto sistému nutností tak vím kterou si včelstvo ponechalo.Stává se to ale velmi zřítka.
Pokud jsem použil otevřený matečník spíše z důvodu že jsem ještě neměl zralé matečníky tak se mi nestalo že by nebyl přijat vždy dávám dva pak je ale bezplodové období poměrně dlouhé což zase nepotřebuji a vše se musí posunout,řešil jsem to právě přidáním plodu od původní matky.Na to pak navazovazovalo založení série prostě jsem odebral plod od původní matky tu zamáčkl a vložil tam chovný materiál v takto upraveném včelstvíčku kde není žádný plod přičemž je tam již dost včel různého stáří jsou vychovány matečníky i v době kdy se i při zaručených metodách můžeme setkat s problémem přijetí chovného materiálu.Vše tady souvisí ze vším a může mít několik využití.
S naražením vlastních matečníků v případě vložení zralích matečníků problém nemám jelikož jdu du včelstva až po těch 17 dnech a řeším to jak jsem napsal.Jistou praxi vyžaduje hlavně vše dobře spočítat podle předpokládaných snůšek jestliže jdou někde ihned po sobě je lépe rozšiřovat nechat včelstvo stavět udělat nějaký ten oddělek.V mém případě končí řepka a akát je nejistý tak nastává jistá prodleva tedy potřebuji přesílené včelstva zarazit či mu vyměnit matku je to ideální způsob z čehoš vyplívá že tak nečiním u všech včelstev většinou stačí přidat včelám práci tedy to včasné rozšíření či použít o něco později jiné řešení.

Příspěvek: #113

Ahoj...Jak poznám, kdy je ta správná doba začít s protirojovým opatřením? Teď nemyslím rozšiřováním prostoru a stavebníma rámkama, ale kdy dělat ty oddělky. A mám ten postup dejme tomu za 20 dní zopakovat opět odebráním plodu? Mám 6 včelstev, chci letos ještě dokoupit 4 úly, to by se dalo pohodlně ubytovat...jen mě zajímá jak dlouho trvá "chuť se rojit"...někteří tady psali, že se jim to rojilo i v srpnu po zakrmení.

Příspěvek: #114

Niektore rodiny nemaju chut sa rojit nikdy, niektore od konca aprila do konca jula. Rodina sa chce rojit ked natiahne matecniky. Najlepsie je v takom pripade matke strihnut kridla a ak je uz dvojrocna nechat jej jeden matecnik a ostatne zlikvidovat.

Příspěvek: #115

ked strihnes kridlo tak musis byt casto na vcelnici,roj vyleti,matka sa strati a roj sa vrati..vtedy treba rozobrat plodisko a zlikvidovat matecniky a nechat jeden..ak to neurobis tak ti vcely frnknu hned s prvou liahnucou sa matkou,a casto aj poroj s dalsou v poradi..Pri vacsom pocte vcelstiev a vzdialenejsom stanovisti strihanie kridiel nema moc vyznam..aspon podla mojich skusenosti..

Příspěvek: #116

Už to zde bylo nasáno mockrát.Pokud zastřihnout křidélko nestříhat ho tak abychm znemožnili úplný let ale jen omezili.Tedy roj pak sbíráme z nižších pater.Pokud ho zkrátíme příliš dojde k jevu který popsal Gusta tedy ani nevíme že se něco vyrojilo a následující několikanásobné rojení může včelstvo prakticky zdecimovat.

Příspěvek: #117

Necitali ste moj prispevok poriadne. Matke strihavam kridla a nechavam iba jeden matecnik. Ide najme o to, ze takto mozem ist do vciel az o 2 tyzdne bez toho, aby som riskoval roj. Nastavaju zvecsa 2 pripady: bud sa stara matka pokusi vyrojit, ale spadne iba pred ul a vcely sa vratia a nova matka ostava sama alebo sa matky toleruju a casto sa stane, ze po oplodneni ploduju obe.
Ak by stara matka nemala strihnute kridla asi by mi usla aj s rojom tak na 10 den od natiahnutia matecnikov a z rodiny by som uz asi nemal do konca sezony nic. Kedze som zamestnany clovek nemam cas cele dni vysedavat pri vcelach a chytat roje, takze tieto by mi na 90% uleteli.

Příspěvek: #118

ja neviem..ked si to predstavim prakticky,povedzme priklad 1.5. zastrihnes kridlo a nechas matecnik..matka moze zaklast dalsie misky hned v ten den...nasledne sa vyroji,strati,vcely sa vratia..a maju tam jeden zrely(ktory si ponechal)a viac mladsich matecnikov..hned ako sa ten zrely vyliahne tak sa vyroja...netvrdim ze vsetky matky vzdy zakladu po odstraneni matecnikov dalsie misky,ale z mojich skusenosti to je velmi velke percento..ak by som zaciatocnikom mohol poradit tak skor matku odstranit a az potom ponechat jeden matecnik..moj sposob som na tychto strankach popisal a je prakticky rovnaky ako pouziva p.Skala,ktory aj dobre pripomenul,ze to vyzera komplikovane ale pritom je to uplne jednoduche..a da sa to krasne nacasovat aj pre vacsi pocet vcelstiev..Ale ak mas vcelstva s malym sklonom k rojeniu,tak to moze vychadzat aj sposobom ktory opisujes..

Příspěvek: #119

27. 4. vecer som stahoval vcely s ceresnoveho sadu na vcelnicu, 28. 4. rano som bral zo sadu este dve vcelstva, nakolko sa niektore vcielky vracali este na stare miesto. Hned 28. 4. som prezeral znasku z ceresne, mam skoro vsetky medniky plne. Problem je v tom, ze vcely este nevieckovali. Z 15 vcelstiev som vybral iba 9 zavieckovanych ramkov, ostatne su plne, ale nezavieckovane. Teraz neviem ci mi to zavieckuju, este z ovocnych stromov, ktorych mam este v okoli dost, alebo za dva tri dni budu uz lietat na repku. Problem je v tom, ze vcely maju vsetkeho vela medu, pelu, a malo miesta cize z tych velstiev mam zatial iba jedno, ktore ma uz aj zatvorene materske bunky. Hned som z neho vyuzil bunky a spravil odlozence, neskor vymenim matky. Preco to vcelstvo narazilo mat. bunky? Mam dojem, ze asi preto, ze ked som daval stavebny ramik, tak som im ho dal dole, aby matka zisla z horneho B nastavku a kladla dole. Nepoznacil som si to a neskor som im dal este jeden stav ramik do horneho nastavku, lebo v ceresni som ich nechcel rusit. Takze mali este aj jeden ramik zavieckovaneho trudov a druhy ramik trudov pred zavieckovanym. Myslim si, ze tie vcely mali aj vela trudov a med a pel a matka malo miesta. Lenze takto su na tom vsetky vcelstva, iba tie co mali 2 ramky trudov idu do rojovej nalady. Samozrejme vsetkym som dal matersku mriezku nad prvy nastavok, suse a dalsie medzisteny, ale do tretieho B nastavku. Otazka je je to mozne aby rojovu naladu vyprovokovali vela trudov?

Příspěvek: #120

Ak si vcely narazia materske misky a matka ich nezakladie, alebo su zatial bez vajicok, ako dlho trva lez ich matka zakladie? vie to niekto aspon priblizne casovo odhadnut? Alebo sa to moze skoncit aj tym, ze si vcely misky zalozia ale matka alebo vcelstvo sa neskor rozhodne, ze ich nezakladie, ak je vydatna znaska a miesto pre matku?