Příspěvek: #281

čauky diky za radu ale asi se na ten hlinik uplne vyprdnu a natřu to bílím bisilem.co myslíte?je zdravotne nezavadna pro primy styk s potravinou,kdysy sem snim dal medomed.ptal sem se na latex a ten není pro styk s potravinou,tak to vyhraje ten bisil.

Příspěvek: #282

Tak to jsem z toho jelen odpověď na na podobnou otázku jinde . Chápu to tedy správně, že disperzní lepidlo není pro lepení polystyrenu na polystyren ideální, protože většina z nich tuhne polykondenzací a kondenzát nemá kudy uniknout? Nebo je polystyren (mluvím konkrétně o EPS 150 S což je trošku hutnější varianta) dostatečně porézní, aby spoj dobře proschnul (spoj bude mít přibližný rozměr 180x60)? pozn.za rozumně dlouhou dobu.
Souvisí s přízpěvky výše.

Příspěvek: #283

(12.02.2014 5:16)juras napsal(a):  čauky diky za radu ale asi se na ten hlinik uplne vyprdnu a natřu to bílím bisilem.co myslíte?je zdravotne nezavadna pro primy styk s potravinou,kdysy sem snim dal medomed.ptal sem se na latex a ten není pro styk s potravinou,tak to vyhraje ten bisil.

..ale veď stena úľa nieje v priamom styku s medom,podľa mňa latex by bol v pohode..

Příspěvek: #284

Asi už to tady někde na fóru proběhlo, ale opakování je matka moudrosti Pokud uvažujete o hliníkové folii proti vykusování dovnitř nástavku, je možno ji sehnat skoro v každé tiskárně - hliníkové plechy používají na tisk (fotodesky), pak je to pro ně odpad, který stejně dávají do sběru, takže pro ně není problém prodat za cca 33,- Kč za kilo. Použít se to dá i na dna úlů jako podložka na monitoring spadu nebo do slunečního tavidla.

Příspěvek: #285

Hliníková folie je na dvě věci. Vyrábí se v kovohutích Břidliná. Já stále nechápu, proč se někdo zabývá polystyrenem dnes, kdy je Styrodur zvl. pevnost 4000 a výš, který nic nehryže. Desky z tiskáren jsou dobré na hodně věcí, já z nich mám podložky na dno a stříšky. Tiskárna musí být ovsetová a na stříšky musí být větší rozměr plechu. Zdraví R. S.

Příspěvek: #286

Ty desky jsou nanesené světlocitlivou vrstvou, která se osvítí a pak vyvolá. Dále se na ně používá konzervovač k zabránění oxidace hliníkového filmu. V případě lehkého oxidování se používají speciální čistící prostředky, kde se to výstrahou o zdraví škodlivosti jen hemží. Tiskařské desky bych maximálně použil jako stříšku, do úlu bych to nedal.

Příspěvek: #287

Mohli by jste mi prosím poradit, která z variant umístění lišt L z hliníku na dosednutí rámků (optimal) je lepší? Budou to lišty 15x15 tloušťky 1,5mm. Ve variantě A bude lišta přečnívat právě o 1,5mm (plus spoj) směrem do středu úlu. Ve variantě B nebude dosahovat až k hornímu okraji nástavku. (kreslil jsem to rychle)

Příspěvek: #288

Pokud nebude lišta přečnívat směrem nahoru tak, jak jste to nakreslil, pak zvolte variantu B. Včely totiž rámky přitmelí na obě plochy výřezu, tedy na tu vodorovnou i na tu směrem nahoru. Lišta je tam proto, aby se při uvolňování rámků nevytrhl zároveň kousek polystyrenu.

Příspěvek: #289

V posledním čísle Včelařství (IV/2014) pan inženýr Smělý opět propaguje úly z polystyrenu, a snaží se všechny přesvědčit, že není nad silně zateplený úl.
Byl by jste někdo tak hodný, kdo včelaříte poblíž něho v Praze, a domluvil se s ním, že zkusíte včelařit v tenkostěnných nástavcích hned vedle jeho super uteplených úlů, jestli bude markantní rozdíl ve výnosech medu?
Na porovnání by stačily tak tři úly.
Nemohu se totiž ubránit dojmu, že v místě jeho včelaření, kde roní nektar i hrábě, lze dosáhnout stejně vysokých výnosů medu, jak v jeho silně uteplených úlech, tak i v jakýchkoliv tenkostěnných.
Případní zájemci - odvážlivci, dejte sem vědět, jestli to zkusíte a navštívíte ho za účelem tohoto povnávacího pokusu.
Kdybych to neměl do Prahy skoro 200 kilometrů, už dávno bych klepal na jeho dveře a sám bych se s ním snažil domluvit tuto mou myšlenku realizovat.
Díky Pavel

Příspěvek: #290

Nejspíš nejste první ani poslední, koho napadlo udělat takové srovnání. Já jsem se zkusil s ing. Smělým domluvit asi před pěti lety a pokud vím, tak ještě přede mnou to zkoušel Leoš Dvorský a možná i jiní. Bohužel, nevím, že by někdy k pokusu došlo.
Ivan Černý

Příspěvek: #291

Asi je pravda, co včelař jiný názor, ale po přečtení uvedeného článku, bych jako neznalý začátečník, okamžitě zahodila svoje nezateplené úly. Naštěstí jsem výběr úlů nenechala náhodě, nebo nátlaku nějakého jednoho článku.
Pan včelař je zkušený, starší, dozajista ví o včelách více než já, nebo jiní čtenáři. Nechtěla bych se ho dotknout, protože já mám ke zkušenostem a staršímu věku úctu. Proto se mi těžko chápe, jakým stylem je článek napsán. V polystyrenových úlech tedy nejsou zimní ztráty ani slabá včelstva? Každý se rozhoduje podle svého přesvědčení, ale i když jsem hrozný živočichomilec a nejradši bych holkám vše nastrkala pod sosák, aby jim nic nechybělo, radši zůstanu u svých nezateplených. Copak včely ve stromech ( třeba rozťatých bleskem, takže tam foukalo) měly nějaké zateplení? Co potom přírodní výběr? Prodlužovat život nemocným včelám (tak jak uvádí), aniž by včelstvo sláblo, nebo neklesl výnos medu? Děkuji nechci. Třeba jen nemám ráda polystyren, nebo jsem blázen a nechci hoooodně medu, ale z celkového vyznění článku se domnívám, že jedině pisatel, pan Smělý, ví (a to je jediné zprávné) zatímco většina včelařů má mylné názory. A nebo se mýlím, a článek není ani trochu arogantní a já jsem citlivka...
Popravdě, opravdové výsledky pokusu, nebo výzkumu by článku přidaly na váze, nevím zda by mne přesvědčily, ale vše je možné.

Příspěvek: #292

Ptal jsem se nedávno jednoho včelaře z Prahy jaké tam má výnosy a prý takové metrákové ne. Má jen neuteplené úly a proto asi jen kolem 80kg.

Takže na tom polystyrenu jistě něco bude.

Já na ty články naletěl před víc jak deseti lety (to jich tam byla velká série) tak jsem si dělal ověřovací serii Brennerů 4,5cm a 9cm. abych viděl jestli jsem se nevydal s Langy špatnou cestou.

Dokonce jsem to pak na zbytku fotil termokamerou. A samozřejmě pak zjišťoval jestli redakce nebo autor ověřovali zda autor prokázal zaákladní předpoklad který tam stále porpíral - že je to těmi 8cm. Neprokázal.

Proto dnes už nelituji že nedostávám Včelařství. Podle mě tam to označení "odborný" nepatří.
A jestli tohle tisknou znovu a blbnou lidi ..... To tam můžou být rovnou články o bylinkách na potenci, na hubnutí a tak.

Takže přemýšlejte a nenechte se zblbnout.

Příspěvek: #293

Nevěřím vám.

A navíc, Brennerák je úl pro včelu, která se tu chovala před Kraňkou, pro neinformovanou většinu je to úl s mírou 30 x 30 cm (+ polorámky 30 x 15) a osmi rámky v nástavku. Jednoduchými počty ze čtvrté třídy se dá snadno dopočítat, že by tento úl s Kraňkou musel mít na výšku na vrcholu přes metr šedesát!!! A i víc. Tady je vše jiné, včelaří se jinak a tak uteplovat Brenerák je fakt hloupost a klidně se můžete urazit. Když srovnávat, pak srovnatelné.

Nevím ve kterém článku píše Ing. Smělý jednu, lidmi jako vy asi schválně opomíjenou radu. Olepte svůj stávající úl deskami polystyrenu. Prostě to udělejte, jen ty nástavky, ve kterých to je od února do konce dubna. Bude to stát stovku nebo 3, nebo 4 a rozláme se to a nedožije to podzimu? Na to přece máme, já jo.

Pro ty méně chápavé mluvíme o měkkém polystyrenu 8 cm a jemu vlastnostmi neodpovídá silně tvrzený "extruďák" taky 8 cm, ale mnohem silnější. To za prvé. (tvrzený polystyren má menší izolační schopnost)(jo a víko musí být stejně silné jako stěny, spíš silnější!!!!!!!!!)

Nelze to udělat ne jednom úle, ale na několika, na stejném stanovišti. Každý se může přesvědčit jaká budou včelstva v zateplených a nezateplených STEJNÝCH úlech po měsíci.

Konkrétně u mě letos včelstvo přeložené do silně zatepleného úlu 3.3. má dnes (včera) snad dvojnásobek plodu!!! Neměřil jsem to přesně, proč taky, vím svoje. Má plod na krajním rámku i u stěny. To v tenkostěnném úle v březnu asi nehrozí (500 m.n.m.). Silně zateplené včelstvo má od oka stejně zásob jako před měsícem, zatímco neuteplená včelstva srovnatelné síly na stejné míře na stejném stanovišti, při první prohlídce 19.2. přibližně stejně zásobená mají zásob méně až málo!!!
Nejsem lakomý. Kvůli té pracnosti je ale pro mě rozdíl krmit 12, max. 15 kilo a nebo 30, 40 a víc!!!

Nejsem vědec a nechci nic dokazovat, nic tedy neměřím a nevážím, opakuju, proč? On je rozdíl viditelný na první pohled. Já tu jen (podobně jako Ing. Smělý) dávám ZADARMO zkušenosti k využití. Kdo chce ber, kdo nechce nech být, ale neposmívej se a nehaň, dokud jsi nezkusil sám!!

Proč to zkouším? Mám staré, čtvercové, nástavkové,dávno vysloužilé zateplené úly 39 x 30 + 39 x 15 (hobra 16mm, sláma 30mm, hobra 16mm)( vyrobené mým otcem mezi lety 1960 -65). Vandalové mi zapálili "včelařinu" a mě zbylo jen něco, co bylo u kámošů, tedy tyhle vysloužilé "vykopávky". Nové nadělané úly mám tenkostěnné a už před třemi lety jsem si všimnul, že jsou včelstva v těch prastarých "papírácích" mnohem lepší. Kromě toho, inspirovaný Jindrou a jeho devítirámkovým nástavkem jsem si udělal "buchty", které zaberou prostor dvou rámků. Přece si hloupě neudělám jen devítirámkové nástavky (když stejně práce a materiálu zaberou čtvercové jedenáctirámkové) a pak se s tím budu trápit, tak jsem si jedenáctirámek zmenšil na těch vychvalovaných devět rámků vyndavací "přepážkou" z polystyrenu ("buchtou"), kterou když vyndám, mám nástavek o dva rámky větší. (lepší by byly dvě buchty poloviční tloušťky, na každou stranu nástavku jednu). (včely je rozkoušou a je nutné je něčím "potáhnout", polepit např. sololitem)

Teorie tvrdí, že jestli záleží na nějaké stěně víc, co se týče tepla, tak na té, kde jsou ouška rámků a že na stěnách rovnoběžných s plásty tolik nesejde. Moje teplé "buchty" tedy byly umístěny u stěn, na kterých podle Boháče a langstrotistů vlastně nazáleží.

A ejhle, po třech týdnech byl rozdíl neuvěřitelný!!! Najednou bylo kam dát mezistěnu, zatímco tenkostěnná včelstva ještě o stavbě ani nezačala "uvažovat".

Ale to je nakonec jedno, většina stejně neuvěří, hlavně pod dojmem včelařů s neceloroční zkušeností, jako je ta dáma před vámi pane KaJi. Většina to nevyzkouší, nechce si přiznat že dělá něco hloupě a tak bude zuby nehty bez ověření tvrdit nesmysly. Nevadí, každý si může dělat co chce. Já vím svoje a tedy vím, že neskutečné výnosy Ing. Smělého nebudou způsobeny jen pražskou čtvrtí Ořechovkou, kde on včelaří (nadmořskou výšku si každý najde snadno sám a nemusí umísťovat včelstva vedle těch jeho). Ono to bude něčím jiným.

Apropos, taky jste podával včelstvům vodu a taky vám jí vaše včelstva v zastaralých Brennerácích brala tolik, jako jemu, v jeho nesrovnatelně větších úlech? Ne? Aha...

Jo a abych nezapomněl, byly ty vaše Brenneráky opravdu Brenneráky? Čtvercový půdorys, tedy 8 rámků 30 x 30 + NN 30 x 15 a skutečně jste pochopil nízký rámek, jeho funkci a použití? Tedy v kombinaci s rámkem vysokým? Opravdu?

PetrM upravil 24.03.2014 15:27 tento příspěvek z důvodu: Pokud reagujete na aktuálně poslední příspěvek, tak nepoužívejte citaci. Je to zbytečné, všem je jasné, na co reagujete. Zbytečná citace odstraněna.

Příspěvek: #294

(23.03.2014 2:41)tom.50 napsal(a):  Konkrétně u mě letos včelstvo přeložené do silně zatepleného úlu 3.3. má dnes (včera) snad dvojnásobek plodu!!! Neměřil jsem to přesně, proč taky, vím svoje. Má plod na krajním rámku i u stěny. To v tenkostěnném úle v březnu asi nehrozí (500 m.n.m.). Silně zateplené včelstvo má od oka stejně zásob jako před měsícem, zatímco neuteplená včelstva srovnatelné síly na stejné míře na stejném stanovišti, při první prohlídce 19.2. přibližně stejně zásobená mají zásob méně až málo!!!
Nejsem lakomý. Kvůli té pracnosti je ale pro mě rozdíl krmit 12, max. 15 kilo a nebo 30, 40 a víc!!!

Nejsem vědec a nechci nic dokazovat, nic tedy neměřím a nevážím, opakuju, proč? On je rozdíl viditelný na první pohled. Já tu jen (podobně jako Ing. Smělý) dávám ZADARMO zkušenosti k využití. Kdo chce ber, kdo nechce nech být, ale neposmívej se a nehaň, dokud jsi nezkusil sám!!

Já tedy nic konkretně nepřekládal, ale nechal jsem se proti svým zásadám zblbnout přírodou a VF a do 4 úlů nahlédl. Jsem tedy v 350m a rozdíl vidím taky. Hlavně jsem měl zájem o informaci o zásobách. Trochu jsem se na podzim nechal unést a zakrmil na 18kg. Teď stále, je tam dost zásob, abych mohl být bez starostí. Na druhou stranu, je pravdou, že jsem začátkem února zachraňoval včelstvo absolutně bez zásob. Ale to byla asi moje blbost.
No a co se týká plodu? V jednom z těch 4 došlo k pozdní výměně matky. A mladá matka v letošní zimě, ani nepřestala plodovat. Teď má 8 rámků plodu v horním nástavku, tedy bez 5 cm zásob a 5 rámků v druhém nástavku. Ty ostatní tři mají jen těch 5 rámků. Takže, jak jsem starej a blbej, tak to na první pohled, viditelně poznám i já. A to jsem to taky neměřil přesně, proč taky, vím svoje.
Také nejsem vědec a nechci nic dokazovat, nic neměřím a ani nevážím, do včel lezu když musím a nebo když se nechám zblbnout a ten rozdíl poznám a nikomu se neposmívám.
A protože nejsem vědec, nejde mi do hlavy, že ty rozdíly mám, jenom v nezateplených úlech.
Ale abych si z toho nedělal jen srandu, zkušenosti jsou jistě k něčemu dobré, vzlášť zadarmo, ale dělat srovnání pro ostatní, při rozdílných podmínkách je dost pofiderní.
A to nemám v úmyslu se něčemu, někomu, posmívat. A už vůbec, něco doporučovat. Vzlášť začátečníkům, kteří tady hledají zdroj poznání a ne konfrontaci se samolibými suverény.

Příspěvek: #295

(22.03.2014 21:29)pavelno napsal(a):  Byl by jste někdo tak hodný, kdo včelaříte poblíž něho v Praze, a domluvil se s ním, že zkusíte včelařit v tenkostěnných nástavcích hned vedle jeho super uteplených úlů, jestli bude markantní rozdíl ve výnosech medu?
Na porovnání by stačily tak tři úly.
Nemohu se totiž ubránit dojmu, že v místě jeho včelaření, kde roní nektar i hrábě, lze dosáhnout stejně vysokých výnosů medu, jak v jeho silně uteplených úlech, tak i v jakýchkoliv tenkostěnných.

myslím že nejblíž p.Smělého je Plečnikův včelín v produkčních zahradách Pražského hradu, pokud má někdo kontakt na včelmistra, třeba by dovolil umístit oul ve včelíně,
já mám zateplené a můj selský rozum a učitel Fanda mi říká že je to lepší.

Příspěvek: #296

(22.03.2014 23:26)KaJi napsal(a):  Ptal jsem se nedávno jednoho včelaře z Prahy jaké tam má výnosy a prý takové metrákové ne. Má jen neuteplené úly a proto asi jen kolem 80kg.

Takže na tom polystyrenu jistě něco bude.

Nevěřím vám. Stejně jako tom.

Ale elaborát přes dva monitory se mi po ránu psát nechce.

Příspěvek: #297

Pane Tome 50, jsem ta dáma před Kaji, a nemyslím, že bych se někomu vysmívala. Jen mě popudil styl toho článku, a to, stěmi nemocnými včelami, které neoslabí včelstvo. Ano nevyzkoušela jsem polystyren, ale možná o to více jsem navštěvovala různé včelaře a vzdělávání. ( mimo jiné se na těch vzdělávacích akcích hodně probíraly případy včelařů, kteří polystyren měli v úle vložený, nebo je měli polystyrenové celé - k vůli desinfekci a nedej bože moru, kdy se polystyren pálí ). Ne nejsem žádná ekoložka, ale zrovna olepené úly polystyrenem se mi nelíbily, i kdybych z něho měla více medu. Včely mám jako hoby a doufám, že je mít budu napořád. Staly se součástí naší rodiny.
Je pravda, že stanoviště i včelstva, i každá matka( stejného chovu) je jiná. Zatím nemám zapotřebí zateplovat svoje úly, protože matičky mi i v těch mých slušně kladou a ani v zimě si moc neodpočinuly ( léčení jsem vystihla tak tak - k vůli plodu). Těším se, až si ty skvělé zkusím namnožit. Mám loňské oddělky ve 3 NN. Z pěti včelstev 3 včelstva obsedají celý úl, ve 2 vrchních N mají plod, a to 14 - 16 rámků. Tlačí se dolů. Čekám na vhodnou dobu na zásah, bohužel bude deštivo a chladno, zatím co mi tady kvetou stromy. Jedno včelstvo má taky plod na krajním rámku, protože tam sedělo od podzimu.
A už je tu debata o nejlepších úlech a ta jak víme stejně nebude nikdy dořešena, protože co včelař, jiný názor. Ale jde přece o to diskutovat a od toho tady to forum je.
Tak je dobře, že jste napsal svoje zkuženosti, protože jste konkrétnější než článek, v vůli kterému tato debata započala. A můžeme se učit

Příspěvek: #298

Tome50,
ty jsi poklad. Ty jsi na to přišel proč jsem od Brennerů odešel.

Bylo by to hrozně moc hardwaru při větším počtu včelstev. A ten 2x45mm PS byl tehdy EPS F75.

Ta výška šla až do 11NN, tedy 11*15cm=165cm. A to ještě tady doma u mě pod lesem. Ve stínu kde včely moc nejdou. Na druhé straně kde jsou nyní by to asi muselo být i víc. Musely být vedle prázdné nástavky a víko, aby se vylezlo nahoru.
Tam jsou dneska Langtsrothy - a dokonce uteplené taky přes 160cm, když je snůška.

Argumentace že jsou Brennery zastaralé a malé dělá diskusi zbytečnou. Rámek 30*30 má větší plochu MS jak Adamec. Sousedka v těch úlech a včelách "ode mě" stále včelaří a ideální dámský úl. A výnosy v neuteplených nízkých nástavcích taky záviděníhodné. Možná je to tím "komínem". Jak Waré, úly MVDr Kučery a další obdobné.

---

Maky - čemu nevěříte - tomu PS nebo těm výnosům?.

ALe k tomu ps. Pokud je konstrukce úlu nekomplikovaná, tak to není tak neekologický. Kubík plně recyklovatelného materiálu je jen 35kg hmoty. Kubík dřeva v úlu je jednak dva kubíky poraženého dřeva (škoda stromu ) s vysokými energetickými nároky opracovaného a hlavně celoživotně udržovaného "barvami". PS úl jak má třeba Dr.Šumera jen sešlapu a dám do kontejneru. A někde z toho ještě něco vylisují. Třeba palety aby s enemusely dělat ze dřeva. Dřevěný s laky a barvami pálím v kamnech.

Rád bych potkal někoho kdo má s uteplením naexperimentováno tolik co já- Abych si popovídal. Většinou jsopu to jen výlevy jen z jedné strany. (Mimochodem - kdo z vás zkoušel včelám na jaře topit? )

Mám hodně úlů vedle sebe - na jedné paletě třeba je z odpadopvého dřeva 17mm dřevěný a vedle je PS od 20 do 40mm PS.

A co na to včely?

Hádejte.

Tedy spíš hádejte se.

K tomu proč mám PS - zajímá mě to nyní jako ekologická a ekonomická varianta dřeva.

Příspěvek: #299

(23.03.2014 9:11)KaJi napsal(a):  K tomu proč mám PS - zajímá mě to nyní jako ekologická a ekonomická varianta dřeva.

Ekonomická možná, ale polystyrén nikdy nemůže být ekologická varianta dřeva. Na místě pokáceného stromu vyroste za 50 let nový. Jistě, z hlediska lidského života je to dlouho, ale z hlediska přírody, pro kterou časová jednotka je milion let, je to nic. Při trvalém kácení a obnovování lesů se ekologická rovnována nemění. Při těžbě ropy ano, nehledě na (diskutabilní) recyklovatelnost.

Příspěvek: #300

Pokud ten strom dopravíš k sobě domů a opracuješ jen na pohon lidským sádlem tak ano. A nový tam vyroste sám bez chemie a nafty.

Jenže jakmile ti do toho začne vstupovat energie z ropy a uhlí, jseš úplně jinde.

Budeš prostě překvapený až začneš uvažovat v kWh.