Příspěvek: #101

Letos, tedy spíš loni, jsem udělal pokus a nechal jedno včelstvo celý rok ladem. Pět nástavků 448x232 po 9 rámkách. Spodní nástavek zůstal v srpnu se zbytkem plodu, ale málo, plodiště ve druhém a z části ve třetím, čtvrtý a pátý med. Jsou na volné stavbě. A zatím zimují ve čtvrtém a z části ve třetím. Patý je plný a neobsednutý. Jak vysvitne sluničko, i v mrazech, tak koukaj z oček a hledají vodu, takže plodují. Matka Vigorka ins. 2010. Střecha je nezajímá a neláká. Pokusně jsem tam nechal mřížku ze síťovinou, kterou ve středu zatmelili a po okrajích sem tam. Střecha má vůli, takže dýchá. Ještě dodám pevné dno. Je to sice jeden vzorek, ale snažím se jen pochopit pochody. Když zimuji ve třech je to vlastně stejné. Ale pokud ve dvou, je to jak píše Miko. Ale pod střechu se netlačí, mají tam vždy tak 3 cm od horní loučky - nezateplená střecha s fólií. Pokud zateplím střechu, netlačí se na fólii. Uff...

JEN BYCH SE ZEPTAL, POKUD V PŘÍRODĚ OBÝVÁ VČELSTVO DUTÝ KMEN, KONDENZOVANÁ VODA SE VSAKUJE DO SHNILÉHO DŘEVA NAHORU A VČELY NEMAJÍ MOŽNOST SE POSUNOUT PO ULIČKÁCH?

Příspěvek: #102

(23.02.2013 16:05)daniel napsal(a):  ZÁVER: Prežiť zimu je pre včelstvo extrém záťaže. Nie sú už najmladšie a ani najzdravšie, preto vysoká vlhkosť v úli v zimných mesiacoch im podľa mňa značne komplikuje šancu na bezpečné prezimovanie- podobne ako to je u ľudskej populácie- viď vyššie.

Stále se to tu omílá a stále špatně. Nezastávám se fólie, když nikdo do včel nepůjde od září do zimy. Pak si dejte na strop co chcete. Včely si stačí strop zcelit a vytvořit paronepropustnou vrstvu - takovou přírodní fólii. Když je ale nařízeno se ve včelách permanentně vrtat, nezbývá, než tu přírodní fólii nahradit tou umělou.
Včelám vlhkost nevadí, naopak vodu potřebují, aby se dostatečně ředily odvíčkované medné zásoby nad plodem. Je třeba voda pro potravu plodu. Mohu potvrdit, že nemám ani jeden případ výskytu cukerných krystalků na podložce. Z úlů vytéká voda a vím, že jsou včely OK, protože plodují. Že občas nějaký ten rámek zplesniví, to nevadí včelám ale mě. Neměl být tam, kde by ho včely nepostavily.
Vlhký vzduch není "studený", protože se sníží odpar vody (spotřeba výparného tepla) na plodu vůči stavu, kdy je vzduch příliš suchý.

Příspěvek: #103

Tak na toto jsem zvědav co odpoví zastánci odvětrávaných stropů.... Já jsem totiž také přesvědčen,že včely potahnou časem souvislou vrstvou celý prostor, který obývají a to včetně stropu. Na vlastní oči jsem viděl jak mi takto suverénně upravovaly strop typu "a la varré",který jsem jim podstrčil, navzdory zastáncům prodyšných stropů s "vrecovinou"....Jakmile mají na to čas,zalepí to komplet.

Příspěvek: #104

V souvislosti s vlhkem ve mě zarezonovalo čtení u Slezanu. Otázka je, kde je vlhko, jestli v případě neizolovaných úlů hned u chomáče, nebo je u zateplených kondenzační zona posunuta až na krajní plásty a rohy. Taky si všimnětě že naprostá většina lidí co má ověřeno že napájení na jaře je přínosné včelaří v uteplených úlech a v jednom případě co znám vytápěném. A pak vím o dost pokusech, mimo jiných mých, kde to neprokázalo efekt. A to bylo u neizolovaných úlů.

Příspěvek: #105

Tak se ozývám. Vím, že jsem to tu trochu rozpoutal já.
Dal jsem jednomu včelstvu na strop pytlovinu a vlněnou deku. Nad to vše nástavek s vyvrtaným otvorem na odvětrání a střechu. Do nástavku datalogger. Když jsem je dnes kontroloval podmetem a porovnal se stejným včelstvem s folií na stropě. Zdá se mi u nich poloviční počet mrtvolek. Přes to, že je strop difuzně otevřen, je na podložce dost zkondenzované vody. Jak bude první prolet, tak je otevřu, stáhnu data a dám k dispozici. Sám jsem zvědavý.

Příspěvek: #106

To je myslím rozpoutané už co strůpková folie spatřila světlo světa...

Příspěvek: #107

Miko, v profile máte uvedené "Vykání", ale nemáte tam uvedené odkedy včelárite a iné podrobnosti. Tak Vám teda vykám. Plácate ...

(23.02.2013 18:32)miko napsal(a):  ....Jakmile mají na to čas,zalepí to komplet.

Treba vyskúšať, najlepšie vo včelíne. Včely skutočne zalepia všetko propolisom, ale tie vrstvy sú paropriepustné. Dlhé roky som začiatkom augusta medzi horné latky vkladal hranolky 6x10 mm. Včely to komplet zacelili. Na takomto komplet drevenom a zapropolisovanom strope som mal 3-4 cm hobry alebo filcu. Keď som na tej hobre zabudol nejaký sklený, alebo kovový predmet (balónkové kŕmitko, široká špachtla, tanietik), tak tá hobra bola úplne mokrá. To si treba len a len vyskúšať a netlápať dve na tri.
Teraz mám cez horné latky (od začiatku augusta) hodenú posteľnú plachtu a na nej filc. Na tom mám hranolky a až na tom s 2cm medzerou plechovú striešku aby bola podfukovaná.

Příspěvek: #108

No heleďte,já se s Vámi hádat nebudu.Že propolis není paropropustný tu vypustil Pavel Holub,takže proč s tím jdete na mne. Jestli je propolis paropropustný to skutečně nevím(trochu si myslím že ne),ale budiž.Rozhodně neplácám v tom,že mi to zalepily.Viděl jsem to na vlastní oči.Když jsem to opatrně odklopil,tak bylo jasně vidět,že se na té látce potažené propolisem kondenzovala voda stejně jako na folii.Asi mám nějaké umíněné včely. Navic mám zkušenost,že stačí malá škvíra u stropu a kondenzuje se také,podle mne jak se střetává teplý vzduch se studeným.No nejsem moc kovaný ve fyzice,ale to,že cca 6mm tlusté dřevo odspodu potažené propolisem + 4cm hobry je nějak obvzlášť paropropustný strop se mi moc nechce věřit.Mimochodem,když jim to dáte na úl v srpnu,tak už to nerozebíráte? Já například fumiguji vrchem a vždy lituji,že jim naruším to,jak mají tu folii utěsněnou na okrajích. Jinak téma sklouzává na jedno z mnoha "šílených" včelařských témat a to volba stropu úlu a jeho uteplení,což je mimo toto vlákno.

Příspěvek: #109

ja som mával ľanové plátno na rámikoch,propolisom bolo zatreté ako autoplachta,a uteplivky nad ním po zime mokré..úle boli v domcoch,sneh ani dážď nemali k nim prístup..už som spomínal dávnejšie aj koľko vážila tabuľa polystyrénu 5cm,ktorou som mal zakrytú vaňu na roztápanie medu v kanvách..moj dlhoročný poznatok-cez zapropolisovanú textíliu vlhkosť prechádza v pohode..samozrejme,pri vačšom tlaku vlhkosti sa možu nejaké kvapky objaviť,to sa nevylučuje..

Příspěvek: #110

Jasně, že propolis-vosková vrstva není 100% parotěsná. Ale má daleko vyšší parotěsnost, než prosté dřevo a několika řádově vyšší, než nějaký kobereček. Nemá smysl se tu dohadovat o pididetailech. Jde tu jen o tu zásadní věc, aby si někdo nemyslel, že v zimě větrat včelám, aby měly sucho, jim prospívá. O to tu jde.
Kdo má zájem, může si udělat představu o hodnotách faktoru difuzního odporu μn různých materiálů například zde.

Příspěvek: #111

(23.02.2013 21:39)gusto napsal(a):  ....samozrejme,pri vačšom tlaku vlhkosti sa možu nejaké kvapky objaviť,to sa nevylučuje..

To se objeví.Troufám si tvrdit,že i při menším tlaku.Díval jste se někdy i pod ten strop?Vždyť ta vrstva je jako lak. Co děláte s tou zalepenou látkou?Měníte ji?

Trochu mne to vyprovokovalo se podívat na nethu,takže teď je mi jasné,že nějaká paropropustnost u propolisové vrstvy být musí.Nakonec to píše i Pavel Holub výše,ale jen bych chtěl říci,že kdyby měl někdo pocit,že napadám jeho styl včelaření tak jde o omyl.jde mi o to jak se věc skutečně má a ne jak se to zdá včelařům,k nimž se počítám i já. Zatím se spíše přikláním k názoru P.Holuba,protože když ten propolis ztuhne,tak je jako kámen....

Příspěvek: #112

stropy som otváral až pri prvých jarných prehliadkach v apríli(duben),v tom čase už nebola šanca nejaké kvapky zbadať,ale verím že ak by som pozeral v skoršom období,tak by som našiel..zalepené látky som menil po cca 3rokoch,bývali už povykusované včelami príliš zapropolisované-čim dlhšie v úli-tým viac propolisu-a logicky aj menšia paropriepustnosť-ale stále neporovnatelná oproti fólii....v podstate,ak by sa dali čisté látky na rámiky po stiahnutí sa včiel do chumáča začiatkom zimy(nemožnosť zapropolisovať)tak by sa dosiahla maximálna paropriepustnosť(pohrávam sa aj s takou myšlienkou)..silu paropriepustnosti vyrátať neviem-ale nad fóliami mávam uteplivky suché,nad zapropolisovanými látkami som ich mával mokré,a to fest..stačí mi takáto praktická skúsenosť..

---

..súhlasím s názorom ktorý Pavel dopodrobna popísal aj v MV,včely potrebujú v úli vlhkosť,nepoužívam zasieťované dná,ani očká,a aj napriek difúzne otvorenému stropu suchom ani smadom netrpia ani náhodou,takýto strop nesposobí v úli nadmerné sucho,len odvedie nadbytočnú vlhkost..naopak,v takto riešenom úli,ale s fóliou na vrchu som mával s nadbytočnou vlhkosťou obrovské problémy(ktoré som nechcel riešit očkami,ani sitom v dnách..)

Příspěvek: #113

Taková úvaha: ve včelínu po nakrmení zhotovím si rámek se silonovým sítem proti komárům a na něj dám několikerou vrstvu uteplivek (pytlovina, svetr a pod.) Předpokládám, že oka silonu již včely nestihnou zatmelit propolisem. Jak to asi na jaře dopadne?

Příspěvek: #114

(23.02.2013 18:23)Pavel Holub napsal(a):  

(23.02.2013 16:05)daniel napsal(a):  ZÁVER: Prežiť zimu je pre včelstvo extrém záťaže. Nie sú už najmladšie a ani najzdravšie, preto vysoká vlhkosť v úli v zimných mesiacoch im podľa mňa značne komplikuje šancu na bezpečné prezimovanie- podobne ako to je u ľudskej populácie- viď vyššie.

Stále se to tu omílá a stále špatně. Nezastávám se fólie, když nikdo do včel nepůjde od září do zimy. Pak si dejte na strop co chcete. Včely si stačí strop zcelit a vytvořit paronepropustnou vrstvu - takovou přírodní fólii. Když je ale nařízeno se ve včelách permanentně vrtat, nezbývá, než tu přírodní fólii nahradit tou umělou.
Včelám vlhkost nevadí, naopak vodu potřebují, aby se dostatečně ředily odvíčkované medné zásoby nad plodem. Je třeba voda pro potravu plodu. Mohu potvrdit, že nemám ani jeden případ výskytu cukerných krystalků na podložce. Z úlů vytéká voda a vím, že jsou včely OK, protože plodují. Že občas nějaký ten rámek zplesniví, to nevadí včelám ale mě. Neměl být tam, kde by ho včely nepostavily.
Vlhký vzduch není "studený", protože se sníží odpar vody (spotřeba výparného tepla) na plodu vůči stavu, kdy je vzduch příliš suchý.

Podle vás zimovat prodyšně je špatně - dobře váš názor!

Řeknu vám jedno: váš článek v MV jsem četl asi stokrát dokola a pořád jsem si říkal: proč tedy neuhynulo hned to včelstvo v drátěném úlu bez paronepropustného stropu? Pak jsem si taky říkal: proč tam pořád zatuhujete ten plod přes zimu a vycházíte z toho, počítáte spotřebu apod.
Nenašel jsem v článku odpověď: Proč je potřeba prosazovat zimní plodování, když jde o tak vysokou spotřebu?

Názor jsem si udělal vyzkoušením a s obavou, že nedojde k ředění zkrystalizovaných medných zásob podle vašeho článku. Jenže článek jsem četl jen já a né mé pokusné včelstvo, které jen prostě si dalo pauzu v plodování. Zásoby si dokázali zpracovat. Já nevím co je správně a co špatně, ale mé pozorování mi říká =) fólii až pro jarní rozplodování. Nebudu to v žádném časopisu publikovat =) budu to jen u sebe praktikovat a jiným radit =) ZKUSTE TO a pozorujte jestli to dělá včelstvu dobře nebo špatně.

Příspěvek: #115

Preferuji jen to, co preferují včely. To, co preferují, je třeba vypozorovat. V mém článku jsou odkazy na výzkum, který ty preference prokazoval. To, že včely přežijí i v úlu bez víka, víme ale my potřebujeme vědět zda preferují úl s víkem či bez víka. Pak nebudu zbytečně zkoušet, co ještě včely přežijí. Ano, mohla by to být leda metoda selekce odolnějších včelstev, ne však standardní metoda chovu.

Příspěvek: #116

Podľa toho článku by v prírode už včely asi nežili.
Rád by som vedel kde v prírode vznikajú pekné "zhora uzavreté" dutiny také ako im my doma chystáme.
Myslím že dutina so spodným otvorom je v prírode skorej rarita.
Hospodárenie s vodou a vetranie majú včely dokonale "naprogramované", ale podľa toho Vášho popisu sa to deje iba posledných 200 rokov na záhradách.

Niekto tu písal že skúšal horný letáč. Rád by som vedel ako by to fungovalo, ale rozoberanie by bola "bitka s rojom".
Myslím že sme odbočili od témy.

Příspěvek: #117

Horní česno a otevřené víko úlu je zásadní rozdíl. Horní česno není problém tehdy, kdy mají včely šanci si podle jeho pozice postavit dílo. To si buďte jist, že každý klát je shora dobře zastavěn a utěsněn. Příkladem je volné dílo v košnicích viz německé video - někde je tu odkaz.

Příspěvek: #118

NB1 napsal(a):proč tedy neuhynulo hned to včelstvo v drátěném úlu bez paronepropustného stropu?

Před pár dny byl v noci slušný mráz. Když jsem šel ráno vysypat odpadky, ležela mezi kontejnery mírně zasněžená kupa kartonů a hadrů. Náhle se hromada pohnula a vylezl z ní chlap.
I když tu mrazivou noc přežil, nedomnívám se, že je to pro lidi ten nejvhodnější způsob nocování.

Příspěvek: #119

To chtělo hned příští noc ho překrýt kusem igelitu. Aby se vyzkoušela i paronepropustnost.

Příspěvek: #120

radši připrav i medocukrový těsto