Příspěvek: #2901

Igor skús čítať s porozumením, Stefanos písal že jeho prvá znáška nezaujíma, preto prezimuje včelstvá takej veľkosti že sa na jar pomalšie rozvíjajú, resp. použijú prvé znášky na svoj rozvoj...
včelári v iných krajoch , v niektorých rokoch buď zachytia prvú znášku alebo už do konca roka nič nie je ... ten včelár ak neprezimuje silné rodiny nemá med..
vo včelách sa nedá nalinkovať jeden postup ako ten "najsprávnejší"...

Příspěvek: #2902

Přesně tak. Ale zase to není o tom, že bych neměl silná včelstva. Jde o to, že to není moje priorita. V tom počtu včelstev je to vždy rozčleněné. Mám rád, když se včelstva projevují individuálně, netlačím je do nějaké šablony.

Příspěvek: #2903

Rád bych se zeptal, ale nejsem si jist, zda dotaz formuluji srozumitelně.
Když se vylíhne včela, na které se rozmnožili kleštíci, vylezou všichni z buňky. Jak dlouho cestuje kleštík po včelách a plástech, než se rozhodne opět vlézt do jiné buňky a nechat se zavíčkovat, aby se pod víčkem rozmnožil?
Proč se ptám? Zjistil jsem včera spad 5 ks za týden. Tak jsem provedl sublimaci KŠ. Ano, mají plod, bylo mi líto ho odstranit (jen jsem kontroloval zásoby v horním nástavku, plodiště v dolním jsem nerozebíral), spadnou jen foretičtí (30%? stavu). Hodlám udělat další dvě sublimace po 4 dnech. Pokud bych věděl, jak rychle se vracejí kleštíci na plod, přizpůsobil bych interval tak, aby byl o jeden den kratší.
Možná takový poznatek není, nevím.
Děkuji za všechny názory. Nechci mít viry a být šiřitelem.

Příspěvek: #2904

Foretická fáze v rozmnožovacím cyklu kleštíka bývá nejméně 4 dny. To je biologicky podmíněný dolní limit.

Příspěvek: #2905

Ahojky. Mladá samička musí projít foretickou fázi 4-5 dní. Ale pozor tohle neplatí o staré samičce, ta když má dostatek vhodného plodu, tak do něj vklouzne a vesele se množí se dál. To znamená, že pokud máš v úlu nepřetržitě plod, roztoči se můžou množit skoro nepřetržitě. Před několika lety jsem experimentálně ošetřoval sublimací v 5 denních intervalech asi 2 měsíce. Včely byli v pohodě, ale i někde i po 12 ošetřeních stále byli roztoči. Když mám podezření, že je hodně blech, tak první týden kvetení řepky seberu plod a udělám sublimaci. Z plodu si udělej třeba oddělek. I ten oddělek můžeš ošetřit sublimací. Než začne klást nová matka je tam okno bez plodu /přidávám matečníky/.

Příspěvek: #2906

Takže varoatolerance je jen nedosažitelný sen lidí kteří nejsou biologové vzděláním.
Ať si vezmu kterýkoliv organismus a jeho parazita, tak parazit se množí rychleji, má více generací za jednu generaci hostitele, proto ten hostitel nemá šanci si vyšlechtit vzdorující klon. Parazit má více generací k tomu, aby rodící se obranu překonal. Navíc včela má tak složité předávání vlastností (trubec nemá otce, má jen jednu sadu genů, matka dvě sady). Může se někdy zdařit varoa vyhubit, udělat očkování, tomu bych věřil. Ovšem které hospodářské zvíře bylo vyšlechtěno k toleranci svého parazita, svého škůdce? Podařilo se na našem území zlikvidovat vakcinací vzteklinu, psy mají klišťata dosud, králíci mohou chytit myxomatózu, problémy se svalovcem jsou jen u divočáků, tasemnice a roupy vymizely oproti stavu před 100 lety díky technologii chovu. Ale tolerance?

Příspěvek: #2907

Prostuduj si články (videa) Randy Olivera, má celkem jednoduchou metodu, co nemá roztoče to množím, co roztoče má, ošetřím a vyměním matku.
Jestli jsem jej dobře pochopil, už byl loni ve stavu, že měl potíž najít roztoče. Takže varroa tolerance se dá vyšlechtit.
Naneštěstí v tom jsou i viry, takže letos měl velké úhyny...

Příspěvek: #2908

marek: Prostuduj si články (videa) Randy Olivera, má celkem jednoduchou metodu, co nemá roztoče to množím, co roztoče má, ošetřím a vyměním matku.
Marekov bonmot by som zmenil: čo prežije, to množím, čo neprežije to nemnožím bez ohľadu na klieštika.
https://www.peoplesworld.org/article/why...iest-bees/

Kubánci nemali peniaze na pesticídy=prirodzený výber. Dobrovolne to u nás nikto neurobí

Příspěvek: #2909

Alberte, teď jenom včas rozpoznat co může mít potíže s přežitím, ošetřit a vyměnit matku...

kubánská metoda je vysoce funkční (a celkem rozšířená, to věděl už Darwin), ale naráží na předsudky (nazvané peníze).
m.

Příspěvek: #2910

Toto mi už velmi dlouho přijde jako že se tady bojuje minulá válka, respektive že se připravujeme na minulou válku kdy včelstva padala protože v nich bylo velké množství roztočů, pět až 10 000 nebyla výjimka a včelstva po takovém spadu při zimním ošetření dál fungovala,
Co se snažit aby čvelstvá zase vydržela 5000 roztočů a to z dnešními možnostmi celoročního tlumení prostřednictvím takzvaně měkké chemie není problém.
Dnešní problém je podle mě v tom že mnohá včelstva padnou když mají v sobě stovky roztočů,

Podle jednoho výzkumu by nám měl stačit pevný postupující 1500 až 2000 protože to vydrží pouze čerstvou bez viroz.
Co v zimě odejde v zimě odejde nebude se ale šířit přežijou ta vitální.
Samozřejmě to v zimě ošetříme a budeme držet tuto úroveň napadení.

Příspěvek: #2911

Dokud se bude celý rok tzv. tlumit, tak nepůjde vůbec porozumět tomu jak se může vyvíjet vztah roztoč - včela a zůstanou jen teoretické dohady, které jsou k ničemu. Každý organismus, proti kterému se vedla chemická válka, se stal agresivnějším a odolnějším.

Příspěvek: #2912

Nemusí být jen chemická, může být plodová přestávka s lapačem (bez lapače nemá smysl, zůstanou na včelách a počkají na nový plod). Na to nemají řešení.
Vyšlechtění nevěřím, dost často je v tom něco jiného a když se přesunou tato tolerantní včelstva jinam, najednou tolerantní nejsou. Proč by měla být včela jediné zvíře, která se dá vyšlechtit na toleranci parazita? A co bude s parazitem? Vyhyne?

Příspěvek: #2913

Vztah roztoč-čela je neúplný protože dneska tady máme vztah roztoč – virózy – nosema – další bakteriální nákazy . Vynechávám často diskutovaný vliv prostředí kterému já teda nedávám moc vysoký koeficient.
To vynechávám často diskutovaný vliv prostředí i celoplošnou změnou genetiky rozchovem velkých sérií zmatek které byly vyhodnoceny jako nejlepší z mnoha parametrů ale ne z toho hlavního – odolnost a vitalita.
A taky se nepohneme dokud včelaři kteří věří na brouka nebudou zjišťovat skutečný počet brouků aby pak nebyly překvapený když tam vedoucí nebudou a pak tam nebudou ani včely.
I letos mám velké množství včelařů řekne že tam roztoče neměli protože jim laboratoř výpočetla 0.x brouka na včelstvo a s tímhle že zbytečné přemýšlení

Příspěvek: #2914

Dětřichu, tolerance je základem každého vztahu parazit - hostitel. Bez rozvinuté tolerance není ani takový vztah dlouhodobě možný. Varroatolerance je realita na mnoha místech, ne chiméra. Vzniku varroatolerance vždy brání jen člověk svými zásahy. Na varroatoleranci nešlechtí člověk, ale příroda. Člověk to může jen urychlit, nebo zpomalit, ale výsledek bude vždy stejný. Přenos varroatolerantní populace na jiné místo nefunguje, protože mechanismy varroatolerance jsou založené na místních podmínkách. Proto si nemůžeme jednoduše přivézt včely z Kuby. Podmínky tropického klimatu podmiňují jinou strategii přežití.

Karle v každém vztahu hostitel - parazit je ukryto spousta dalších vztahů. Každý parazit něco přenáší. Viry ani nosema nejsou žádná tragédie, prostě jen součást vztahu. A není to nic co by příroda neuměla vyřešit. Včela už toho zažila v průběhu své evoluce dost a stále je tady. Přizpůsobí se roztoči, virům i nosemě.

---

Ale ať sem dám něco z praxe. Tento týden jsem měl vytipované jedno včelstvo na biotechnické opatření, zpozoroval jsem pár mladušek s deformovanými křídly pod česnem. Jenže včely mě předběhly a vyřešily to za mě, včera odpoledne jsem jen sebral pěkný roj 10 metrů od úlu a mám zase na rok vystaráno. Přebytečné rojové matečníky jsem samozřejmě ihned využil a střihnul si pár oddělků. Budou z nich krásné matky. Na údajný přenos rojivosti nevěřím. Mívám do 5 rojů na 100 včelstev ročně a letos je to můj první a 2 další včelstva jsem vyrešil ve stádiu před vyrojením. Tohle je mimořádně plodná matka, už jsem letos 3 x odebral plodový plást na oddělek, což není zrovna vlastnost, kterou bych preferoval, ale je vidět, že mají zase jiný instinkt, který jim umožní přezití. A tak je to v přírodě se vším. Funguje to na bázi pestrosti, škály, různých materiálů, možností a strategií přežití. Urcitě nic nefunguje paušálně, tak to funguje jen v metodikách včelařů, kteří by chtěli rozmanitost snížit a předepsat jednotnost, včelí monokulturu. Jenže to jednak nefunguje a pak se to i vymstí.

Příspěvek: #2915

Podle mne už včely varoatolerantní jsou. Ale v prostředí, kde roj usídlený v dutině tu dutinu zanese dostatkem medu na zimu za měsíc a zbytek léta už včelky jen pauzírují a nosí výhradně jen na pokrytí své vlastní spotřeby. A vybírají z nadbytku pylu a sladiny, co je pro ně nejlepší. Za takových podmínek ten roj může klidně na varaózu uhynout už příštího roku v červnu až červenci, pokud ten příští rok do svého úhynu udělá aspoň dva roje. A takovou životnost včely po napadení varoa mají už dávno. Ale v tom prostředí nadbytku zdrojů a zároveň za tak nízkého zavčelení, jedno včelstvo na několik km2, že kolabující včelstvo není vylupováno.
Ovšem v prostředí, kde člověk plošně využívá včely k vysoké produkci medu a udržuje velmi vysoké zavčelení ta současná varoatolerance nefunguje. Pokud do toho nezapočítáme vliv člověka.

Příspěvek: #2916

Něco na tom bude, zatím dva roje z lesa. A u včelařů čistá nula.
Ale podle mě je to tím, že se rojí a obnovují, nebude tam dlouhověké včelstvo.

Záhada je že od 2012 sleduji, že i když přiletivší roj ošetřím varidolem - to jsem dělal na vyloučení varoázy - moc toho z nich nespadlo - tk mají docela malou úspěšnost vyzimování.

A co vím, není to jen moje pozorování. I jinde.