Příspěvek: #21

Podobně to myslím dělá Tomáš Jaša. Nechává to v lornách a roztavuje v termokomoře v zimě. Myslím, že říkal že základem úspěchu je nechat tam dost medu.
Já to házím lopatou do hobků, ale tady se to řešilo jak to dělat bez medoviny.
Osobně jsem zvědav na to víko. Ve vaně jsem si nechal dělat jeden otvor ve dně - předpokládám, že med bude dole, nahoře škraloup a druhý klasicky z čela-boku. Ale k vyzkoušení myslím bude stačit horkovzdušná pistole a nějaké topné těleo pod víko, nebo jen žárovka. A do budoucna pak třeba větrák z akumulaček - pracuje s horkým vzduchem.

ALe prvních pár van jen rozmíchám a do sudu. Až dojdou sudy nebo bude melecitoza, tak . . . .

Ale k té melecitoze, tam pokud je ve směsi hodně medu - což u vykrajování melecitozy do hloubky je, tak pak stačí obyčejná topná spirála - med to rozvede a nepřekročí se teplota 65° a vosk netaví.
Když jsem stejný postup zkoušel u víček, nebylo dost medu na rozvod tepla - tedy asi stékal od spirály dolů - nebyla na dně - a kolem spirály se tavil vosk.
Pokud si chce někdo hrát, možná to jde jednoduše. Víčka s dostatkem medu dát do hoboku, do výškově asi dolní 1/3 zaházet topnou spirálu na med a víčka pak plavou na hladině, nebo to půjde na hribém sítě přecedit.
Mně u melecitozy zajímala jen spodní tekutá grakce, tu horní polotuhou jsem nechal na medovinu.
Překvapilo mě, že v létě stačil ten 70W výkon na pořádné ohřátí do pěkné tekutosti medu.
Viděl jsem vanu odvíčkovací ta měla dole topnou desku a ta firma to dál vyrábí. Na rozdíl od šneku. Ale poté co jsem od ní koupil ten šnek na vosk, nevím jestli je to, že to vyrábí a nabízí, dostatečná reference. Ten šnek taky nabízeola jako funkční

Příspěvek: #22

(22.12.2015 21:54)KaJi napsal(a):  S víčkama, pokud bych nepotřeboval medovinu, tak co nevyteče na sítě ve vaně propláchnout a doma v některých včelách skrmit a pak vytočit. Tak nějak jsem o tom taky přemýšlel.

Takhle to dělám s odvíčkovanci já (hobby včelař do cca 40 včelstev)! A co k tomu potřebuji?
Vlastně nic - teplá voda (v mém případě jedna rychlovarná konvice), která víčka nerozpustí na vosk - dva plastové kyblíky od invertu (jeden má proděravělé dno) - a nerez zednickou lžíci na promíchání = po rozpuštění proděravělý kyblík nadzvednu a končím
... a proto z pohledu včelaře s větším množstvím víček než mám já bych to viděl na zvětšené nádoby a volbu materiálu + výpustné kohouty a další vychytávky.

---

(22.12.2015 22:15)vcelky.cz napsal(a):  Karle:
Proplachovat odvíčkovance za účelem zkrmení rozpuštěného medu vidím jako možnost pro hobby nadšence (s jednou včelnicí či v jedné lokalitě), který nechce ztratit ani kapku medu. V ekonomice (a zoohygieně) většího provozu to ale nemá - podle mého názoru - co dělat... (v naší včelařské kultuře).

Co přesně myslíš tou zoohygienou. (Pokud) i velcí včelaři si často tvoří několik včelařských samostatných okruhů tak jsou srovnatelní s hobby včelaři.

Příspěvek: #23

Zoohygienou (v kontextu této debaty) myslím problematiku zkrmování medu v jiných včelstvech, než ze kterých byl vytočen.
Nicméně je to už mimo téma "Separátor vosku a medu z víček"...

Příspěvek: #24

Já bych se k tomu přikláněl. Tedy to nedělat, ale berme to jako fázi brajnšturminku - je třeba napřed sepsat co všechno by bylo možné, pak vyřazovat.
Na druhou stranu, pokud bych na to měl pár včelstev doma stranou pod kontrolou, tak velmi rychle získám informaci, že je někde jinde něco špatně
V současné době kdy si studuji Hnilobu vč.plodu bych si rozmylel i třeba i jen krmení medocukrovým těstem - to je to samé, pokud je z medu.
Do nynějška jsem zvažoval jen MVP a předpokládám, že po nové zák. úpravě má každý rozumný vyšetřená včelstva.
Ovšem hniloba vše mění - je taky bakteriální. Přenos virů roztokem nevidím laicky jako velké riziko.

Příspěvek: #25

cenovo to vychadza okolo 120 eura

Příspěvek: #26

Ako malovčelár riešim problematiku odstreďovania viečok niečim takýmto. Hodí sa mať ich mať viac, prípadne toľko, koľko môžme dať rámikov do medometu. Jednoduché, a keď si to vyrobí včelár sám, tak aj lacné. Tak do 50 rodín by to malo stačiť.

Příspěvek: #27

(24.12.2015 13:39)KaJi napsal(a):  ... berme to jako fázi brajnšturminku - je třeba napřed sepsat co všechno by bylo možné, pak vyřazovat. ...

Jestli brainstorming, tak v tuzemské praxi (nikoliv naší) jednoho provozu o cca 150 včelstvech je ověřená tato cesta:

Ve stodole (na zahradě oplozovací stanice) se na zem rozprostře velký igelit, na který se vyváží odvíčkovance z medárny. Vrata stodoly směrem do zahrady - oplozovačky - jsou trvale otevřená. Včely lítají na odvíčkovance a separují z nich med, suchý vosk nechávají včelaři. Pro oplodňáčky to funguje jako podněcování. S loupeží problémy nejsou (několikaletá praxe).

Za sebe v tom vidím problém opět kvůli zoohygieně - i ve spojení s naší legislativou. V dané lokalitě nejspíš nikde nebyl dlouho MVP, včelstva tohoto provozu jsou na něj i na nosematózu každoročně vyšetřována - takže určitá míra jistoty z nešíření nemocí tu je.

Z pohledu ekonomiky: při odvíčkování vidličkou zůstává v okapaných odvíčkovancích medu docela málo a většinu ho pravděpodobně odnesou domovské včely. Co na této metodě vnímám jako velké plus je minimální pracnost a nároky na vybavení. A "problém" je řešen ihned a kontinuálně. Netřeba čekat až bude odvíčkovanců dost, není separací blokována jiná činnost, vyjma těch několika metrů čtverečních ve stodole (obecně pod střechou kvůli dešti) nejsou žádné nároky na prostor či nádoby ...

Stačí ale pár drobností v organizaci včelařského provozu a tak konkrétně pro nás je rázem tato metoda separace odvíčkovanců nepoužitelná.