Příspěvek: #221

Alternativni teorii k tem reinvazim, resp. vysveleni vysokeho spadnu na konci leta uz jsem tu jednou nabizel.
Vychazi to z populacni krivky obou druhu. Populace klestika je jednak na maximu a i v maximalnim rustu, ale kladeni matky klesa.
Zakonite pak roste mnozstvi foretickych roztocu.
U nelecenych vcelstev je to zjevne.
I u tech silne lecenych to nebude jine, jen v malem poctu. Kdyz matka opousti od kladeni na krajnich ramcich, tak asi neni tak jednoduche pro tamni roztoce se stehovat na stredove ramky.

Příspěvek: #222

(10.03.2025 8:42)Albert Gross napsal(a):  Analogicky, deti v škôlke získavajú imunitu na nové vírusy....

To je pravda. Ale pravda je také to, že dříve rodiče, kteří poslali dítě do školky, věděli, že něco přinese ale poměrně rychle se to zklidnilo. Dnes nosí děcka ze školky furt něco a nemá to konce. Buď je něco s jejich imunitou, nebo jsou mutace virů živeny novými a novými impulsy, nebo samotný mechanismus získání přirozené imunity funguje jinak.

Příspěvek: #223

... nebo už je pozdě ... "Prvních 1000 dní, počínaje dnem početí, je zásadních pro vytvoření robustní a zároveň rozmanité střevní mikroflóry a silného imunitního systému." Dnes je vše sterilní, vypucovaný a děcka nemají možnost ve dvou letech jíst hlínu nebo si ve stáji hrát s hnojem ... Mozek má taky top stav ve třech letech - každá moz. buňka má ve 3 letech věku 15 000 spojení a nepoužívané se postupně přerušují ...

Příspěvek: #224

(10.03.2025 15:50)Dast napsal(a):  Vychazi to z populacni krivky obou druhu. Populace klestika je jednak na maximu a i v maximalnim rustu, ale kladeni matky klesa.
Zakonite pak roste mnozstvi foretickych roztocu.
U nelecenych vcelstev je to zjevne.
I u tech silne lecenych to nebude jine, jen v malem poctu. Kdyz matka opousti od kladeni na krajnich ramcich, tak asi neni tak jednoduche pro tamni roztoce se stehovat na stredove ramky.

Pre VD nie je problém presťahovať sa, majú predsa spoľahlivý povoz a do bunky vojde aj 5 VD. Určite sa bezcieľne netúlajú a hľadajú si teplé miestečko na rozmnožovanie.
Ak je koeficient úspešnosti rozmnožovania VD 1,4 tak by malo padať o mesiac max 2x viac VD ale nie 10-20x viac. Naše subjektívne pohľady by mal potvrdiť/vyvrátiť aplikovaný výskum v spolupráci so včelármi. Aj na to by mala slúžiť profesná včelárska organizácia a dotácie. Zrejme aj tu musí urobiť budíček nejaký pošahaný radikál

Příspěvek: #225

Koukal jsem na pár videí z USA a někteří tam nabádali včelaře, aby kupovali matky jen od chovatelů kteří vůbec neléčí, klidně mají 70% kolapsů a sami at neléčí a rozchovávají jen to co přežije ... Někdo v Norsku jde také touto cestou (jméno jsem nepoznal), myslím tím někdo kdo o tom píše a dělá výzkum. Někdo argumentoval například Kubou:
Když Varroa destructor dorazil na Kubu (oficiálně se to datuje k roku 1996), tamní vláda nepřistoupila k plošnému ošetřování včelstev chemickými prostředky, jako se to dělalo v jiných zemích. Důvody byly hlavně ekonomické... Kuba měla už tehdy přísnou politiku ohledně dovozu včel a včelařských produktů, což omezilo vliv zvenčí. Místo toho se spoléhalo na přirozený výběr – včelstva, která nepřežila, zkolabovala, a ta, co zůstala, se postupně adaptovala.
Za těch víc než 20 let bez chemických zásahů se kubánská včelstva (převážně Apis mellifera) stala jednou z největších populací evropských včel, které přirozeně přežívají Varroa. Vědecké studie (např. od Rodrígueze-Luise a dalších z roku 2022) ukazují, že kubánské včely vykazují několik klíčových znaků odolnosti:
Recapping: Vysoká míra překrytování (recapping) napadených buněk s plodem (kolem 77 %). To znamená, že včely otevřou buňky s napadeným plodem a znovu je uzavřou, čímž narušují reprodukci roztoče.
Hygienické chování: Odstraňují napadený plod velmi efektivně (kolem 80 %).
Nízká plodnost Varroa: Roztoči se v těchto včelstvech rozmnožují méně (korelací plodnosti kolem 0,77), což je klíčový faktor, proč populace Varroa neroste tak rychle.
Díky tomu dnes Kuba má statisíce včelstev, která přežívají bez jakéhokoli ošetření proti Varroa už přes dvě dekády. A co je zajímavý – tyhle včely jsou pořád produktivní (40–70 kg medu ročně na včelstvo) a jsou popisovaný jako mírný, neagresivní.

Jo a taky jako zásadní faktory proč dnes včely nezvládají viry, kromě kleštíka zmiňovali pesticidy, málo pestrou stravu včel a stres - např z plastových úlů (plastových a polystyrenových uteplovacích přepážek) ...

Příspěvek: #226

...... no už dlouho tady píšu, že plast patří do žlutého kontejneru a ne do včel a často jsem tady za to i mazán......

Příspěvek: #227

(12.03.2025 14:21)B0B napsal(a):  ...Jo a taky jako zásadní faktory proč dnes včely nezvládají viry, kromě kleštíka zmiňovali pesticidy, málo pestrou stravu včel a stres - např z plastových úlů (plastových a polystyrenových uteplovacích přepážek) ...

Tak ako toto niekto u včiel dokázal že polystyrenových uteplovacích přepážek majú stres ...jedine žeby rozumel ich reči a vyklebetili to samotné včely ..

Příspěvek: #228

Nemáš ani ponětí co za svinstva se odpařují z polystyrenu. Při dlouhodobé expozici je to srovnatelné s pesticidy.

Příspěvek: #229

(11.03.2025 8:35)Albert Gross napsal(a):  Pre VD nie je problém presťahovať sa, majú predsa spoľahlivý povoz a do bunky vojde aj 5 VD. Určite sa bezcieľne netúlajú a hľadajú si teplé miestečko na rozmnožovanie.
Ak je koeficient úspešnosti rozmnožovania VD 1,4 tak by malo padať o mesiac max 2x viac VD ale nie 10-20x viac. Naše subjektívne pohľady by mal potvrdiť/vyvrátiť aplikovaný výskum v spolupráci so včelármi. Aj na to by mala slúžiť profesná včelárska organizácia a dotácie. Zrejme aj tu musí urobiť budíček nejaký pošahaný radikál

Nedava zadny smysl, tenhle komentar. Nevis o cem mluvis. Koeficinet 1.3 je rust dany ciste rozmnozovanim. Ale jsou tu prave dalsi faktory, ktere se projevi rostoucim spadem. Primarne ubytek plodu. Narust poctu foretickych klestiku, zvysena konkurence, nizsi migrace vcel, strme klesajici pocet vcel, snizujici se procento pohlavne dospelych klestiku...
Samicka klade haldu vajicek, ale jen zlomek (~1.4) jich dospeje. Cim vice samicek vleze do jedne buky, tim mensi uspesnost, tim zase vyssi spad. Kdyz vyleze samicka z bunky, musi se prichytit na vcelu, jinak po 5 dnech pojde. A vsechny ty jmenovane faktory se posunem k podzimu pro klestika zhorsuji, az do stavu, kdy uz neni zadny plod vsichni roztoci jsou foreticti. Jak se to asi projevi na spadu...
Ten cely rok s kyseliinami vede k tomu, ze podle spadu nepoznate jeho vyvoj a zda se vam, ze nemate zadne roztoce. Nekteri skutecne treba nemaji, ale pokud v podleti rychel zacne rust, tak je to proto, ze klestik byl v plodu a kyselina na nej mela jen maly efekt. Povedlo se mi oboji.
Na vetsich pocet roztocu je to lepe videt.
Reci o cekani na vyzkum od tebe zrovna je tezce pokrytecky a nejaky urazky, nevim komu mireny, uplne primitivni.
Btw. "aplikovany vyzkum", je prave to, co se prosazuje v poslednich letech.
Ja se posledni dva roky zameruju ciste na plodove pasti a to je prave zalozene na pochopeni rozmnozovani varroa, jeho premistovani a nacasovani zasadni.
Vcela neni taxi ani kyvadlova doprava. Ale k tomu se brzo dostane i albert i vsichni odstatni a do roka bude odstranovani plodu stezejni tema i tohoto fora, ikdyz pred rokem se o tom nikdo bavit nechtel.

Příspěvek: #230

Zajímalo by mě, jak autoři textu o Kubě, což je velmi zajímavé došly k závěrům že velký vliv mají ty pesticidy a plasty a podobně když neměli žádnou kontrolní skupinu.
Nepatří to k těm stále opakovaným textům, které se pak stanou pravdivými i když plně nemáme data?
Máme ještě nějakou Kubu kde se chemicky neléčí a kde je spousta plastů a pesticidů aby se to dalo dokázat?
Ta

Příspěvek: #231

(12.03.2025 15:13)Tom-Z napsal(a):  Nemáš ani ponětí co za svinstva se odpařují z polystyrenu. Při dlouhodobé expozici je to srovnatelné s pesticidy.

To by potom včelaři v dřevěných úlech úhyny neměli.
Ale podle všeho úhyny jsou stejné v plastových i dřevěných úlech a na stanovištích v lese stejně jakou u pole stejně jako někde v hloubi vesnice.

Příspěvek: #232

Když se na to díváš tímto způsobem. Že mají úhyny všichni. Tak třeba u pole v dřevěných úlech jsou včely oslabeny pesticidy a v lese v plastových úlech jsou oslabeny výpary z plastů.
Tohle jsou dohady o hov.ě (ničem) a nic to nedokazuje ani nevyvrací.

Příspěvek: #233

A jako to působení, i když velmi odlišné, přináší typově úplně stejné úhyny?
V lese v dřevěných úlech úhyny nejsou?

Příspěvek: #234

Ano, typově úplně stejné úhyny. Začátek je stejný stres, následuje stejné oslabení imunity a dále co následuje už je zase stejné...... a končí to stejným úhynem.

---

V lese v dřevěných újech úhyny jsou.
Ale klidně napíšu, že když tam budou úly plastové, budou ty úhyny větší, tak to zase nic nepotvrzuje, ani nevyvrací a zase se dohadujeme o tom hov.ě.

Příspěvek: #235

(12.03.2025 17:20)KaJi napsal(a):  Zajímalo by mě, jak autoři textu o Kubě, což je velmi zajímavé došly k závěrům že velký vliv mají ty pesticidy a plasty a podobně když neměli žádnou kontrolní skupinu.
....

Informace o Kubě a vektory varroa spolu nesouviseli ... Psal jsem že jsem skouk více videí ...
Šlo o informace o tom, proč dnes včely viry nezvládají, když je dříve - bez člověka a varroa - zvládaly.
Včely viry zvládaly neb je od narození neoslaboval varroa, strava někdy pestřejší a bez chemie, nikdo jim neustále neštoural do hnízda a nebyly nuceny žít v plastové krabici - tohle bylo cca nastíněno jako možné a některé z rady dalších vektorů / umocnění kolapsů včel na viry ..
Původní včely asijské, které si s varroa poradily, cca umí vycítit výkaly varroa v buňce neb je shromažduje hned pod víčkem a takovou bunku zavoskovaly a vše v ní udusili. U našich včel je cca snaha o to, aby to také ucítily a bunku otevřely ... a bud vyházely nebo převíčkovaly ...
Varroa je lump a i když napadená včela vydává příslušné feromony, varroa který prý nemá oči ani hmat, zato dobrý čich, dokáže napadení včely svým pachem zamaskovat a ostatní včely tak nepomůžou ...

Příspěvek: #236

Asi největší vliv na to, že v minulosti včely viry zvládaly byla pestřejší strava a hlavně dostatek stravy. Možná přímo, ale možná i nepřímo, létavky se upracovaly třeba už po pár dnech a včely v úlu se rychle posunuly na jejich místo a tak nakažené včely měly mnohem méně času šířit nákazu. Případně oslabené nakažené létavky skončily mnohem dřív někde v trávě.
V krajině s dostatkem zdrojů je jakási snůška trvale od cca rozkvětu řepky po srpen, řekněme minimálně 15 týdnů, hlavně nemocné včely se mnohem dříve upracují u z úlu zmizí. Zatímco na převčeleném stanovišti včely hodně času nepracují, intenzívně pracují pouze v době květu včelařských rostlin, to je co snůška,. tak 1 - 3 týdny a mimo snůšku se snaží šetřit se zásobami. Takže pracují ve snůškách třeba jen 5 týdnů v sezóně a po zbytek času vyčkávají. A ty nemocné promořují včelstvo.

Příspěvek: #237

Nejpřirozenější vlastnost v virů je ta že mutují a přizpůsobují se situaci, je velkou chybou si myslet že virus který tady byl před 30 lety když se jmenuje stejně je stejný jako ten dnešní.
Pamatujete snad covid? Po pár letech mutací se se zabijáka stala opravdu jenom chrpečka
Před příchodem roztoče bylo pro virus velmi výhodné když byl velmi hodný a hostitel přežíval zatímco s roztočem se zvýhodnili agresivním mutace protože čím dřív zlikvidují včelstvo tím víc se rozmnoží což dříve nebylo.
Když byla dříve mutace agresivní tak nepřežila se včelstvem zimu takže se touto cestou nemohla mutace rozvíjet.

To máte jako s tou hnilobou se podívejte na to video největší úspěšnost množení máta v uvozovkách hodná verze a ta agresivní rychle zabíjí má smůlu.

Příspěvek: #238

S roztočem anebo s nástavkovými úly? Jejichž česna ve dnech úlu včelstva prakticky nemohou ochránit proti zlodějkám a kde určitě i v době prosperujícího silného včelstva pronikají i zlodějky z jiných úlů. Kde prakticky neexistují mechanismy na zužování česna a očka na průchod 1 - 12 včel v případě propuknutí loupeže kromě nějakých nouzových opatření a kde je tak obrovky rozšířeno vylupování, kdykoliv včelstvo v nástavkovém úlu trochu zeslábne.
Roztoči a používání takových nástavkových úlů většinou včelařů, to obojí přišlo prakticky současně.

Příspěvek: #239

K tomu mám dvě poznámky.
Já byl odchován literatujou a praxí která doporučovala zužování 1 cm čtvereční na jedno uličku a podobně a když jsem pak měl langy a stanoviště mimo tak jsem byl líný vozit medníky domů a zkoušel je dávat pod,
Nejdříve po zakrmení později jsem je tam dával hned po vytočení a měl jsem je tam i během krmení a byl jsem překvapen že to tehdy nebyl žádný problém a to včelstvo si brání nikoliv vstupní otvovi které v takovém stromě mohou být nekonečně veliké, ale svůj prostor který obsedá.
Dokud se tady nezačal objevovat ten moribundus nebo co to bylo tak to v pohodě fungovalo,
Tehdy jsem nechápal když někdo vykládal že musí včely zužovat aby mu je sousedi nebo vosy nevyloupili.
Dneska si myslím že to je příznak nemocného čerstvá.
Že to lupičky a vosy poznají, možná je to tím féromonem který není dostatečně kvalitní a to zase jsme u té mé hypotézy o vadných matkách

---

A později ten malý burdu tam působil tak že tam zůstalo velmi málo včelstého protože jsem nestíhal dělat oddělky které tam nešly a já tehdy rušil to záložní stanoviště které jsem měl daleko kvůli moji co se tady objevil a tak jsem ho zrušil a jak jsem tady psal něco jsem dal přímo nahoru a zbytek jsem dal do svazenky, tam jsem to ještě rozpůlil a zimoval jsem doma 25 oddělků v plemenáčích.
Na jaře jsemv njich objevil ty dvě trubcokladné matky – jak jsem o tom tady už psal – spojil to a odvezl znova na kopec a přendal do svých nových nástavků ve kterých už jsem měl Hlavní vletový otvor očko o průměru 35 mm,
To bylo jaro 2014 a psali jsme jsem o tom tady ve vláknu úhyny 2014 tak abyste si nemysleli že si teď na stará kolena vymýšlím vymýšlím – dostal jsem za to velkou čočku. Že prý tam mám roztoče.
Prijel jsem tam na kontrolu a viděl jsem u dvou úlů že kolem oček jsou vyvěšeny včely. Byla tady snůška a já jsem se lekl že mám ty včely moc utěsněné i když v případě mých palubkových úlů z palet – smajlík – se o vzduchovtěsnosti nedá moc říct,
No a když jsem šel blíž tak jsem zjistil že ty včely brání a do toho hroznu včel nalétávají vosy a jako kamikadze a vždycky dolů spadnou z několika včelama na sobě osvobodí se A zkoušeli to znova a znova ale to se dělo jenom u dvou včelstev a všechno ostatní bylo v pohodě včely létaly za snůškou nosili pil a tak dále.
Tak jsem ty včely otevřel zjistil jsem že jsou cajk zúžil jsem je k tomu očku protože tam bylo podstatně méně včel než v okolních a jel jsem domů pro Gabon protože tehdy se věřilo na roztoče nebo ono se věří dneska ale já už ne.
Hned večer jsem tam dal Gabon vosy tam stále útočili já jsem to očko ještě zúžil a za týden jsem tam našel prázdné úly.
Tak jsem se díval na dno kolik tam spadlo roztočů, v podstatě neznatelné množství a vidličkou jsem rozpitval plot a byl v podstatě bez roztočů,

Takže pokud je včelstvo nemocné a něco mu je tak pokud to nepoznají včely jelikož je ještě snůška a lítají za sluškou tak to určitě poznají vosy a nebo taky jak jsem pak později zjistil i zabíječ i když to máte zúžené.
Zajímavý že na tomto stanovišti jsem potom vyzimoval 36f s nějakou ani ne 10% ztrátou i když okolo byly uhyny.

Jo toho roku jsem tam dával gabony hned v létě všude a do dneška přemýšlím jestli ty dvě včelstva byla tam do kterých jsem připojil ty tu co kladné oddělky?
A protože jsem tenkrát udělal chybu že jsem tam nechal pár těch starých v časech z původního osazení tak pak v jejich okolí začali zase zimní ztráty a nebyla tam žádná korelace s napadením s roztočen.
Proto taky teď všechny prázdné úly svážím domů a hodlám začít úplně na čistém a každý slabý včelstvo nebo trub co kladný jede do ohně.

Příspěvek: #240

To ale byla běžná scéna odjakživa, i před roztoči. Že zlodějky se soustředí na jedno, maximálně dvě včelstva a ty vylupují, zatímco ostatních vedle si zdánlivě nevšímají.
Dříve jsem zažil, tak půl na půl až 1:2, že po zůžení se včelstvo vzpamatovalo, začalo se bránit a přežilo i zimu, v poslední době řekněme 10 - 15 let se stalo pravidlem, že včelstvo nepřežilo. Loupež se obvykle podaří zastavit, pokud nejsou zdroje včelstva- bránicí se včely příliš vyčerpány, ale včelstvo tak skončí do měsíce až do dvou měsíců vymizením či úhynem včel.

Jinak loupež na stanovišti by taky měly podněcovat příliš příbuzné matky, sestry vychované z jedné série a s příliš podobnou vůní včelstva, hlavně v úlech vedle sebe.