Příspěvek: #121

Já se ptal zda má někdo zkušenosti s těmni přípravky. Nebo konkrétní zkušenost s ozdravením.

To oddělování plodu je dobrá prevence ale ...
I tak můýeš mít totálku - perfektně vedená praxe, několikrát za léto symv CO2 -, k tomu odděšlky vytvářené jen jako smetence na mezistěny, záložní matky na mezistěny do minioptimálu a odešly i ty záložní matky.
Chystal jsem se to zavést a zjistil včas že i to je taky k prdu.
Zrovna tak když jsi tady psal že když si někdo koupí oddělky že má něco dělat - proto jsme se přihlásil a doufal že došlo k nějakému pokroku a ví se co se má dfělat s oddělkem aby ti neuhynul. Třeba všech 19 co tady u nás jednomu uhynulo hned na podzim když si obnovil stanoviště.
Ty jsi tam měl virozy, úhyny a pomohlo tě to a nebo si jen myslíš že to pomáhá?
Zrovna tak jako si tady někdo myslel že pomáhá když jim po ZO roznese důvěrník léčivo a proto nemají úhyny, jak tady psal jeden před mnoha lety.

Příspěvek: #122

Někdy to po tobě přelouskat je náročné.
Úhyny jak jsem již psal, jsem měl dvakrát po sobě. Vždy to byla klasika s vymizením včel na podzim a i přes zimu příznaky s plodem. Díky tomu jsem viděl, jak to vypadá. Také jelikož mám aerosolový vyvíječ, tomu kdo chce nezištně obejdu včelstva před vánocemi, jsem viděl jak to vypadá v okolí. Sám již 3 roky toto ošetření nepoužívám. Veškeré mé ošetřování se snažím minimalizovat, takže letní slunovrat je první ošetřující zásah, druhý provádím koncem listopadu fumigaci a začátkem ledna zkouším KŠ. To je celé nic víc. Fumigaci chci nahradit v budoucnu KŠ.
Nehraju na pocity, to je na nic důležité jsou výsledky. Viry lze eliminovat, ale není to za rok, počítej při intenzivní práci cca 3 roky.
U oddělků je důležitý jak se tvoří, protože to ovlivní jestli má šanci. U veškeré činnosti je důležitý nechat všemu čas a nečinit zákroky co urychlí vývoj včelstva.
Celé kouzlo dobře přezimujících včelstev spočívá v zajištění odchovu zimní generace s co nejmenší zátěží a tlakem viru, roztočů a dalších nemocí. No a pak mít zdravou matku. Z toho důvodu to chce mít rezervy a matky se snažím měnit po 2 letech, jen dobré si nechávám 3 léta a ta je jako rezervní.
Nosemu hodně ovlivňuje konstrukce úlů. To jsem zjistil před 4 lety když jsem změnil zateplení a podivoval jsem se nad rozdíly. Hodně věcí z toho co jsem viděl ve svých úlech, se mě potvrdilo po videu od pana Sedláčka, kde pozoroval podobné chování.
Hodně věcí je o detailech, ale to je na hodiny a mnoho stránek psaného textu. Také nikde netvrdím, že jsem objevil zázrak, jen to co praktikuji se začíná prosazovat i jinde a má to slibné výsledky.

Příspěvek: #123

Nestálo by za pokus prestať robiť oddelky a robiť radšej smetence?

Příspěvek: #124

Oddělky jdou dělat, v tom není problém. Buď se vytvoří s kladoucí matkou a smetenými včelami, nebo normální smetenec s matečníkem a nebo jak se to tu nazývá na prasáka. Ovšem pokud se použije kladoucí matka a ještě do toho prdneš plod, tak nepřerušíš rozbíhající se rozvoj virů v plodu a když to vytvoříš počátkem května, před počátkem založení zimní generace i tento oddělek musíš nějak ošetřit (plodovou pauzou po slunovratu). Dle mých omezených pokusů stačí 14 dní pauzy na restart po kterém se enormně zvýší šance na přezimování.
Právě v těch možnostech je ta krása včelaření. Máme hodně možností jak dojít k jednomu cíli. To mě na tom začíná bavit více a více. Díky tomu jsem po tolika letech dostal novou chuť do včelaření a objevování. Díky tomu rozšiřuji chov a zakládám i nové stanoviště.

Příspěvek: #125

Hodně dobré jsou ty poslední Sedláčkovy videa na YT o nosematóze a vlhkosti v úlu. Další poznatek co mám, CCD cyklus je dvouletý. Jeden rok na podzim piplám slabochy, spojuju je se zdravýma, přes léto se nákaza viry rozšíří na celou včelnici zalétáváním a loupežemi. A na podzim a v zimě to celé padne v domino efektu. Pokud teď je včelstvo z poloviny padlé na podložce a zesrané až za ušima, tak bych ho odvezl ze včelnice někam na samotku, když nemám to srdce jim zapálit knot.
Já dělám oddělky, jak se říká, na prasáka. Tři rámky s plodem a dva zásobní. Vylámu matečníky a pokud je oddělek ze včelstva s mladou, výbornou matkou, nechám jeden největší a nejhezší. Jinak je nechám odlíhnout a přidávám novou matku z ověřeného zdroje. Přeléčím je Formidolem, ale většinou jsou v tu dobu bez brouka. Varoáci se objeví až v říjnu, pokud jsou podmínky k loupežím, protože včelařím v intravilánu a v doletu jsou další kolegové.

Příspěvek: #126

Tanguero s tím co popisuješ souhlasím, až na dvě věci. Po zkušenostech, již nespojuji slabá včelstva se silnými, pokud možno nespojuji nic, maximálně dvoje slabá. Tím spojením si právě rozneseš po stanovišti nemoci. A druhý poznatek je, že ne vždy je pokálení souvisí s nemocí. Někdy mám u jednotlivých včelstev pokálení na česnu, ale může to souviset se zásobami z melecitozy. Například letos jsem pozoroval, že troje se pustili do těchto zásob a mají tento problém. Ostatní se k melecitoznimu medu dostanou v brzké době, ale to již problém nebude, protože budou moct brzo na prolety. Mám s tímto postupem hodně zkušeností, protože se tu melecitoza vyskytuje hodně často, v průměru snad každé dva roky. Při dokrmení cukrem pak problém s přezimováním není, jen se někdy pokud se do těchto zásob pustí moc brzo a ne až k jaru pokálí.

Příspěvek: #127

(05.02.2025 9:39)Tanguero napsal(a):  Jeden rok na podzim piplám slabochy, spojuju je se zdravýma, přes léto se nákaza viry rozšíří na celou včelnici zalétáváním a loupežemi. ...... Tři rámky s plodem

podľa môjho názoru si nákazy šíriš sám...tri plodové rámiky plné klieštika a viroz problém prenesú do odloženca a ty tie slabšie choré odloženec spojíš so zdravými, teda už si nakazíš aj tie a nie je potrebné ani zalietavanie a lúpeže...

Preto som písal skôr o zmetenecoch, oddelky s plodom problémy často neriešia len premiestňujú... to srdce pre sírny knôt na zoslabené včelstvo plné problémov nie je preň, to srdce má byť pre tie zdravé rodiny, ktoré tým sírnym knotom ktorým obdaríš chorý odloženec vlastne na včelnici zachraňuješ...

Příspěvek: #128

(04.02.2025 19:20)goro napsal(a):  Nestálo by za pokus prestať robiť oddelky a robiť radšej smetence?

Sledoval jsem dost včelařských praxí a jejich odolnost na úhyny. Jednu - a to je e ta co které jsem psalvýše jsem chtěl napodobit. Než ten chudák zažil totální úhyn.
Ale patřé to k věcem co ti asi pomůžou.
Ale neochrání.
Zajímavé je , že jsem, sledoval i jiné včelaře, a ti nedělali vůbec nic, na podzim 2x Varidol, jeden spolkový aerosol a tepve první úhyn - ale to bylo odlehlé stanoviště. Jedno jsem kolegovi zaváděl a a učil ho, to nejjednoduší a ze 6 jsem to dotáhli na 25. Pak jsme si tam přijel pro materiál na chov a už nebylo co obírat, problém přešel i na druhou stranu okresu.
Podobně jsem měl kvůli moru u nás jedno stanoviště v jiném okrese, stejný včelař i metodika ale dobrá nákazová situace okolo a roje od nich a pohoda.
Pak jsemručil, z něho udělal oddělky abych si to přivezkl sem, a dobré po několik let a možná kdybych neudělal chybu že jsem na tom stanovišti nechal pár starých včelstev co tam dožívaly tak by to bylo možná delší.'
Ale pak to začalo kolem těch starších, které taky odešly postupně mizet, jak se tam ty patogeny šířily. A nebo brouci.

Ale včera jsem si povídal chvilku s placeným modelem CHat gdp (máš každý měsíc pár otázek n vyzkoušení)a když jsme se sladili tak z něj začaly padat docela dobré informace k těm podpůrným prostředkům. Zajímavější skoro jak VF. . Chtěl jsme vědět jak byly ověřovány.
Tak dnes řeknu klukům aby mi zjistili kolik stojí a asi se budu vyptávat tam.
Je to sice ověřované na klíckových pokusech, ale přeci jen něco víc než víra, že pomáhá nějaká bylina..

---

Tak jsme vyzkoušel Copilota, ale vadí mi že musím psát
Ano, existuje několik pokusů a metodik zaměřených na prevenci syndromu zhroucení včelstev (CCD) a úhynů včel na virová onemocnění. Zde jsou některé z nich:

Metodika klíckového experimentu: Tato metodika byla vypracována Výzkumným ústavem rostlinné výroby a zahrnuje hodnocení vlivu roztoče Varroa destructor na včely, včetně interakce s pesticidy1.

Hodnocení rizik pesticidů: Další metodika se zaměřuje na hodnocení rizik pesticidů na včelstva v realistických expozicích. Tento přístup pomáhá identifikovat a minimalizovat negativní dopady pesticidů na zdraví včel1.

Prevence virových onemocnění: Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně se zabývá možnostmi dezinfekce a prevencí virových onemocnění včel. Tento výzkum zahrnuje testování různých dezinfekčních prostředků a jejich účinnost proti včelím virům2.

Tyto metodiky a výzkumy jsou důležité pro udržení zdravých včelstev a prevenci jejich úhynů. Pokud máte zájem o konkrétní detaily nebo další informace, doporučuji se obrátit na Český svaz včelařů nebo příslušné výzkumné ústavy.

---

Tohle je první odkaz
https://www.vcelarstvi.cz/aktuality/nove-metodiky/
2.
https://www.svscr.cz/wp-content/files/zv...nfekce.pdf

Příspěvek: #129

Existují včelstva odolná, nebo odolnější k virózám a nosemě. To je normální. V jakékoliv populaci jsou jedinci odolnější a jedinci vnímavější. Jak konkrétně ta odolnost funguje je otázka pro vědu. Pro praktika je v podstatě jedno JAK to funguje. Podstatné je, ŽE to funguje. Takže jediná cesta je nechat přírodu, aby nám ukázala, která včelstva to jsou a z nich množit. Žádné klíckování, přemetání, čajíčky apod. k dlouhodobě udržitelnému včelaření nepovedou (čímž neříkám, že tyto metody nemá smysl za určitých okolností využít). Jen si budete udržovat sensitivní materiál při životě na kapačkách a nakonec vám to stejně jednou padne až se míra navrší. Každý dluh nakonec někdo musí splatit. Borců co nemají úhyny a umí správně léčit už bylo dost a dost. Lepší je ztráty přijimat s předstihem už nyní.

Příspěvek: #130

To je samozřejmě pravda, ale vzhledem k té České debilitě a víře v likvidaci brouka dochází k plošnému kolapsu kdy se infekční nákaza šíří díky plošným kolapcům v tak vysoké intenzitě že zlikviduje naprosto všechno.
Máš pravdu, kdyby tady banda demagogů a obchodníků s oddělky netvrdila včelařům že to je vše o roztoči, ale třeba také chovat odolná včelstvá a získáš pouze tak že budeš nechávat hynout průběžně slabé kusy.
To znamená že budeš bčelstvá nechávat vystavovat určité populaci roztočů ale i dalších patogenů aby mohla prokázat svojí odolnost.
Jenže kousek od tebe budou včelaři udržovat hubením brouka na nulu i nedušivá včelstvá plná patogenu která po jejich napadení nezvládnutou populací roztočů nebo přínosem dalších patogenů z okolí, začnoukolabovat a šířit po krajině vysoké dávky patogenů které zlikvidují i ta odolná.
Plošnými úhyny se k něčemu takovému prostě nedopracuješ, jedině tehdy až přijmeš filozofii že je lepší každý rok přijít o 20% než jednou za 5 let o všechny

Příspěvek: #131

Bohužel to tak do určité míry funguje. Vždycky se ptám co můžu udělat? Naříkání totiž obvykle nepomůže. Mít hodně včelstev a mít je tam, kde je menší zavčelení. Spíše více menších skupin včelstev třeba 1 - 2 km od sebe. Matky létají na snubní let v průměru 1.8 km, trubci jsou línější... většina trubců létá do 900 m od stanoviště. Chovat trubce samozřejmě, hodně trubců a mít je od jara do podzimu (souvisí s časným chovem a včelstvy v blahobytu po celou sezónu). Matky si chovat ze včelstev, která úspěšně překonala virózu sama od sebe nějakým mechanismem. Několik takových mám a hodně si jich cením. Hledat u včelstev vlastnosti, které nějak souvisí s vitalitou a schopností přežít tlak roztoče, virů a dalších patogenů. U mě jsou to včelstva s dlouhou plodovou pauzou, celkově méně plodná, efektivní. Donesou překvapivě i dost medu, neproplodují ho - to je takový bonus. Vybírám i podle úspěšnosti v zimování na medu (některé se umí pokálet a zeslábnout), podle tmelivosti (preferuji tmelivky), podle využití pozdní snůšky (květnový oddělek si musí donést dost na zimu, jinak je pro mě taková matka bezcenná). A snažím se sdělovat ostatním včelařům, že je možné to dělat i jinak (bez hubení na nulu a plošných kolapsů každých pár let raději každoroční selekce neduživého).

---

Jinak ještě dodám, že i když v okolí byly plošné úhyny, nikdy se mi nestalo, že by mi lehlo celé stanoviště. Několikrát jsem zaznamenal na některém stanovišti úhyn okolo 50 %. Bylo to jako by někdo tu včelnici projel obříma hráběma. Takže si úplně nemyslím, že ta vlna smete úplně všechno, zatím to neodpovídá mé zkušenosti. Letos mám ztráty kmenových včelstev okolo 20 %, i když ještě na podzim to vypadalo na 5 % a méně. To mě trochu vyděsilo, nulové úhyny jsou pro mě varovné znamení. Ale přišlo to u včelstev, kde jsem to většinou čekal. Měla třeba plod jestě koncem října a pak klasicky během jednoho měsíce rychle zeslábla. Zbyl prázdný úl a 2 kolečka plodu. Tato včelstva se prostě vyřadí z chovu sama. Samozřejmě... Pokud zaklíckujete, tak se sama nevyřadí - umožníte jim přežít a to je spatně.

Příspěvek: #132

(05.02.2025 22:24)stefanos689 napsal(a):  .... Letos mám ztráty kmenových včelstev okolo 20 %, i když ještě na podzim to vypadalo na 5 % a méně. To mě trochu vyděsilo, nulové úhyny jsou pro mě varovné znamení. Ale přišlo to u včelstev, kde jsem to většinou čekal. Měla třeba plod jestě koncem října a pak klasicky během jednoho měsíce rychle zeslábla. Zbyl prázdný úl a 2 kolečka plodu. Tato včelstva se prostě vyřadí z chovu sama. Samozřejmě... Pokud zaklíckujete, tak se sama nevyřadí - umožníte jim přežít a to je spatně.

Stefanos a tie co maju plodovú prestavku (ako dlho ich sleduješ?), či ju robia pravidelne napr od 9 mesiaca neploduju bez ohladu ake je pocasie a znáška?

Příspěvek: #133

Nestačím se divit jak někdo je rád, že má 20% úhyny....mě kdyby padlo 60 včelstev ze 300, tak jsem hodně nasranej a stydím se, že jsem špatně přeléčil....jen doufám, že se v tobě vzhlédne co nejvíc včelařů a já budu mít komu prodávat. Letošní rok je do prodeje oddělků rekordní a děkuju všem takovým jako jste vy dva, který rozsévají tu myšlenku, že to není roztočem.

Příspěvek: #134

Louky, žádný strom neroste do nebe.

Příspěvek: #135

To je přesně to myšlení, které je potřeba změnit. 20% ztráty jsou úplně normální, pokud člověk selektuje. Je třeba mít 20% včelstev navíc v oddělcích. Jak se odolnost populace zvýší, může procento klesnout dle charakteristiky roku, ale nikdy to nebude pod 10%. Při minimálních ztrátách přežívá genetický odpad, který by neměl pokračovat v přenosech genů a který pak lehce smete úhynová vlna.

Příspěvek: #136

(06.02.2025 9:18)edo napsal(a):  Stefanos a tie co maju plodovú prestavku (ako dlho ich sleduješ?), či ju robia pravidelne napr od 9 mesiaca neploduju bez ohladu ake je pocasie a znáška?

Několik let. Ano, bez ohledu na počasí. To je u nás v jižních krajích důležité, protože podzim bývá teplý. Je to primárně geneticky podmíněná vlastnost. Počasí a snůška jsou sekundární vlivy. Ovšem i dnes, skoro 200 let po Mendelovi, se najdou takoví, kteří na genetiku nevěří
Samozřejmě podmínkou je přirozené vedení včelstev, bez dokrmování, které prodlužuje a zintenzivňuje plodování.

Příspěvek: #137

(06.02.2025 11:36)Ivík napsal(a):  To je přesně to myšlení, které je potřeba změnit. 20% ztráty jsou úplně normální, pokud člověk selektuje. Je třeba mít 20% včelstev navíc v oddělcích. Jak se odolnost populace zvýší, může procento klesnout dle charakteristiky roku, ale nikdy to nebude pod 10%. Při minimálních ztrátách přežívá genetický odpad, který by neměl pokračovat v přenosech genů a který pak lehce smete úhynová vlna.

Kdyby to bylo jak říkáš, tak proč má letos 20%, když každý rok přežijou jen ty odolné....kde se vzalo letos těch 20% neodolných, když loni byly odolné? jaktože se to procento nesnižuje na nějaké bezvýznamné číslo? Stefanos už to tady propaguje mraky let, ale úhyny jsou pořád stejné, ne-li horší.....

Příspěvek: #138

Nulové úhyny jsou nepřirozené a snaha o nulové úhyny se vždy vymstí, dříve či později. Ztrátovost okolo 10 - 30 % při mém vedení včelstev pokládám za odpovídající. Selekce včelstev je nikdy nekončící proces, z podstaty věci ani nemůže vést k nulovým úhynům. Gaussova křivka hovoří jasnou řečí, vždy se objeví určité % včelstev s nežádoucími vlastnostmi a ty je potřeba neustále eliminovat. Udržitelné včelaření rozhodně nesměřuje k dosažení ideální utopie bezúhynovosti. Je právě o neustálé eliminaci neodolného, která je prevencí proti totálnímu úhynu v budoucnu, k němuž právě umělé udržování neodolného vede se 100 % jistotou. Čísla se mění rok od roku dle okolní situace (nákazová situace, zavčelení atd.), ale výsledkem je udržitelný chov, tzn. chov, který se sám obnovuje a není třeba jej dotovat zvenčí a takový už léta mám. Pravidelně zazimovávam vyšší počet včelstev než v roce predešlém.

Příspěvek: #139

Na většinu už odpověděl Štěpán, tak symbolicky za mě.
Už jsem to tu někde psal, je to stejné jako s medem - cca třetina včelstev má výborné výnosy, třetina průměrné a třetina podprůměrné. Jen u odolnosti jsme tu horní třetinu naším působením stlačily na nižší procenta. My co dlouhodobě selektujeme, ale jsme na nějakých 20% úhynů, mě se např. toto číslo v posledních letech trvale snižuje, ale nedokážu teď říct, že půjde o dlouhodobý trend. Výsledek je, že úhynové roky máme pořád těch cca 20%, nejsou tam výraznější odchylky.
Selekce je nekončící proces, protože včelstvo a jeho život je dynamický proces (mění si matky, samotné dlouhověké matky mohou mít v průběhu let rozdílný výkon, vlastnosti atd), dále tam působí tlak okolí, který je každý rok jiný.
Proto je chybná představa, že vyšlechtím super-včelstvo, které celý svůj život bude odolávat všem podmínkám a takových včelstev budu mít celou včelnici.

Příspěvek: #140

Takže je to vlastně k ničemu je to uplně to samé jako umět léčit a nemít úhyny....teda néní...já mám o 20% včelstev na jaře živých...