Příspěvek: #321

Pravda. Ja som zimoval polovicu vcelstiev s izolaciou steny 8 cm poly a polovicu 3 cm poly (vnutro doska 1.5 cm), strop u vsetkych rovnako 8 cm utepliviek, dno 2 cm poly. Vcelstva s 8 cm poly maju by som povedal v sucasnosti v plodovani tak 1 tyzden naskok (priemer cca. 7 r. B, oproti 4 ramikom B). A to sa zrejme ukaze v nasledujucich tyzdnoch ako rozhodujuce. Pri prvej prehliadke som preto prehodil skoro vsetky plodiska do 8cm poly (vyrobene cez zimu).
Fyzika nepusti, len sa mi potvrdilo to co sa z pohladu fyziky dalo predpokladat. Jarne plodovanie v uloch s 8 cm poly zacalo mozno v rovnakom momente ako v inych uloch, ale bolo uz od zaciatku ovela intenzivnejsie.

Příspěvek: #322

Ono se tu občas srovnává nesrovnatelné! Asi hodně bude záležet na oblasti včelaření, někde bude lepší uteplený, někde neuteplený.
Já včelařím v nezateplených Langech 2/3, s celoročně otevřeným celozasíťovaným dnem a soused 10 metrů ode mne v zateplených Tachovácích, jen s otevřeným zúženým česnem a plným dnem . Jsme výškově ve střední poloze, ale je u nás všechno (myšleno kvetení) ve vývoji pomalejší než v okolí, má to asi na svědomí, že je u nás dost větrno a vlhko. Tak můžu trochu porovnávat a rozdíl je skoro minimální, jednou lepší pro souseda, podruhé pro mně, ale v obou případech nepatrně.

Argumentuje se proti nezautepleným úlům:

1. vyšší spotřebou a tím potřebou více krmit na zimu
2. pomalejším rozvojem

K tomu můžu dodat:

1. jsou roky, že včely prostě nevezmou víc než 12 kg cukru (leckdy mi nezaplní ani 8 rámků v horním nástavku, 2 krajní jsou stavební a stejně bez ohledu na zimu jestli je mírná nebo tuhá jim na jaře zbývá zásob, že mám problém, co s nima. Zatímco soused má po zásob a někdy krmí na zimu víc než já.
   Možná mu díky zateplení plodují přes, ale na jaře má stejně včel nebo i méně než já, asi se mu zase upracují létavky.
2. loni jsem vyzimoval oddělek na 3 NN a byl jsem překvapený jeho sílou, všechny uličky plné včel a to v těch horních dvou i u stěny.

Co z toho pro mně plyne? Že je dobré trochu víc číst. Pokud chceme používat moderní úl, musíme i moderně v něm včelařit.
Lang má mnohem delší horní loučku než třeba Brenner, to už samo o sobě může fungovat jako izolace. Dále se doporučuje chovat mladé matky a včelstva v síle, to opět eliminuje potřebu izolace. S tím částečně souvisí i zbytečně nezužovat, hlavně v době zakrmení na zimu (myslím, že na to upozorňoval p. Dvorský) a mě se to skutečně osvědčilo. Snažím se jít do zimy u oddělků ve 3 NN a u produkčních ve 4 NN. Stačí u obou případů a stejné síle včelstev při zakrmování na zimu o nástavek méně a hned uvidíte ten rozdíl na jaře. Ověříl jsem si to předloni na oddělcích a letos na produkčních včelstvech. Ty, co jsou ve 4 NN (3 včelstva) se ještě neproplodovaly do horního nástavku a mají tam všechny rámky se zásobami a dokonce už po 1 až 2 s čerstvou sladinou z vrb. Ty, co jsou ve 3 NN (2 včelstva) už mají v horním nástavku 2-3 rámky plodu a tak maximálně 3 rámky zásob (kontrola 20.3.).

Příspěvek: #323

(24.03.2014 0:57)tom.50 napsal(a):  K polystyrenovým úlům bych si dovolil jeden, jak jinak než originální a netradiční názor.

K danému príspevku moje myšlienky: ak je pravda, čo píšete, tak nemá význam premýšľať o výbere medzi utepleným a neutepleným úľom, ak stena utepleného úľa je tenšia, ako 8cm. Ak je to tých bežných 4cm, tak potom rozdiel medzi bežne predávanými uteplenými a neuteplenými úľmi nie je. Tiež mi z toho vychádza, že zákonite rosný bod tým pádom bude v oboch prípadoch bežne predávaných hrúbok stien (2,5 a 4cm) vo vnútri úľa. A teda, ak si nerobím úle sám a nechcem si ani dať urobiť úle na zákazku, kvôli vyššej cene, tak je jedno či si kúpim uteplené alebo neuteplené, pretože tých 8cm nebude mať ani jeden. Ak mám teda úle s nedostatočne hrubou stenou a tým pádom rosný bod nedostanem von z úľa, tak potrebujem, kvôli fungujúcej izolácii mať dobre odvetraný úľ. A to jednak priedyšným stropom a očkami v nadstavkoch. Čiže to je to, na čo sa musím zamerať a čo dosť výrazne reguluje spotrebu zásob. Vlhkoť. Môžem potvrdiť z vlastných skúseností, že spotreba zásob v úli, kde je počas zimy vlhký vzduch, je omnoho vyššia, bez ohľadu na silu včelstva... A teraz, čo je teda lepšie, zimovať so zatvorenými očkami a priedyšným stropom, alebo otvorenými očkami a fóliou? V prípade, že úľ očká nemá, tam je rozhodujúci priedyšný strop. V prípade, že očká má, tak sa mi osvedčilo mať otvorené očko v dolnom NN v kombinácii s priedyšným stropom. Ak ponechám fóliu, tak je lepšie mať otvorené všetky očká, alebo pri troch NN aspoň 2 dolné. S tromi otvorenými som zimovať ešte neskúšal, nemal som odvahu, u nás je bežne aj -30C, ale skúšal som s tromi zatvorenými a fóliou Hneď prvú zimu. Zakŕmil som na jeseň nie veľký odloženec 20kg cukru a na jar som ho musel zachraňovať ďalším kŕmením, lebo nemal zásoby. Úľ bol po zime nepužiteľný, komplet splesnutý.

Příspěvek: #324

K tomu fasádnímu versus tvrdý jak píše Tom50.

Tady jsou linky na katalogové listy.
http://www.izolace-info.cz/montazni-navo...EPS-ISOVER
Když vezmu fasádní 75 - měkkou a fasádní a podlahovou ale kuličkovou bílou a pevnou (S200) tak
ten tvrdší má nižší tepelnou vodivost než ten měkký - což sedí s tím co mi kdysi řekli

U styrodurů mají stejnou hodnotu jako ta fasádní nměkká
http://www.izolace-info.cz/downloads/mon...l-3000.pdf

Takže operovat různou vodivostí - možná se mýlím, ale opět jsem si ověřil že je to skoro to samé.

A ty moje první i současné úly jsou z bílého kuličkového, ale tvrdšího - a ten má podle všeho spíš vyšší izolační schopnost. A mnou taky používaný XPS skoro stejnou.

Nebo jestli někdo najde rozdíl.

K tomu rozvoji - Letos jsem viděl před deseti dny i 8 rámků plodu. Bez ohledu na izolaci.
Na rozdíl od jiných let byl na každém plástů malý koláček plodu. Pokud by měly včely potřebu hospodařit teplem tak by jely jen na několika plástech ve velké ploše.

Možná je to i selekcí - včely co to nezvládají měním.
A taky počasím. Letos je teplo, sluníčko svítí, ohřívá vnitřek úlů, izolace spíš škodí.
Může být jiná zima, jiné stanoviště.

A rozdíl plodu neznamená medný výnos. Já v dobách kdy jsem měl komplikované úly z měkkého nezjistil významný ropzdíl a důvod proč si komplikovat život. Rozdíl nebyl dvojnásobný (spíš nezjistitelný) a než vyrobit komplikovaný úl ve kterém si dělají mravenci mraveniště a likvidují včely
tak mám dva dřevěné.
ALe tehdy kolem 2002 když vyšla ta serie těch něověřených chvalozpěvů tak o Styroduru nebylo moc známo.
Dneska je to jiná práce s XPS a tvrdým EPS. SNadno, jednoduš a lacino.

Ale vím o včelaři, kterému tvrdou podlahovou 500ku stejně žerou malí zrzaví mravenci a tak to nyní pracně oplášťovává plechem aby to ochránil. A na to já se můžu vykašlat.

Ale zažil jsem mravence co mi rozkousali i dřevo. Naštěstí tam byly jen oddělky, tak jsem je po dokvetení svazenky popadl a odjížděl, nechat to tam rok, tak by to asi rozkopusali taky

ALe Ing.Smělý neprovedl porovnání a asi i nesouhlasi aby poskytl azil jiným včelřům pro porovnání.

A náhodou jsem nedávno letos mluvil s jedním co má neizolované úly v Praze a má v průměru těch 80.
A mám pocit, že to není moc velký rozdíl

A slyšel jsem že podobné porovnávání dělalo víc lidí. Jednoznačné výsledky nebyly.

Příspěvek: #325

Tome vyčerpávající analýza , a vy co to zkoušíte také v praxi a píšete sem poznatky - jen houšť.
Čím déle pokračuje toto vlákno, nabývám dojmu, že budu muset hodně oprašovat fyziku a bych to pochopila v souvislostech. Myšlení bolí, ale bez toho to nepůjde. Ale stejně tady my nefyzici asi nedokážeme dosadit do výpočtů x proměnných, aby to bylo přesné a hlavně aby včely v takovém úle měly kontakt s okolím, tedy teplotou, počasím atd. Asi nedokážu správně vyjádřit, co tím myslím.

Příspěvek: #326

Takže přátelé, kolik z vás vyzimovalo na 8cm? Leckteré výrobky jsme zde již viděli Dejte vědět s porovnáním výnosů, aby jsme si stihli do zimy taky vyrobit.

Příspěvek: #327

Zateplené úle, najllepšie sa pracuje so styrodulom, výroba lacnejšia, jednoduchejšia a nástavok je hlavne lahší čo do budúcnosti je dôležité. Zvonka potiahnúť pretkávanou foliou, na rohy papierové hrany /40 x 40/ a nie je potrebné ani pov. úprava, je to odolné a trvácne bezudržbové.

Příspěvek: #328

..pred časom som pátral po tom ktorý materiál má väčší tepelný odpor-styrodur(original basf) vychádzal rovnako alebo lepšie v porovnaní s rovnako hrubým fasádnym mäkkým polystyrénom..tak teraz neviem kde je pravda,nieje tu niekto od fachu,že kde je vlastne pravda?

Příspěvek: #329

(24.03.2014 0:57)tom.50 napsal(a):  Proč tak tlustý a ne slabší? I to je jednoduché. Já fyziku nevymyslel, na mě se prosím nezlobte.

Existuje cosi s názvem rosný bod. To je teoretické místo uzavřeného vytápěného prostoru, kde v případě stěn z jakékoliv hmoty dochází ke kondenzaci vodních par.

Já sice s fyziky maturoval ale vím o ní taky prd. Proto si klidně můžu myslet že když udělám bednu z polystyrenu 5 cm silného nebo z 8 silného, bude rosný bod furt někde v tom polyši.
Jiné to je u zateplení kdy se polystyrenem obkládá nějaký materiál s jinými vlastnostmi. Třeba dřevěný úl z masívu.

Já mám na baráku 20 polystyrenu, známý polepil zdi bytovky pětkou a hned první zimu se nájemníkům na vnitřních stěnách srážela voda. Rosný bod se přesunul z venkovní strany zdiva blíž k vnitřní.

Příspěvek: #330

Já tu svoji výzvu ještě otočím.

Ing. Smělý to psal už nejméně před 12 lety. Od té doby to jistě mnoho lidí vyzkoušelo.

Já slyšel jen o těch neúspěšných. Víte někdo o někom, komu +8cm PS přineslo významné zvýšení výnosů?

---

http://forum.tzb-info.cz/110586-co-je-rosny-bod

A tady si to můžete hodit. Jen tam asi nebudou souše.
http://stavba.tzb-info.cz/tabulky-a-vypo...konstrukci

Příspěvek: #331

poznám pár včelárov,ktorí kúpili úle z http://www.hivet.sk ,výsledky nič moc u nich,ale to bolo skôr tým,že sú to mizerní včelári,ktorí hľadali spásu v zázračnom úli..tak žiadny relevantný výsledok nemôžem poskytnúť..inak,tiež by ma to zaujímalo..

Příspěvek: #332

Podíval jsem se na materiál, ze kterého jsou vyrobeny uvedené úly Hivet a s překvapením jsem zjistil, že se jedná o EPS 200, tedy o materiál, který je podstatně levnější a křehčí, nežli extrudované polystyreny (XPS). Přitom cena úlu (okolo 6000 Kč) je více než dvojnásobná proti úlům od Lysoně (2600 Kč), kde pevnost materiálu je srovnatelná se dřevem.
Víte někdo, v čem jsou Hivety lepší nežli ty polské?

Příspěvek: #333

V poslední době se v tomto vlákně rozproudila živá diskuse a sešlo se poměrně velké množství příspěvků. Většina z nich se týká tepelně izolačních vlastností polystyrenu (PS).
Když jsem se před 15 lety pustil do výroby úlů z tohoto materiálu, teplodržnost byla to poslední, co mě zajímalo.
Pokusím se sestavit pořadí vlastností, které byly pro mne důležité.

1. Malá váha (správně hmotnost).
   Zatímco továrně vyráběný medník 39 x 24 na Český univerzal váží při obsazení 11 soušemi 18 kg, stejně vystrojený PS nástavek 4 kg. Z toho plyne, že ani tehdy, když je PS nástavek plný medu, nepřesáhne celková váha 25 kg a s tím se dá ještě dobře manipulovat.
   Z jiných materiálů by se nejvíce blížila tenkostěnná vejmutovka, ale i tam už by to bylo cca 27 - 28 kg.
2. Snadná výroba
   Veškerý materiál si objednáte přesně podle svého přání a vlastní sestavení nástavků je možno provádět i v obývacím pokoji paneláku. Nejsou potřeba žádné speciální stroje či nástroje, vystačíte s kladívkem, hřebíky a lepidlem. Práci precizně zvládne i 10 let staré dítě a doba, potřebná na 1 nástavek je cca 6 minut. Odpadá nutnost mít vybavenou dílnu.
3. Nízká cena
   Před 3 dny jsem přivezl perfektně nařezaný 5 cm tlustý PS (včetně výřezů na zavěšení rámků) a za materiál na 1 nástavek jsem zaplatil 50 Kč. Další výdaje
   nepřesáhnou 10 Kč, takže kompletní nástavek 39x24 vyjde na 60 Kč + 6 minut práce.

Pro ty, kteří mají alespoň základní truhlářské vybavení a dovedou s ním zacházet, je dřevo samozřejmě tím optimálním materiálem.
Polystyren je ale jednou z možností, jak si vyrobit rychle a levně potřebný počet úlů.
A pokud se k nim budete chovat alespoň trochu ohleduplně, budou vám sloužit nejméně těch 15 let, jako už slouží mně.

Příspěvek: #334

O rychlé, snadné a laciné výrobě nástavků, případně celých úlů jsem psal v tomto příspěvku.

Pokud byste hledali podrobný návod, případně krátké video, klepněte na
http://vcelari-zo-litomerice.webnode.cz/...-si-ps-ul/

A dejte mi vědět, jak vám to šlo a jak se vám v tom včelaří.

Příspěvek: #335

Podrobnosti k výrobě jsem dal sem do Výroby nástavků.

Příspěvek: #336

Vláďo, tohle se nemůže ujmout jak je to jednoduché.

Technický dotaz. Já zápasil s rychlostí tuhnutí Epoxy. Mám Epoxy v kelímcích ne v plechovce, ale už jenom po rozmíchání na dně kelímku od jogurtu se to pěkně hřálo a poměrně rychle tuhlo.

Když tě vidím jak tam v klidu taháš štětcem, asi máš nějaký fígl. Prozraď.

Už se těším až budou rámky z dílny fuč a bude místo a taky budu fit. Mám tam pár balíků na nástavky, tak je zbouchnu.
Třeba za rok nebudu vědět co s medem.

Možná bych se to zde dočetl, ale položím otázku v tomto kontextu:
Mám od Vánoc (jak já byl hodný ) pistoli na nízkoexpanzní lepící pěnu. Kdo s tím dělal, myslíte že by to bylo vhodné? I kdyby se tam třeba měl půjčit mezi hřeby pořádný vrut ala J.Jindra aby to pěna nevytlačila do strany. Nebaví mě pořád rozdělávat epoxy.

Příspěvek: #337

Nízkoexpanzní pěna se chová tak, že pění o něco více než polyuretanová lepidla ve flašce. Osobně jsem při lepení s něma byl vždycky za****nej pardon zalepenej pomalu všude a hlavně za chvíli byly ruce v podstatě nepoužitelnný neb na co člověk šáh to bylo od lepidla . Pokud si dá člověk trochu majzla a pistoli si pěkně sešteluje aby dávala čůrek akorát, tak max ořízne přeteklou pěnu a fertik . Vhledem k tomu jak pořád nestíhám taky asi udělám jednu fůru nástavků polišovou a lepení pěnou nebo Mamutem (já asi zvolím kombinaci) beru jako základ

Příspěvek: #338

(25.03.2014 23:11)KaJi napsal(a):  Vláďo, tohle se nemůže ujmout jak je to jednoduché.

Technický dotaz. Já zápasil s rychlostí tuhnutí Epoxy. Mám Epoxy v kelímcích ne v plechovce, ale už jenom po rozmíchání na dně kelímku od jogurtu se to pěkně hřálo a poměrně rychle tuhlo.

Možná bych se to zde dočetl, ale položím otázku v tomto kontextu:
Mám od Vánoc (jak já byl hodný ) pistoli na nízkoexpanzní lepící pěnu. Kdo s tím dělal, myslíte že by to bylo vhodné? I kdyby se tam třeba měl půjčit mezi hřeby pořádný vrut ala J.Jindra aby to pěna nevytlačila do strany. Nebaví mě pořád rozdělávat epoxy.

No, já měl vždy za to, že u epoxydu záleží na poměru smíchání s tužidlem. Když dáte hodně tužidla, vytvrdí to rychle (a pryskyřice bude křehká) a naopak, když se dá míň tužidla, tuhne to pomaleji. Ale třeba je to jinak.

Jak se vlastně teď jmenuje epoxyd? Pod jakou značkou a za kolik se dá koupit? Za soudruhů se to jmenovalo myslím CHs Epoxy a nějaké číslo, snad 2000? To co vidím v krámech teď je drahé a nechápu zda je to to samé JEDINÉ co komoušové měli (a s čím umím jakš takš pracovat). Tohle je typická situace kdy bylo snad snazší, že nebyl žádný výběr...

No a polyuretanové univerzální lepidlo, tedy nízkoexpanzní pěna je zatím to nejlepší, co se mi kdy dostalo do rukou. Jenže musí to být v pistoli, jinak si aplikaci neumím představit.

A i já byl hodný a Ježíšek mi dal spešl lepidlo (do pistole) na polystyren, ale i beton, zdivo, dřevo. Jde s ním lepit i za mrazu do -15 (truhlám ve stodole kde se netopí). Ještě jsem ho nenačal, vydrží do zimy, teď mám v pistoli "obyčejné".

Jo a pistole funguje prostě furt. Nijak se nečistí, jen se to prostě odloží a i za několik dní (prý i týdnů) se jen očistí ztuhlé zbytky na trysce a "jede" to vesele dál. Tedy po důkladném protřepání, což píšou na obale (ale jsme Češi, že jo) a skutečně na tom protřepání před každým použitím prý velmi záleží, jestli to má sloužit.
Žádné mytí štětců, žádné starosti. Jo a pistole (vnitřek) se dá očistit snad acetonem, píšou to na obale.

---

(24.03.2014 9:38)Arpád Pakši napsal(a):  Zateplené úle, najllepšie sa pracuje so styrodulom, výroba lacnejšia, jednoduchejšia a nástavok je hlavne lahší čo do budúcnosti je dôležité. Zvonka potiahnúť pretkávanou foliou, na rohy papierové hrany /40 x 40/ a nie je potrebné ani pov. úprava, je to odolné a trvácne bezudržbové.

Vždy jsem si namyšleně myslel, že rozumím slovenštině. Nyní ale prosím o objasnění pojmu: pretkávaná folia a slovo: trvácne

Myslím, že první by mohla být zahradnická tkaná textilie (třeba k jahodám) a druhé by mohlo znamenat trvanlivější. Je to tak? Ptám se, nereju, neposmívám se.

Ta textilie je zajímavá, mě napadlo potáhnout polystyren síťí do oken proti mouchám. Jenže silon zničí UV, lakované železo je nesmysl, hliník asi drahý (o té hliníkové síti jsem jen slyšel že existuje) a ze skelných vláken nic ke včelám nechci. Tedy ani panem Jindrou doporučovanou Perlinku. No a barvu posypanou pískem, to jsem myslel, že si Jindra asi dělá srandu. Mimochodem, nedělá.

Já totiž stále nevím, jak opatřit polystyren, čím, aby ho včely nevykusovaly. Šmakuje jim i tvrdý extruďák, a jak dobře!!

Jo a jaké papírové hrany? Poradíte mi prosím?

Děkuju. Tom.

Příspěvek: #339

Epoxydů je takové množství, variant že jednoduše je nelze popsat. Stará známá CHs 1200stovka je dobrá že po neutraqlizaci je určená pro styk s potravoinama. Jinak poměr je dobré dodržet. Pokud dáš víc tvrdidla, většinou to zas tolik neurychlíš a epox se bude potit. Tvrdidlo z něj poleze-a to neni to nejlepší zrovna.
Jinak hrany jdou dobře zesílít klasickou balící papírovou páskou s lepidlem. to jak jsme docela rádi volizovali. Akorát že se udělá směs vody a herkulesu (dříve bíle pasty v tubě ) a v této směsi se papír namočí nechá se provlhčit a pak se polepí roh. Po uschnutí je to až překvapivě tvrdé (takhle jsme potahovali křídla na kombata, nebo dělali trubky pro rakety.)

Příspěvek: #340

Tom: - tvoj odhad ohľadom slovenčiny je správny.

KaJi: Inak ako modelár si pamätám, že epoxid sme riedili liehom, ktorý spomalil tuhnutie.... Dal sa pomerne dlho natierať. Ale pomer si treba odskúšať.