Příspěvek: #241

(14.03.2025 17:29)randy23 napsal(a):  ... létavky se upracovaly třeba už po pár dnech a včely v úlu se rychle posunuly na jejich místo a tak nakažené včely měly mnohem méně času šířit nákazu...

Když dali sosnout cca 20ti včelám cukrové vody s nějakým radioaktivním izotopem, aby se později dal dohledat přenos - jak to dopadlo za 24 hodin po vrácení včel do úlu? Komplet všechny včely v úle a i larvičky obsahovaly část té radioaktivní cukrové vody ... Pokud je tato teze správná, tak to že se někdy včely dostaly dříve z úlu, by nemělo mít vliv na to jestli stihly nebo nestihly nakazit celý úl neb to stihnou vždy ...
Rozdíl asi bude jen mezi nakaženou včelou, která to získala od jiné včely a včelou která byla už jako larva oslabená a nakažená kleštíkem ...
Je tu i úvaha, že larva včely nakažená jinou včelou (která sama nebyla napadená kleštíkem, ale získala vir od jiné včely) krmením, tuto nízkou virovou nálož zvládne jako by šlo o očkování a může být nakonec danému viru nějak imunní ...

Příspěvek: #242

Jo, to je pokus tak ze sedumdesátých nebo osumdesátých let. Ale to nemá nic společného s virovými nákazami. Tehdy byly virové nákazy považovány za něco takového jako rýma pro člověka. A léčily se právě třeba spojováním, výměnou matky, stanovišti, kde se včely na snůšce upracovaly a podobně. Za problém byly tehdy virové nákazy považovány jen na čistě lesních stanovištích s jehličnatými monokulturami, kde nebyly zdroje pylu a kde jako na jediných stanovištích byly ty virové nákazy občas devastující.
Změnilo se to někdy, aspoň u mě, v rozmezí nějak 95 až 2010, docela přesně s tím jak změnami v prostředí ubývala včelí pastva, stanoviště se stala převčelená a přibývalo období v sezóně, kdy včely neměly pastvu a musely se přikrmovat.

Příspěvek: #243

Podle čeho si vybrali to jedno nebo dvě včelstva? A i dřív pak došlo k vyloupení a kolapsu celé Včelnice?
Jsou i u nás nebo na Slovensku a běžně ve světě včelaři kteří kmí na zimu tím že dají roztok ven a včely si to nanosil.
Pokud v okolí není moc včelařů kteří by na tom parazitovali a pak nemuseli krmit.
Takže tvrdit že tím že někde se začne loupit nebo někdo někde vystaví ven dílo a tím způsobí loupeže ve svém okolí, považuji při normálním zdravotním stavu za pohádky a výmluvy.

Příspěvek: #244

(15.03.2025 18:38)randy23 napsal(a):  Jo, to je pokus tak ze sedumdesátých nebo osumdesátých let. Ale to nemá nic společného s virovými nákazami ...

Ten pokus říká že obsah žaludku několika včel, se během jedinýho dne dostane ke všem včelám v úle, že spolu všechny defacto sdílejí potravu, že se olizují, dotýkají, že je to defacto jeden organismus a nemá to nic společného s přenosem viru? Pro vir si včely tedy chodí někam na poštu? Ok, co já vím ...

Příspěvek: #245

Ovšem v praxi je rozdíl kontakt s nákazou a šíření nákazy. Podle tvé logiky bychom byli dávno mrtví a neexistovali, protože každý z nás má nějakého předka, který měl kontakt s nějakou smrtelnou nákazou.

Příspěvek: #246

Svět hmyzu je řízen feromony víc než si dokážeme my lidé představit a stále zapomínáme že Gaussova křivka je nejvyšším zákonem přírody.
Takže pokud tady někdo tvrdil že vy zimuje stoprocentně všechno nadprůměrně, tak popírá takzvaně normální rozdělení které se nazývá normální protože je skoro všude.
Proto taky včelař který chtěl mít všechno na průměrné zazimoval 30% oddělků a bytu spodní třetinu dostal nad průměr.
V podstatě je jedno jestli vám to uhynulo což je možná lepší protože to uhynulo i s patogeny A vy jste to nahradili otělkem než na čerstvo které bylo z nějakého důvodu pod průměrné- buď za to mohla matka a nebo tedy patogeny a pak jste do toho dali oddělek který by sám o sobě přinesl velký užitek a udržovali jste si patogeny na Včelnici.

Příspěvek: #247

(16.03.2025 8:04)randy23 napsal(a):  Ovšem v praxi je rozdíl kontakt s nákazou a šíření nákazy.

Napsal jsem, že výzkum dokázal, že včely během jednoho dne rozšíří potravu na všechny včely i larvy v úle neb jsi argumentoval "... létavky se upracovaly třeba už po pár dnech a včely v úlu se rychle posunuly na jejich místo a tak nakažené včely měly mnohem méně času šířit nákazu..." Takže argumentuješ tím že je dobře že včely co nejdříve zmizí z úlu a když napíšu že je jedno jak rychle mizí neb přenos je rychlý, tak píšeš že vlastně "v praxi je rozdíl kontakt s nákazou a šíření nákazy" - tím dementuješ svůj předchozí post " ... a tak nakažené včely měly mnohem méně času šířit nákazu..."

Tvoji reakci "Podle tvé logiky bychom byli dávno mrtví a neexistovali, protože každý z nás má nějakého předka, který měl kontakt s nějakou smrtelnou nákazou." jsem nepochopil a nebo nevím na co reaguješ ... jako logický vysvětlení mi přijde, že za ten týden co jsi na VF, jsi chtěl ulovit co nejvíc příspěvků a jen zbytečně trollíš ... Dál na tebe reagovat nebudu neb zbytečných postů je zde dost ...

Příspěvek: #248

Karle, založené vlákno o vírusoch je aj tu. Je to to isté ako Uhyny.

Příspěvek: #249

díky, stejně jsme to omylem napsal do úhynů Takže

stefanos689 napsal(a):
Většinou odstraním všechen plod a vyměním genetiku. Někdy to vyjde, někdy ne. U některých jen zavřu matky, když je snůška a za 10 dní je rozeberu...
Já se při výběru toho co bude eliminováno orientuji hodně úlovou vůní. Zdravé včelstvo voní jinak než včelstvo, kde se rozvíjí nemoc.

Zajímavé. Možná máš dobrý nos a cítíš feromony matky Smile
Já spíš koukal na to co jsme nazýval RADOST V ÚLE.
To bylo vidět spíš v podletí a tam kde jsme viděl že už není tak se potvrdilo při krmení.

Prostě to otevřeš a včely tam jsou tak nějak bez chuti k práci - podle mě je to řízeno feromonem matky.

Ten když pak jde do kytek, tak může být příčinou toho že včely nebrání úl a je to vyloupeno, nebo jde do kytek v zimě.
Ostatně u uhynulých se pak najdou na podzim nevyběhlé matečníky.

Příspěvek: #250

Tak když se v létě v noci za bezvětří čuchne k česnu, zvláště když trošku medují a suší sladinu, tak ta vůně je jasně rozpoznatelná, u každého včelstva jiná.

Příspěvek: #251

Kdybych v létě v noci čuchal k česnu, tak mám pár žihadel v rypáku Kdysi jsem zkoušel večer kontrolovat jak hlídají česno, tak jsem si na ně svítil mobilem. Rychlá rota byla seřazená jedna vedle druhé a hlídali, jen jim svítili očička. Tak jsem je nechal být.
Já k nim čuchám seshora, když jim sundám dekl a fólii. Každé voní jinak, ale nemocné se dá poznat, to nevoní.

Příspěvek: #252

To byly něčím napružené. Normálně se na ně dá posvítit tak nejméně dvě sekundy a opakovaně, aniž vyletí. Na česnu jinak mají svou práci, nestartují při každém bliknutí.
Ale je fakt, že jsem to dělal baterkou s klasickou žárovkou, ne ledkami.
A normálně se dá k česnu čichnout, na vzdálenost tak 10 centimetrů. Jenom se na ně nesmí takhle zblízka funět, to se jim nelíbí.

Příspěvek: #253

K česnu se samozřejmě čichnout dá, ale tady jde o něco jiného. Otevřu včely a vnimám, vidím, cítím. A většinou když se podívám do záznamů, tak možný problém mám poznačený už od brzkého jara. Ono nic nevznikne jen tak z ničeho a všechno má svůj vývoj než dojde k rychlé gradaci (ale pak už je pozdě). Jenže když léčíte, tak problém překryjete chemií a nic neuvidíte. No a když chemie nepomáhá, tak pak už je pozdě něco dělat. Já vidím problém mnohem dřív a mohu včas zasáhnout. Je to mnohem efektivnější než napravovat nenapravitelné s křížkem po funuse (včelstva, která v srpnu neberou krmení).

Příspěvek: #254

(30.05.2025 12:38)randy23 napsal(a):  To byly něčím napružené. Normálně se na ně dá posvítit tak nejméně dvě sekundy a opakovaně, aniž vyletí. Na česnu jinak mají svou práci, nestartují při každém bliknutí.
Ale je fakt, že jsem to dělal baterkou s klasickou žárovkou, ne ledkami.
A normálně se dá k česnu čichnout, na vzdálenost tak 10 centimetrů. Jenom se na ně nesmí takhle zblízka funět, to se jim nelíbí.

Napružené byli tím, že byla slídivost na vzestupu. Ale oni po mě nešli, jen tam byli v řadě, jedna hlavička vedle druhé a hlídali. Nešli po mě vůbec, svítil jsem na ně snad půl minuty. Jen bylo jasně, že stačí aby nějaký cizák přišel blíž a uvítají ho jak se patří.