Příspěvek: #1

(03.11.2013 13:00)Ivík napsal(a):  Mě se na článku Jana Kolomého nelíbil snad jen nadpis. Jan Kolomý krásně shrnul všechny nejvýznamnější bolesti českého včelařství. Proto to podle mě nebyla až tak reakce na Zelenou Bohdaneč, ale na situaci obecně - týkající se nejen velkovčelařů, ale i nás "malých".

K vysušeným nástavkům 200°C ala zapečené dřevo bych dodal: dřevo na stejném principu se používá v Německu jako podlaha v koupelnách. Takto upravené se nekroutí a nevadí mu voda (je paráda vystoupit ze sprchy na teplé dřevo namísto dlažby). Už se začínají dělat i eurookna na tomto principu.

Mě osobně zaujal referát o sledování výskytu včel s def. křídly jako diagnostika napadení.
Je to o tom co tak nějka už delší dobu tuším, - že monitoring spadu je nevypovídající a pokud nevíme, kdy včelstvo podlehne celkem pro mě k ničemu. Dále ve vztahu k mému: šlechtit na odolnost proti virům, respektive mít včelstva (technologii) kde mají včelstva vyšší odolnost k virové nákaze než vybírat ty co úspěšně omezují rztoče. S viry včely přicházejí do styku věky, s VD jen 8 pětiletek.

Takže bych chtěl poprosit, zda by o referátu nebyly podrobnosti. Hlavně nějaký vztah - přepočet - def.křídla ---> VD.

A protože jsem se letos aktivně vrátil ke své dávné mylšence - digiťák jako záznamník http://www.vcelarskenoviny.cz/veda-a-tec...amnik.html - a začal si fotit plásty 14Mpixl. kmpaktem - dokumentace volné stavby - tak jsem to už v létě používal k tomu, že jsem si večer v klidu u počítače prohlížel podrobně m.j. včely zda neuvidím VD nebo def. křídla. - Neviděl.

A bohužel, to včelstvo co mi padlo jsem si nefotil (tam nebyla volná stavba )

Příspěvek: #2

No jo, Karle, ale ve chvíli, kdy je prokázána souvislost virů a roztočů, tedy že roztoč může být přenašečem viru, nabývá ta spojitost zase na významu. Navíc některé z těch virů jsou až výplodem moderní doby. Nebo byly a jen jsme je nedokázali diagnostikovat?
http://cs.wikipedia.org/wiki/Vir%C3%B3zy_v%C4%8Del
Jiří

Příspěvek: #3

(03.11.2013 14:59)KaJi napsal(a):  Mě osobně zaujal referát o sledování výskytu včel s def. křídly jako diagnostika napadení.
Je to o tom co tak nějka už delší dobu tuším, - že monitoring spadu je nevypovídající a pokud nevíme, kdy včelstvo podlehne celkem pro mě k ničemu. Dále ve vztahu k mému: šlechtit na odolnost proti virům, respektive mít včelstva (technologii) kde mají včelstva vyšší odolnost k virové nákaze než vybírat ty co úspěšně omezují rztoče. S viry včely přicházejí do styku věky, s VD jen 8 pětiletek.

Takže bych chtěl poprosit, zda by o referátu nebyly podrobnosti. Hlavně nějaký vztah - přepočet - def.křídla ---> VD.

Ukazoval i tabulku s počtem včel s klinickými příznaky DWV a s toho vyplývající pravděpodobnosti, se kterou včelstvo dožije jara, ale bohužel byl sál tak nacpaný, že jsem seděl úplně mimo úhel, ze kterého bych ji mohl vyfotit. Ivane, Juro, Zdendo, nemáte to vy?
Určitě to ale půjde vygooglit, nebo se rovnou zeptat autorů. Přikládám alespoň abstrakt.

Příspěvek: #4

Honzo díky a doufám, že dopátráte. Já nejsem tak plynulý v anglině.

Jirko, u nás ve městě je určitě spousta viroz, ale i kdybych je dokázal spočítat - monitorovat tak je pro mě zajímavější informace, kdy a kolik je dětí ve školkách nemocných. TEdy že došlo k "prolomení".

Ve včelstvech jsou viry možná, Vd v nějakém množství a s nimi asi taky něco jde, ale je zajímavé, že někdy to to včelstvo položí a jindy ne, nebo při daleko větším počtu VD.

Takže pro mě je třeba to, že by existovala možnost ten bod zlomu předpovědět velmi zajímavé.

Ale mám bohužel obavy na základě pár pozorování, že včel yto mají za pár i když nai přio porohlížení nevidíš včelu s def. křídly.

Když já viděl včelu s def. křídly, byť třeba minimální počet, tak už jsem si mohl to včelstvo skoro jistě škrtnout.


Proto se mi líbí ten digiťák, to pak mohu doma projet ty plásty velmi důkladně.

Ale osobně si myslím, že tady pouze uvidíme o týden až pár týdnu včelstvo odsouzené k zániku.
Při našich pozorovacích možnostech.
Ale i ten týden by mohl zachránit ty ostatní kde ještě nic není vidět.

Příspěvek: #5

Myslí-li si někdo, že je monitoring včel s příznaky DWV snazší, než sledování spadu,... moc se směju
Pokud bude napadení takové, že budou včely s příznaky DWV běžně viditelné, je už pozdě. Znamená to v podletí listovat plodištěm každý týden. Pokud je včelstvo bez viru DWV a s kritickým počtem roztočů, padne taky. Nebo může nastat varianta roztoč + NC, nebo jiné viry a zase jsme mimo. Zatím je monitoring na podložce asi to nejjednodušší a dostatečně čitelné. Za nejspolehlivější považuji monitoring na plodu, ten je nejvíce aktuální.

Příspěvek: #6

Souhlasí s druhou větou.
K první chci podotknout, že nemluvím o snadnosti ale o vypovídací hodnotě.

Do jakého denního spadu mám včely v bezpečí? Přehlídl jsem něco co bylo objeveno? Já o žádné takové hranici - limitu nevím.

---

Proto mě zajímá ta "možná" cesta, i když jsem nezaznamenal náznak toho že by tudy vedla cesta. Ale taky nevím vše.

Prostě "věřím", že kolabují včelstva kde je VD na velmi nízké úrovni, pokud v nich "už něco je" a dokonce jsou schopna položit po připojení jiná silná včelstva.

Příspěvek: #7

Možná by nám tu pomohl snadný a fungující systém, pomocí něhož by obyčejný včelař rychle a spolehlivě nechal otestovat problematická včelstva na klíčové viry, NC a pod. Zkoušeli jsme něco podobného prosadit do dotačního systému i do veřejné debaty, ale byli jsme jediní (PSNV + MSVV). Zvítězily úly, medomety, kompresory, léčebné přípravky ...
Z klíčových viróz vidíme jen DWV a ani tu nevíme, jak se to v daném včelstvu má ve vtahu VD x virové napadení a schopnost včelstva odolat. Ostaní virózy sami neurčíme, ostatně ani tu NC, byť bych měl dobrý mikroskop, tak bez patřičného školení neurčím. Ale kdyby na to byl snadný, dostupný a fungující servis ...
Jiří

Příspěvek: #8

servis ... ano servis (viry, nosema, mor, varroóza, otravy), a kdyby na ten servis byly účelně využity dotační prostředky EU místo rozhazování peněz za harampádí pro držitele pěti včelstev. Tam je to, nevím proč, asi víc třeba. Kdo je autorem takových rozhodnutí?! Těch včelařů se pak ptejte, na co to harampádí mají, když jim padnou včely.
To je ta kardinální věc, ve které se absolutně neshodnu s politikou ČSV okrášlenou třemi pilíři. To je podstata té jimi často vyslovované "animozity". Můj pohled na věc je ten, že se populisticky uplácí včelaři na úkor toho, aby včelařství mohlo normálně fungovat. Tedy podporovat to, co není zavedeno a mělo by být zavedeno a konečně dát dohromady legislativu týkající se oboru včelařství.

Příspěvek: #9

Jiří Matl napsal(a):Možná by nám tu pomohl snadný a fungující systém, pomocí něhož by obyčejný včelař rychle a spolehlivě nechal otestovat problematická včelstva na klíčové viry, NC a pod.

Dejme tomu, že by nějaký takový servis vznikl. A co dál?
Když mi třeba laboratoř řekne, že mám 23% zamoření virem pytlíčkového plodu, jsem tam, kde jsem byl před vyšetřením.
Možnosti vyšetření v masovém měřítku by musel předcházet skutečný včelařský výzkum vztahu virologického nálezu a rady včelaři, co by bylo nejvhodnější se včelstvem udělat.
Obávám se ale, že tento i řada předchozích příspěvků by patřily spíše do některého vlákna o nemocech včel.

Příspěvek: #10

Ano tak.
U virů to asi bude obtížné ale dělat mor po čtvrtinách Česka každý rok, monitorovat výskyt NC, to už by šlo a opatření jsou známa.

Příspěvek: #11

MV2013*5 str. 6 Randy Oliver a jeho názor na monitoring spadu.

Jde o to co místo něho? Je něco lepšího?

Pokud jde o to IFM - tedy vědět kdy mám zasáhnout. Spíš kdy mám jakou pravděpodobnost nějakého % ztrát.

Já osobně jsem ochoten akceptovat 15-25% pokud nebudu muset nic dělat. Chov je pro mě radostnější než něco hubit. A asi i nakonec perspektivnější.

Zajímavé asi bude chovat oddělky v malých plemenáčích - u mě 6r 45*30 asi polovina kubatury co Seeleymu vyšla jako optimální.
U mě dávají příští rok optimální výsledky ve snůšce, je možné je tvořit později, jinak "přetečou".

Příspěvek: #12

Co se vcelstvem, ktere silne trpi na pytlickovitost plodu? Pri dnesni kontrole sem objevil jiz mladu matku a vykusane matecniky, je mozna vymena diky onemocneni?

Příspěvek: #13

Dobrý den u mne toto onemocnění proběhlo před 5 lety po nakrmení. První můj dojem byl, že se jedná o mor, ale ten nepostupuje tak rychle. S přítelem včelařem po prohlídce rámků, no zkrátka, další varianta byla otrava. Jelikož stanoviště včelstev je zhruba 25 metrů od dvou bazénů u sousedů, mohla to být také jedna z možností, ředil jsem další dávkou cukru. Před úly nebylo nic vidět vosy všechno stačily odnést, pak jsem zjistil na kožovitém pouzdře světlé VD . Po 3 dnech léčení KM jsem se rozhodl pro drastické opatření, všechny rámky dát jiné provést večer ošetření Varidolem. 5 den znovu ošetření 6 den kontrola kladení matek a přidání po 2 rámcích starého plodu ze zdravých včelstev. Nebýt nahlášeného počtu včelstev k dotaci tak to dopadlo jináč. Všech 6 včelstev přežilo a v dalším roce daly slušný výnos a tuto nemoc jsem již nezaznamenal.

Příspěvek: #14

Taky jsem to míval, vyděsilo mě to, okolo byl mor.

Nic moc jsem s tím nedělal. Obměna díla, výměna matek a pak to zmizelo.

Kolik tam těch larev je - procento napadení?

Příspěvek: #15

Tak to opravdu neodhadnu, ale vyuziju vymeny matky k premeteni a osetreni k. mlecnu.

Příspěvek: #16

Tenhle virus snad ani moc nemá s VD společného. Takže kyselinu bych dával snad jen podle VD. Tedy pokud se nemýlím. Já tady toho Vd tehdy moc neměl.
A s tím dílem, není to zas tak podstatné - já to měl i na panenském díle.
Nevím zda viry přežívají na díle, ale nemyslím si to.

I když obměna díle je jistě podstatná.

Takže matky a matky a snad budou nějaké geny odolnější. .-)

Příspěvek: #17

Nevím, do kterého vlákna dotaz zařadit ale řeším problém s utracením včelstva. Bylo to nejsilnější včelstvo- vždy nejvyšší spady na stanovišti, na jaře nosematické. Letos opravdu hodně pokálené, slabé ( kombinace všeho jak v.d. , nosematoza,doprovodné viry...). Po dlouhém rozhodování (zkoušela jsem i změnu stanoviště) jsem se rozhodla včelstvo zrušit. Bylo náročné na ošetřování (KM, šťavelka, zootechnika) a stejně na tom bylo letos na jaře nejhůř. Vloni si nanosilo i nejvíc melecitozy a to byl asi i další faktor, proč bylo tak slabé. Zkoušet výměnu matky, vše přemést do nového úlu, znovu mu věnovat tolik času jako vloni jsem zavrhla.
No nic, vysíření jsem četla že je moc drsné, zdlouhové, problematické. Rozhodla jsem se pro technický benzín. Včelstvo bylo jen na 2NN - roztahané po troškách. Co teď s nástavky??? Rámky jsem se rozhodla vše vyřezat a vyhodit, vše smrdí benzínem a nechci to dávat ani do tavidla. Ale co úl, vyčichne časem- samozřejmě bude desinfikovaný ???
Dala jsem na horní loučky skleničku s cca 1dcl benzínu a nechala tak 3dny Dřív jsem tam nestihla zajet.
Zkušenost je to dost hrozná. NEchtěla jsem včely někde vysypat a rozšiřovat nákazu dál zalétáváním nebo čekat, až včelstvo samo padne a ostatní včely je vyloupí. Mělo dost zásob, téměř 2 medníky s melecitozou.

Příspěvek: #18

No, utratit včelstvo vždy trhá srdce.

To, co zbylo a smrdí po benzínu, by neměl být takový problém. Jak to načichlo, tak to i vyčichne. Teď není slídivost, tak to lze nechat větrat bez problémů. Nakonec benzínem se exthrahuje vosk z košilek a jaké jsou to pak mezistěny Akorát trocha podtlaku a teploty je k tomu zapotřebí.

Ivan Černý

Příspěvek: #19

Ahoj Ivane, ani mi nemluv. Vůbec si nedovedu představit, že bych si to měla jít někdy ještě zopakovat. Je u nás tolik varroazy, že pokud to tu nezkolabuje ve velkém v celé ZO a okolí, tak asi nemá smysl lítat okolo všech včelstev .Budu muset nechat padnout samo to co má a selektovat a množit to odolné.
Pro příště by mi bylo milejší najít prázdný úl Jinam moc děkuji za rady, potřebuju ještě trochu času než se z toho oklepu. Včera jsem to co zbylo přivezla domů.....

Příspěvek: #20

Já od 2007/8 nechával slabá a "poškozená" včelstva z výzkumných důvodů přežívat a do programui jsem pak průběžně zařazoval další dobrovolníky. Po 7 letech mohu uklidnit.
Je to prostě rychlé od včelaře.
Málokteré takové včelstvo se dostalo do normálu.

Spíš je zajímavé, stejně jak zde čtu, že se najendou z "jedničky" rychle stane adept na likvidaci.

Čím dál víc začínám mít pochopení pro metodu co tady myslím popsal Ruda. Benzín a dokud je to ještě nasáklé celé spálit. Ale ještě jsem k tomu nedospěl - psychicky.