RE: Onemocnění způsobené kombinací Varroa destructor, virů a Nosemy
Tak jsem si Po nedělním oběděpokecala s umělou inteligencí chat gdp.
Před rozšířením roztoče Varroa destructor se včelí virózy šířily hlavně orálně a kontaktem mezi včelami. Varroa sice dramaticky zvýšil přenos virů, ale některé z nich existovaly už dříve.
Hlavní způsoby přenosu před Varroou:
Trofallaxe (krmení mezi včelami) – Včely si viry předávaly slinami a potravou při výměně nektaru a pylu.
Kontaminované plásty a med – Viry mohly přežívat v medu a na površích úlu, odkud se dostávaly na nové včely.
Mateří kašička – Krmením larev mohly být infikovány už v ranném vývoji.
Přenos z matky na potomstvo – Některé viry se mohly dostat do vajíček nebo spermatických zásobníků matky a tím infikovat nové generace.
Draví hmyz a jiní parazité – Bylo prokázáno, že například vosy nebo kloši včelí (Braula coeca) mohou mechanicky přenášet viry mezi včelstvy.
Před příchodem Varroa byly viry sice přítomné, ale jejich účinky nebyly tak devastující, protože se šířily pomaleji a imunitní systém včel dokázal infekce lépe kontrolovat. Chcete se zaměřit na konkrétní virus, nebo vás zajímá něco jiného?
Pokud má včelstvo přibližně 50 000 včel a jen do 100 roztočů Varroa, je zatížení roztočem velmi nízké (0,2 %). Za takových podmínek by negativní dopad virů měl být minimální, protože:
1. Varroa není hlavním přenašečem – Při tak nízkém počtu roztočů nedochází k masivnímu virovému přenosu hemolymfou, což je hlavní důvod, proč viry způsobují kolapsy.
2. Přenos virů probíhá spíše přirozenými cestami – Tedy trofallaxí, kontaminovaným voskem a larválním krmením, což znamená nižší virovou nálož.
3. Imunitní odpověď včel funguje – Při nízké virové zátěži mají včely větší šanci potlačit infekce a žít normální délku života.
V této situaci by infekce DWV, ABPV nebo BQCV neměla být pro včelstvo fatální. Viry by mohly být přítomné, ale ne v takové míře, aby způsobily výrazné ztráty. Takže pokud by se Varroa dál nekontroloval, začal by se rychle množit a situace by se během sezóny změnila. Chcete rozebrat, jak se vyvíjí situace při růstu populace Varroa?
Kolapsy včelstev, i když není přítomno velké množství roztočů Varroa, mohou být způsobeny několika faktory. Některé z hlavních příčin jsou:
1. Virové infekce – I bez masivního přítomnosti Varroa mohou viry, jako DWV (virus deformovaných křídel) nebo ABPV (akutní paralytický virus), oslabit včelstvo. I malé množství těchto virů může postupně oslabovat včely, pokud je jejich imunitní systém oslabený nebo pokud viry zůstávají nepovšimnuté. Včely se mohou stát neschopné vykonávat svou roli, což vede k rozpadu kolonie.
2. Nevhodné podmínky prostředí – Nezdravé klimatické podmínky, jako například dlouhodobé studené nebo příliš horké počasí, mohou oslabit včely. Včelstvo může mít potíže s udržením optimální teploty uvnitř úlu, což může vést k hromadnému úhynu, i když nejsou přítomny roztoči.
3. Nedostatek potravy – Pokud včely nemají dostatek potravy (nektaru, pylu nebo medu), mohou být náchylnější k nemocem a virům. To se může stát například v důsledku špatného počasí nebo neúrody v dané oblasti. Pokud včelstvo nevyprodukuje dostatek zásob na zimu, mohou být oslabené i před příchodem chladného období.
4. Přirozená genetická variabilita – Některá včelstva mohou být geneticky náchylnější k virovým infekcím a jiným stresovým faktorům, což může vést k jejich rychlému kolapsu, i když nejsou infikována vysokými počty roztočů.
5. Kvalita matky – Pokud matka nevkládá kvalitní vajíčka nebo je nemocná, může se včelstvo postupně oslabovat. Slabší generace včel nemají tolik vitality pro zajištění fungování kolonie.
6. Bakteriální infekce – I když není přítomná Varroa, mohou být včely náchylné k bakteriálním infekcím, jako je Evropský mor včelího plodu (Melissococcus plutonius), což vede k úhynu larev a oslabení včelstva.
V těchto případech je klíčovým faktorem kombinace stresových podmínek a infekcí, které mohou způsobit, že i silná včelstva kolabují. Může být zajímavé, jakým způsobem se dají těmto faktorům předejít, nebo jak se zkoumá jejich vzorcování?
Situace je v létě nalezeno čerstvo bezmatečníku a bez plodu:
Pokud v létě, kdy jsou ideální podmínky pro odchov náhradní matky (např. včelstvo má dostatek zásob, dostatečné množství včel a mateřské buněčné prostory), přesto nedojde k odchovu náhradní matky, a včelstvo je následně nalezeno bezplotné, může to být způsobeno několika faktory. Mechanizmus úhynu matky v tomto kontextu je obvykle kombinací problémů, které ovlivňují její zdraví, plodnost nebo schopnost včelstva reagovat na její ztrátu.
1. Infekce matky virovými nebo bakteriálními patogeny – Infekce, jako je DWV (virus deformovaných křídel) nebo BQCV (virus černého matného moru), mohou oslabit matku natolik, že přestane správně klást vajíčka. V některých případech může být matka nakazena virem přenášeným trubci, což vede k poškození jejího plodnostního aparátu a tím i ke ztrátě schopnosti produkovat vajíčka. Včely si mohou všimnout, že matka není plodná, ale pokud je infikovaná, nemusí být schopny vytvořit kvalitní náhradní matku, protože virové infekce mohou narušit i výběr larv, které by měly být přeměněny na mateří larvy.
2. Zhoršení mateřské kvality (např. stáří) – Včelí matky mají omezenou životnost, a jak stárnou, jejich plodnost přirozeně klesá. Pokud matka ztratí svou schopnost klást kvalitní vajíčka, včely mohou zahájit proces nahrazení matky, ale pokud matka stále žije, i když neplodí správně, mohou včely mít problémy s tím, jak správně přistoupit k odchovu náhradní matky. K tomu může dojít zejména v případě, kdy včely nejsou schopny rozpoznat, že matka skutečně neplodí, nebo pokud je matka napadena patogeny, které zpomalují její reprodukční schopnosti.
3. Chybný výběr matečníků – Včely mohou mít problémy s výběrem kvalitních matečníků, pokud jsou pod vlivem stresu nebo pokud nejsou k dispozici dostatečně silné larvy. To může nastat, pokud včely nemají přístup k dostatečnému množství kvalitní potravy nebo pokud jsou vystaveny negativním podmínkám prostředí, jako je chladné nebo velmi horké počasí. V takových případech včely mohou začít vyrábět matečníky, ale přesto nebudou schopny vytvořit zdravou náhradní matku.
4. Kombinace virových infekcí a stresu – Pokud je včelstvo pod silným stresem (například v důsledku klimatických změn, špatné dostupnosti potravy, přítomnosti predátorů, nebo chemických látek), může to ovlivnit jak kvalitu matky, tak schopnost včel reagovat na její ztrátu. Včely mohou mít problém najít vhodné larvy k přeměně na matku, a pokud jsou přítomny virové infekce, proces odchovu náhradní matky může být výrazně zpomalen nebo úplně zamezen.
5. Neúplná reakce včel na ztrátu matky – Pokud včelstvo nezareaguje na ztrátu matky včas nebo správně, nemohou včely včas zahájit proces výroby náhradní matky. I když jsou podmínky pro odchov matečníků ideální, včely mohou být buď příliš pozdě v reakci, nebo se rozhodnou nedělat dostatečně kvalitní matečníky, pokud jsou z nějakého důvodu oslabené.
V praxi tedy může být kombinace infekcí, špatné reakce včel, stresových faktorů a klesající plodnosti matky příčinou, že přestože včelstvo má podmínky pro odchov náhradní matky, nedojde k vytvoření nové matky včas. Výsledkem je, že včelstvo zůstane bez matky a může následně ztratit svou funkčnost.
Máte zájem o konkrétní řešení nebo metody, jak takovým situacím předejít?
Ano, pokud včelstvu, které zůstalo bez matky a bylo schopné si vychovat novou matku, následně v zimě uhynulo, je velmi pravděpodobné, že za tím mohou stát následky virových infekcí. Existuje několik mechanismů, které by mohly vést k úhynu včelstva v zimě, pokud včely prošly obdobím oslabení virovými onemocněními.
1. Dlouhodobé oslabení včelstva – Pokud byly včely infikovány viry (např. DWV, ABPV, BQCV) již dříve, jejich imunitní odpověď byla pravděpodobně oslabena. Včely, které přežily letní období s těmito infekcemi, mohou být fyzicky oslabené, což znamená, že i když si včelstvo vychová novou matku, zůstává náchylné k dalším problémům, jako je oslabení schopnosti přežít zimu.
2. Infikovaná matka – Pokud nová matka byla infikována virem nebo nesla některý z virů již při oplodnění, může se virus přenést na potomstvo, což způsobí, že včely vychované touto matkou jsou náchylnější k nemocem. Takové včely mohou být náchylnější k infekci a mají kratší životnost, což vede k rychlému úhynu celého včelstva, zejména v zimě, kdy je pro včely těžší se zotavit.
3. Zhoršená životnost včel – Některé viry, jako DWV, mohou způsobit poškození křídel a paralýzu, což vede k krátké životnosti včel. I když včely přežijí léto, v zimě, kdy jsou schopnosti kolonie oslabeny, mohou být infekce opět aktivovány, což způsobí rychlý úhyn.
4. Zhoršení schopnosti udržet teplotu v úlu – Infekce, které oslabují včely, mohou mít vliv i na jejich schopnost udržet teplotu uvnitř úlu během zimy. Včely, které jsou oslabené viry, nemohou efektivně komunikovat a organizovat se pro přežití zimního období, což může vést k vyčerpání zásob a úhynu.
5. Virulentní virové infekce – Některé viry, například deformovaný virus křídel (DWV), mohou být v létě relativně neškodné, ale pokud zůstanou v koloniích i přes zimní období, mohou mít virulentní účinky na včely, které přežijí. Infekce mohou znovu napadnout včely při jejich oslabení v zimě, což vede k rychlému úhynu.
V takovém případě je velmi pravděpodobné, že následky virových onemocnění byly hlavní příčinou úhynu, protože včely v zimě nemají dostatek energie a síly k přežití, když byly již předtím oslabené infekcemi. Pokud je včelstvo schopno vychovat novou matku, ale přesto během zimy zkolabuje, je to často známka dlouhodobých problémů, které byly způsobeny virovými nebo jinými infekčními agens.
Můžete se zajímat o možnosti, jak takovým situacím předejít nebo jak zlepšit stav včelstva při virových nákazách?
Ano, existují některé osvědčené metody a přístupy, jak zmírnit dopady virových infekcí a zlepšit celkovou odolnost včelstva, což může pomoci snížit riziko úhynu v zimě i během roku. Zde je několik osvědčených přístupů:
1. Kontrola roztoče Varroa – Varroa destructor je největší hrozbou pro včelstva, protože tento parazit nejen oslabuje včely, ale také přenáší viry. Je zásadní mít efektivní kontrolu nad Varroa a prevence jeho šíření je klíčová. Včelaři mohou použít různé metody kontroly, jako jsou:
Chemické ošetření (například kyselina mravenčí, kyselina šťavelová nebo thymol) pro snížení počtu roztočů.
Mechanické metody, jako jsou například vibrační nebo varroa desky, které pomáhají odstranit roztoče.
Biologické metody jako například použití dravých roztočů, které mohou pomoci kontrolovat Varroa.
2. Zdravá matka a silná kolonie – Výběr zdravé a produktivní matky je klíčový. Pokud je matka nemocná nebo oslabena, je vhodné ji nahradit co nejdříve. To zajistí, že kolonie bude mít silné, zdravé včely, které mají lepší imunitu vůči infekcím.
3. Podpora imunity včelstva – Podporování zdraví včel prostřednictvím dostatečného přísunu kvalitní stravy a správné výživy je nezbytné. Včely potřebují nejen pollen (pyl) a nektar, ale také správné množství minerálů a vitamínů, které mohou zlepšit jejich imunitní odpověď vůči infekcím.
4. Zdravé životní prostředí a prevenci stresu – Snížení stresových faktorů, jako jsou:
Klimatické podmínky (například chladné počasí nebo vysoké teploty),
Chemické látky, které mohou ovlivnit imunitní systém včel (např. pesticidy),
Neoptimální umístění úlů nebo příliš těsné podmínky,
pomáhá zlepšit odolnost včel. Udržujte dobré hygienické podmínky v úlu a kolem něj.
5. Podzimní a zimní péče – Před zimou je důležité, aby včelstva byla v dobré kondici, protože v zimě nemají přístup k čerstvému krmivu. Zajistěte:
Dostatek zásob pro zimování (med a pyl),
Zdravé včely, které přežijí zimu,
Dobrý údržbový režim úlů, zajištění dostatečné ventilace, aby se zabránilo vlhnutí včelstva a tvorbě plísní.
6. Prevence a monitorování virů – U některých virů, jako je DWV (Deformed Wing Virus) nebo ABPV (Acute Bee Paralysis Virus), je důležité pravidelně monitorovat včelstvo. Včelaři mohou odebírat vzorky pro testování na přítomnost virů a v případě, že viry jsou přítomny, mohou zvolit strategii zaměřenou na úpravu podmínek a zlepšení celkového zdraví včelstva.
7. Včasná výměna matky – Pokud je matka virovou infekcí vážně ovlivněna, je lepší ji vyměnit dříve, než čekat na její úplnou ztrátu plodnosti. Včasné nahrazení matky může včelstvu poskytnout novou šanci na obnovení zdraví.
8. Použití viricidních nebo preventivních prostředků – Některé studie naznačují, že existují přírodní látky (např. propolis), které mohou mít určité viricidní vlastnosti. Použití těchto látek může pomoci snížit virulentnost některých virových infekcí.
Každá včelí farma může vyžadovat specifický přístup v závislosti na místních podmínkách a druzích virových infekcí, které se v dané oblasti vyskytují. Prevence je klíčová a musí být součástí každodenní včelařské praxe. Hlavními faktory pro zajištění dlouhodobé životaschopnosti včelstva jsou správná péče o zdraví, efektivní kontrola parazitů a předcházení infekcím.
Máte konkrétní problém, který byste chtěl řešit, nebo konkrétní virovou infekci, na kterou byste se chtěl zaměřit?
Takže se omlouvám za vytapetování, ale vypadá to že umělá inteligence nemá tak vytřenou a vygumovanou mysl jako někteří co stále chtějí honit brouky.
Takže pokud jste se setkali před uhni s hrboplodem nebo jste hatami nebo problémovými matkami a nebo sex tak nojícími včelstvy, můžete se zamyslet
(Tento příspěvek byl naposledy změněn: 23.02.2025 15:49 od KaJi.)
|