Příspěvek: #141

Viděl bych to jinak - Ty prodáváš minimálně 20% chcípáků, kteří budou základem dalších hromadných úhynů, což Ti přinese další zákazníky.

Příspěvek: #142

Kdybych chtěl dělat maso, dám se na řezníka a ne na včelaře. To jen tak na odlehčení

Příspěvek: #143

Tiež mám v priemere 20% uhyny + oslabené včelstvá. Liečim, ale je to loteria a chcel by som, aby prezimovali všetky. Nikto nedokáže liečiť tak " přiměřeňě", aby mal plánované úhyny 10,20, alebo 50%. Ak by sme mali selektovať takto, tak dokazateľné výsledky sa objavia u našich pra pra F5 potomkov, ak budú chcieť včeláriť. Kefus aj Waver začali šľachtiť bondtestami = bez kompromisov. Ak sa objavia výnimočné včelstvá a rozchováte z nich matky, tak sa v dalších Fx dostanete zase len na šedý priemer. Je možné, že získate nejaký genetický prospech, ale bude vo vašej včelárskej kariere neviditeľný.

Příspěvek: #144

(06.02.2025 15:01)Ivík napsal(a):  Viděl bych to jinak - Ty prodáváš minimálně 20% chcípáků, kteří budou základem dalších hromadných úhynů, což Ti přinese další zákazníky.

Chápu vidíš to tak, jak se ti to hodí. To je přirozený jev. Pro toho kdo umí léčit, tak bude 100% výborných, kdo neumí, tak bude 100% chcípáků. A jen chybou včelaře, že si je nechá vyrojit, se mu některý můžou zachránit samy.

Příspěvek: #145

Vy to tady velmi zevšeobecňujete a hledáte universální postup. Jen ten, kdo určí správnou diagnózu a zasáhne včas, se může dočkat pozitivního dopadu na včelstvo. Předně musíte zjistit čím včelstvo trpí a jak zasáhnout. Není to rok od roku stejné – viz třeba loňský rok. Genetika je věda, ale když nerozeznáte původce nemoci, tak nevíte, co šlechtíte a úspěch je nejistý. Mnohdy je těch patogenů ve včelstvu více jak jedno postižení. Někdo má účinnost ošetření 10 % někdo 20 % a někdo i 100 %. Co je na tom divného. Jít více do hloubky problému – to by mohl být správný návod.

Příspěvek: #146

Nejhůře je na tom ten, kdo chová včely a třeba králíky. Pokud vezme vážně doporučení expertů, že 10-30% ztráty jsou normální, tak u těch králíků ho při ztrátách 1/3 napadne to, co u včel ne.

Příspěvek: #147

Mám dotaz, zkoušel někdo léčit včely homeopaticky? Jako studovaný inženýr vím, že léčivo je často tak "potencované", neboli ředěné, že v něm není ani jedna molekula původní aktivní látky, jen voda s cukrem. Tudíž jediným účinkem může být placebo efekt. Ale když homeopatika můžou předepisovat veterináři, tak asi dokáží vnuknout i kočkám a psům, že to zabere. A když na to skočí pes, proč ne včela?

Příspěvek: #148

Určitě jo, třeba Gabon už někde funguje jen jako placebo

Příspěvek: #149

pravidelné úhyny - pokud mi neporadí někdo jak včelstvo vyléčit tak
Je to asi jediná možnost jak včelařit tam kde jsou každé cca 4 roky plošné úhyny.
Já taky kdysi považoval vše co bylo nad 5% za neschopnost a nechápal když mi někdo vykládal že mu to hyne. Já jsem do 2007 neměl úhyn, kde byych neznal příčinu - myš, zásoby,.. Tedy víc jak 20 let bez úhynu kde bych nevěděl že tam byla moje chyba..
Plošné Úhyny 2002 jsem tehdy naivně připisoval melecitoze.

Buď se můžu odstěhovat někam k tobě či jinam kde to pravidělně nepadá a nebo se v tom musím naučit včelařit, nebo s ním přestat.

Příspěvek: #150

Léčit se dá čímkoliv, akorát to musí být bez plodu (pokud teda bereme léčení přípravky). Vytvořit zimní plodovou pauzu není problém, tam včelař o nic nepřichází, ale pokud chce mít kvalitní zimní generaci, tak potřebuje plodovou pauzu i v sezóně. Tu může nahradit rojení, ale proti tomu intenzivně bojujeme, takže si musíme udělat plodovou pauzu uměle. No brzo z jara to ještě nemá smysl, pak řepka, pak akát, pak lípa, pak jetel, slunečnice, svazenka..... kdy? Nu musí se každý rozhodnout podle místních podmínek a očekávání a hlavně nelpět na maximálním výnosu, protože riskuje na 20%, že v následující sezóně bude z toho včelstva výnos 0 kg. Už ona plodová pauza je významná prevence a u dvou plodových pauz spojených s důslednou obměnou díla bych i věřil, že se v dobré roky a na dobrém místě dá obejít bez léčení v případě, že ta zimní pauza trvá aspoň 5 měsíců.
To znám včelaře, který dělá plodovou pauzu zabitím matky každý rok po řepce. Samozřejmě tak nedocílí vyřešení problému, ale udělá plodovou pauzu, přeléčí, zimní generace je skoro čistá a na jaře má mladou nastartovanou matku. Ta si odklade svůj BOOM a opět je vyměněna.

Příspěvek: #151

Pane KaJi sleduji že je to zde stále stejné, včelstva Vám nehynou ale dožívají. To se stává pokud včelař nepozná že má nákazu plodu v úle. Dlouhověké včely co mají odchovat generaci plodu v předjaří se zapojí do krmení nemocného plodu z nedostatku mladých včel pro krmení ale po nastartování žláz hltanu začnou stárnout a dožijí. Nemocný plod odejde ještě dříve. To je ten prázdný úl. Včelstvo se dá zachránit rámky plodu pokud nejsou přidáním včel z úlů kde dlouhověké jsou i matka dlouhověká je a včelstvo pokračuje.

Příspěvek: #152

No vidíte konečně někdo kdo mi tady nevykládá že to byl ten špatně hubený brouk, i když si myslím že zrovna vy pokud si vzpomínám jste tvrdil že to je taky špatným léčením.
S Diagnózou skoro souhlasím ale škoda že neříkáte jak z toho ven.
S s tím že mi to stále hyne pomalu nebo rychle nemáte skoro pravdu protože já už jsem pár let bez včel, když se mi konečně povedl klasický úhyn tak jak ho znají ostatní zde na internetu, nebo v okolí.
tak jsem se na to vykašlal a teď se k tomu chci pomalu vrátit.
Sem jsem se vrátil když jsem se chtěl podívat jaká je situace s uhynama a dočetl jsem se že tady někdo ví, jak má včelař zbavit včely virů v zakoupených andělcích.
S tím plodem nemáte moc pravdu bohužel, pokud je to nemoc plodu tak je neviditelná.
Zajímalo mě to kdysi dávno tak, že když jsem v slyšel že se úhyn projevuje deformovanými křídly včel, že jsem si při prohlídkách fotil plasty, a pak když se tady objevila v okolí hněloba včelího plodu tak jsem veškerou fotodokumentaci projel detailním zvětšením a nic mimořádného jsme tam ani s přizvaný miodborníky neviděli.
Přesto ta včelstva stagnovala a nebo šla v zimě do kytek.
Ale že ta včelstva dožívají A hynou je pravda ale teď to opět postihlo velkou plochu překračující Hranice základní organizace. Co mám tak zprávy z okolí.

A s jistou škodolibostí a jízlivostí sleduji Jak již i mnoha jiným dochází že nejde o normální situaci a že je něco špatně.

Příspěvek: #153

Co jsem od vás dostal zelený palec 2015 ,že je to celé mám 25 včelstev každý rok. Ono pokud mají všichni ošetřeno důvěrníkem tato hloupost ani nevzniká. To jenom to moderní samostatné ošetření nese plody a jsme u roztoče. Pro nás včelaře je však důležité to, že všechno to jsou malé viry o velikosti v desítkách nanometrů (od 20 do 30–40 nm, 1 nm = 10-9 metru), nemají lipoproteinový obal, a jsou proto velmi citlivé k dezinfekci, ať již fyzikální, nebo chemické. Proto jsem 2014 o nic nepřišel když došlo k odvčelení naší obce. U toho plodu to tak je, stačí dát nádobu na květiny pod česno, ale to jsem také popsal.

Příspěvek: #154

Tak jsem si Po nedělním oběděpokecala s umělou inteligencí chat gdp.
Před rozšířením roztoče Varroa destructor se včelí virózy šířily hlavně orálně a kontaktem mezi včelami. Varroa sice dramaticky zvýšil přenos virů, ale některé z nich existovaly už dříve.

Hlavní způsoby přenosu před Varroou:

Trofallaxe (krmení mezi včelami) – Včely si viry předávaly slinami a potravou při výměně nektaru a pylu.

Kontaminované plásty a med – Viry mohly přežívat v medu a na površích úlu, odkud se dostávaly na nové včely.

Mateří kašička – Krmením larev mohly být infikovány už v ranném vývoji.

Přenos z matky na potomstvo – Některé viry se mohly dostat do vajíček nebo spermatických zásobníků matky a tím infikovat nové generace.

Draví hmyz a jiní parazité – Bylo prokázáno, že například vosy nebo kloši včelí (Braula coeca) mohou mechanicky přenášet viry mezi včelstvy.


Před příchodem Varroa byly viry sice přítomné, ale jejich účinky nebyly tak devastující, protože se šířily pomaleji a imunitní systém včel dokázal infekce lépe kontrolovat. Chcete se zaměřit na konkrétní virus, nebo vás zajímá něco jiného?

---

Pokud má včelstvo přibližně 50 000 včel a jen do 100 roztočů Varroa, je zatížení roztočem velmi nízké (0,2 %). Za takových podmínek by negativní dopad virů měl být minimální, protože:

1. Varroa není hlavním přenašečem – Při tak nízkém počtu roztočů nedochází k masivnímu virovému přenosu hemolymfou, což je hlavní důvod, proč viry způsobují kolapsy.


2. Přenos virů probíhá spíše přirozenými cestami – Tedy trofallaxí, kontaminovaným voskem a larválním krmením, což znamená nižší virovou nálož.


3. Imunitní odpověď včel funguje – Při nízké virové zátěži mají včely větší šanci potlačit infekce a žít normální délku života.



V této situaci by infekce DWV, ABPV nebo BQCV neměla být pro včelstvo fatální. Viry by mohly být přítomné, ale ne v takové míře, aby způsobily výrazné ztráty. Takže pokud by se Varroa dál nekontroloval, začal by se rychle množit a situace by se během sezóny změnila. Chcete rozebrat, jak se vyvíjí situace při růstu populace Varroa?

---

Kolapsy včelstev, i když není přítomno velké množství roztočů Varroa, mohou být způsobeny několika faktory. Některé z hlavních příčin jsou:

1. Virové infekce – I bez masivního přítomnosti Varroa mohou viry, jako DWV (virus deformovaných křídel) nebo ABPV (akutní paralytický virus), oslabit včelstvo. I malé množství těchto virů může postupně oslabovat včely, pokud je jejich imunitní systém oslabený nebo pokud viry zůstávají nepovšimnuté. Včely se mohou stát neschopné vykonávat svou roli, což vede k rozpadu kolonie.


2. Nevhodné podmínky prostředí – Nezdravé klimatické podmínky, jako například dlouhodobé studené nebo příliš horké počasí, mohou oslabit včely. Včelstvo může mít potíže s udržením optimální teploty uvnitř úlu, což může vést k hromadnému úhynu, i když nejsou přítomny roztoči.


3. Nedostatek potravy – Pokud včely nemají dostatek potravy (nektaru, pylu nebo medu), mohou být náchylnější k nemocem a virům. To se může stát například v důsledku špatného počasí nebo neúrody v dané oblasti. Pokud včelstvo nevyprodukuje dostatek zásob na zimu, mohou být oslabené i před příchodem chladného období.


4. Přirozená genetická variabilita – Některá včelstva mohou být geneticky náchylnější k virovým infekcím a jiným stresovým faktorům, což může vést k jejich rychlému kolapsu, i když nejsou infikována vysokými počty roztočů.


5. Kvalita matky – Pokud matka nevkládá kvalitní vajíčka nebo je nemocná, může se včelstvo postupně oslabovat. Slabší generace včel nemají tolik vitality pro zajištění fungování kolonie.


6. Bakteriální infekce – I když není přítomná Varroa, mohou být včely náchylné k bakteriálním infekcím, jako je Evropský mor včelího plodu (Melissococcus plutonius), což vede k úhynu larev a oslabení včelstva.



V těchto případech je klíčovým faktorem kombinace stresových podmínek a infekcí, které mohou způsobit, že i silná včelstva kolabují. Může být zajímavé, jakým způsobem se dají těmto faktorům předejít, nebo jak se zkoumá jejich vzorcování?

---

Situace je v létě nalezeno čerstvo bezmatečníku a bez plodu:
Pokud v létě, kdy jsou ideální podmínky pro odchov náhradní matky (např. včelstvo má dostatek zásob, dostatečné množství včel a mateřské buněčné prostory), přesto nedojde k odchovu náhradní matky, a včelstvo je následně nalezeno bezplotné, může to být způsobeno několika faktory. Mechanizmus úhynu matky v tomto kontextu je obvykle kombinací problémů, které ovlivňují její zdraví, plodnost nebo schopnost včelstva reagovat na její ztrátu.

1. Infekce matky virovými nebo bakteriálními patogeny – Infekce, jako je DWV (virus deformovaných křídel) nebo BQCV (virus černého matného moru), mohou oslabit matku natolik, že přestane správně klást vajíčka. V některých případech může být matka nakazena virem přenášeným trubci, což vede k poškození jejího plodnostního aparátu a tím i ke ztrátě schopnosti produkovat vajíčka. Včely si mohou všimnout, že matka není plodná, ale pokud je infikovaná, nemusí být schopny vytvořit kvalitní náhradní matku, protože virové infekce mohou narušit i výběr larv, které by měly být přeměněny na mateří larvy.


2. Zhoršení mateřské kvality (např. stáří) – Včelí matky mají omezenou životnost, a jak stárnou, jejich plodnost přirozeně klesá. Pokud matka ztratí svou schopnost klást kvalitní vajíčka, včely mohou zahájit proces nahrazení matky, ale pokud matka stále žije, i když neplodí správně, mohou včely mít problémy s tím, jak správně přistoupit k odchovu náhradní matky. K tomu může dojít zejména v případě, kdy včely nejsou schopny rozpoznat, že matka skutečně neplodí, nebo pokud je matka napadena patogeny, které zpomalují její reprodukční schopnosti.


3. Chybný výběr matečníků – Včely mohou mít problémy s výběrem kvalitních matečníků, pokud jsou pod vlivem stresu nebo pokud nejsou k dispozici dostatečně silné larvy. To může nastat, pokud včely nemají přístup k dostatečnému množství kvalitní potravy nebo pokud jsou vystaveny negativním podmínkám prostředí, jako je chladné nebo velmi horké počasí. V takových případech včely mohou začít vyrábět matečníky, ale přesto nebudou schopny vytvořit zdravou náhradní matku.


4. Kombinace virových infekcí a stresu – Pokud je včelstvo pod silným stresem (například v důsledku klimatických změn, špatné dostupnosti potravy, přítomnosti predátorů, nebo chemických látek), může to ovlivnit jak kvalitu matky, tak schopnost včel reagovat na její ztrátu. Včely mohou mít problém najít vhodné larvy k přeměně na matku, a pokud jsou přítomny virové infekce, proces odchovu náhradní matky může být výrazně zpomalen nebo úplně zamezen.


5. Neúplná reakce včel na ztrátu matky – Pokud včelstvo nezareaguje na ztrátu matky včas nebo správně, nemohou včely včas zahájit proces výroby náhradní matky. I když jsou podmínky pro odchov matečníků ideální, včely mohou být buď příliš pozdě v reakci, nebo se rozhodnou nedělat dostatečně kvalitní matečníky, pokud jsou z nějakého důvodu oslabené.



V praxi tedy může být kombinace infekcí, špatné reakce včel, stresových faktorů a klesající plodnosti matky příčinou, že přestože včelstvo má podmínky pro odchov náhradní matky, nedojde k vytvoření nové matky včas. Výsledkem je, že včelstvo zůstane bez matky a může následně ztratit svou funkčnost.

Máte zájem o konkrétní řešení nebo metody, jak takovým situacím předejít?

---

Ano, pokud včelstvu, které zůstalo bez matky a bylo schopné si vychovat novou matku, následně v zimě uhynulo, je velmi pravděpodobné, že za tím mohou stát následky virových infekcí. Existuje několik mechanismů, které by mohly vést k úhynu včelstva v zimě, pokud včely prošly obdobím oslabení virovými onemocněními.

1. Dlouhodobé oslabení včelstva – Pokud byly včely infikovány viry (např. DWV, ABPV, BQCV) již dříve, jejich imunitní odpověď byla pravděpodobně oslabena. Včely, které přežily letní období s těmito infekcemi, mohou být fyzicky oslabené, což znamená, že i když si včelstvo vychová novou matku, zůstává náchylné k dalším problémům, jako je oslabení schopnosti přežít zimu.


2. Infikovaná matka – Pokud nová matka byla infikována virem nebo nesla některý z virů již při oplodnění, může se virus přenést na potomstvo, což způsobí, že včely vychované touto matkou jsou náchylnější k nemocem. Takové včely mohou být náchylnější k infekci a mají kratší životnost, což vede k rychlému úhynu celého včelstva, zejména v zimě, kdy je pro včely těžší se zotavit.


3. Zhoršená životnost včel – Některé viry, jako DWV, mohou způsobit poškození křídel a paralýzu, což vede k krátké životnosti včel. I když včely přežijí léto, v zimě, kdy jsou schopnosti kolonie oslabeny, mohou být infekce opět aktivovány, což způsobí rychlý úhyn.


4. Zhoršení schopnosti udržet teplotu v úlu – Infekce, které oslabují včely, mohou mít vliv i na jejich schopnost udržet teplotu uvnitř úlu během zimy. Včely, které jsou oslabené viry, nemohou efektivně komunikovat a organizovat se pro přežití zimního období, což může vést k vyčerpání zásob a úhynu.


5. Virulentní virové infekce – Některé viry, například deformovaný virus křídel (DWV), mohou být v létě relativně neškodné, ale pokud zůstanou v koloniích i přes zimní období, mohou mít virulentní účinky na včely, které přežijí. Infekce mohou znovu napadnout včely při jejich oslabení v zimě, což vede k rychlému úhynu.



V takovém případě je velmi pravděpodobné, že následky virových onemocnění byly hlavní příčinou úhynu, protože včely v zimě nemají dostatek energie a síly k přežití, když byly již předtím oslabené infekcemi. Pokud je včelstvo schopno vychovat novou matku, ale přesto během zimy zkolabuje, je to často známka dlouhodobých problémů, které byly způsobeny virovými nebo jinými infekčními agens.

Můžete se zajímat o možnosti, jak takovým situacím předejít nebo jak zlepšit stav včelstva při virových nákazách?

---

Ano, existují některé osvědčené metody a přístupy, jak zmírnit dopady virových infekcí a zlepšit celkovou odolnost včelstva, což může pomoci snížit riziko úhynu v zimě i během roku. Zde je několik osvědčených přístupů:

1. Kontrola roztoče Varroa – Varroa destructor je největší hrozbou pro včelstva, protože tento parazit nejen oslabuje včely, ale také přenáší viry. Je zásadní mít efektivní kontrolu nad Varroa a prevence jeho šíření je klíčová. Včelaři mohou použít různé metody kontroly, jako jsou:

Chemické ošetření (například kyselina mravenčí, kyselina šťavelová nebo thymol) pro snížení počtu roztočů.

Mechanické metody, jako jsou například vibrační nebo varroa desky, které pomáhají odstranit roztoče.

Biologické metody jako například použití dravých roztočů, které mohou pomoci kontrolovat Varroa.



2. Zdravá matka a silná kolonie – Výběr zdravé a produktivní matky je klíčový. Pokud je matka nemocná nebo oslabena, je vhodné ji nahradit co nejdříve. To zajistí, že kolonie bude mít silné, zdravé včely, které mají lepší imunitu vůči infekcím.


3. Podpora imunity včelstva – Podporování zdraví včel prostřednictvím dostatečného přísunu kvalitní stravy a správné výživy je nezbytné. Včely potřebují nejen pollen (pyl) a nektar, ale také správné množství minerálů a vitamínů, které mohou zlepšit jejich imunitní odpověď vůči infekcím.


4. Zdravé životní prostředí a prevenci stresu – Snížení stresových faktorů, jako jsou:

Klimatické podmínky (například chladné počasí nebo vysoké teploty),

Chemické látky, které mohou ovlivnit imunitní systém včel (např. pesticidy),

Neoptimální umístění úlů nebo příliš těsné podmínky,


pomáhá zlepšit odolnost včel. Udržujte dobré hygienické podmínky v úlu a kolem něj.


5. Podzimní a zimní péče – Před zimou je důležité, aby včelstva byla v dobré kondici, protože v zimě nemají přístup k čerstvému krmivu. Zajistěte:

Dostatek zásob pro zimování (med a pyl),

Zdravé včely, které přežijí zimu,

Dobrý údržbový režim úlů, zajištění dostatečné ventilace, aby se zabránilo vlhnutí včelstva a tvorbě plísní.



6. Prevence a monitorování virů – U některých virů, jako je DWV (Deformed Wing Virus) nebo ABPV (Acute Bee Paralysis Virus), je důležité pravidelně monitorovat včelstvo. Včelaři mohou odebírat vzorky pro testování na přítomnost virů a v případě, že viry jsou přítomny, mohou zvolit strategii zaměřenou na úpravu podmínek a zlepšení celkového zdraví včelstva.


7. Včasná výměna matky – Pokud je matka virovou infekcí vážně ovlivněna, je lepší ji vyměnit dříve, než čekat na její úplnou ztrátu plodnosti. Včasné nahrazení matky může včelstvu poskytnout novou šanci na obnovení zdraví.


8. Použití viricidních nebo preventivních prostředků – Některé studie naznačují, že existují přírodní látky (např. propolis), které mohou mít určité viricidní vlastnosti. Použití těchto látek může pomoci snížit virulentnost některých virových infekcí.



Každá včelí farma může vyžadovat specifický přístup v závislosti na místních podmínkách a druzích virových infekcí, které se v dané oblasti vyskytují. Prevence je klíčová a musí být součástí každodenní včelařské praxe. Hlavními faktory pro zajištění dlouhodobé životaschopnosti včelstva jsou správná péče o zdraví, efektivní kontrola parazitů a předcházení infekcím.

Máte konkrétní problém, který byste chtěl řešit, nebo konkrétní virovou infekci, na kterou byste se chtěl zaměřit?

---

Takže se omlouvám za vytapetování, ale vypadá to že umělá inteligence nemá tak vytřenou a vygumovanou mysl jako někteří co stále chtějí honit brouky.

Takže pokud jste se setkali před uhni s hrboplodem nebo jste hatami nebo problémovými matkami a nebo sex tak nojícími včelstvy, můžete se zamyslet

Příspěvek: #155

Teda ještě se omlouvám jestli jsem tam nenakopíroval to o tom pohlavním přenosu a následcích: tak se omlouvám že to jsem ještě tedy jednou vpálím.
Když je včelí matka oplodněná nakaženým trubcem, znamená to, že trubec, který se podílí na oplodnění matky, je infikován některým z včelích virů, jako je například deformovaný virus křídel (DWV) nebo akutní paralyza virus (ABPV). Tyto viry mohou být přenášeny z infikovaných včel na trubce, obvykle prostřednictvím krmení nebo kontaktu s nemocnými včelami, které jsou nositeli viru.

Když tento nakažený trubec oplodní včelí matku, virus se dostává do spermií, které trubec přenáší do matečního aparátu matky. To znamená, že i když matka není infikována přímo při oplodnění, virus je přítomen v jejím těle. Tento virus může následně ovlivnit zdraví matky a přenést se do jejích vajíček.

Pokud matka klade vajíčka, která jsou infikována virem, mohou se larvy (a následně i dospělé včely) stát nositeli tohoto viru. Virus se tedy může šířit v celém včelstvu, což může mít za následek oslabení imunitního systému včel, zkrácení jejich života a vysoké úhyny.

Kromě toho mohou viry ovlivnit i schopnost matky klást vajíčka, což může vést k neplodnosti nebo úbytku plodnosti, čímž se zhorší kvalita a početnost nových generací včel. Včelstvo může mít v důsledku toho problémy s organizací práce, což může vést k jeho postupnému úhynu.

Ve zkratce, oplodněním včelí matky nakaženým trubcem může dojít k přenosu virů, které se šíří nejen na matku, ale i na nové generace včel. Tyto viry mohou oslabit celou kolonii a přispět k její ztrátě.
....
Pokud je včelí matka oplodněná nakaženým trubcem, který nese virové infekce, může to mít několik negativních následků na kvalitu oplodněných vajíček a celkový proces kladení matky, což následně ovlivní kvalitu plodu.

1. Kvalita oplodněných vajíček:

Virová infekce, přenesená na matku prostřednictvím spermatu, může ovlivnit genetickou kvalitu oplodněných vajíček. Některé viry, jako je deformovaný virus křídel (DWV), mohou ovlivnit vývoj larvy už na úrovni vajíčka, což může vést k oslabení vývojových schopností a poškození zdraví larvy.

U některých virových infekcí může dospělý jedinec (včela) vykazovat defekty, jako je například poškození křídel nebo paralýza, které mohou vzniknout už během vývoje v larválním stadiu, pokud byly infikovány už na úrovni vajíčka.



2. Schopnost matky klást kvalitní vajíčka:

Pokud je včelí matka nakažena virovou infekcí, může to mít negativní vliv na její plodnost. V závislosti na závažnosti infekce mohou virusové infekce způsobit ztrátu schopnosti klást vajíčka, nebo mohou ovlivnit kvalitu vajíček, což může vést k neplodnosti nebo k častému kladení vajíček, která nejsou schopná se vyvinout do zdravých včel.

Snížená plodnost matky může vést k nízké populaci včel v kolonii, což způsobí oslabení celé kolonie, která se těžko obnovuje a adaptuje na nové podmínky.



3. Kvalita plodu:

Vliv virové infekce může ovlivnit všechna stadia vývoje včely od vajíčka až po dospělého jedince. Larvy infikované viry mohou vykazovat nevyvinuté nebo poškozené orgány, což znamená, že nebudou schopné přežít do dospělosti.

Včely infikované viry (např. DWV) mohou mít deformované křídla, což snižuje jejich schopnost létat a vykonávat normální včelařské činnosti, což vede k oslabení včelstva.

U trubců infikovaných viry může být potomstvo (včely dělnice) oslabené už v momentě kladení vajíček, protože infekce zůstává v celém včelstvu, čímž se snižuje jeho odolnost a celkové zdraví.



4. Dlouhodobé důsledky pro včelstvo:

Včelstvo, které prochází těmito infekcemi, může mít nižší obranyschopnost vůči dalším infekcím a parazitům. V případě, že včely mají omezenou imunitní odpověď kvůli virovým infekcím, mohou být více náchylné k infekci roztoči Varroa a dalším nemocem, což může ještě více oslabit kolonie.




V podstatě virové infekce, které se přenáší při oplodnění včelí matky, mohou mít dlouhodobé negativní důsledky na celkovou kvalitu plodu, což následně ovlivní sílu a zdraví včelstva. Slabší matka a infikované vajíčka znamenají oslabení včelstva, což může vést až k jeho zániku.

.....
Ano, infikované sperma může být příčinou špatného oplodnění vajíčka a následného poškození vývinu trubce. Virové infekce přenášené trubci mohou ovlivnit spermatické buňky a jejich schopnost účinně oplodnit vajíčko.

Pokud je trubec infikován virovým onemocněním (např. Deformed Wing Virus (DWV) nebo jinými viry), spermie, které přenáší, mohou být poškozené nebo mohou mít nefunkční genetický materiál. To může vést k několika problémům:

1. Neúplné nebo neúčinné oplodnění: Virová infekce může způsobit, že spermie nejsou schopny oplodnit vajíčko správně. V takovém případě vajíčko zůstane neoplodněné a včelí matka může místo dělnic klást trubce. V některých případech může být poškozený vývoj vajíčka, což vede k neúplnému nebo abnormálnímu vývoji včely.


2. Poškození genetického materiálu: Infikované spermie mohou obsahovat poškozený genetický materiál, což může mít za následek vznik defektních nebo neplodných trubců. Tito trubci by sice mohli přežít, ale jejich genetická kvalita by byla narušena, což by vedlo k oslabení včelstva.


3. Nedostatečná kvalita trubců: Pokud se vajíčka oplodní infikovaným spermatem, mohou se vyvinout trubci, ale jejich vitalita může být snížena. Takoví trubci mohou být oslabení nebo mít problémy s produkcí spermií, což může negativně ovlivnit další oplodnění matky a schopnost včelstva se reprodukovat.



Tedy, pokud dojde k infekci spermatu, může to způsobit špatné oplodnění vajíček, což následně ovlivní celkové zdraví a reprodukční schopnosti včelí matky a může mít dlouhodobý dopad na celkové zdraví a stabilitu včelstva.

Příspěvek: #156

Kaji: podle mě se ti i UI snaží naznačit, že bys měl monitorovat roztoče, případně vyměnit matku.

Příspěvek: #157

A tady mi dala umělá inteligence za pravdu když jsem mnoha roztočobicum argumentoval že jejich dobrá nákazová a zdravotní situace nemusí být způsobená hubením brouka aletím že kyseliny mění úhlové prostředí a omezují patogeny.
....
Nosema ceranae a včelí viry často působí synergicky, což znamená, že jejich společná přítomnost v úlu zhoršuje celkový zdravotní stav včelstva více, než kdyby působil každý patogen samostatně. Tento efekt vede k vyšší úmrtnosti včel a rychlejšímu kolapsu včelstev.

Jak spolu interagují Nosema ceranae a včelí viry?

1. Oslabení imunitního systému

Nosema ceranae je mikrosporidiální parazit, který napadá buňky střevního epitelu včel a narušuje jejich trávení a vstřebávání živin. To včely oslabuje a činí je náchylnější k virovým infekcím.

Infikované včely mají sníženou schopnost produkovat antivirové obranné mechanismy, takže pokud jsou současně infikovány viry, nemohou se jim efektivně bránit.



2. Zvýšené množení virů

Některé studie ukazují, že Nosema ceranae podporuje replikaci virů, jako je deformovaný virus křídel (DWV), černý královský virus (BQCV) nebo chronický paralyzační virus (CBPV).

Například BQCV (Black Queen Cell Virus) je často spojován právě s infekcí Nosema ceranae, což naznačuje, že Nosema může zvýšit jeho patogenitu.



3. Zkrácení života včel

Sami Nosema ceranae i viry způsobují zkrácení životnosti včel, ale dohromady tento efekt zesilují.

Infikované včely často předčasně umírají mimo úl, což oslabuje včelstvo a vede k jeho postupnému kolapsu.



4. Ztráta orientace a problémy s chováním

Nosema ceranae i virové infekce mohou narušit neurologické funkce včel.

Včely infikované oběma patogeny mají zhoršenou orientaci, častěji se ztrácejí a nemohou se vrátit do úlu. To vede ke snižování populace včelstva a jeho oslabení.




Důsledky pro včelstvo

Vyšší zimní úhyny – pokud je včelstvo oslabeno synergickým působením Nosema ceranae a virů, nepřežije zimu, i když má dostatek zásob.

Kolaps včelstva bez varroázy – pokud včely hynou a ve včelstvu není velké množství roztočů Varroa, může být příčinou právě kombinace Nosema + viry.


Prevence a kontrola

1. Monitoring a diagnostika – pravidelně testovat přítomnost Nosema ceranae a virových infekcí.


2. Podpora imunity včel – kvalitní výživa, dostatek pylu a stimulace střevní mikroflóry mohou pomoci včelám lépe bojovat s infekcemi.


3. Omezování Nosema ceranae – používání Fumagilinu (tam, kde je povolen), nebo přírodních alternativ (např. kyselina mravenčí může částečně pomoci snížit množství spor Nosema).


4. Snížení virového tlaku – omezení populace roztoče Varroa, který je hlavním přenašečem virů.



Závěr:
Nosema ceranae a virové infekce společně vytvářejí smrtící kombinaci pro včely. Proto je důležité nejen bojovat proti varroáze, ale také monitorovat Nosemu a udržovat včely v dobré kondici, aby byly schopné se infekcím lépe bránit.

Příspěvek: #158

(23.02.2025 15:23)KaJi napsal(a):  ...můžete se zamyslet

Zamyslel jsem se, shrnuto a podtrženo: ai i kaji má většinou zdravé jádro, ovšem ai je jen nástroj. Vidím to analfabeticky, alfabeticky vzato takto:
a) masivní (exponenciální v takové míře, že ohrožuje nositele) rozvoj virů nastává pouze v nejvhodnějším prostředí pro rozmnožování a zároveň je imunita nositele je oslabena pod míru únosnosti

b) pouze a jedině v těle nositele(tělní tekutiny, trávicí prostředí...) je vazba množení&přenos bezprostřední a proto jen tam se rozběhne exponenciální nárůst (jež jako takový má devastační účinky)
c) Vnější přenosy (přes vnější prostředí, u včel navíc především přes těla roztočů) funguje pouze vazba udržení&přenos, aby vůbec (tbyť jen eoreticky) bylo možné spuštění vnitřního procesu v hostiteli(vazba množení&přenos) - říká se tomu podmínka nutná, nikoliv postačující.

Tak se na to dívám já a myslím, že to platilo vždy (i před AI). Z toho mi vychází:
ad a) razantní změna vnitřního prostředí hostitele (šoková terapie) v odhadnutém okamžiku po zahájení množení viru (po inflexní bod exponenciály)
zbrzdí množení a předejde nerušené následné devastaci organismu hostitele (takto tomu věřím , co se virů týká, po celý svůj život, aniž bych to jakkoliv spojoval se včelami - ale vir vždycky byl a je jenom vir, - podstata mechanismu jeho množení - se nemění)
ad b)
- co nejpřirozenější prostředí v organismu nositele (rozdílná úprava tohoto prostředí přes pesticidy, akaricidy, pyl, med, pelyněk, cukr...) jsou jen podpůrné, opět je to podmínka nutná, nikoliv postačující.
- "...zároveň je imunita nositele je oslabena pod míru únosnosti..." je výslednicí mnoha vlivů, ale začíná to od výživy: tím se rozumí nejen dostupnost potravy a její složení, ale hlavně její využitelnost a uložení zásob v těle; u dlouhověkých včel se opakuje mantra o tukovobílkovinném tělísku, ale u VŠECH včel existuje podobný mechanismus (obdobně jako u člověka glykogen v játrech je jednou z podmínek pro zvádnutí stresu), bez něhož nelze hovořit o imunitě proti stresu, jimž jsou i virózy.
Z toho plyne mj. nutnost likvidace roztočů v každé době, ale je klíčová za situace (s určitým časovým předstihem), kdy "...roztoč likviduje veškerý """glykogen""", rozumějme tukovobílkovinné tělísko(nemluvě o otevírání !nových vstupních bran virům). proto třeba zastávám názor, že tradované čekání s podletním až podzimním zásahem proti VD ...až nebude plod.... působí větší škody, než předčasný zásah, protože existující roztoči na včelách je zbaví jediného zdroje obrany, tukovobílkovinnho tělíska
ad c)
- likvidace roztočů má význam v každé době, ale je klíčová za situace (s určitým časovým předstihem), kdy "...rozvoj virů nastává pouze v nejvhodnějším prostředí pro rozmnožování a zároveň je imunita nositele je oslabena pod míru únosnosti..."
- desinfekce, vzdálenostní izolace a nesčíslné množství dlších opatření ve vnějším prostředí má velký, ale jen omezený význam (zpomalující)

Příspěvek: #159

Pokud včelstvo zažívá kolaps, může se objevit situace, kdy je včelstvo oslabené nebo zmatené a nebrání se loupežím (krádežím medu jinými včelami). To může být způsobeno několika faktory, včetně problémů s imunitním systémem, komunikačními mechanismy a nefunkčností některých biochemických signálů, jako je interferon.

Vysvětlení pro nebránění se loupežím:

1. Oslabení imunity a ztráta orientace

Pokud včelstvo prochází virální infekcí (například infekcí způsobenou deformovaným virem křídel nebo jinými virovými nemocemi), může to oslabiť jeho imunitní systém a schopnost efektivně bránit úl před vnějším útokem. Infikované včely mohou mít poškozený nervový systém, což může ovlivnit jejich orientační schopnosti a agresivitu.

Infekce může vést k tomu, že včely neprojevují normální obranné chování při obranně před loupežemi, protože jsou příliš oslabené nebo zmatené.



2. Porucha feromonů a komunikačních signálů

Včely používají různé feromony, zejména alarmové feromony, k signalizování nebezpečí a k vyburcování ostatních včel k obraně. Při kolapsu včelstva mohou být tyto feromony oslabené nebo znečištěné infekcí, což vede k nedostatečné signalizaci nebezpečí.

Virové infekce a bakteriální nákazy, jako je například Nosema ceranae, mohou narušit produkci feromonů, což může způsobit, že včely nebudou schopné rozpoznat hrozbu nebo nebudou mít sílu se proti loupežím bránit. Tento proces může být spojený s narušením komunikace mezi včelami v úlu.



3. Ztráta kontrolních funkcí a chování

Když se včelstvo stává oslabené, mohou ztrácet schopnost koordinovat chování, což vede k tomu, že včely přestanou vykonávat svou ochrannou funkci, a to včetně nebránění loupežím.

Pokud jsou včely nakaženy virovými infekcemi, mohou mít porušený instinkt pro ochranu a obranu úlu.




Co může způsobit vadu interferomenu?

Interferony jsou proteiny, které hrají klíčovou roli v imunitní odpovědi. Včely mají určité mechanismy obrany proti virům, které zahrnují i produkci interferonů a jiných ochranných molekul.

Pokud je včelstvo infikováno viry, může virová nákaza interferovat s tímto ochranným systémem. To znamená, že narušená produkce interferonů může snížit schopnost včel se účinně bránit proti patogenům, a tím pádem i proti loupežím.

Kromě toho mohou parazitické infekce jako Nosema ceranae narušovat funkci imunitního systému, což může mít za následek nedostatečnou produkci interferonů, a tím i sníženou schopnost včel se bránit proti externím hrozbám.


Závěr:

Pokud včelstvo nebrání loupežím, může to být důsledkem oslabení včel, poruchy komunikace, nebo narušení imunitního systému v důsledku virálních infekcí. Porucha v produkci interferonů může mít vážný dopad na schopnost včel vykonávat obranou činnost, což zvyšuje náchylnost k loupežím a dalším vnějším hrozbám.

---

To nám to docela do sebe zapadá, co ?
Feromony jsou klíčové chemické signály, které včely používají k komunikaci a koordinaci chování v úlu. Mezi nejdůležitější patří feromon matky (maternal pheromone), který je produkován včelí matkou a hraje klíčovou roli v udržování stability včelstva. Tento feromon signalizuje přítomnost matky, posiluje kohezivitu včelstva a reguluje různé chování, včetně nepřítomnosti varroázy, obrany úlu a chování dělnic.

Pokud je včelstvo nakaženo viry nebo Nosema ceranae, může být produkce těchto feromonů signifikantně ovlivněna, což narušuje komunikační mechanismy včelstva a může vést k vážným problémům.

Jak virové a nosematické nákazy ovlivňují produkci feromonů?

1. Virové infekce
Včely infikované virovými onemocněními, jako jsou Deformed Wing Virus (DWV), Chronic Bee Paralysis Virus (CBPV) nebo Black Queen Cell Virus (BQCV), mohou mít poškozený nervový systém, což má přímý dopad na jejich schopnost produkovat feromony.

Deformovaný wing virus (DWV): Tento virus může způsobit ztrátu nebo poškození křídel, což omezuje pohyb včely a její schopnost komunikovat s ostatními. Kromě toho tento virus narušuje produkci feromonů, což může vést k změnám v chování včelstva a oslabení mateřské feromonové produkce.

Chronic Bee Paralysis Virus (CBPV): Tento virus způsobuje, že včely mají sníženou koordinaci a často vykazují paralýzu. To může negativně ovlivnit schopnost včel komunikovat pomocí feromonů, včetně feromonu matky, který je nezbytný pro řízení chování dělnic.


Infikované včely mohou mít změněné chování a oslabenou obrannou reakci, což vede k nezvyklému chování v úlu (např. absence obrany proti loupežím).


2. Nosema ceranae
Nosema ceranae je mikrosporidie, která napadá trávicí systém včel a způsobuje oslabení včel, ztrátu výživy a vitality. Tato infekce může mít přímý vliv na produkci feromonů:

Nosema ceranae může narušit hormonální rovnováhu včel, což má vliv na produkci feromonů matky. Tento proces může vést k tomu, že včely necítí mateřský feromon nebo ho nevnímají správně.

Z tohoto důvodu může být produkce feromonů matky oslabena, což vede k narušení kohezivity včelstva a zhoršení jeho stability.

Dalším důsledkem může být nezvykle vysoká produkce agresivních feromonů, které signalizují nebezpečí nebo nepřítomnost matky, což může vést k nepořádku a zvýšenému stresu v úlu.



3. Důsledky pro chování včel
Pokud je produkce feromonů narušena, včely mohou vykazovat následující chování:

Ztráta orientace a zmatení: Včely nebudou schopny správně rozpoznat přítomnost matky, což může vést k agresivnímu chování nebo odchodu z úlu.

Problémy s reprodukcí: Pokud je produkce mateřských feromonů oslabená, včelstvo může začít klást vajíčka bez oplodnění nebo může vychovávat falešné matky. Tím dochází k problémům s výchovou nové matky, což vede k kolapsu.

Narušení obrany: Včely nebudou reagovat na alarmové feromony, což může vést k nedostatečné obraně úlu proti loupežím nebo jiným hrozbám.




Závěr:

Infekce viry a Nosema ceranae mohou mít závažný dopad na produkci a funkci feromonů včel. To vede k narušení komunikace mezi včelami, oslabení obrany úlu a problémům s udržováním stability včelstva. V důsledku toho se včely stávají náchylnějšími k infekcím, ztrátám a kolapsu.

---

A to jsem sem nekopíroval části o vlivu mikroklimatu na přežívání bakterií hniloby včelího plodu, kterému prospívá vlhko a nízká teplota, zrovna tak na odolnost víru.
Což mi pěkně koreluje s tím že hodně problémů je v údolích pod řek, a Na Výšinách a osloněných lokalitách je problémů méně i když jsou od sebe vzdálený jen několik kilometrů

Příspěvek: #160

(23.02.2025 10:58)KaJi napsal(a):  S s tím že mi to stále hyne pomalu nebo rychle nemáte skoro pravdu protože já už jsem pár let bez včel, když se mi konečně povedl klasický úhyn tak jak ho znají ostatní zde na internetu, nebo v okolí.
tak jsem se na to vykašlal a teď se k tomu chci pomalu vrátit.

Takže momentálně jsi teoretik bez včel. Mě včelaření živí a nechci už ztrácet čas planou diskusí, neb se blíží jaro a já už musím myslet na sezónu.

Každý včelaříme v jiných podmínkách, s jinou genetikou, s jinými zkušenostmi, takže navrhuji uzavřít naši diskusi takto:
1. Já připouštím, že u tebe hynou včelstva bez kleštíků. Je to možné. Je na tobě, abys vysvětlil příčinu, třeba s pomocí umělé inteligence. Budu se těšit na tvé vysvětlení tvých úhynů bez kleštíků.
2. Ty připusť, že u mě kleštík viry přenáší a v mých podmínkách se vyskytují převážně úhyny vysvětlitelné působením kleštíků a že hubení kleštíků pomáhá předcházet mým úhynům.