Příspěvek: #881

(16.11.2019 18:53)JosPr napsal(a):  Nepouziti gabonu? Loni zkouseli novy flum,letos ho pro zmenu dali opet a katastrofa.Ma nekdo na flum jiny nazor?

Flumm jsem měl a u mně spokojenost. Po fumigacích minimální spady, včelky v pořádku. Loupeže jsem nezaznamenal. Dnes jsem měnil strupkové folie za prodyšnou jutu a ty které seděly pod strupkem mi dali pěkně svižně najevo, že si nepřejí nějaké rušení. Jinak dnes byly včelky vůbec aktivní. Sluníčko je lákalo i u nás na Brutnálsku. Bylo 10°C.

Příspěvek: #882

(16.11.2019 19:40)MartinP napsal(a):  

(16.11.2019 18:53)JosPr napsal(a):  Nepouziti gabonu? Loni zkouseli novy flum,letos ho pro zmenu dali opet a katastrofa.Ma nekdo na flum jiny nazor?

Flumm jsem měl a u mně spokojenost. Po fumigacích minimální spady, včelky v pořádku. Loupeže jsem nezaznamenal. Dnes jsem měnil strupkové folie za prodyšnou jutu a ty které seděly pod strupkem mi dali pěkně svižně najevo, že si nepřejí nějaké rušení. Jinak dnes byly včelky vůbec aktivní. Sluníčko je lákalo i u nás na Brutnálsku. Bylo 10°C.

U nás jsme použili jednou (loni nebo předloni, už nevím) a po fumigacích taky minimální spady. Taky spokojenost, akorát byly pak ostřejší.

Příspěvek: #883

U nás jsme ještě gabon flum neměli . Minulý rok jsme měli měli ještě starý gabon a letos žádný. Na schůzi okresu si taky Flum někteří chválili

Příspěvek: #884

Poprve Martine nebo opakovane?

Příspěvek: #885

(16.11.2019 18:53)JosPr napsal(a):  Nepouziti gabonu? Loni zkouseli novy flum,letos ho pro zmenu dali opet a katastrofa.Ma nekdo na flum jiny nazor?

Letos byl uvolněn gabon flum z klinického testování a uvolněn pro všechny. Takže možná souvislost s letošním stavem včelstev nějaká bude.

Příspěvek: #886

Zděnku, čím si léčil svá včelstva v podletí?

Příspěvek: #887

(16.11.2019 19:55)JosPr napsal(a):  Poprve Martine nebo opakovane?

Flumm jsem měl podruhé. Předloni poprvé a ted nyní. Loni jsem měl Gabon P90 a spady po fumigaci byly řádu stovek. Nyní jednotky max desítky a předloni po Flummu totéž. Jinak já se snažím dodržovat to, že nepoužívám v letech po sobě na letní přeléčení stejnou účinnou látku. Takže když Flumm, tak obrok.

Příspěvek: #888

Já mám taky výborné zkušenosti s gabonem flum, měl jsem ho dvakrát po sobě ( 17,18, letos ekopol). Na první fumigaci nespadlo více jak 10 roztočů. Byla včelstva, které měla 0 nebo max 2ks. Další fumigace jsem už ani nedělal. Letos po ekopolu v řádu desítek, u většiny však stovek. Ale nic dramatického. Jsem spokojený. Druhá fumigace nejdříve za dva týdny a pak už asi žádná.

Příspěvek: #889

Kolegovia, musím sa vám s niečím zveriť.
Ťažko sa mi o tom hovorí, ale už to nemôžem ďalej skrývať.
Ja som Gabon nikdy v živote nepoužil. Dokonca neviem ani len to, ako vyzerá, nie to ešte, aby som vedel, že existujú viaceré varianty.
Je mi to ľúto, ale je to tak.

Příspěvek: #890

Som rád že je nás viac

Příspěvek: #891

(16.11.2019 18:15)JosPr napsal(a):  Treba Konicko (Konice a okoli) nevypada na mape prevcelena a prece to tam popadalo houfne.Tim to nejspis nebude,ale hezky pokus najit nejaky duvod.

Hezký pokus....

...ale jedna včela ...jaro nedělá....

---

... a co Štarnov u Přemyslovic, které je hned vedle a má přes 40 včelstev/km2?

Taky bez úhynů?

---

...a v roce 2015 měl dokonce přes 70 včelstev/km2...
...no paráda

Příspěvek: #892

Za celů dobu, co mám včele sem gabon nepoužil a stejně mám v úlech aj kleštíků, co jim gabon šmakuje, potvory, co jim gabon nic nedělá.

Příspěvek: #893

(16.11.2019 20:14)MatesP napsal(a):  Zděnku, čím si léčil svá včelstva v podletí?

3x furetem , Dvakrát varydolem a naposled tím jak se natírá i plod, nyní si nevspomenu mavrykem nebo tak něco.

Příspěvek: #894

Ďakujem za komentáre a otázky priatelia. Ak sa nepohneváte tak odpovede len v krátkosti.
- vzorky živých včiel šli z jednoduchého dôvodu- v opustených úľoch sa dá nájsť na dne alebo rámiku tak uhynutá sliedička, nie kompaktné včelstvo.
zhruba stovka včelstev bola vyrabovaná, 300 nadstavkov mám plných melicitózy cca. 20kg a 6kg cukru v kvalite bio podaného včelstvám koncom
augusta aby včely nezimovali na "cemente". Cukor je z osvedčeného zdroja, zásobu mám tuším od 2015 keď som kúpil do zásoby ako sa povie pre
každý prípad. Ak by bol včelám nevhodný už by to ukázali predchádzajúce sezóny. Melicitózu tu už mám každoročne od 2015. Pred tým 2012, 2010...
Rozdiel v melicitóznych rokoch je už len v objeme prineseného materiálu 10 až 50kg . Tento rok bola melicitóza už koncom mája a potom sa objavila
na pár dní v polovici augusta. Vodu na sirup používam z verejného vodovodu, prevarená, do cca. 50-60°C sypem cukor a miešam kým sa nerozpustí.
- kukurica sa tu pestuje na siláž, nestrieka sa ničím. Na siláž je to jedno či je tam v podraste nejaká burina alebo nie a iný dôvod miestny kolchoz nemá.
80% poľnohospodárskej výmery je úhor alebo TTP ktoré sa 2 x ročne zmulčujú t.j. totálne zdevastujú. Včely na tom prakticky nenájdu nič. Včely mám
v susediacich troch katastroch obcí ktoré spadajú pod ochranné pásmo vody I. a II. stupňa kde je používanie agrochemikálií obmedzené na minimum.
Napadlo ma či nie je v hre aj moridlo na kukuričné osivo ale kolchozníci používajú svoje a nemoria ho "lebo všetko drahé".
-chybu som nejakú urobil, včely nepadajú len tak..
-chov sa budem snažiť obnoviť, pravdepodobne postupne z prežitých včelstiev
-nákaza sa doniesla vandrujúcimi trúdmi nápadne sfarbenými ako buckfast línia a rozniesla sa rabovkou ako oheň takmer súčasne na všetkých
stanovištiach.
-v Dolnom Kubíne zistili len ABPV
- 25 rokov liečim včelstvá kyselinami ale metodika sa mení, upravuje. Začínal som s fľaštičkou kyseliny mravčej s odparovacím knôtom ako majú
petrolejky, predávalo sa to ako Apiform. Mimochodom asi najsprostejšia forma odparovania KM. Postupne sa zmenili odparovače, spôsob
podávania, pribudli kyselina šťavelová a mliečna. Sezóny sú ale rôzne tak, že v každom včelárskom roku sa používajú iné postupy, metodika a
chemický materiál. Všetky tri kyseliny sa v jednej sezóne nepoužijú bolo by to príliš zaťažujúce.
-glyfosát sa tu nesmie používať, repka a slnečnica sa tu nepestujú, kukurica na siláž
-od 2010 je už len jedno medobranie v sezóne rozdelené do dvoch etáp: 1. vrchný 1/2 nadstavok 2. VN nadstavok nad mriežkou- bývalé zimné
plodisko. Rámiky medzi včelnicami rotujú až na jar aj to len v minimálnej miere. Každá včelnica ktorú mám má svoju sadu úľov, nadstavkov,
medníkov, polmedníkov, vrchnákov a úľových dien. Vrátane rezerv. Medníkové rámiky neometám ale pod celé nadstavky podkladám výklzy.
Rabovka je šialená záležitosť a výklz je to čo tomuto nepríjemnému javu zamedzuje na 99%
-peľ na analýzu ... dobrý nápad ale kto to zaplatí ? Aj vzorky včiel ktoré som poslal do Dolného Kubína som si rozbory musel uhradiť sám. Veterina
na to nemá prostriedky. A aj keď som "veľkovčelár" peňazí nemám nazvyš. Pri mednom výnose 10-15kg sa nedá až tak vyskakovať. Včely
nerabujem do poslednej kvapky medu, je to hlavne ich potrava a nie "umelý" cukor.
- roje osádzam na medzistienky, beriem to tak, že aj v prírode začínajú nanovo
- zásobné včelstvá plemenáče začínajú zmetením príslušnej váhy včiel do plemenáčov kde ich čakajú medzistienky, odložence s plodom nerobím
- plodové rámiky neodoberám ani ich nedávam do iných včelstiev
- roj keď sa vyrojí ostáva na tej istej včelnici, rovnako ako plemenáč-zmetenec
- žijúce včelstvá ostali na každej včelnici, či sa chúdence dočkajú jarnej znášky neviem povedať

ak som zabudol niektorú otázku zodpovedať tak smelo ju napíšte ešte raz

Příspěvek: #895

nevím, esli sem odpověď nepřehlídl, ale padla tu otázka, esli ty včele, co ti ostály, sů enom na jedném stanovišti nebo na každém ostálo neco?

Příspěvek: #896

Maroš, ďakujem za zhrnutie.

V podstate sa dajú nájsť obdobné znaky aj u mňa. Roznos po včelnici je asi jasný - rabovka. Mne začali rabovať v septembri len jedno včelstvo a to bol hukot! pri takom počte, neviem si to ani predstaviť. Teraz ale vyvstáva otázka, čo bolo spúšťačom? Ty skúsenosti s "cementom" máš väčšie. Ja opíšem len svoj prípad.
Tento rok som prvý krát zažil cement taký, že z rámikov nevyšlo doslova nič. Iba som ich odviečkoval, namočil a vrátil späť do včiel. Včelstvá som mal začiatkom augusta už doma a takmer zakŕmené na zimovanie. Okrem 14 rodín na palete, ktoré som ponechal na melicitóznej znáške. Chcel som odskúšať, dokedy na kočovnom stanovišti tá znáška trvá. Tieto som aj liečil inak ako ostatné. Dostali ekopol po agáte (začiatkom júna) a potom kyselinu mravčiu v polke augusta, keď som zbadal prvého klieštika na včele. Zhruba do konca júla tieto včelstvá nevykazovali nič podozrivé, melicitózna znáška bola postupná, nebola to nárazová záležitosť. Od začiatku augusta však plodovanie nemalo "iskru", prestali plodovať v treťom NN, šlo to s plochami plodu rapídne dole. Aj počet včiel sa rapídne znížil. Po preliečení klieštik popadal, na včelách viditeľný nebol. Žiadne deformácie, lezúce včely som nevidel. Na konci augusta som ich stiahol domov a na dva krát zakŕmil veľkými dávkami. Zobrali za týždeň všetko. Na včelnici bol v septembri tri týždne nevídaný pokoj. Lietali si v ľahkom režime, nosili peľ, vody pomenej. Zlomilo sa to na konci septembra, kde začali rabovať práve jedno včelstvo na privezenej palete. Je to jediné, ktoré mi tento rok vyrabovali tak do poly. Ostatné som už likvidoval hneď v zárodku raboviek. Z tých 14 včelstiev, ponechaných na melicitóze mám dnes už len 6. Po zúžení letáčov sa včelstvá bránili bez problémov, dokonca ani odložence nemali problém. Bohužiaľ, keď nie je doma, obrátili sa do dediny. Aká je situácia u kolegov neviem, držia bobríka mlčanlivosti.

Příspěvek: #897

Díval jsem se, že jste asi 50km od hranic s Maďarskem, pokud víme, že trubec cestuje mezi úly i 40 km. Je možné, že pokud to byly viry tak to údolími přišlo z Maďarska. To by možná vysvětlovalo rádius úhynů v ČR Morava vs. Čechy. Pylová analýza stojí tuším 6tis.. Máte tam rovněž kůrovcovou kalamitu? Zde se taky ošetřuje - plynování kůrovce v sítích a v pozdějších letech ničení buřiny roundapem. Pro představu přidám ještě schéma ošetřování kukuřice (zde), z ČR znám případy insekticidní kukuřice, kdy rosa odpařovaná z listů působila úhyny včel nosící vodu. Jednalo se o osivo neúmyslně křížené odrůdami GMO šlechtěnými v USA, kde je přidáván gen proti hmyzu.

Příspěvek: #898

Maroš Bujňák st.
O pozorování varoázy na plodu ani slovo. Zase se to jen svede na někoho - on nám to dovezl. Já jsem na svých včelnicích v životě nikdy neviděl cizí trubce. Jestli ti tam létali jinak zbarvrvení trubci tak stejně byli tvoji. Ojediněle zalétlého trubce nikdy nepoznáš a neuvidíš. Nikdo ti žádný virozy nepřivezl. Byla to varoáza a ty se o ni ani nezmíníš. Když se nepoučíte budou se vám virozy opakovat.

Příspěvek: #899

Zdeňek, ako rozoznáte svojho trubca od cudzieho - má evidenčné číslo. Trubci sú všade doma a zalietavajú vo veľkom. Cudzí trúdi sú tí, ktorí pri peknom počasí ako prví vyletia z privátu na zhromaždisko a sú to aj tí najschopnejší frajekári z okolia.
Včely nelikviduje varoáza, ale sekundárne virozy a NC. Nedávno som to prirovnal ku komárom s maláriou - komár a klieštik nie je problem, problém je infekcia. Na maláriu sú lieky a očkovanie, na včelie vírusy nie sú.
Vrátte sa o 20 rokov naspäť, aké boli liečebné spady klieštika /2 000/ a včelstvo na jar prosperovalo. Dnes je to 200 VD a včelstvo skolabuje. Klieštika neodstránite na 0.
Vy máte len šťastie a prajem Vám, aby Vám ešte dlho vydržalo.

Příspěvek: #900

On jen provokuje, stejně jako u optimalizovaného plodiště. Prostě troll.