Příspěvek: #21

My od té doby schůzi neměli, takže mi bylo jen příslušným včelařem sděleno, že už nepožaduje léčivo. Smutné je, že tento včelař nikdy předtím podobné problémy neměl a dobře přežil i rok 2007/8. Vzorky vždy čisté a bez nálezu. Ostatní ho i brali jako takového "poctivku". Ale žádný učený z nebe nespadl a letos to pravděpodobně všechno podcenil. Mě se včely vyrojily, všechno byly loňské oddělky po zimě s nulou ve spadu a v průběhu června i tak spad 10 roztočů denně. Aplikován formidol "natvrdo", tj. celá deska bez obalu přímo na horní loučky, do léčení u tohoto včelstva formidol ještě 3x, přesto po první fumigaci cca 2.10. spad přes 500 určitě. Takže situace tady byla opravdu hodně vážná. Vosy jsem samozřejmě myslel ironicky, vždycky už to jsou jen dokonavatelky zkázy. Problém spíš bude přesvědčit základnu, aby přemýšleli tak jako Vy tady..tj. že vyloupení vosami už je jen důsledek kombinace roztoče, virů a stresu. Otravu téměř vylučuji. U nás když už se hospodaří, tak spíše extenzivně, máme hodně pastvin takže to asi ne. Myslím, že říkal že už našel jen vyloupené úly (mrtvolky, rozkousané plástve). Když se to ale stalo i v organizaci takto váženému včelaři, snad to zas pár lidem otevře oči a budou se o monitorování a sledování zajímat o něco více. Člověk si říká, kdeže by se tady v Pošumaví vzaly viry - to bude spíš problém nížin. A hle přijede pan Dvorský a na včelnici v 800 m.n.m. sdělí, že včelstvo už je dosti poškozené, kombinací VD a virů. Jak dopadlo osobně nevím, ale tuším, že nejsem dalek od pravdy když napíšu, že se jedná o to uhynulé včelstvo, o kterém se zmiňuje LD ve svém příspěvku v jiném vláknu. Tam uvádí, že došlo k úhynům i na stanovištích, kde PSNV pořádá svoje kurzy. Ale to už odbočuji. Toliko jen k situaci, která tady byla. Po schůzi schválně napíšu o kolik jsme do té doby od plánovaně zazimovaných včelstev přišli.

Příspěvek: #22

Tak jsem slyšel zajímavou zkušenost od nás.
Když už jsme u těch vos.
Jeden náš včelař prý měl dvě včelsteva extrémně napadená vosami.
Seděl prý u úlů a zabíjel je plácačkou.
A prý to bylo na tisíce.

Zkombinoval to s použitím formidolu proti roztoči.
A co je nejzajímavější, prý ta včelstva přežila.

Příspěvek: #23

(17.11.2011 19:07)vlaznak napsal(a):  ..... Tam uvádí, že došlo k úhynům i na stanovištích, kde PSNV pořádá svoje kurzy. .....

Ani trochu nechci obhajovat zmíněné stanoviště, to jen využívám této věty. Chci k tomu vysvětlit, že obecně platí - pokud už nastane na území problém s kolapsy, tak je úplně jedno, jak odolná včelstva máte, jak jste je připravili, ošetřili a jestli monitorujete (jen vy), .... To je úplně jiný model nákazy a obrana nemusí být možná. Ta situace může nastat velmi náhle. To jsem viděl letos na vlastní oči.
Jedinou dosud známou prevencí je plošný varroamonitoring a včasný zásah včelařů. Monitorovat při kolapsech pak už není třeba, na to je pozdě to už se jen ošetřuje. Varroamonitoring může dělat každý v každém typu úlu, v nabídce je řada způsobů počínaje počítáním spadu na podložku (POLYNET), spad přes zasítované dno, smyv šálku včel nebo uspání za pomoci dusičnanu amonného dle metodiky VÚVč, kontrola podílu napadeného plodu odvíčkováním, kontrolní ošetření KM nebo GA s odečtem spadu, výskyt včel napadených DWV a nakonec sledování česna. Polovina srpna je zhruba termín, kdy by každý včelař měl něco z té nabídky udělat. Nařízení veterinární správy tak sice už zní, ale dotovaná organizace boje proti varroóze navzdory tomu neodpovídá, je tu absence podpory uvedení do praxe.

Příspěvek: #24

(18.11.2011 0:24)Pavel Holub napsal(a):  Polovina srpna je zhruba termín, kdy by každý včelař měl něco z té nabídky udělat.

Podle mých zkušeností, je polovina srpna již na zjištění stavu pozdě. Pokud máme zabránit či alespoň omezit poškození zimní generace včel na nejnižší možnou míru ,
musíme s monitorováním začít nejpozději v období letního slunovratu. V případě zjištění VD a to jakýmkoli způsobem monitoringu i v minimálním množství, ne těch pověstných "pět samiček na podložku spadlých", zahájit tlumení nákazy povolenými prostředky (KM) bez ohledu na medobraní a následné použití Gabonu. Čekání na Gabon až po medobraní již bývá pro většinu včel zimní generace pozdě.

Podle mých zkušeností, máme na včelnici na počátku měsíce června, tři skupiny včel s různým stupněm zamoření. S průměrným spadem na podložce za 24 hod. 0,1 - 0,5 samiček VD, tj. slabé zamoření. Se spadem 1 - 3 samičky VD, tj. střední zamoření. Se spadem 4 a více samiček je již zamoření silné. Při tom je jedno, zda se jedná o samičky tmavé či světlé. Nález světlých samiček nám signalizuje počínající expanzi rozmnožování tohoto parazita. Právě při zjištění silného napadení je třeba okamžitě jednat abychom utlumili zdroj (líheň) parazitů. Na včelnici se jedná v tomto období pouze o několk včelstev, které jsou na parazita VD vnímavější a stávají se tak zdrojem nákazy pro ostatní včelstva na celé včelnici - viz zalétání včel a trubců a případné již počínající loupeže. Takto je třeba při tumení nákazy postupovat dle aktuálního stavu toho kterého včelstva. Například: Počátkem měsíce června vykazují vysoké napadení 2 včelstva z 25 včelstev a není pravdou, že to musí být včelstva krajní. Koncem června vykazuje vysoký spad již 5 včelstev, v polovině července je to již 10 včelstev. Pouze několik včelstev vykazuje trvale nízký až střední stav napadení i bez tlumení - léčení . Z těchto včelstev je třeba dále rozchovávat materiál - matky a záložní včelstva. Jakékoli zaváhání, při zjištění vysokého napadení roztočem VD i jen jednoho včelstva na včelnici, má neblahé důsledky při šíření tohoto parazita mezi ostatními včelstvy.

Proto, sledování napadení jednotlivých včelstev a včasné potírání parazita v invadovaných včelstvech. Výběr včelstev s nejnižším napadením a jejich dalším rozchovem pro výměnu za včelstva která jsou pro parazita vnímavější. Zabránění včelstvům která jsou pro roztoče VD atraktivní v šíření svých genů důslednou likvidací zavíčkovaného trubčího plodu a bránění vyrojení takových vnímavých včelstev a úletu jejich rojů do volné přírody. To je v současnosti úkolem pro každého včelaře, kterému záleží na zdravotním stavu včelstev.

Nejsem ale takový idealista, že bych věřil tomu, že se takto budou chovat všichni včelaři. Jsou mezi námi včelaři již nemohoucí, ještě dostatečně neznalí a ti nejhorší jsou flákači kterým je jedno co s jejich včelami a včelami jejich kolegů bude. Proto je to úkol především pro mladé, ještě nadšené a zodpovědné včelaře.

Budiž nám tento rok ponaučením, když jsme již neposlechli varování roků 2007/2008.
JK

Příspěvek: #25

(18.11.2011 11:51)Josef Křapka napsal(a):  musíme s monitorováním začít nejpozději v období letního slunovratu

To co píšete Josefe o červnovém spadu podporuje pravidelný monitoring už od brzkého jara, jakmile se oteplí na pravidelný provoz. Mohu-li sledovat postupný nárůst spadu už od začátku, mohu se lépe připravit a včasným nasazením KM předejít i slunovratovým spadům 3-4.
A ještě dodám - nenechat se ukolébat případným nulovým spadem jako já letos. Monitorovat je prostě třeba po celou dobu plodování.

Příspěvek: #26

v jakém intervalu a kdy tedy je vhodné monitorovat . od jara budu na Optimalech a nerad bych něco prošvihl

Příspěvek: #27

Já se ke Karlovi, s dovolením, připojím, taky mi vychází líp v podstatě kontinuální monitoring (a můžu si ho dovolit, neb mám pár včelstev a doma na zahradě ...), jakkoli můžeme debatovat o jeho relevanci v různých obdobích a stadiích rozvoje včelstva ... Přičemž ale považuji i Pavlův (č. 23) a Josefův (č. 24) příspěvek za stěžejní a jsem vděčný i za podnět Petra Vlažného (č. 21), který to trefně odstartoval konkrétním příkladem, jichž není mnoho, protože většinou se to jaksi tají, nemluví se o tom. Tu, v těchto příspěvcích, je někde možná klíč, ale na tomhle základě se dá dál pracovat i uvnitř jednotlivých zájmových skupin (záměrně neříkám ZO, ale třeba taky ... ). Před časem jsem mluvil s kolegou, který též potvrdil vysoké spady už v červnu a v červenci, sice je zachytil a reagoval KM, ale efekt nic moc (tu je v hře také otázka metody). Jeho blízký soused s několika včelstvy to nechal na standardní metodice, tedy nemonitoroval a čekal až na podzimní fumigaci (ačkoli pravděpodobně už na jaře tam bylo jisté zamoření - zimní měl s vyšším počtem V.d., tudíž asi i následoval jarní nátěr etc., jeho účinek ale neznám). Nicméně teď jim to padá oběma (jak včelstva, tak roztoči) a vedu spolu debatu, kdo za to může. Teoreticky bych ten případ viděl jako modelový, ale je tu mnoho neznámých (aspoň pro mne - a možná jsem to sem z toho důvodu ani neměl psát ), takže to berte, prosím, jen jako glosu. Pokusím se zjistit víc. Ale přesně takhle to chodí ... Oba jsou dole u řeky, kde se, jak se zdá, V.d. dosti daří. Myslím ale, že letošní rok mnohým z nás přinesl velmi cenné zkušenosti a přispěl k zpřesnění metodiky monitoringu a způsobů rozličných reakcí velmi významně.
Jiří

---

(18.11.2011 12:40)Podolíčko napsal(a):  v jakém intervalu a kdy tedy je vhodné monitorovat . od jara budu na Optimalech a nerad bych něco prošvihl

Velmi laické kritérium, jež se mi ale s mýma očima osvědčilo: takový interval, abych se v tom bordelu, co na podložce najdu, ještě vyznal a abych roztoče nepřehlédl (zejména ti světlí nejsou někdy dobře vidět). Na jaře to klidně vydrží týden, ale jakmile se včelstva rozjedou, tak 3 - 4 dny, po více dnech už to já vidím jako nepřehledné, ale to je velmi individuální. Jo, je to pracné, ale mám včely doma, takže ... etc. Ale mi vychází, že takhle ten přehled rámcově mám. Jsou samozřejmě další a "úspornější" varianty pro jiné modely včelaření - i ten minimální, který zahrnuje monitoring v určitých stanovených intervalech. Cenné je to vždy. Protože na ně už dobře nevidím, osvědčila se mi dobře hlavová lupa.
Jiří

Příspěvek: #28

znamená to teda že monitorovací podložku máte ve včelstvech celý rok nebo je některou část ?

Příspěvek: #29

Já osobně ji tam mám celoročně.

Příspěvek: #30

(18.11.2011 13:20)Jiří Matl napsal(a):  Na jaře to klidně vydrží týden, ale jakmile se včelstva rozjedou, tak 3 - 4 dny,

Taky jsem udělal dobrou zkušenost se systémem 7+1. Odečtu týdenní spad, vymetu podložky a odečtu spad jen osmého dne. A výsledky toho dne mi ukáží kolik asi spadlých roztočů mizí v týdenním intervalu z podložek a o kolik % je spad zkreslen vůči dennímu měření.

Příspěvek: #31

Já taky, Mirku, navíc mám plná dna bez drátěné mřížky, takže neřeším otázku podložku ano či ne vzhledem k větrání. Mám ve dně podložku a na ní rámek s mřížkou - systém V. Břinek. Větrám přídavně pomocí otvoru v zadní části dna, který je určen pro fumigaci či aerosol. I ta zadní dvířka můžou mít ostatně větrací "škvírku". Ale kolegové se sítí ve dně to mají samozřejmě jinak.
Jiří

Příspěvek: #32

(18.11.2011 11:51)Josef Křapka napsal(a):  Podle mých zkušeností, je polovina srpna již na zjištění stavu pozdě. Pokud máme zabránit či alespoň omezit poškození zimní generace včel na nejnižší možnou míru ,
musíme s monitorováním začít nejpozději v období letního slunovratu. ......

Budiž nám tento rok ponaučením, když jsme již neposlechli varování roků 2007/2008.
JK

Více než souhlasím, každý asi ví, co preferuji. Byl jsem zahleděn do kolapsů a prevenci proti nim. Stávající obecná nechuť k monitoringu je známa. Tak alespoň to stávající minimum jednoho monitoringu z ledna přesunout do léta. Bez ohledu na zdravotní stav včelstev jej přesunout na zmíněný termín. Tehdy už i málo zkušený včelař snad pozná, co se děje. Jde o to zachytit ta první včelstva na řadě, která to domino spouští (u nichž už vůbec nejde o jejich záchranu). Dříve by asi bylo brzy, později pozdě, kdo najde ten jen jeden nejlepší termín?
Komu opravdu jde o zdravotní stav svých včelstev, tak monitoruje průběžně, to je jasné.
Ponaučení bude v intencích viz http://www.modernivcelar.eu/archiv/2008_04_c05.pdf a ti, co nad tím drží ruku, opět zopakují obecné fráze staré 30 let, pak se všichni shodnou, že monitoring ano, ale zapomenou si napsat který.

Příspěvek: #33

Malinko mi ošetřování varoa začíná připomínat ošetřování vinné révy u nás na jihu Moravy. Dlouho se používaly postřiky v určitý předem daný čas, několikrát do roka. Nyní jsme se dostali s tou chemií tak daleko, že pokud vinař nevyjede k ošetření V ŘÁDU HODIN po zjištění nástupu, úroda je nadobro poškozena.

Příspěvek: #34

(18.11.2011 19:38)Pavel Holub napsal(a):  minimum jednoho monitoringu z ledna přesunout do léta ... Dříve by asi bylo brzy, později pozdě, kdo najde ten jen jeden nejlepší termín?...

Zimní spad by asi měl zůstat pro vzorky na mor. A letní-podzimní monitoringy v každý první týden v měsíci jak jsi žádal do VMS.

Příspěvek: #35

Moje známá na Jižní Moravě začala včelařit. Pořídila si v polovině června silný oddělek na 10ti rámcích langstrothu. Oddělek byl bez WD přeléčený před přidáním matky rozplodovaný na 10 rámcích. Oddělek si přivezla domů na Jižní Moravu. Asi po 2 týdnech bez spadu začalo padat 35ks WD/24h a za další týden, než jsem jí osobně dovezl a nasadil odpařovače KM už kolem 50ks. Včely byly stále vitální a nosily pyl a snůšku, nikde žádné mladušky s deformovanými křídly, včelstvo nesláblo. S odpařovači padalo první dny kolem 300ks a další dny po 4 týdny 100-130 ks WD. Vysoký spad se držel velmi dlouho, než začal klesat na přijatelné hodnoty. Přesné data bych si musel opsat ze zápisníku nové včelařky. Z rychlosti jakou nastal nárůst spadu a jak dlouho se držel i se 2 odpařovači usuzuji, že tento původně čistý oddělek si z okolí nosil každý den desítky WD z vylupovaných úlů v okolí. Nyní po 2 fumigacích měla už jen 150 WD a 40 WD. Myslím si, že v okolí tohoto včelstva bude mnoho včelařů na jaře oplakávat prázdné úly, kterým podzimní léčení už nemohlo pomoci. Pro mne je to další důkaz, že bez monitorování není možné včas zasáhnout a pro včelstvo něco užitečného udělat. Jsem rád, že v mé oblasti 500 m. n.m. (Jablonecko) je tužší a delší zima, tedy i delší pauza v plodování i za cenu menšího medného výnosu, než na Jižní Moravě. Jsem rád, že tady v podhůří je menší koncentrace včelstev, než na Jižní Moravě. Taková zkušenost s invazí WD by mne jako začátečníka od chovu včel odradila. Poučení? Zasíťované dna do každého úlu a alespoň jednou týdně se podívat co padá a tam kde je příliš velká koncentrace včelstev už raději další nepřidávat.

Příspěvek: #36

Ještě mám jednu věc na srdci. Obecně si většina včelařů myslí, že když dají Gabon nebo KM někdy v létě do včel, že mají vystaráno. Když pak fumigují, tak se diví, kolik roztočů tam ještě "zbylo". Pak namítají, že to léčivo nefunguje. Letošní rok to myslím dobře ukazuje, že při fumigaci už tam ani včelstvo nemusí být.

Příspěvek: #37

Na túto webovú stránku píše toľko múdrych včelárov, že sa už ostýcham napísať svoj názor. Spomeniem svoje skúsenosti s bojom Vd, ktoré zbieram už 25 rokov, v určitom časovom období som ani ja neobišiel "naprázdno" v r. 1988 (kedy technológia odstraňovania VD zo včelstva, bola neadekvátna, nevedeli sme, že fumigácia sa má robiť bez zaviečkovaného plodu!), keď som dospel do stavu, keď včelstvá boli jedny viac druhé menej, ale do zimy sa stabilizovali a to čo ostalo vo včelstve aj prezimovalo. Prečo to spomínam?

Často sa tu objavujú komentáre, ktoré strašia jarnými úhynami vplyvom poškodenie včiel samičkami klieštika, že sa jari nedožijú. Ale dožijú, tie ktoré ktoré v čase vývoja zimných včiel poli napichnuté v bunkách, sa síce vyliahnu, ale už od troch dní hynú mimo úľ. Všetko závisí od miery poškodenia, ak ostane po vytriedení včiel aspoň 1/2 až 1/3 u mňa zimu prežili! Obdivoval som vitalitu týchto včiel, ktorý aj bez nejakej mimoriadnej pomoci mali veľmi dobrý jarný rozvoj.
Samozrejme, ak hociktoré včelstvo je do poslednej chvíli pred zimou atakované klieštikom, nemôže sa vyvinúť žiadna dlhoveká zimná včela. Anton

---

Aj keď používanie Gabonov sa obmedzuje, predsa sa len anchádza skupina včelárov, ktorí vsádzajú na na GABON, tak niekoľko viet..
Pred asi 10 rokmi som na túto tému viedol konverzáciu s otcom Gabonu ing. Veselým cez časopis Včelár. Pri mojich pozorovaniach som zistil, že Gabon je ten najlepší kontaktný prostriedok v boji proti klieštiku sme sa zároveň zhodli aj na tom, že Gabon PA 92 ale i PF 90, ako taký je priepustný.
Čo to znamená priepustný? Po viac rokov som sledoval denný varroamonitoring. Po prvej 2x12 dňovej amplitúde (24 dní) by mal odpad klesnúť k nule čo potvrdila zostupná krivka spadu Vd. Po ponechaní Gabonu ďalej (neodobral som ho), sa krivka znovu začala dvíhať hore a dosiahla asi polovičný odpad z hodnoty za krivky odpadu a začala znovu klesať k nule. To už bolo 48 dní. Pre zvedavosť som odpad V.D. pozoroval ďalej a stalo sa, že krivka odpadu znovu začala stúpať asi na polovicu druhej amúplitúdy minulého odpadu až klesla k nule (72 dní od začiatku vloženia Gabonu). Po kontrolnej fumigácie bol odpad vo včelstvách +-2 klieštiky/včelstvo, čo značí, že Gabon bol účinný, ale až potreboval k tomu72 dní. Teraz pre mňa vznikla dilema, mám rešpektovať predpis-návod k použitiu, alebo ho porušovať?
Diagram: na ose y sú vyznačené dni zberu Vd a na ose X sú počty odpadnutých klieštikov.

Po predložení týchto výsledkov Ing.Veselému otcovi Gabonu, ktorý sa stotožnil s mojím zistením, že GABON JE PRIEPUSTNÝ. Je to možné len preto, že niektoré samičky po vyjdení z bunky spolu s liahnucou sa včelou, vojdú okamžite do vhodnej bunky s larvou tesne pred jej zaviečkovaním, bez toho, aby sa dostala do styku s fluvalinátom alebo acrinathrinom a množí sa ďalej.
Požiadal som ho, aby sa vyjadril k možnosti či dobu pôsobenia 24-28 dní nie je možné predĺžiť na dvojnásobnú dobu t.j.44-48 dní.

NESÚHLASIL S TÝM najmä z dôvodov, žeby mohlo dochádzať ku kontaminácii diela a k predčasnej rezistencii V.D. na tieto látky. Skôr pripustil možnosť vkladania do včelstva 3 ks Gabonu maximálne na dobu 28-30 dní.

Myslím si, že takto je to správnejšie a zároveň nepripúšťam možnosť častého poukazovania včelárov, že Gabon je zlý prípadne nekvalitný. Ja osobne najväčšie chyby vidím v tom, že včelári z nepoznania správneho vkladania Gabonu do včelstva v správnom čase (koncom 7. a začiatkom 8. mesiaca), na správne miesto v minimálnom množstve 2 ks.

Často sa spomínajú úle prístupné zozadu. Áno, tu včelári naozaj robia základnú chybu. Najväčšia je, že Gabon neuložia na miesto kde je plod, ale hneď za 2-3 plást (krycie plásty), kde nie je plod a často i málo včiel. Potom roznášanie hubiacej látky včelami po celom úli je nedostatočné až žiadne. Výsledok sa chytro ukáže v podobe enormného zaplavenia včelstva parazitom. Doporučujem, napriek platnej schéme ako a kde vkladať Gabon, aby včelár urobil takúto úpravu: urobiťl uličku širokú 14-16 mm ( platnička je v strede uličky a včely ju nemôžu pritmeliť), gabonový prúžok je v STREDE PLODOVÉHO TELESA a vložiť Gabon do JEDNEJ uličky asi 5-7 cm od bočnej latky rámika.

Prečo do jednej uličky? Tam kde je plod, tam sa často zdržuje i matka, ktorá produkuje materskú látku, feromón, ktorý neustále koluje medzi včelami v úli a zdržuje v jeden kompaktný celok. V tomto prípade aj okrajové včely prichádzajú za ML do stredu úľa, kde sa kontaminujú ničiacou kontaktnou látkou a bezpečne hynú. Tento spôsob platí i pre majiteľov úľov prístupných zozadu. Anton

P.s. Neviem či vkladať do včelstiev pri ošetrení proti Vd, 3 ks Gabonov, alebo predĺžiť ich pôsobnosť na dlhšiu dobu, viac som sa s tým nezaoberal, pretože Gabon som prestal používať.

Příspěvek: #38

(18.11.2011 0:24)Pavel Holub napsal(a):  ..... Chci k tomu vysvětlit, že obecně platí - pokud už nastane na území problém s kolapsy, tak je úplně jedno, jak odolná včelstva máte, jak jste je připravili, ošetřili a jestli monitorujete (jen vy), .... To je úplně jiný model nákazy a obrana nemusí být možná. Ta situace může nastat velmi náhle. To jsem viděl letos na vlastní oči.

Je o tom docela málo informací.
Zajímalo by mě, co dělá roztoč před kolapsem.
Jestli vůbec čeká až na úhyn včelstva, nebo dřív vytuší jeho konec a opouští bojiště ještě v nějakém období předem (vzhledem k informacím o poměru roztočů na plodu a na včelách u těch velmi zamořených včelstev by bylo celkem pravděpodobné, že opouští zdecimované včelstvo již dřív).

To by mělo další důsledky - kolapsy nemusí být až tak zdrojem kleštíků, jak to období před kolapsy....

Navíc letos u nás v Hustopečích vím, že padla dvě včelstva v bezprostřední blízkosti mé včelnice. Jedno moje (ale až cca měsíc po zahájení aplikace KM a docela účinném přeléčení včelstva). Druhé divoce žijící někdy v září.

Ani v jednom případě se jejich úhyny nepromítly nijak sledovatelně do spadu okolních včelstev. To neznamená, že si nedonesly včely kleštíka,který jim potom škodí. Spíš se zamýšlím nad tím, jestly ty zvýšené spady v září a říjnu hlášené od včelařů musí být nutně informací o donesených roztočích, pokud to není nějaký skok z 1 na 25 ks za den (to se mi u jednoho včelstva letos také vyskystlo na druhém stanovišti).

Přijde mi to zatím docela nejasné.
A málo informací.

Příspěvek: #39

A nebylo by možné, že ty skokové nárůsty (taky jsem je zaznamenal) mají souvislost s plodovými pauzami?

Příspěvek: #40

Když umístíte jediné dobře rozplodované včelstvo s nulovým spadem VD na nové uzemí, včelstvo se zalítá a vzápětí začne padat 35 - 130ks za den, tak to považuji za jasný sběr VD z okolních úlů. To snad není možné aby se VD vylíhly takřka přes noc. Nebo ano?