Příspěvek: #261

(16.11.2016 14:16)montezuma napsal(a):  Hmm, napadá mě, že k natavování mezistěn by se krásně dalo použít napájení od modelových vláčků . Výstup stejnosměrný 0-16V, krásně se to dá regulovat kolečkem. Vstup to má 220V střídavého. Z hlavy nevím přesně hodnoty proudu, to bych se musel mrknout. Jestli ho doma ještě vyhrabu, pak si myslím, že je problém krásně vyřešen .
Nový vypadá takhle:
http://www.vlakyzezulka.cz/img/p/4380-5004-thickbox.jpg

Také se za socialismu používalo, ale má to jeden velký problém malý proud, stejně jako předražená trafa ze včelařských prodejen. Jsou lidé, kteří úspěšně používají autobaterii, nejlépe přímo v autě. Na stanoviště dovezou nadrátkované rámky a mezistěny v balíku, takže je nepoškodí při dopravě. Pak zvednou "haubnu", přicvaknou dráty a je to.

Já sám používám obludu, trafo 500 W z 220 V na 6 V. Takže jestli dobře počítám tak je výsledný proud okolo 80 A - něco jde na ztráty. Chce to ale citovku, jinak jde drátek do ....

Jde také použít nabíječka na autobaterie, počítačově zdatní jedinci používají upravené zdroje z počítače, tam je třeba vědět, které dráty použít a které proklemovat, aby se zdroj sepnul.

Příspěvek: #262

Používat na zatavování takového macka je zcela zbytečné. Ale budiž, když nic vhodnějšího není k dispozici . . .
Výše zmiňované PIKO trafo je rozumná alternativa, proudově zvládá i nerezový drátek. Ale jen jsem ho zkoušel, při opravě kamarádovi. V provozu jsem ho neměl.
Hlavně si nehrát na hrdinu a mít na vědomí, že elektrika kope a zabíjí. Takže nějaká pokoutně upravovaná trafa, ze kterých lezou holé dráty se síťovým napětím raději NE!!!

Příspěvek: #263

(16.11.2016 20:42)Vladimír Lněnička napsal(a):  Takže jestli dobře počítám tak je výsledný proud okolo 80 A - něco jde na ztráty. Chce to ale citovku, jinak jde drátek do ....

80 A - je možný max proud od toho zdroje. Do drátku teče jen několik Amperů. Pokud si dobře pamatuji, tak kolem 2,5A.

Příspěvek: #264

Používal jsem trafo pro napájení autodráhy. Tomu se nelíbil přechod do zkratu a raději odešlo. Nyní používám staré trafo k vlačku (PIKO - velké i k napájení výhybek a vše bez problémů. Při dlouhých pokusech zaučinkuje bimetal (ale to málokdy). Nic není tak dlouhé. Zkoušel jsem autobaterii. Ale to je opravdu o velkém citu. A pak když se přiblíží dva hroty k sobě, ne-li o sebe škrtnou..... Dvakrát nový hroty. To u trafa PIKO nehrozí. Toto trafo se občas objeví na Aukru.

Příspěvek: #265

(19.11.2016 15:34)zdenda napsal(a):  . . . Zkoušel jsem autobaterii. Ale to je opravdu o velkém citu. A pak když se přiblíží dva hroty k sobě, ne-li o sebe škrtnou.....

Už som to tu spomínal pri rezaní polystyrénu. Ak potrebuješ zdroj "skrotiť", akýkoľvek, pusti výstup cez žiarovku.

Tak potom ak na jeden pól 12 V akumulátora pripojíš žiarovku reflektórku z MBčky 45W, a cez ňu odoberáš, potom tá ti prepustí iba 3,75A (45/12=3,75). Vždy keď pripojíš hroty na zatavovaný drôt, žiarovka sa rozsvietí... Keď sa Ti neopatrnosťou spoja hroty do skratu, tak sa nič nedeje, len sa "rožne svetlo"...

Keby to bolo veľa, tak použi slabšiu žiarovku. 15 Watová Ti prepustí iba 1,75 A (15/12=1,75).

Takže pri "konštrukcií" zatavovača začneš od konca. Najprv skúsiš dvojwatovú z prístrojovky. Ak to nestačí skús päťwatovu z obrysoviek, prípadne 15 watovú z blinkérov. Všetko záleží od toho, aký máš v rámku drôtik a aký dlhý úsek zatavuješ naraz. Túto reguláciu môžeš použiť pri akomkoľvek 12V zdroji. Robíš to na nízkonapäťovej (bezpečnej) strane a prípadný skrat nie je skrat, ale iba prepojenie ktoré zdroju nevadí.

Havelka Jan upravil 21.11.2016 8:19 tento příspěvek z důvodu: Pro citování používejte, prosím, tlačítko "Citace" a přebytečný text odstraňte. Ponechte bez změny značky QUOTE. Zkopírovaný text jsem odstranil a vložil jako citaci.

Příspěvek: #266

Měl vždy nějaké to regulované trafo. Autobaterie byla pouze nouzovou alternativou, když mi menšī trafo na autodrahu odešlo. Pak zase osvědčené trafo s regulací. Dnes na Aukro asi čtyři trafa PIKO NZ1 cena okolo 400,- Kč + doprava.
Osobně drátkuji do W a rámem s mezistěmou zatavuji pouze po jednom drátku (tedy čtyřikrát).
Plná spokojenost s trafem .

Příspěvek: #267

Misan,jde to ale velice amatérské.
Lepší je trafo s odbočkami a přepínat pomocí ......... můžeš si vybrat sám.
S žárovkami jsou ztráty. F.V.

Příspěvek: #268

Ako elektroamatér som vyrábal (dávno) zváračky a nabíjačky na kšeft. Za socíku bola každá koruna dobrá. Trafáky som vyratúval, navíjal prevíjal ... odvíjal, rozsekával aby som zrátal závity pri oprave. Ale o tom sa asi nebavíme. Pomáhal som kedysi aj hasiť náklaďák, keď požiar vznikol od akumulátora skratom v kábloch. Batéria dokáže všeličo. Podľa mňa tá žiarovka je pre amatérov také bezpečnejšie riešenie. Každý nech si robí podľa svojich schopnosti a vedomosti.

P.s. Raz, v 70tich rokoch som si primár trafaka vyviedol na vidlicu-zástrčku 220V aby mi držala trafo na stene v zásuvke a prepínané nízke napätie som viedol káblom.... Dnes sú takýmto spôsobom robené všetky adaptéry. Škoda že som si to vtedy nedal patentovať.

Příspěvek: #269

Na zběrných dvorech a nebo v kdejakých servisech se povalují zdroje pro NB a nebo tiskárny. Jednoduché a bezpečné zdroje, z kterých se jenom předěláním "výstupního" kabelu tak, že se tam dají dva "banánky" nebo "banánek-krokodýl" či podobné a máte hotový zdroj na zatavování mezistěn. Není třeba hledat složité řešení, když je to takové jednoduché. A šikovnější si udělají redukci na zdroj, který doma používá

Příspěvek: #270

Miro jde jen o to:Změna délku drátu ,tloušťky ...........potřebuje,nebo je lepší mít jiné napájení.Proto ty odbočky .......

Misan - já už na vojně pomocí žárovek dělal nabíječky,kde jsou sedumdesátá léta.
Opustil jsem to a přešel na jiné. F.V.

Příspěvek: #271

jojo, zarovka! Nejlepsi a nejlevnejsi regulator... Take jsem delal kdysi takove nabijecky.

Příspěvek: #272

Stařičké vláčkové trafo, kde jezdec se pohybuje po vinutí sekundáru mám. Je skvělé. Zatavuji, řežu polystyren, přes ampermetr nabiju (nouzivě, ale přeci) jakoukoli baterku, Tady soudruzi z NDR chybu opravdu neudělali !

Příspěvek: #273

(19.05.2016 19:49)pelda5 napsal(a):  Já bych to shrnul tím, že už toho tu bylo "napříkladováno" dost na to, aby si každý, či spíše potřebný, vyzkoušel svoji parketu.... Jinak přikládám ofocený článek ze staršího včelařství, no spíš hodně starého, uhodne někdo rok vydání? Upřímně řečeno, i přes závěrečné povzbuzení autora bych asi obavy měl....

Tak tuhle šílenost znám důvěrně můj děda to v podobě čtyřlitrovky se slanou vodou používal ještě na začátku devadesátých let, při zatavování ve sklenici bublalo a přeskakovaly jiskry, na hájovně měl ještě keramické pojistky, moderní chránič by mu to asi nedovolil, až do odchodu do včelařského nebe se nenechal přesvědčit na cokoliv jiného. Mnohokrát jsem u toho asistoval, ale raději jen podával a odebíral rámky. Regulace proudu se prováděla dosolováním vody. Škoda, že jsem si tuhle činnost nikdy nevyfotil.

Příspěvek: #274

Podobný návod jsem viděl ve Vohnoutově "Včelařově čítance", vydané v roce 1909 a pak myslím 1921. Úžasná, na svoji dobu naprosto vynikající knížka, která má občas co říct i dneska.

Ostatně vznikla tak, že Vohnout vzal americkou knihu Roots - ABC of beekeeping, přeložil a upravil na místní poměry. Kupříkladu koho dneska napadne nejjednodušší výroba medu s plástečky, tím způsobem, že se dá na nástavek (nezapomínejte že základem byla americká učebnice včelařství) nahoru dá pár prkýnek s patřičnými otvory.

Na otvory posadí vzhůru dnem sklenice, které mají jako počátek malý pásek mezistěny na dně. Lahve jsou nad medníkem, který je nad mřížkou, takže nehrozí plod. Když to včely vystaví, zanesou a zavíčkují tak je odebere, nechá odlétnout včel, dolije medem a zavře lahev víčkem. Pak má naprosto exkluzivní dárkové balení medu. Takových vychytávek je tam na asi 700 stranách mnohem víc.

Navíc mi ten "zatavovač" silně připomíná vojenský samodomo vařič vody - plastový hrnek, ve dně dvě díry, v každé utěsněný šroub s přiletovanou nerezovou žiletkou, zvenku na šroub nulák a fázi a kupodivu to nikoho nezabilo

Příspěvek: #275

Tohle se provozovalo v akvaristice ještě v 80 letech.Bylo k mání skleněné účko.Postup stejný.
Mám vyzkoušeno,ale doba již je někde jinde. F.V

Příspěvek: #276

Zdravim,
měřil někdo jaký proud teče nerez drátkem (0,4 mm) při zatavování celé mezistěny najednou? Mám možnost sehnat tráfko 24V/2A nebo 24V/4A, tak zda by stačilo to 2 ampérový.

Příspěvek: #277

Při 14V 1,3A, 39*24, 4 x propleteno

Příspěvek: #278

Ferokulda,
Možno by správnejšie mala znieť otázka
"aký odpor má (meter drôtu)?",
alebo
"aký prúd pretlačí 24 V cez tento drôt?"
Tu sú vzorce http://webdev.itsc.sk/elektro/vypocty.php...
Macourek Ti to zmeral, pri 14V 1,3A že to funguje s výkonom 18,2 W (asi 11Ω)

Ty máš možnosť 24x2=48W, alebo 24x4=96W. Prvý je dvojnásobného výkonu ako treba, druhý až štvornásobného výkonu. Takže ten slabší úplne stačí.

Iná vec je, že po pripojení Ti tých 24 V pretlačí cez ten drôtik 11Ωový dvojnásobný prúd (asi 2,2A)
Na trvalú záťaž by si potreboval teda ten 4 ampérový, ale zatavovanie nie je trvalá záťaž.

No a posledná vec je, čo sa stane s tým drotikom 11Ωovým po pripojení 24 V a prietoku 2,2 A?
Podľa mňa sa rýchlo rozohreje a prepáli medzistienku. Budeš musieť zatavovať tak,
že iba "škrabneš, brnkneš" o drôtik... To ale záleží aj od toho, aký tvrdý je ten trafáček.
Potom by si musel nejako "skrotiť" ten zdroj. Ja by som 24 voltový na to nebral, jedine že by mal nejakú reguláciu.

(Všetký tie čísla sú len približné, (pre jednosmerný prúd) lebo neviem aký máš rámik a ako drátkovaný, ale pre orientáciu postačujú)

Příspěvek: #279

Existuje veličina měrný tepelný výkon (W/cm2), který se jako maximální dovolený u odporových drátů uvádí. Pokud se překročí, trvanlivost drátu se rapidně snižuje. Hodnota tohoto měrného výkonu se udává i pro řezaný materiál. Při něm je řez optimální (rychlý a ještě kvalitní).

Příspěvek: #280

Dal som si tú robotu a pohádzal som všetko do tabuľky a spočítal
1 meter drátu fi 0.4mm váži asi 1 gram (0,00097968 kg)
Pri mernej teplote (kapacite) asi 460 J.kg-1.K-1 a náraste tepla z +20 na +70 stupňov treba dodať energiu 23 Joule

1J=1Ws (jeden joule je jedna watsekunda)

To znamená že trafo s výkonom 1 W zohreje drát 0,4mm 1 m dlhý za 23 sekund z teploty 20 stupňov na teplotu 70 stupňov celzia. Vtedy začne drát okolo seba taviť vosk a začne klesať do medzistienky
Z toho môžme ďalej vyratúvať že dvojwatový za 11 sekund ..., alebo 23 watový za jednu sekundu.

No a potom ešte treba prirátať že treba roztaviť asi rovnaké množstvo vosku, teda všetko 2 krát. (Od oka) s 20 watovým výkonom by sa mal metrový dátik zataviť asi za 2 až 3 sekundy.

Dúfam že som niekde nehodil o nulu viac alebo menej