Příspěvek: #201

Ale přesně tak, jak to popisuješ Františku to tady děláme v diskuzích o nemocech včel. Víme o tom většinou jenom velmi málo, něco u těch včel vypozorujeme, ale tlacháme zde do nekonečna, jako kdybychom tomu rozuměli. A ve skutečnosti to jsou většinou jen naše fabulace a doměnky. A teď nám do toho někteří ještě začínají používat AI. Proto už si z toho dělám srandu, že ty každoroční obšírné diskuze nikam nevedou, neb co včelař to názor.

Příspěvek: #202

(02.03.2025 10:39)KaJi napsal(a):  A rozhodně není vědecké popírat prokazatelné vědecké výsledky, a pozorování, například ta která jsou v tomto a ve vláknu úhyny publikovány tečka například to že existují úhyny ve Spojených státech a v Evropě nelze připsat vajoáze. Je popírání takovýchto poznatků ještě možné označovat za vědecké?

Rozhodně nepopírám, že existují u nás (u tebe) úhyny, které nelze připsat varoóze. Jen tvrdím, že u mě jde drtivá většina zdravotních problémů včel vysvětlit kleštíkem (na to mám spoustu tvrdých dat a snad i to, že nyní prodávám oddělky to podporuje). Domnívám se dokonce, že je tomu tak na velké části naší republiky, když se mě daří předpovídat úhynové roky. To je myslím pro vědce cenné, vytvořit predikční model, který se v následujícím období potvrzuje.

U tebe Karle vidím nevědeckou snahu popírat vliv kleštíka na úhyny. Věřím, že existují úhyny s jinou určující příčinou. Pokud máš dojem, že se ve tvém okolí vyskytují, začni sbírat data, vytvoř hypotézy a hlavně buď správný vědec skeptik neustále si připouštěj možnost, že i za úhyny v tvém okolí může být kleštík. Mám pocit, že kleštíka zcela nekriticky předem vylučuješ. Takže během své vědecké práce alespoň udělej v sezóně 2-3 smyvy, ať neděláš závěry jen z namátkové pitvy mrtvých včelstev.

Příspěvek: #203

Tady jsou stovky stranek popsanych dizkuzi o virech, ale porad se to opakuje a bud neexistuje nebo mi unika ucel.
Mate nejaky konkretni navrh nebo sdeleni? (myslim lobbiste za viry)
Protoze vsichni vedi, ze viry parazituji na nasich vcelstvech, nekdy je dorazi az k uhynu... to nikdo nepopira.
Ale co z toho teda ma plynout? Je to lobbing za vyvoj nejakych antivirotik?
No i v lidske medicine se viry casto neleci. Ikdyz mame navic system protilatek.
Postup je udrzovat organismus zdravy a neoslabeny, eliminovat zpusoby prenosu, dezinfekce.

Příspěvek: #204

Největší chaos udělá poslední plod a právě srpnovým krmením s rozkladením matek v době,kdy už matky omezují kladení si vyvoláme tenhle problém,který vyvolá kolapsy jednotlivých včelstev a slíděním a loupeží kolaps včelnic,moje zkušenost.Holt musime přestat být nenažraní a holt je mit ve formě medné komory připravené k zimování.

Příspěvek: #205

Přiznám se, že nerozumím. Myslel jsem si, že v srpnu je ještě pyl a rostou a líhnou se dlouhověké včely. Takže protažení krmení do poloviny srpna nevadí. Navíc někdy bývá medovice i později, a tato snůška teké vede k rozplodování.

Příspěvek: #206

Vzhledem k tomu, že jsem někdy neměl čas vytočit všechno, tak jsem některá včelstva nevytáčel a tudíž ani moc nekrmil. Z hlediska úhynů bez rozdílu. Taky jsme nevytáčel ani ta kde byů 2x Gabon a yla vedle uhynulých v předchozím roce - opět bez úspěchu.
Ale kdysi za socíku když jsem začal krmit na začátku srpna tak to opravdu způsobuje včelstva na konci prázdnin - září bez plodu. Tehdy mě to vyděsilo, že jsou bezmatečná, když už jsem našel asi páté bez plodu, tak mi zapálilo.

Příspěvek: #207

Pyl je z gréeningu ještě v listopadu a to je další pohroma.Pokud není matka v klícce,vesele klade,protože je velka pylová snůška,ale včely ví,že pyl sám o sobě nestačí,tak šup k sousedům něco nakoupit.A pokud to u sousedů (i na vlastní včelnici ) kolabuje paráda,vysát plod s dobrotama a rychle zpátky.Dětřichu,čim dřív přestanou plodovat,tím líp.Opusťme dalši dogma,zimovat velevčelstva,kraňka přežije i daleko slabší a rychle to na jaře dožene.Ztratíme pár kilo jarního medu,svět se nezboří.
Zimňí včely co potřebuješ,už v úle koncem srpna jsou.O zimní/nezimní rozhoduje potrava (pyl) a ten už v tom suchopáru v srpnu ve velkém množství na moc místech není.Gřeening se vysévá po žních,čeká na vodu a alespoň u mne je žluto z hořčic až koncem září.

---

Karliku já netočil vlastně ani jarní med,jen nízké medníky 39x17.Zbytek v 24 jim taky zůstal,pravá paže už zlobila.Ale za to jsem se tomhle stavu vydrápal na smrk a chytil svůj roj.Žije bez krmení.

---

Dělával jsem hodně pozdní oddělky,zajímavá zkušenost.
Některé super a v některých se líhla spousta včel s deformovanými křídly,což většinou v úle nevidíte,protože je včely prostě vyhodí ven.O to snažší pak bylo okřížkovat si mateřský úl a většinou to bylo bingo,padl v zimě.

Příspěvek: #208

(02.03.2025 13:00)Bronislav Gruna napsal(a):  U tebe Karle vidím nevědeckou snahu popírat vliv kleštíka na úhyny. Věřím, že existují úhyny s jinou určující příčinou. Pokud máš dojem, že se ve tvém okolí vyskytují, začni sbírat data, vytvoř hypotézy a hlavně buď správný vědec skeptik neustále si připouštěj možnost, že i za úhyny v tvém okolí může být kleštík. Mám pocit, že kleštíka zcela nekriticky předem vylučuješ. Takže během své vědecké práce alespoň udělej v sezóně 2-3 smyvy, ať neděláš závěry jen z namátkové pitvy mrtvých včelstev.

Naopak, já ten vliv využíval a budu zase využívat.,
Tak o jednom úhynu ve kterým nehrál roztoč roli se můžeš informovat u našeho kamaráda který nám prodal tu hračku na SMYV CO 2. Sledoval jsem ho na facebooku jak rok předtím když si jí vytiskl to dělal, takže vím že skutečně během roku dělal smyv a neměl žádný významný množství roztočů ale hlavně jsem ho sledoval protože jsem jeho praxi považoval za velmi nadějnou a inspirativní. Dělal místo oddělků smetence s se léčením a tak to dokonce osazoval i mini optimality s rezervníma matkama. Takře mu můžeš příležitostně sdfělit čím si ten 100%kolaps způsobil.
No, a přišel o všechno včetně těch mini záložních včelstev íček.
Takže pokud chceš informace o úhynu bez roztočů dokonce totálním tak víš kde se zeptat.
Já vliv roztoče na úhyn nepopírám, jen tady od roku 2014 píšu že to že máte včely bez roztočů vám nezajistí úspěšné vyzimování a bude vám to hynout i kdybyste se postavíte na hlavu a budete se odstrkoval ušima. Do dneška si tuto frázi pamatuji. I tu nakládačku když jsem tady napsal že když někdo neumí zbavit často a roztočů tak ať radši pěstuje potkany. Jenže na jakou úroveň? To je to o co tady běží. Pamatuji jakou ty jsou dostal nakládašku když jsi přenášel že jsi napočítal nějaké vyšší tisíce roztočů. Jenže proš dneska hynou včlstva co mají kumulativně jen páír nízkých set roztočů za sezonu a vedle nich daleko víc zavšivená přežijí????!!!
To je to na co tady chci upozonit – jak poznat chcípáka co vám příští léto způsobí kolapsd když přežije zimu s nulou roztočů a pak jich tam bude mít 300 a dorazí ho to?
Až do 2020 jsem v podstatě neměl plošný úhyn jaký znají ostatní, jen mi hynuly včely aniž bych věděl příčinu a nebo stagnovaly. Snažil jsem se přejít na metodiku jak zabránit takovýmto ZTRÁTÁM včetně uhynul oddělků a nebo na jaře stagnujícm. Vím že šlo o patogeny a ne o roztoče, neboť pokusy o nápravu přidáním oddělků nepomáhaly. A samozřejmě – dát na jaře sloabochovi Gabon a spočíta roztoče umím. I na plodu. Takže tam, byly patoheny a jen pár roztočů a přesto to šlo většinou do kytek nebdo to uhynulo příští zimu. IObávám se, že to pozná hodněš včelařů co se radují že mají vedlke oprázdných úlů alepoň nějaká spab včelstva.
Takže jsem nakonec došel k že jsem ty ztráty přijal jako něco čemu nedokážu zabránit a jediné čemu jsem se chtěl vyvarovat jsou totílní úhyny.
Roztoče jako identifikátor nemocných včelstev a byl jsem radši když mě odešly v zimě - všimni si ře nemluím o prázdnžch úlech v září - než aby padaly následující rok v létě či v podletí a způsobili nákazu na celém stanovišti.
To mi fungovalo až do té doby než jsem se vrátil k letnímu trávení roztoče a vy zimoval jsem toho roku opravdu všechno včetně těch včelstev ve kterých jsem vlastní blbostí protože jsem ještě neměl dost informací ponechal trup co kladné matky tak jak to třeba tady dělá ivo.
takže tady máš pravdu, když byly ty včelstva bez roztočů tak mě tu zimu ne uhynulo ani 1 ze 60.
To byla ta chyba! Takže na každém stanovišti byl nějaký chcípák který to vzdal na konci prázdnin nebo září to už nevím částka nutno ale říci že v té době docházelo k loupeži i údolních včelařů takže jsem nebyl jediný který by byl na jaře bez včel.

Samozřejmě to mělo jednuchybuz – oddělky prostě někdy nešly a dokonce někdy hynuly víc než ty kmenová. A nejen mě, prstě byl rok blbec.

Takže jo, roztoč dokáže zničit včelstvco.
jen jich musí být 5000 na zdravé a na zavirované jich stačí 500.

Takže kdybych tady tvrdil že ten materiál byl dobrý jen za to může moc kilonewtonů že praskl, tak jsme v důchodu natošup.
A to ty děláš, popíráš příčinu – to jsou chujová včelstva.
Problém je jak mít včelstva dubová a to bohužel nepůde dokud budeme udržovat chujová hubením na nulu plus občas plošný kolaps co sežehne i ty odoln=é.

Příspěvek: #209

Já nevím, co je na těch úhynech tak k nepochopení. Samozřejmě spouštěčem je nejspíš roztoč, který zanese do úlu virozy. Existují ale i další možné způsoby přenosu a mohou být i dost intenzivní. Věda se tomu moc nevěnuje, tak kdoví jak to je. Ve včelstvu se usadí virozy a NC a od určité míry si žijí vlastním životem bez roztočů a jejich rozmnožování se stále zvětšuje. To poškozuje plod až se nevytvoří dlouhověká zimní generace, která předčasně hyne. A máme úhyn.
Já za nejlepší obranu považuji přemetání za 2 produkční sezony a u včelstev, která přemetání moc nezvládají vyhodím plod a přidám matku s oddělkem. Starou nehledám. Tím se zbavím chcípáčků a jedu dál s vitálními včelstvy. Oddělky mají matky ze štěpů a tak prožily hodně dlouhé bezplodé období vylepšené trochou chemie. No a sleduji jak se situace mění k lepšímu. Výměn po přemetení stále ubývá. No a stále zkouším nové. Teď z Chorvatska fumigaci z glycerinem a jejich pokap jejich výzkumným ústavem ověřeným roztokem. V podstatě je to sladká voda směs kyselin propolisu a aromatických látek. Na složení se mě neptejte, nejdřív zkouším a pak píšu. Tak to dělám já obětoval jsem na to asi 500 včelstev a ostatní ať si pindají co chtějí. Já v tom mám jasno! Zdraví R. S.

Příspěvek: #210

Řekl bych že věda se tomu věnuje, jen ne ta naše - třeba tjak tady ukázal Abert, tak už v 2010 je studie která říká že jsou úhyny které nelze připsat varoáze - ale tady u nás se to popírá a vše hází na roztoče.

Můžu se Rudo zeptat jaké procento asi tak vyřazuješ - odepisuješ? Za delší období.
Myslím, že doby kdy to bylo hodně pod 10% už asi nezažijeme.
Díky.

Příspěvek: #211

Možná se neptám ve správném oddělení, ale jsem přesvědčený, že se ptám zkušených. Takže krmení do poloviny srpna nevadí. Pokud ne, nemusíte reagovat. Děkuji.

Příspěvek: #212

Za mě je to nejlépe udělat do konce července.
Nebo jinak - v době, kdy včely ještě chovají trubce, protože koncem chovu trubců veškerý tlak jde na dělničí plod.

Příspěvek: #213

Otazka pre Ruda S. a "premetajúcich" včelárov:
- premetáte na medzistienky alebo dávate len vypletené rámiky (voľná stavba) ? Ak ste použili obidva spôsoby zistili ste nejaký kvalitatívny rozdiel?
- ak by som napr. premetal po letnom slnovrate (cca 24.6.) na voľnej stavbe mi malo už prevládať robotničie dielo?
dik

Příspěvek: #214

Tak jsem byl včera na Včele na přednášce pana Sedláčka z Bučovic a od té doby co se oženil, je ještě ukecanější než byl předtím. Nicméně to zásadní co na jeho přednášce na téma "Nejnovější trendy ve včelaření, aneb proč nám hynou včely" je:

1. zásadní chyba, kterou dělá většina včelařu je, že aplikují léčiva proti Varoóze do včelstev se zavíčkovaným plodem, čímž se léčba stává téměř neúčinnou. Takže před podzimní léčbou, ale i v průběhu roku je potřeba fyzicky zkontrolovat a případně zlikvidovat plod ve včelstvu před léčbou (vidlička, vyřezání, klíckování matky, přemetení na mezistěny). Takže další zásahy do včel. Na jedné straně se snažíme do včel zbytečně nevrtat, na druhé straně nás metodika chovů nutí k tomu, že ty včely vyrušujeme čím dál častěji, což je za mě špatně.

2. v rámci zabránění rezistence na léčiva provádět meziročně obměnu léčiv při léčbě varroózy (Gabon, Varidol) ve prospěch organických kyselin a opět propagoval jeho oblíbený Varromed.

A zbytek byl jen víceméně balast zaobalený do líbivých řečiček (mnohdy si protiřečil) a bohužel se z něj stal typický "obchodník se strachem". Místo krátké, účinné přednášky z toho udělal více než dvouhodinový horor, z kterého si stejně většina posluchačů odnesla tak akorát zmatek v hlavě.

Příspěvek: #215

No ale je to roztočem. Určitě neříkal nic o léčbě vyroz

Příspěvek: #216

(08.03.2025 4:01)Včelařík napsal(a):  1. zásadní chyba, kterou dělá většina včelařu je, že aplikují léčiva proti Varoóze do včelstev se zavíčkovaným plodem, čímž se léčba stává téměř neúčinnou.

A proto na videích během roku do včel sere jedno léčivo za druhým skoro v každém videu tam bud léčivo dává nebo vyndavá.....

Příspěvek: #217

Ano. Léčíme hodně, často, ale blbě (s plodem). Ale na druhou stranu, mně se vůbec nelíbí, abych se pořád musel vrtat v plodišti, pořád něco kontroloval a dělal jim v tom pořád bordel, čímž se oslabuje mikrobiom včelstva a včely se zbytečně oslabují a stresují. A potom příjdou na řadu ty viry, které v těch včelstvech všichni máme. A kleštík je pouze jeden, nikoliv však jedinný způsob jejich přenosů. Takže i u té léčby kleštíka platí - všeho s mírou.

Příspěvek: #218

Ak začiatkom júla preliečim / testoval som aj tvrdý Varidol/ s plodom, tak spadne 5-20 VD bez ohľadu na druh liečiva. Ale o mesiac sú už spady 100-300 VD, čo vôbec nesedí s používaným vzorcom rozmnožovania VD. 30% foréznych a 7O% v plode ? Niekto to vysvetľuje reinváziou VD, ale ak majú všetky včelstvá na včelnici a v blízkom okolí rovnaký stupeň zamorenia VD, tak si myslím, že pomer nie je 1:3 ale podstatne vyšší a foréznych VD je potom vo včelstve prepočtom menej než 10%.
Vírusy sa efektívne šíria krmením, nie napichnutím larvy VD. Koľko % včiel a lariev je pri obvyklom liečení infikovaných priamo klieštikom ? 10-15% ? Ale uhynie celé včelstvo, pretože nakazená krmička infikuje niekoľkonásobne viac lariev, ako klieštik. Odobratím plodu, tj. nakazených krmičiek, znížime úroveň viroz niekoľkonásobne efektívnejšie, ako odstránením klieštika.
Ale je fakt, že klieštik je generátor vírusov, pretože čistý klieštik v začiatkoch nespôsobil čistou varoázou také škody, ako dnes. Vírusy sa predsa neškodne prenášali medzi včelstvami aj pred príletom klieštika a nespôsobovali smrteľné rekombinácie vírusov, ako to vidíme v mnoha případech dnes.
Analogicky, deti v škôlke získavajú imunitu na nové vírusy. Rekombinácia vírusov môže priniesť aj vytlačenie agresívnych typov.

Možno by pomohli vedci z čínskych labákov Wu-chan, vedia ako nato

Příspěvek: #219

Souhlas Alberte, mám to stejně, zač. červnece spad jednotky po léčbě (s plodem) a za měsíc se to sype po stovkách. Tam začne jít ta exp. křivka strmě nahoru. Takže je potřeba to udělat bez plodu.

Příspěvek: #220

K těm spadům - pokud je delší foretická fáze samičky jen po jejím prvním vyběhnutím z buňky - narození, tak pak je možné že je to tím. V červnu tam ploduje ještě stará garda co se nepotřebuje flákat venku.

---

V dobách VMS se ověřilo že denní přírůstek je mezi 2-3%.
Ted od června(července kdy se tvoří zimní generace a prvním podzimním ošetření je cca 100 dní.

1,02 na 100 je 7 krát víc a 1,03 na100 je 20X víc roztočů
Takže pokud byste měli včelstvo geroj co má první spad 100VD ( To je u nás napadení co včely zlikviduje a nedožije podzimu)ú tak v červnu tam bylo
50 až 140 roztočů.
A ti kousali jednu včelu za druhou až jim upadly kusadla.