Příspěvek: #1

Myslíte si, že budú úhyny aj v tomto roku ?

Příspěvek: #2

Jasně, jenom trpělivost. Teď se jim říká rabovka, pak budou vody a až klesne teplota k nule, začnou úhyny po přinesené nákaze od sousedů.
Zatím zda se, bude letos na vcelnicich veselo...

Příspěvek: #3

Uhyny budou vzdy .
Letos bylo jaro v "normalnich" mesicich, dlouho relativni zima/predjari, VD se letos asi tolik nenamnozil jako jindy. Ale nekde muze bejt zadelano na problem, kde se setrilo vloni na krmeni a k tomu pak jeste horsi snuska.
Ale to pak treba budou i uhyny vosama
Chose

Příspěvek: #4

Jaro bylo sice chladné, ale už koncem února bylo pár dní hezky, kdy nanosily spousty pylu a pěkně se rozplodovaly.....a za měsíc znova a pak znova....takže sezona pro VD začala dost brzo....a naše sezona končí o dost později, než v posledních letech....letos se budou někteří zase hodně divit....a hlavně ti, co čekaj ještě na tu medovici.

Příspěvek: #5

Už se diví, že mají loupeže a řeší to zužením česna.

Příspěvek: #6

jojo, divim se a zuzuju. napisu pak jak to dopadlo.

Příspěvek: #7

Celý duben jsem měl v úlech KŠG, tak doufám, že se nebudu divit. Zatím nepozoruji ani lezoucí včely jako každý rok.

Příspěvek: #8

Úhyny nebude mít ten, kdo pochopil moderní přístup k včelím nemocem a neřídí se návody v podstatě starými 30 let. Žel v běžné včelařské literatuře a periodikách se o tom moc nedočtete. Tedy nechcete li úhyny, musíte vědět a hlavně něco proti tomu dělat. Další průšvih je, že už je pomalu pozdě. Loupeže, sousedy bordeláře a podobné nesmysly do toho netahejte a pamatujte si hlavní pravidlo. Za zdravotní problémy mých včel může ten pitomec, který stojí za mými úly. A buďte si jisti, že na mě to platí také. Chcete li to změnit musíte začít od sebe a ne svalovat na někoho jiného vinu. No asi se vám to nebude líbit! Zdraví R. S.

Příspěvek: #9

Se vším bych celkem souhlasil. Jediné s čím včelař nic neudělá je když moje včely jdou loupit k sousedovi a nebo do zalétlého roje a něco si přinesou. Zatím jsem nepřišel na nic co dělat s touto situací a poté stačí od 14 dnů do měsíce a často to včelstvo nedá. Někdy když se včelař hodně snaží dokáže včelstvo dostat až do jara, kde často včelstvo odpadne i tak.
Dle mých pozorování ani nemusí donést VD, ale i jen viry či co je to všechno likviduje.

Příspěvek: #10

Podletní a podzimní ošetření dolskými prostředky nestačí na to, aby včelstva byla zbavena nebezpečí kolapsu. Může max. dojít k redukci VD. Nevyřeší to vždy ani odstranění plodu v podletí nebo přemetení na mezistěny. Na celý problém je třeba se dívat komplexně. Je nutné nejen poctivě redukovat VD v zájmu včel samotných, avšak na jak dlouhou dobu to pomůže to je případ od případu jiné (zvláště pokud se může včelstvo nakazit z okolí). Zároveň s roztočem nezmizí nákazy, které zanechal a které očima neuvidíte. Takové činnosti se říká nedokonalá. Při hlubším zamyšlení nad takovým problémem můžete předpokládat ještě další poškození (NC zůstává ve střevě včely, stejně tak i viry a snížená imunita dospělých včel s tím spojená vše dokoná). Neříkám, že je to na každém včelíně tak dramatické. To se pozná později až se stane průšvih. Proto je potřeba být v ochranných opatřeních více důsledný. Hranici zhroucení včelstva lze posunout tím správným směrem, když je prostředí a potrava uměle okyselena KM. Musíme mít na paměti, že cukerné zásoby nemají ty stejné vlastnosti jako med. Okyselením však tyto cukerné zásoby získají na kvalitě. KM působí jako inhibitor a má vynikající baktericidní účinky. Zkušenosti mi ukazují, že to dokáže pokrýt kyselinová clona. Zde nastupuje KM jako inhibitor, vhodně aplikovaný, který pozitivně ovlivní proces likvidace patogenů, na které by již včelstvo nestačilo. Čistící pud a kyselé prostředí ozdraví prostředí v úlu a pud získávat bílkoviny i ze zbytků plodu a nedospělého roztoče jsou vystaveny také kyselému prostředí. Čistící pud lze ve včelstvu podpořit v zájmu zdraví celku, do určité míry. Pokud však zásah je pozdní a infekce přesáhne určitou hranici, kolaps se již nedá zastavit. Včela má ve svém imunitním systému jen určitou kapacitu na neutralizaci nákaz a pokud je tato hranice překročena, nebo zatížena ještě jinými škodlivými vlivy, dojde ke kolapsu celku jako takového stejně. Včasný a správný zásah včelaře má možnost situaci uvést do normálu! Vyzkoušeno v úhynových letech. Včelař však musí umět stanovit onemocnění (VD, Viry, NC, bakter. onemocnění) a jeho závažnost. Podrobnější popis a návody jak postupovat, najdete na mém webu. Musím než souhlasit s Rudou S.- za úlem stojí majitel a je na něm, aby včelám pomohl.

Příspěvek: #11

nedostatok nektárových zdrojov, počasie, a ku tomu prevčelenie lokality - to nedokáže ovplyvniť včelár, pokial chce zotrvať na jeho stanovišti

Příspěvek: #12

Rado, dobré počasie+dobrá znáška nezabránia úhynom. Je to už lotéria aj pre svedomitého včelára a dôkazov je veľa.
Uletené roje sú minimálna hrozba na prenos patogenov. Do zimy sa vyrabovať nedajú, zimu neprežijú a na jar sú menším zdrojom prenosu, ako zalietavanie na "kultivovaných" včelniciach. Zalietavanie v rade úľov je až 40%. Vertikálny prenos patogenov vo včelstvách /spermie a vajíčka/ neviem vyhodnotiť a môže byť hlavný zdroj infekcie.

Usadené roje majú len pár litrov priestoru:

Příspěvek: #13

O tom, že zalétlý roj není hrozbou hodně pochybuji. Protože v okolí se pohybovalo hodně rojů v posledních pár letech a od té doby začaly problémy s VD a po té i úhyny. V okolí vím i o místech kde roj dokázal v lese v dutině buku přežívat po dobu více jak 3 roky. Není to jediné místo usadily se i v bouračkách jako bývalá továrna, tam přežívaly více jak rok. Nebo v opuštěné včelnici v úlech.
Z mého pohledu roje mohou být problém a značný. Další problém při roznášení může být přesun na větší vzdálenosti včelařského materiálu od matek přes oddělky po úly. Je to holt dost složité a pohledů na věc může být o hodně více.

Příspěvek: #14

Môj názor a Váš názor sú len dohady, ktoré by mal niekto potvrdiť, alebo vyvrátiť. Ale na diskusiu na socialnej sieti nám naše hodnotenia a dôkazy stačia Všetko zostane po starom a zábava pokračuje.
Štatisticky je zavčelenie 8 vč./1 km2, ak znich uletia 2 roje, tak na každom km by mali byť.
1. Koľko usdaených rojov ste videli vo vašom okolí a koľko tam žije včelstiev ? Uprimne.
2. Aký je rozdiel medzi tajným rojom a včelstvom na včelnici z pohľadu zdravotného rizika ?

Příspěvek: #15

V každém případě se roj stane předmětem loupeže. Je jen otázkou času kdy. Některé dobře usazené roje následně stihnou vyprodukovat ještě své roje. Včelstvo po vyrojení prošlo očistným procesem, ve své přirozenosti vytvoří menší společenství s menšími problémy a větší šancí na delší život a vypuštění vlastního roje. To vše až do bodu zlomu, kdy dojde v doletu k hromadnému kolapsu včelstev.

Příspěvek: #16

Roj si so sebou nesie polovicu foretických roztočov tj. 17%, ak ich 66% zostalo v plode. Okrem toho sa zbavil všetkých dalších patogenov, ktoré zostali v plástoch. Tak je na tom oveľa lepšie než materské včelstvo.
Roj dokáže prosperovať resp. živoriť aj v korune stromu až do zimy a dovtedy sa vyrabovať nedá. V porovnaní s zdravotným rizikom, ktoré je na zanedbanej, ale aj prosperujúcej včelnici, sú roje minimálnym zdrojom šírenia nákazy.
Pavel, moje tvrdenie je len výsledok mojej dedukcie, ktorú nemám podloženú žiadnym autorizovaným výskumom, alebo štatistikou. Koľko usadených rojov si našiel a koľko z nich bolo vyrabovaných včelami ? Porovnaj to s obrovským počtom včelstiev na včelniciach a koľko z nich bolo vyrabovaných ?
Ak z včelníc budeme vypúšťať zdravé roje, tak riziko nie je žiadne
Napr. https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC5785026/

Příspěvek: #17

Roje jsou rezervoárem patogenu, ale příčinou hromadných úhynů nebudou. Většina skončí někde na větvi, kde rozestaví plásty a padnou hlady. V našich podmínkách "kulturní" krajiny žijí včely v úlech chované člověkem. Tak problém musíme prvně hledat každý u sebe a ne vše svádět na okolí.

Příspěvek: #18

Ano, u sebe a neprodukovat roje.
Produkce rojů od včelařů je značná. Kdyby bolo po tvém, tak budou stromy ověšeny včelím dílem, kam se podíváš. Stává se to, ale jen dost vzácně. Většinou si najdou vhodný prostor. Včela "není blbá", jinak by už dávno vyhynula.

Příspěvek: #19

Ludia ma volajú k zaveseným rojom, ktorých je veľa a tiež k usadeným rojom v stromoch, deravých múroch, povalách a pod. Často sú to osy. Iba jeden roj v dvojitom strope prístavby mal dostatok miesta a prosperoval niekoľko rokov. Ostatné nemali šancu prezimovať. V radiuse včelnice 4 km /12km2/ je 100 včelstiev a potenciálne 20-80 rojov za rok. Často sa túlam po okolí, ale za 15 rokov som ich nenašiel ani 10. Včely ich určite nájdu, ale to sú už vyhladované a bez plodu. Nie je čo rabovať.
Na hustej včelnici je daleko vyššia pravdepodobnosť prenosu patogenov.

Příspěvek: #20

Albert to kolik roztočů je pod víčky a kolik jich je foretických vůbec není tak jak si tu psal....v každé době je to totiž jinak....vše závisí na počtu kleštíka ve včelstvu.....když už ho tam máš hodně přemnoženo, tak to máš klidně 50 na 50....