Příspěvek: #441

Neviem,čo mám za matky,ale jedna bola na 5R a prešla za Sedláčkovu prepážku klásť do zásobných rámikov. Tie tam boli lebo v MD toho bohviečo nebolo. Ani toho peľu veľa nebolo v plodisku ale za prepážkami.

Příspěvek: #442

Dneska v praze prvbi roj. Matka, ktera se loni vyrojila a usadil sem ji s rojem.
Jinak ostatni vcelstva mely take narazene matecniky, ale jeste se nevyrojila.
Zkousel jste nekdo v obdobi rojovych nalad jako jedno z opatreni proti vyrojeni pouzit na letaku materi mrizku? Jak to fungovalo?
Nekde jsem cetl, ze pred vyrojenim vcely prestanou matku krmit aby byla lehci a snaz letala, tim padem je take mensi, tak mozna tou materi mrizkou proleze. Prave nevim.
Dnes ten roj sem zachytil podle hluku, tak jsem hned vybeh a zkousel tu materi mrizku nejak nacpat na cesno, ale matka vyletla asi jiz driv, byla znacena bila, twk bych si ji asi vsim.
Jinak roh chvili posedel na stejnem strome jako loni, ale do hodiny, mozna driv, byl pryc. Ve vcelatvu jsem nasel jeste asi 4 matecniky.
Prostoru maj vsecgna vcelstva dost, medniky tezke, druhe plodistni nastavky bohuzel take.
Nevim, jestli to bylo materima mrizkama, vsechny je dnes vyhazim.
Rozsiroval jsem jim prostor podle mne vcas, ale asi jsou snuskove podminky tak dobre, ze jim priroda veli rozdelit se.

Příspěvek: #443

Mám nějaké plásty z loňských uhynulých včelstev, jsou tam zásoby, pyl a občas nějaký zavíčkovaný plod. Jdou použít do usazeného roje ?

Příspěvek: #444

Roj usazuju zásadně pouze na mezistěny, teď v plné snůšce ti postaví nástavek mezistěn za týden to je potenciál, který je skoda nevyužít

Příspěvek: #445

Tomási nauč se konečně triviálně jednoduchý protirojový přeleták,budes ho mit poskladany možná dřiv než svůj příspěvek a nemusíš vymýšlet operace s mrížkou.Rojovku zlomíš za chvilku a nebudeš okolním včelařům kazit souboj s varroázou rojem usazeným ve volné přírodě.A můžeš se v klidu kochat u česna místo stresování.

Příspěvek: #446

josefe, já bych rád, fakt že jo...jenže teď mě včely předběhly....nečekal jsem, že ten rozvoj a snůška tady bude tak intenzivní....tohle časování a rozvoj včelstev nemám ještě naučené...

....nebudeš tomu věřit, ale mám ten tvůj návod (asi dva roky starej) pověšenej na nástěnce nad stolem, u kterýho sedím celý dny...

ale napadlo mě, trochu to souvisí s rojením, je vhodné využít toto první vyrojené včelstvo na chov (řízený....ze štěpů) matek? když vylámu všechny matečníky, a dám tam ty štěpy, a bude tam i tak otevřený plod na plástech, narazí matečníky na těch štěpech nebo tvrdošíjně budou hledat nějaké vajíčko či mladou larvičku na plástech?......když je to včelstvo v "rozmnožovací" náladě?

co se varoázy týče, tak mám všechna včelstva v pohodě.....kromě jednoho na stanovišti v Praze, ale to je do jiného vlákna....a zrovna tyhle co se dnes vyrojily, jenžto to byl roj z loňska, tak byl s plodovou pauzou a měl spady nula nula prd....takže ať si ho někdo užije, matka výborná, vitální, včely zdravé, nebodavé.

Příspěvek: #447

(05.05.2023 17:31)TomasK1 napsal(a):  ...tohle časování a rozvoj včelstev nemám ještě naučené...

Neboj. Je nás víc, co s rojovkou bojujeme. Každý rok je to jiné.
Když dojde na přeleták, už jenom hasíš, co jsi nezvládnul včas.

Rojovku jsem ve svÿch úlech ještě neviděl. Včera večer při kontrole na stanovišti mi podezřele bzučela prázdná bedna se soušema. Ano, usadil se tam roj, první letošní, bez práce. Můj asi nebyl a už je.

Příspěvek: #448

Josefe, jak děláš přeleták? Co přesouváš a co zůstává na místě?

Příspěvek: #449

ještě dodám, včera jsem doprohlížel všechna včelstva na stanovišti v praze, v každém jsem našel buď matečníkové misky s vajíčkem nebo ještě nezavíčkované matečníky.
U jednoho včelstva jsem našel nezavíčkovaný matečník s larvou nalepený na zadní stěně nástavku (teplá stavba)....byla na posledním rámku trubčina, ale je třeba kontrolovat všude.

---

Michale, jsou to Josefovo příspěvky č. 2506 a 2507 z 24/5/2021 ve vlákně Rojení.

Příspěvek: #450

Taky pozoruju, že letos jich na stromech asi bude požehnaně.

Příspěvek: #451

Aby přeleták fungoval,musi se létavky vrátit na púvodni misto, a včelstvo v rojovce tim nemít včely,které se mohou s matkou vyrojit.Když hrozí akutni nebezpečí,oddělej medník,vyber z plodiště zaplodovaný rámek s hezkým matečníkem,můžeš přidat i další plodový,doplň mezistěny a souše,vrať medník a buď mezidno nad medník a původní plodiště nebo původní plodiště na jiné misto.
Pokud by jsi to dělal za minutu roj,před původní plodiště mateří mřižku na česno.Roj zavíří a většina včel se vrátí do přeletáku.Diky přetlaku létavek v přeletáku při pěkné snůšce a absenci plodu naplní hravě přeletak 2 medníky,nezapomeň včas přidat.
Těch variant přeletáku je spousta,můžeš použít jen medník jako přeleták a do něj i sérii k naražení matečníků.
Ale pořád platí princip přeletáku,kdy včelstvo bez létavek roj prostě nedá.

Příspěvek: #452

Bývala to super metoda. Bohužel dnes má i druhou stranu mince. V případě, že se rojí včelstvo které, říkám tomu útěk z reality, chce projít očistným procesem, znamená tato metoda větší šíření patogenů. Asistované šíření patogenů včelařem, větší infekční tlak než při obyčejném zalétávání.
Metod kterými včelaři podkopávají imunitu včel je dnes celá řada, vedou k opalovanym vlnám úhynů.

Příspěvek: #453

Spíš si myslim,že daleko větší nebezpečí pro včelu,coby hospodářské zvíře (bohužel) jsou dnes ulecené roje,které bez různých clon,vykuřování,vkládání serepetiček,pokapů jsou možným zdrojem,zvlášť v posledních letech šmakulád.Do volně žijícího včelstva má ulecený roj dlouhou cestu..A nejsmutnější je,když mi jeden zasloužilý vymýtač VD sděloval, jak funguje na 100% a obešel poctivě celou ZO,všechna včelstva a pak při řeči o včelách prohodil,že mu frnklo 7 rojů.A pak se strašně divil,když jsem se ptal,k čemu to antivaroazní svazové cvičení bylo,když už v období rojení ztratilo smysl díky ulétlým rojům.

Ozdravné rojení (přirodní přemetení) bych viděl spíš pro ta volně žijíci včelstva,koneckonců včely takhle fungují odjakživa a přežily věky než začal člověk medvědovi závidět med a zprznil obranyschopnost včelstev hospodářským chovem a chemií v dobré víře,ze včele pomáhá.
Roje a poroje stavi nové dilo,to co zbyde v mateřské dutině je pak hop nebo nehop.Když nehop,staré dílo zlikvidují zavíječi a myši.Dutina je pripravena pro nové nájemníky.

To je historie,která se už bohužel pro včelu nevrátí,spíš ji člověk svým chováním a jednáním dorazí úplně.
Tak když už to včelař prochrápe,roj nenechat uletět,ale usadit na mezistěny,a dát mu šanci užívat si aspoň chvilku jako kdysi v dobách minulých.(to ovšem kolem sebe roj neměl dalši stovky včelstev jako dnes a bláznivé chemiky- zemědělce).

Příspěvek: #454

Letos povedu včelstva zámérné do rojovky,jezdím z práce zas až pozdě večer,tak na nějaký chov matek můžu z jara zapomenout.Tak nechám matky do oddělků na matce přírodě.Rojového původu matek se nebojím.

Příspěvek: #455

Rojovy matky mam vsechny novy lonsky. Zatim spokojenost (moji blbost ovlivnujici rojovku nepocitam). Ale i tak bych chtel letos konecne zkusit uspesne rizeny chov matek, konecne uz jednou.

Příspěvek: #456

JosPr - volně žijící včelstva nejsou původem z uletlych rojů?

Příspěvek: #457

Měl jsem možnost pozorovat pár takových,která přežila více let volného života a dala roje.Ono totiž najít dutinu,nanosit zásoby,ubránit se loupeži,přežít zimu,poradit si s parazity,to není jenom tak.Myslíš,že to svede každý včelařův ulétlý roj proti včelstvům,která udržuje pri životě a ošetřuje včelař.Z minima ulétlych rojů se stanou volně žijíci včelstva.Z těch nejlepšich a nejschopnějších.To je totiž příroda,silný přežije.

Příspěvek: #458

Příspěvek: #459

Hezké video Alberte.

Příspěvek: #460

(07.05.2023 8:08)JosPr napsal(a):  Hezké video Alberte.

Má ich tam viac. Prežije len málo / 1-2%???/ civilizovaných rojov, ktorá sa stanú odolnými divochmi.