Příspěvek: #81

Pavel, vdaka za odpovede.
Prvé úhyny v septembri začínajú distribúciu VD v rabujúcich včrlstvách. Myslím si, že výrazný prenos VD prebieha už v 6/7 zalietavaním a tichou rabovkou chorých včelstiev. Nasledujúcu sezonu si to odsledujem v plodiskách. Vysvetľovalo by to veľké rozdiely v liečebných spadoch už v 7/8 mesiaci.

Příspěvek: #82

@TomasK1 : U sebe na stanovisti jsem mel stesti, ze ty co byly v rojovce mely snimani zvuku a podle frekvence se to da zhruba predpovedet, ty dostaly na tyden preletak, pak jsem je spojil a jedny jsem neuhlidal, cekal jsem spis TV k tem par matecnikum, zadny sileny pocty jako jsem jinak jindy a jinde mel. Ty se vyrojily, sbiral jsem je u souseda na smrku.
Ten zvuk rojovky uz se da docela rozpoznat, hlavne treba vidis pri pridavani medniku ze se moc neukazaly napriklad se stavbou nebo prinosem ikdyz podminky byly. Chce to cas a zkusenosti, ja je porad sbiram. A pocitam ze budu sbirat i za 30 let
Chose

Příspěvek: #83

Tak se podívej sem:

http://dvorsky.leos.sweb.cz/CLANKY/Moje_...vijela.pdf

třeba ti to zkrátí dobu učení. Je to sice stroze, protože to jinak v tabulce nejde, ale dělám na tom přes 20 let a výsledek jsem tady někde prezentoval. VD mne vlastně vůbec nezajímá a divím se, že někoho ještě ano. Kleštík jako spouštěč souvisí podle mne s CCD jen v jedné variantě. To když do CCD přeroste ve spojení s převažujícím virem deformovaných křídel. V osmi dalších je jen jako doprovodný jev a "spouštěči" jsou faktory jiné (které ale včelař může eliminovat vhodnu zootechnikou). Dá se to ale samozřejmě zúžit.
Pamatuj ale, že moudrý člověk se řídí vlasním rozumem, hlupák veřejným míněním. Tak si zkušenost budeš muset získat sám.
Nemusíš ale opakovat zbytečně chyby druhých. Včely, kterým patřím, tou cestou již prošly a já s nimi. Tak si to můžeš udělat lehčí. Držím ti palce a trochu i závidím, že to máš ještě před sebou. ld

Příspěvek: #84

Vdaka za web a stovky odpovedí. Metodiku som si prečítal viackrát, niečomu nerozumiem a ak budem vedieť čomu, tak sa opýtam. A tiež som pochopil, že si to musím poctivo odkrútiť na včelnici sám. Ďakujem za záujem.

Příspěvek: #85

Albert hej - vypadá to ako,, teoria relativity,, ako od Ensteina-ale my aj ja menej chápavý-sa máme v pripade problémov o niečo oprieť,

Příspěvek: #86

Pomáhať včelám, alebo ich nechať prirodzene bodovo selektovať ?
https://www-sciencedaily-com.translate.g..._tr_pto=sc


https://www.science.org/content/article/...adly-mites

Příspěvek: #87

K téme ponechať a neliečiť je odstrašujúcim príkladom Gotland....

Je zaujímavé čítanie o snahe vedcov po svete, ale ako si ty sám tu povedal, to nie je práca pre nás včelárov...
Začať s 1000 rodinami aby prežilo v prvom roku menej ako 10 sa prakticky nedá u nás realizovať, potom tá prevčelenosť.. nie je ako "utvrdiť" pozitívne vlastností včelstva. ..
V ČR sa mali včelári hlásiť do nejakého riadeného pokusu ale včelstvá mali byť "pod dozorom", teda v prípade že nemajú vhodné vlastnosti, sa mala vymeniť matka a včelstvo dať z pokusnej včelnice preč.. neviem ani či sa našlo dosť záujemcov...

Příspěvek: #88

Začal by som vo vojenskom priestore Lešť v mestečku po Rusoch. Včelu guľa netrafí . Takých izolovaných chovných ostrovov by sa dalo na Slovensku vytvoriť viac a postupne ich rozširovať dohodou = medom a bičom, pokiaľ sa nespoja na celom území. Z dotácii by sa cez takýto projekt podporil aj upadajúci Včelársky ústav v Lipt. Hrádku. Tam je najdôležitejší chovný parameter chovaných a testovaných matiek úžitkovosť / výnos medu/ a až na 7. mieste je hygienické správanie a VT. Pokúšal som sa to zmeniť, ale neprešlo Je to len na vás a na vašom členskom
http://www.sca-queen-bees.sk/index_htm_f...riadok.pdf

Příspěvek: #89

(11.12.2021 10:12)goro napsal(a):  K téme ponechať a neliečiť je odstrašujúcim príkladom Gotland....

Je zaujímavé čítanie o snahe vedcov po svete, ale ako si ty sám tu povedal, to nie je práca pre nás včelárov...
Začať s 1000 rodinami aby prežilo v prvom roku menej ako 10 sa prakticky nedá u nás realizovať, potom tá prevčelenosť.. nie je ako "utvrdiť" pozitívne vlastností včelstva. ..
V ČR sa mali včelári hlásiť do nejakého riadeného pokusu ale včelstvá mali byť "pod dozorom", teda v prípade že nemajú vhodné vlastnosti, sa mala vymeniť matka a včelstvo dať z pokusnej včelnice preč.. neviem ani či sa našlo dosť záujemcov...

Navézt někam 1000 včelstev a nechat je na pospas přírodě je zvrhlost. To by sama příroda nikdy nedopustila. Výsledek je snadno očekávatelný, katastrofa. Je to jako bych zapálil stoh slámy. Uhynou i ta nejlepší včelstva. Selekce se míjí účinkem, míjí zamýšlený cíl. Zůstávají s vyšší pravděpodobností slabá včelstva, nebo včelstva , ve kterých došlo k tiché výměně nebo z nějakého důvodu k přerušení plodování.

Vědecká a chovatelská pracoviště už z podstaty financování grantů nám nikdy nepomohou, protože ty projekty jsou časově omezené. Výsledky takové práce jsou očekávatelné nejdříve za deset a více let a s dost velkou pravděpodobností se ke kloudnému výsledku vůbec nemusí dopracovat, stanou se Cimrmanem. To je pro vědeckou kariéru demotivující.

Proto navrhuji vzdělávat včelaře a motivovat je ke společné práci na včelnicích tak, aby selektovali a selektovali a v žádném případě nezachraňovali a hlavně, aby nekupovali brojlery.

Příspěvek: #90

Priklad. Zacinam so vcelami. Ako zistit co su brojleri a co mi bude k uzitku? Lebo ralita- kupil som 7r.roj. Prezimoval a v dalsom roku do septembra bolo po vcelach.

Příspěvek: #91

(12.12.2021 12:25)Riosa napsal(a):  Ako zistit co su brojleri a co mi bude k uzitku?

Odpověď hledej tu: http://mendelu.apridal.cz/skripta/hyg.htm

Pozvedneš takto svůj chov nad mnoho jiných.

Příspěvek: #92

Opravdu?

Příspěvek: #93

Nemám dál pokračovat po takové myšlence? Už jsem vymyslel udělátko pro rychlý způsob propichu víček a také jsem chtěl použít několik osvědčených selekčních berliček které urychlí výběr a zredukuje návštěvy.

Jak to vidíš ty? Máš reálné zkušenosti s nevalným výsledkem? Já vycházím z materiálu který jsem kdysi měl, měl původ (lesana) a šel i přes p. Čermáka a ostudu si určitě u mne takový materiál nevydobil, akorát že investovat do matek není moc udržitelné.

Chci tu selekci spojit s chovem trubců. Jak omezit výlet z vyřazených a pomnožit kladení trubčiny u sledovaných mám také od loňska domyšlené.

Slibuji si od toho zabití několika much jednou ranou. Také jde o docela "novinku" která se jaksi těžko uchytává. Tak proč neporadit začínajícímu chovateli co někdy chov včel nebo zpravidla nestále obnáší.

Příspěvek: #94

Zdravím, jediný výsledek ke kterému dojdete je že umí řádně vyčistit porušené buňky. Neřekne vám to nic o vitalitě včelstva, moc práce s žalostným výsledkem. Selekce ano, ale jinak.

Příspěvek: #95

Najde se řada kvalitativních znaků, podle kterých rozlišovat, čistící pud je jeden z nich. Já například před ním preferuji dobu kladení, netoleruji sklony k loupeži
a porovnávám sezónní úrodu roztočů. Vše poznám podle spadu roztočů. Čistící pud zatím nesleduji.
To podstatné vyslovil gupa, "Chci tu selekci spojit s chovem trubců".
Vychovám jich stejně, jako celé moje okolí.

Příspěvek: #96

To je mozne testovat ak mam nejake zakladne vcelstvo. No ak nemam ziadne a chcem zacat s nie brojlermi?

Příspěvek: #97

(12.12.2021 11:09)Pavel Holub napsal(a):  Proto navrhuji vzdělávat včelaře a motivovat je ke společné práci na včelnicích tak, aby selektovali a selektovali a v žádném případě nezachraňovali a hlavně, aby nekupovali brojlery.

Osobně již v investici do vzdělávání včelařů již moc nevěřím. U min 90% to nemá žádný účinek. A chvílemi si myslím, že je to horší než bylo.
PN.

Příspěvek: #98

(12.12.2021 16:20)Pedro napsal(a):  

(12.12.2021 11:09)Pavel Holub napsal(a):  Proto navrhuji vzdělávat včelaře a motivovat je ke společné práci na včelnicích tak, aby selektovali a selektovali a v žádném případě nezachraňovali a hlavně, aby nekupovali brojlery.

Osobně již v investici do vzdělávání včelařů již moc nevěřím.

A přitom to je tak jednoduché, sdělit - kup si ověřenou panušku a po oplodnění (volném páření) chovej od ní trubce v maximální míře. Oplodněné vajíčka jsou už vyšší liga a hlavně jde o složitosti které nelze jen tak zvládnout. Ale vidět testovaná včelstva na čistící pud by mělo být při koupi materiálu naprosto samozřejmé a když lze u matkaře vidět u víc jak polovině včelstev víc jak 90% vyklizení za 24 hodin, vůbec by mne nějaké oplození už nerajcovalo. Tisíce panušek od takového chovatele a následně miliardy trubců z jejich neoplozených vajíček musí mít vliv velký. Spíš obrovský.

Příspěvek: #99

(12.12.2021 15:20)Tini napsal(a):  Zdravím, jediný výsledek ke kterému dojdete je že umí řádně vyčistit porušené buňky.

To by mi stačilo, to chci. MVP, hniloba, zvápenatění, pytlíčkovitost, ... jsou dnes Bohužel běžně rozšířený infekční onemocnění, záleží unich na výši infekčního tlaku + výpar mrtvolného pachu vývojového stadia. Vycházím z logiky, že VD, NA, jiné viry nevydávají sice ihned mrtvolný feromon na který jsou selekce na čištění zaměřeny, ale když vycházím z několik úrovní úspěšnosti za sledované 3 dny v procentech a dokonce i úspěšnost se dostaví nebo odejde podle toho jestli se selektuje na jaře nebo v podletí, je lepší mít vrabce v hrsti než holuba na střeše. Prostě jako základ vyselektovanéo chování včelstva proti patogenům je to dobrý projekt pro každého, kdo se nechce jen tak dívat a žvanit oničem.

Příspěvek: #100

Každého prostě oslovuje něco jiného, mne toto ne, ale mnoho úspěchu, pokud jste to vyhodnotil jako správnou cestu.