Příspěvek: #1

Milé kolegyně, milí kolegové, rád bych nabídl k debatě téma, které mi už dlouho vrtá v kebuli. Inspirovala mne nedávná debata na naší výroční schůzi, na níž Ing. Ivan Černý v brilantní zkratce představil metodu t.zv. zebrování. Při přednášce se dotkl i tématu rovnováhy ve včelstvu. Tedy že zdravé včelstvo si dokáže vždy udržet jakousi rovnováhu v řadě směrů, ať už jde např. o harmonickou a pro danou chvíli potřebnou skladbu populace (létavky x krmičky x trubci), či o provádění rozličných činností v závislosti na vnějších i vnitřních podmínkách (prostor, období roku, počasí, snůška a pod.). A pak je tu ta mnohokrát proklamovaná snaha chovat ona t.zv. silná včelstva. Často i tak, že se v různých obdobích včelstva spojují, což většinou znamená velmi razantní zásah. Z tamní debaty, jež byla pohříchu příliš krátká a hektická, nám vyšlo, že silné včelstvo nemusí být totéž co zdravé a harmonické včelstvo ... Tedy jak se mají k sobě tyto dvě snahy? Jak provádět spojovací zásahy, abychom napáchali co nejmíň škod? Pokud je tím pácháme ...? Tiše doufám, že si to přečte i kolega Martin Václavek, jehož tímto velmi zdravím a ku debatě zvu ...
Díky předem za reakce a názory. (A pokud se ptám blbě, pak pardon ... . )

Příspěvek: #2

Pojem „silná včelstva“ a vše, co s ním souvisí, je dost ošemetná záležitost. Každý pod tím chápe něco trochu jiného. Silné včelstvo samozřejmě nemusí být automaticky v harmonii a zdravé, ale často tomu tak bývá. Slabá včelstva mají větší sklony k infekčním nemocem.
Otázka chovu silných včelstev do značné míry souvisí s metodikou včelaření. Dají se rozlišit dva přístupy: intenzivní a extenzivní včelaření. Já dávám přednost intenzivnějšímu způsobu včelaření, tedy takovému, kde se pracuje v menším provozu s výkonnějšími a stabilnějšími produkčními jednotkami. V mém případě spojování, a tím vytváření silných, resp. abnormálně silných včelstev, je nutným vyústěním metodiky, která počítá s půlením včelstev v květnu jako hlavním protirojovým zásahem. Jelikož nemám zájem o to, aby se mi každý rok zvýšil počet včelstev na dvojnásobek, musím je spojovat, i kdybych spojoval jen kvůli dělení
Naštěstí to spojování přináší jisté nemalé výhody v jarní snůšce. Silnější včelstva toho prostě tolik během rozvoje neprojí (neproplodují), díky čemuž v absolutním součtu lze dosáhnout podstatně vyššího výnosu, ale musí to člověk umět, resp. se to naučit. Já se stále učím. Výsledky jsou, ale je potřeba více zkušeností. Aspoň mě těší, že tudy cesta vede
Hlavní úskalí mého včelaření vždy bylo a bude rojení. Zatím nejvíc se i osvědčilo to půlení včelstev. Je to na první pohled postavené na hlavu (v zimě včelstva pospojuju a v květnu rozpůlím), ale je to velmi účinné a na medném výnose se to projevuje leda pozitivně. V podstatě se tím situace vrátí do výchozího stavu (výchozího počtu včelstev) akorát s tím rozdílem, že včely totálně ztratí chuť k rojení, což v době vrcholící snůšky znamená její maximální využití. Když k tomu ještě připočteme ty kg medu, které včely během jarního rozvoje neproplodovaly, dostáváme se k číslům, kvůli kterým se vyplatí si se včelstvy takto hrát To je ta cesta. Vycházím z toho, že slabá včelstva vychovají více plodu v poměru s počtem zimních včel, následkem čehož mají vyšší spotřebu zásob na jednotku včel, což se ještě prohlubuje tím, že při překotném rozvoji (překotném plodování) k jednotce včel se produkují více krátkověké včely, čímž se ztrácí efektivita využitelnosti vyprodukovaného včelího kapitálu.
Nějaký jeden či dva rámky s plodem moc nepomůžou (hlavně u rojivějších včel, které chovám). Navíc takhle slabé oddělky se nadají využít ke snůšce, což s půlkou včelstva není problém
LBV metoda se hodí spíše pro extenzivní včelaření.

Příspěvek: #3

Pane Václavku, můžete připsat jak při téhle metodě používáte matky? Stáří, výměny apod.

Příspěvek: #4

(08.03.2011 11:21)Jiří Matl napsal(a):  ... Při přednášce se dotkl i tématu rovnováhy ve včelstvu. Tedy že zdravé včelstvo si dokáže vždy udržet jakousi rovnováhu v řadě směrů, ať už jde např. o harmonickou a pro danou chvíli potřebnou skladbu populace (létavky x krmičky x trubci), či o provádění rozličných činností v závislosti na vnějších i vnitřních podmínkách (prostor, období roku, počasí, snůška a pod.).
A pak je tu ta mnohokrát proklamovaná snaha chovat ona t.zv. silná včelstva. ...

Nesnadné téma. Pokud se má o něčem diskutovat, je napřed nezbytné ujasnit si pojmy. Tedy ptám se: Víme co je to harmonické včelstvo? Když projdu svoje včelstva - podle čeho budu schopen říci, že toto je v harmonii, toto není, ... A pokud si tedy dejme tomu nějaké jasné kriterium stanovím a řeknu o určitém včelstvu, že je v harmonii, bude to platit i za týden (v sezoně, kdy se situace v úlu i vně rychle mění), ze měsíc, atd.? A je vůbec cílem života včelstva být v harmonii? Je zřejmé, že definovat harmonii včelstva lze velmi těžko, že je to dost abstraktní a relativní pojem.
Pokud jde o sílu včelstva - je tím myšlena jen početní síla včelstva (počet/hmotnost včel)? Někdy totiž středně silné včelstvo může být výkonnější, zdravější než některá nejpočetnější včelstva. Záleží na kondici včelstva jako celku ...

Příspěvek: #5

Jsem vášnivý chovatel matek samozásobitel, takže starší matky jak jednoleté u mě nenajdete
Odchovávám od koupené prošlechtěné matky, ale že by to někdy byla nějaká sláva, to se říci nedá. Ale kdo ví, třeba jsem doposud neměl štěstí na pořádný plemenný materiál. Letos budu zkoušet inseminovanou matku Vigor, tak jsem zvědav. Ostatně já jsem se vždy spokojil s průměrnými matkami, takže nepotřebuji žádné špičkové kusy.
Vyměňoval jsem matky vždy v říjnu po vylíhnutí plodu (v září jsem matky klíckoval). Letos budu matky měnit v podletí, přičemž ze včelstev odeberu veškeré tmavé dílo, vytočím med, nechám jen panenské dílo a mezistěny, ošetřím včelstva fumigací a pořádně zakrmím. Na rozdíl od př. Streita si dám tu práci s klíckováním matek koncem června, abych v červenci při medobraní měl včelstva bez plodu.
Doposud jsem provozoval jistou obdobu Rašovské metody, ale po sérii nepříjemných komplikací se k ní už nevrátím. Jedná se především o problém ukládání zásob do panenského díla, je-li přítomno tmavé dílo.
No a aby nástin mé metodiky byl kompletní, ještě uvedu, že matky chovám velmi jednoduše, a to tak, že si dva dny před plánovaným půlením včelstev zhotovím startovací smetenec včel (sádku) a do něho vložím série misek s jednodenními larvičkami (v 1 kg sádce zhotovené klidně jen z jednoho včelstva lze nastartovat i více jak 40 misek!). Do bezmatečné půlky včelstva (poznám po pár hodinách po rozpůlení podle neklidu spojeného s osiřením) vložím dle potřeby 2 nebo více nastartovaných misek. Za týden můžu některé nadbytečné zavíčkované matečníky zužitkovat v plemenáčích (tím si vytvářím rezervy). Nouzové matečníky nehledám a ani nelikviduju, jelikož chovné matečníky mají dvoudenní náskok, takže se nouzové neprošlechtěné matky nestihnout vylíhnout dříve než chovné. Kdyby se to stalo, poznám to podle vykousání chovného matečníku z boku. V tom případě by následovala výměna.

Příspěvek: #6

Tím že zaklíckuješ matky koncem června je zařízneš v době plodového maxima a dost výrazně tím snížíš počet rodící se dlouhověké generace včel , která ti dost výrazně bude chybět na jaře...

Příspěvek: #7

Naopak tím podpořím jejich tvorbu
Princip vzniku zimních včel je spojen s omezováním plodování. Takže jsou to zprvu svým způsobem anatomické trubčice akorát s tím rozdílem, že v podletí neburcují včelstvo k rojení, protože produkční období je u konce a včelstvo se musí připravovat na zimu. Čistě technicky stačí půl plodového cyklu k vytvoření celé zimní generace. Včelstvo nemá zapotřebí ten výpadek v plodování dohánět, stejně vývojově jede dolů, ať se děje co se děje. Zaklíckováním matek ten proces jenom urychlím.

Příspěvek: #8

Asi budu muset tu přednášku někde zopakovat a požádat o oponenturu Mluvil jsem o rovnováze prostor-populace-zásoby. A o skladbě populace v průběhu roku, jejích změnách při měnících se činnostech včelstva. O harmonickém včelstvu jsem nemluvil, to také nevím, co je.
Ivan Černý

Příspěvek: #9

(08.03.2011 21:26)Radek Bílý napsal(a):  Tím že zaklíckuješ matky koncem června je zařízneš v době plodového maxima a dost výrazně tím snížíš počet rodící se dlouhověké generace včel , která ti dost výrazně bude chybět na jaře...

Taky mi prijde ze je to v uplnem rozporu treba se zavery Bretschka, Farrara a dalsich.
Hodne o populacni-plodove dynamice psal ing. Bohac. Zaklickovat matky na konci cervna mi prijde ponekud "zlastni" nevim nezkousel jsem to, neb by me to ani nenapadlo... Jedinou vyhodu, kterou v tom spatruji, je plodova prestavka, ktera snizi pocet roztocu. Ovsem tohle nektere linie umi i bez klickovani. Pozoruji to u vigorek..
Dalsi vec, ktera mi prijde zvlastni je menit matky v prvnim roce. Pokud se chce clovek vazne venovat plemenitbe, za rok nestihne vyhodnotit uzitkove a doprovodne vlastnosti matky a jejiho vcelstva. Optimalni je menit matky dvoulete.

Naprosto unikatni styl "vcelareni" provadi Streit. Ja kdyz sem si cetl jeho clanek ve vcelarstvi, tak sem si jenou rekl, kurna to je steiger, zlikvidovat plod z ktereho maji byt dlouhoveke zimni vcelky a jako bonus premest vcelstvo na mezisteny. Nic proti premetani, sam pravidelne provadim norske zimovani, ale plod, ktery ziskam ze skupiny "noraku" nenicim,neb je to vic nez barbarske a radeji jej dam do oddelku, nebo vytvorim smiseny oddelek. Ono nejde jen o to, ze v tech zavickovanych bunkach jsou zivi tvoreckove, ale k vychove tech tvorecku musely vcelky vynalozit velke mnozstvi energie, a ta energie je ulozena prave v tech tvoreckach.

Příspěvek: #10

To "harmonické včelstvo" jsem si tam zjevně domyslel já chtěje tím vyjádřit, že si včelstvo dokázalo vytvořit rovnováhu ve skladbě populace v souvislosti s prostorem, roční dobou, snůškou a dalšími faktory. Nešťastný asi termín ... Za zmatení se omlouvám... Rovnovážný stav? Zajímá mě ta chvíle, kdy včelstvo nějak pracuje v tomto smyslu a přijde včelař a vstoupí do toho, bere, přidává, spojuje, rozpojuje, ev. i přemetá na mezistěny ... Co to pro včelstvo znamená? Je to šok? Není to šok? Jistě: a priori nelze tvrdit, že je to špatně, ale jsou-li rizika, jaká jsou? Jsou nějaké meze? Co vše by měl včelař brát v úvahu? Podle toho, co namítl Ing. Čermák, se se svými otázkami pohybuji na dosti tenkém ledě ... Je-li včelstvo v kondici, ustojí to, situaci zvládne ... není-li ... pak ? ... etc.

Příspěvek: #11

Přesně tohle by mě taky zajímalo. U lidí se říká, že si zvyknou i na šibenici. Více než 150 let intenzivního hospodářského využívání včelstev ukazuje, že včely možná taky. Až na tu a tam nastalý stav, že takové včelstvo situaci neustojí, zatímco to vedle ve stromě nebo v TBH je v pohodě. A jindy zase právě naopak, aby to bylo zajímavější
Ivan Černý

Příspěvek: #12

Tak tak ... Je spousta metodik, které počítají se zásahy do včelstev. Často jsou to zásahy, které jsou pro danou metodiku hodnoceny jako jaksi klíčové. Všeobecně se pak má za to, že fungují. Protože včely nějak dál pokračují ve vývoji ... Je tu ovšem ono magické ALE ... Co všechno musí včelstvo "upravit" a vstřebat, aby bylo dál v dobré kondici i po razantních zásazích? Jak moc se prožitý stres projeví na kondici včelstva? Problém je v tom, že kdybychom to vzali do důsledků, tak je vlastně problematický každý zásah do rozvíjejícího se pracujícího včelstva ... Setkal jsem se i s názorem, že i přelarvení je de facto pro larvičku značný šok ... Což je opravdu extrém, ale ... Zřejmě, ba jistě je na místě cit, zkušenost, vzdělání. Vše mi zatím chybí, jakkoli se snažím deficit minimalizovat ... Ale ty otázky ...

Příspěvek: #13

Systém obměny díla si zakládám na jednorázové odměně díla, protože jedině ta nevytváří infekční mosty.
Klíckování matek v kombinaci s převedením včelstva na panenské dílo před podletním zazimováním je ta nejmírnější obdoba Norského zimování, kterou znám. O něco hůře dopadá Streitův systém a vůbec nejkrutější pro včely je přemetání rozplodovaného včelstva na mezistěny v podletí. Přesto i s tím se dokážou včelstva vyrovnat a zazimovat ve standardní síle.
Tím, že se matce znemožní kladení a postupně se veškerý plod vylíhne, včelstvo se svým způsobem převede do rojového stavu. Sice se před podletím již nebude chtít rojit a nebude tolik polevovat v aktivitě, ale složením včel (dlouhověkostí) se bude blížit klasickému roji, tady takto vedená včelstva budou podstatně mnohem lépe připravena na následnou restrukturizaci a revitalizaci spojenou s převedením na panenské dílo.
Když už se tu nakousl Farrar a Bretschko, nevzpomínám si, že by někdo z nich někdy řešil situaci po uměle vyvolaném výpadku plodování.

Příspěvek: #14

Ja si prave norske zimovani upravil. Zacinam s nim v kombinaci s poslednim medobranim. V nasich podminkach to spada do treti dekady cervence. To maji vcelky dost casu vse vystavet,vyuzit kratkoveke vcely, nanosit zasoby pylu a vychovat nekolik generaci zimnich vcel. Puvodni metodiku norskeho zimovani, kdy se premetou vcelky az v zari, jsem zavrhl z toho duvodu, ze bych je jednak pripravil o pyl a zamestnal vcely, ktere by jiz nemely nic delat-dlouhoveke. Zasoby pylu jsou v predjari a jare limitujici pro rychly rust vcelstva. U nas je jarni prinos pylu dost nejisty. Jsou leta, kdy vyjde krasne pocasi a pylu je dost. Jindy je sice krasne, ale lisky vymrzly,olse se vyprasily v bezletovem obdobi, nic nekvete a vcelky co se tyka pylu paberkuji az do rozkvetu mlece, smetanky a pozdeji ovocnych stromu. Nejlepsi stav je, kdyz vcelky stihnou alespon tyden kvetu vrby jivy. Te je tu dost, ale casto je mizerne pocasi a v podstate z ni nic neni. Pokud zakvete jiva a je hezky, tak vcelky maji dostatek pylu a jeste nosi sladinu z jivy-idealni stav...
Aktualne zacaly vcelky jiz nosit prvni pyl, ale je ho poskrovku-lisky vymrzly a zatim tedy nosi jen ze snezenek, nic jineho nekvete.. Jivy jiz maji kocicky,ale do jejich rozvetu je jeste brzy..

Příspěvek: #15

(09.03.2011 13:07)Jiří Matl napsal(a):  Jak moc se prožitý stres projeví na kondici včelstva? Problém je v tom, že kdybychom to vzali do důsledků, tak je vlastně problematický každý zásah do rozvíjejícího se pracujícího včelstva ...

Letos to mám s časem tak, že bych to mohl vyzkoušet...zřídit takové jakési "Schrödingerovo" stanoviště

Příspěvek: #16

Výhody silného včelstva sa spomínajú na viacerých miestach. Skúsim niektoré vymenovať.

• Odolnosť proti chorobám,
• dobré prezimovanie,
• nízka spotreba zimných zásob,
• nenáročnosť na konštrukciu úľa,
• tiež by sa dalo ako pozitívum brať vyrojenie a teda položenie základu nového vitálneho včelstva,
• zdroj dobrých oddelkov, (prípadne matiek),
• a čo je hlavné, nepomerné vyšší „výkon“ v znáške.
• A tak ďalej...

V krátkosti by sa dalo povedať že chovať slabé včelstva (okrem rozmnožovacích technológií) nemá zmysel. Potom je na mieste otázka, ako vychovávať silné včelstva.

Otázok k tomu teda bude asi dosť.

• Ako sa pozná silné včelstvo? Koľko obsadzuje (koľko váži) v jednotlivých obdobiach?
• Kedy má byť včelstvo silné?
• Kedy má byť včelstvo najsilnejšie?
• Ako vybudovať (vychovať) silné včelstvo v jednotlivých obdobiach?
• Kedy považovať včelstvo za slabé?
• Ako naložiť so slabým včelstvom?
• Ako chrániť silné včelstvo pred rojením? (to je na mnohých miestach preberané)
• Vplyv jednotlivých konštrukcií na silu včelstva. (to bude asi subjektívne)
• Vplyv genetiky na silu včelstva.
• A tak ďalej...

Iste to obnáša komplex vplyvov, a myslím že by sa o tom dalo debatovať, napríklad pokračovať v tomto vlákne pod názvom „Ako vychovávať silné včelstva“ (odkaz pre admina).

Příspěvek: #17

No já to začínám vidět trochu jinak. Silné včelstvo v mých podmínkách začíná brzy plodovat a tím se dlouhodobé včely dříve opotřebují a tak je k jaru značně mrtvolek v podmetu, velká spotřeba zásob a začátkem května je pak z včelstva troska. Zesílení na podzim je podmíněno silným plodováním v podletí a tudíž vytváří ideální podmínky pro namnožení VD a s tím spojenými virózami. Spad VDu silných včelstev je na podzim výrazně vyšší. Tudíž veškeré tebou vyjmenované výhody alespoň v mých podmínkách jsou naopak přesně opačné - vyšší spotřeba, špatné přezimování, větší náchylnost k nemocem. Ne nadarmo v jiném vlákně uvádí Tomáš Blecha, že Vigorky přezimují poměrně slabé ale mají minimální spad mrtvolek ale dávají vyšší výnosy a jsou odolnější proti VD - prostě méně plodují na podzim a VD se tak nemá kde namnožit, v létě si dávají plodovou pauzu a tak přerušují množení VD. Na jaře jsou ze začátku slabé, ale přesto zimují úsporně protože předčasně neplodují.
No a teď si vyber - slabé nebo silné. Asi by si musel specifikovat silné/slabé v jakých podmínkách a s jakou liniií.
Alespoň u Vigorek to vidím tak že raději zimovat dvě slabší, na jaře pro snůšku spojit se současnou tvorbou 1-2 rámkového oddělku s jednou z matek. A opět chovat jedno produkčí a jeden oddělek pro další spojoodělkování na další jaro, přičemž si mohu v tom oddělku vyměnit matku odchovanou třeba až v červnu, v červenci (není potřeba spěchat). No a kdyby se to produkční příliš rozjelo a hrozila rojovka, tak odeberu pár rámků s plodem a posílím ten oddělek.

Příspěvek: #18

(10.02.2013 13:33)misan napsal(a):  ... Potom je na mieste otázka, ako vychovávať silné včelstva...

Myslím si že ešte lepšia otázka je ako správne selektovať namiesto vychovávať.

Příspěvek: #19

(10.02.2013 13:33)misan napsal(a):  Iste to obnáša komplex vplyvov, a myslím že by sa o tom dalo debatovať, napríklad pokračovať v tomto vlákne pod názvom „Ako vychovávať silné včelstva“ (odkaz pre admina).

Již tu je téma Jak na silné včelstvo

Příspěvek: #20

Prečítal som to téma (jak na silné včelstvo), je to celkom o niečom inom. Skôr je to o prechode na inú mieru.

PetrM upravil 10.02.2013 17:44 tento příspěvek z důvodu: Ano, ale je již založené a je možné v něm tedy diskutovat o tom, jak si to silné včelstvo zajistit.