Příspěvek: #1

Zdravím,chci se optat přemýšlel sem nedávno u včelstev a říkal sem si kterým směrem asi matka ráda jde prišlo mi,že má snahu tlačit se spíše dolů a tak mě napadlo,že matka na to jde asi s následujícím plánem....když je ve dvou nástavcích a zimovala dole do vrchního se nehrne,protože ho bere jako medník,tudíž se stane, že hodně medu včely nakonec uloží v prvních třech a posledních třech rámcích plus zanesou medem i plodové plásty a medník jim nepříjde zajímavý,což je hondě špatně,když však matka přezimuje v druhém nástavku začne tam klást tlačí už se pouze dolů což je dobře ..jde mi o to jestli má smysl, včelstva které plodují ve spodním otočit, tedy první nahoru a druhý dolu ....chtěl bych to udělat teĎ řepka je asi týden před květem ,pokud by to fungovalo jak píšu bylo by to jedině dobře,navíc bych obměnil dílo v prvnním nástavku...a možná bych včely rozběhl do většího fofru protože pochybuju že by najednou nechali pod sebou jen tak nastavek bez plodu...co si o tom myslíte vy???je to blbost nebo to má význam ...oddělky sem rozšiřoval asi před 14 ti dny...tak ,že sem převesil plod do druhého nástavku,ale mám chut taky oddělky otočit a hlavní plodiště ze zimy dát teď nahoru .....nechci něco pokazit nebo včelám uškodit ale dyžtak mi napište co si o tomto myslíte děkuji moc

Příspěvek: #2

Napíšu jen odkaz na Leoše Dvorského a jeho web. V "otázkách" je něco i pro Vás. Zdraví Šturma
http://dvorsky.leos.sweb.cz/

Příspěvek: #3

No, pokud to chceš vypozorovat jen ve dvou nástavkách, zjistíš něco jiného, než když je máš ve čtyřech a víc.
Myslím normální 24cm.
Pokud jsem dnes mohl vypozorovat, jedou po svislé ose raději než do strany a asi tak dvakrát rychleji nahoru než dolů. Ale rozhodně jedou oběma směry pokud mají kam a není tam nějak nevlídno - tedy zima, mezistěny, panenské dílo atd.
Tady teprve dnes začínají pampelišky, pořádně kvést začalo před týdnem a půl - javory atd.
Takže je tady zatím neomezuje přínos sladiny.
No a za 14 dni to zase bude možná jinak.

Příspěvek: #4

Mám stejnou skušenost. Nahoru jdou ochotněji než dolů. Např. oddělky, které jsem rozšiřoval nástavky s mezistěnami nechali dole mezistěny nedostavěné ale v nást. přidávaných nahoru vystavěli bezezbytku vše, řekl bych ,že nahoru matka také ochotněji klade pokud není stlačována dolů přínosem nektaru. Možná je to tím že v horních nástavcích je tepleji - odhaduji, teplo stoupá ale neměřil jsem to.

Příspěvek: #5

Prečítal som si niekoľko príspevkov a väčšinou som sa streto s názorom "matka radšej kladie vajíčka dole, niektorí že hore, názory líšia, prečo.
Priatelia matka nerozhoduje kde položí vajíčko o tom rozhodujú včely! Matka musí mať pripravené bunky na kladenie a to dokážu len úľové včely. Náladu včelstva, jeho silu a jeho vnútorný stav nedokážeme posúdiť často nemôžeme, preto tie rozdielne názory, lebo i stav včelstiev autorov je rôzny, všetky vychádzajú so subjektívneho názoru na danú situáciu.

"Teplo stúpa hore", najčastejšia argumentácia pre tento termín, je to najjednoduchšie slovo ako tento moment využiť pre svoju argumentáciu.
Raz som si overoval tento fakt a do medníka nad materskú mriežku v jednom
včelstve som umiestnil teplomer do jeho stredu a druhý som ma mimo úľ a cez deň v 7. mesiaci som meral teploty trikrát 9,00, 14,00 a 19,00, zaznamenával a porovnával.

Pokým oficiálne údaje udávajú teploty v plodisku v ktorom včely ošetrujú plod je 35,6°C, tak som bol sklamaný nameranými teplotami v medníku, boli až prekvapivo nízke, hlavne po studenej noci, nie raz som nameral hodnotu 21°C, ktorá postupne cez deň narastala, ale pri poslednom meraní bola najvyššia, ale mala nikdy hodnotu len 32°C.

Z toho usudzujem, že včelstvo aj keď medník obsadzujú a ošetrujú med, teplota je nízka, potom nieto dôvodu aby teplota lákala M klásť vajíčka "hore".
Včelstvo všeobecne dokáže s teplotou dobre narábať a zbytočne nevyhrieva priestory, kde neošetruje plod. Včely nachádzajúce sa v uličkách kde je plod uzavrieť priestor a s teplotou šetriť, pretože tú získavajú spotrebou medu.
Aj biologické teplo, ktoré produkuje plod, radšej odvetrávajú cez letáč.
Ak včely pripravia M miesto na plodovanie hore, tak automaticky zvýšia teplotu a M tam prevedú, aj npr. cez mechanicky porušenú mater. mriežku.
Kto by si to chcel overiť, môže to skúsiť a podať správu. Anton

Příspěvek: #6

Řekl bych, že i včela půjde cestou minima energie tak jako se běžně děje v přirodě. Směrem nahoru si teplo dle mě udělaj snadněji než při posunu směrem dolu. A to i pozoruju, mám vyzkoušeno, že raději stoupaj. Zas je to, ale o systému včelaření a o místě. Ale touha dotknout se strůpku v tuto dobu je celkem silná, řekl bych, klidně protáhnou hnízdo do úzké elipsy jen a by se dotkly

Loni mi nešly směrem dolu vůbec, letos trošku ano. Jaro letos, jaro loni, rozdíl tam zase docela byl

T.H.

Příspěvek: #7

(28.04.2011 7:23)Anton Turčáni napsal(a):  Aj biologické teplo, ktoré produkuje plod, radšej odvetrávajú cez letáč.
Kto by si to chcel overiť, môže to skúsiť a podať správu. Anton

Máte opravdu bohaté zkušenosti a je ve vašich příspěvcích mnoho poučného. Jste autoritou a to je pro Vás také velký závazek. Každou vaši informaci si mnohý zapíše za uši jako absolutní pravdu. Proto prosím neopakujte tento omyl. Plod není schopen si žádné teplo vyprodukovat. Plod je stoprocentně závislý na teple vydávaném včelami a trubci. To si můžete ověřit i jednoduchým pokusem.

Příspěvek: #8

Pavel rád sa dám poučiť, tak mi prezraď ako mám spraviť pokus, aby som presvedčil, že biologické teplo neexistuje. Ja si naopak myslím, že všetko živé produkuje aj teplo. Ak by to tak nebolo, tak by včely prebytočné teplo z oblasti plodového telesa neodvádzali.
Raz som zlikvidoval osie hniezdo (ohrozovali na pracovisku ľudí), bolo to už pre zimou obnažené plásty som dal len tak na voľné miesto (boli bez ošetrovateliek). Kontroloval som ich asi 12 dní, stále žili, pričom, ich nik nekŕmil, keď som prešiel ponad ne rokou, sledovali ju. Noci boli studené a vyskytli sa aj mrazy! Obdivoval som ich vitalitu, z toho som usudzoval, že prežívali len preto, že ich chránilo vlastné biologické teplo. Podotýkam, že je to príbeh pravdivý.
Tak potom ako je to? Už sa mi stalo, že som vybral trúdí plást, kde boli trúdy pred liahnutím(bez sprievodu včiel), postupne sa bez včiel liahli niekoľko dní a to vďaka len ich biologickému teplu. Možno sa mýlim? Anton

Příspěvek: #9

no když vemem do detailů : larvy spotřebovavaji potravu či neco v tom smyslu a vše co se spotřebovavají rozkladaji melni či jinak zpracovavaji a tedy při štepení vznika určite množstvi ruzne energie a to i tepelné ... určite je to hodne složity proces, ale tak si myslim, že to tak je .. možna se mýlím, ale spíš bych řekl že ikdyž se nam zda, že ta eneregie tímto vydana je nicotna, pro tak male neco to bohate muže stačit ...

Příspěvek: #10

(28.04.2011 20:25)Anton Turčáni napsal(a):  Pavel rád sa dám poučiť, tak mi prezraď ako mám spraviť pokus, aby som presvedčil, že biologické teplo neexistuje. Ja si naopak myslím, že všetko živé produkuje aj teplo. Ak by to tak nebolo, tak by včely prebytočné teplo z oblasti plodového telesa neodvádzali.
Raz som zlikvidoval osie hniezdo (ohrozovali na pracovisku ľudí), bolo to už pre zimou obnažené plásty som dal len tak na voľné miesto (boli bez ošetrovateliek). Kontroloval som ich asi 12 dní, stále žili, pričom, ich nik nekŕmil, keď som prešiel ponad ne rokou, sledovali ju. Noci boli studené a vyskytli sa aj mrazy! Obdivoval som ich vitalitu, z toho som usudzoval, že prežívali len preto, že ich chránilo vlastné biologické teplo. Podotýkam, že je to príbeh pravdivý.
Tak potom ako je to? Už sa mi stalo, že som vybral trúdí plást, kde boli trúdy pred liahnutím(bez sprievodu včiel), postupne sa bez včiel liahli niekoľko dní a to vďaka len ich biologickému teplu. Možno sa mýlim? Anton

Ano, vývoj vosy je závislý na vnějších klimatických vlivech, stejně jako např. mravenci. Tento hmyz si hledá pro něj optimální prostředí v přírodě. Včela je v říši hmyzu výjimkou v tom smyslu, že je schopna produkovat tělesné teplo pohybem létacích svalů ("vykloubí" křídla a hýbe s nimi "naprázdno") a není zdaleka tak závislá na okolním prostředí. Její plod je ale závislý na teple vyvíjeném dospělci. Na plodu musí být teplota 34 až 36 st.C a relativní vlhkost okolo 70%. Mimo tyto podmínky se plod nevyvíjí dobře nebo plod uhyne. Necháme-li plod mimo plodové těleso, mimo prostředí úlu, plod se nevyvine a uhyne. Jeho teplota vždy poklesne na teplotu okolního prostředí, relativní vlhkost se také většinou nedosáhne a plod buď dříve zaschne nebo chladem uhyne.
Včely se ventilací snaží hlavně vyměňovat vzduch. Metabolismus je v takovém úlu na vrcholu. Je třeba odvést CO2, vysoušet sladinu, případně odvádět vodní páru vypařenou vlivem chlazení. Včelstvo chladí, když je to nutné, vodou, odparem vody na stěnách buněk. Co včely dokážou je obdivuhodné, viz následující grafy. světle modrá je průběh teploty v plodovém tělese. V poledne chladí, večer už zase topí.

Příspěvek: #11

Děkuji snad nevadí že se toliik ptám ale hrozně mě zajímá tahle tematika je mi teprve 20 let a rad se necham poučovat..Ještě sem se chtěl zeptat ..Mám teď zhruba 8 včelstev co jsou v plné síle ale 4 jsou ještě kapku slabší ...další 4 jsou ale vzorové ,(matky z dolu)trubčina vystavěná plno plodu ..zitra chci nasadit medník a taky bych chtěl v budoucnu nadělat oddělky tyto včely by k tomu asi byli suprové ...potřeboval bych také obměnit dílo takže zitra do medníku převesím cca 3 plasty z plodem a misto nich dam mezistěny....Napadlo mě zkusit vzít ještě při této akci oddělek třeba 1-2 plasty noveho plodu nezavičkovaneho ,zasoby bych mu mohl taky dodat protože mám včely co jsou nabite zasobami tak bych je jich rad zbavil ...myslíte že je to dobrý nápad nebo bude lepší zatím dát jen medník a pak ve snůšce tvořit oddělek ???nechci nějak oslabit zbytečně včelstvo...

---

Ale teď tak přemyšlím asi vymyšlím zbytečnosti zitra dám medníky ..a oddělky nechám v případě že někde najdu matečník ...po vylihnutí matku vyměním a bude