Příspěvek: #21

Tak rychlý průběh, že by spadly z jedničky na 5 to nebyl. Nejdřív oddělek- koupený a přivezený a ihned spady po KM 800, 700 v červenci, srpnu. Další rok na jaře nosema, v podletí spady 2 000 apod. Letos už hodně pokálené, fakt výměna nástavků a odebírání rámků. Matka by tedy letos byla dvouletá?? Prostě žlutá a teoreticky letos v nejlepší kondici.
To jsem si říkala taky a debatujeme o tom pořád, necháme je z "výzkumných " důvodů vlastnímu osudu bez léčení. Jenomže mi to nedalo...
Ale jeden závěr už mám, dovezené oddělky z jiné lokality jsou na tom mnohem hůř ( V.D.) než ty, co si sama udělám z vlastních včel. Je to jako promořenost dětí ve školce, chytnou všechno co jde okolo.
Akorát že ty kupované ( jedny z mých úplně první včel) je mi líto zrušit, vlastní pokud jsou pochybné už před prvním zimováním bez problémů zruším.

Příspěvek: #22

Já měl takové vloni ... supervčelstvo, dbouletá M, ale vysoký spad, počátkem srpna odebrán veškerý zavíčkovaný plod, ještě se zvetily do zimy, ale už v tom, jak braly krmivo, topily se a reagovaly, bylo vidět, že nejsou v pořádku. Před Vánocemi KŠ, stále až do konce dubna vysoký s pad, nosematoza. ... Ale taky docela pěkně zakladeno ... ( č. 6 ve VMS).
Když jsem všem včelstvům dal 1. 5. diagnosticky 100 ml KM 70 % v Hobrafiltu, tyto jako jediné emigrovaly na přední stěnu. Hlídal jsem, takže zachyceno, nicméně M to neustála a druhý den ležela na síťce ...
Stejně jsem ji chtěl měnit, taky jsem nenašel sílu na likvidaci celého včelstva a chtěl jsem jim ještě dát šanci.
Takže posíleny a zúženy už staví matečníky na plodu z dobrého včelstva a se uvidí ...
Celé to vidím jako neustálé oslabování imunity, včelstvo sice jede, ale těch faktorů je moc a výše napadení V. d. v tom jistě hraje svou roli. Pak se to všechno skládá k sobě a propuká i to, co je ve včelstvu latentně přítomno vlastně stále.
Těžká volba ...
Jiří

Příspěvek: #23

To jsou skvělé a nepřenositelné zkušenosti, kde asi leží ta čára, pod kterou už nemá cenu do včelstva investovat.

Vlastní matky v zásobě nemáte a přemetat na mezistěny/trámky neumíte?

Ivan Černý

Příspěvek: #24

To je přesně ono. Mají problém, ale pořád se snaží , nevzdávají to. Vzdala jsem to já
Jdou prudce nahoru, pak zase dolů. V podletí jsem jim brala melecitozu a dávala cukr, invert...nechtěly brát, topily se v rámkovém krmítku. Mimo jiné si stejně melecitozu nanosily kam mohly.
Vzdala jsem to já, už jsem nechtěla dávat KM, znovu a znovu čekat, že se zase oklepou z nejhoršího a pak docela slušně a rychle doženou ostatní a budou mít opět nejvyšší spady.

Příspěvek: #25

Trefa, Ivane! Taky jsem to viděl jako logické řešení (spolu s výměnou M, ty jsou nyní "v procesu výroby"...) a měl jsem to v plánu, ale ještě jsem dal tu KM ... Holt pokusničení ...
Tou smrtí M se to posunulo, ale je to v plánu dále, jen co se to trochu stabilizuje, půjdou do nového a na MS či na volnou ...
Jsem na stinném svahu obráceném k severu, stavba se teprve pomalu rozjíždí i u silnějších sousedek, takže počkám, až se nová M rozklade, až se vylíhne její první plod a bude se svými včelami, a udělám to, materiál je připraven. Možná je nakonec smetu přímo do TBH, která už čeká ...
Jiří

Příspěvek: #26

Kde je právě ta hranice - u včel a u včelaře??? kdy včas a správě zasáhnout??? Kdyby kolabovala všechna včelstva, kompletně bych je přemetla na mezistěny a na nic nečekala a neváhala.
Tohle bylo jen jedno jediné včelstvo z 15. Silné, vitální, pořád nejvíc napadené. Podle spadu měl být v srpnu prázdný úl, byly narvané na 5NN...chybí zkušenosti, odvaha, rozum, chladná hlava a správný nadhled, nevím.
Tolikrát jsem si celou zimu a jaro říkala, co jsem měla udělat jinak. No nic, letos budu zřejmě přemetat včelstva ve velkém. Zásoby matek zatím ve stadiu zralých matečníků jsou připravené a V.D. je letos taky v dost dobré kondici

Příspěvek: #27

Nejsme si jist že přemetení na nové dílo pomůže. Mé pokusy nepomohly. A po spojení to zlikviduje silné a dobré včelstvo překvapivě rychle.
Rozhodně často doporučované pospojování nedoporučuji.

Letos sleduji jedno kam jsem vloni dal matečník v kleci.
Pak jsme toho ale litoval, tohle bylo včelstvo co vlastně fungovalo ale stačil jim necelý nástavek 10r 45*30. Ale i v té malé síle vyzimovávalao.

Pak mě RK přiedl na myšlenku, jestli už to není to přizpůsobené VD. Malé včelstvo je přirozená obrana na VD. No pozdě, tak až u příštího.

Letos to s tou novou matkou už pomalu obsedá nadsazný polomedník. Ale oproti ostatním sousedům co mají metr a víc nemá.

V této "patogení" zoně bylo jedno, co když jsem převzel o 7km tak se stalo jedničkou. Na letošní jaro bylo v seznamu na rozchov. Jenže to v zimě pros..*. Doslova. V podstatě patřilo mezi minimální ztráty co jsem letos měl.

Příspěvek: #28

Také mám problém se silnými včelstvy. Dvě nejsilnějí po vyzimování najednou na jaře v podmetu vrstva mrtvolek a z jara troska.VD na podzim málo, zásob dost. A také jsem z nich původně chtěl chovat.
Začínám respektovat statistické pravidlo - čím větší komunita, tím větší pravděpodobnost nákazy.

Jinak s já ty slabší včelstva vítám, sice mi na jaře moc nedonesou, ale vzhledem k tomu, že nepotřebuji dělat hodně oddělků, tak je alespoň kam dávat plod při oslabování(protirojové opatření) těch silných.
Ve výsledku pak právě tito posílení jarní mrzáci táhnou medovicovou snůšku

Příspěvek: #29

(09.05.2014 10:49)KaJi napsal(a):  Nejsme si jist že přemetení na nové dílo pomůže.

jj, jasně, že to pomoci nemusí. Nenapadá mě ale žádné další opatření, které by bylo v záloze, kromě likvidace.
Ivan Černý

Příspěvek: #30

Víra, naděje, láska, ... to je to co nás drží. ( Feldkurát Katz).

Příspěvek: #31

Viackrát som skúšal slabé, nozemou a VD napadnute včelstvo zachrániť, opakovane liečením KM, výsledok však bol rozporuplný, najčastejšie to nakoniec skončilo po preliečení spojením so silnejším včelstvom. V súčasnosti takéto včelstvo, ktoré ešte stojí za záchranu zmetiem do rojáku (v podstate zmetenec), preliečim avartínom a osadím do dezinfikovaného úľa na medzisteny s jedným zánovným plastom. Môj názor je, že je racionálnejšie slabé, neduživé včelstva likvidovať a nahrádzať odložencami.

Příspěvek: #32

Já j nechávám z důvodu pozorování a zajímají mě ti co přežijí. MOžná by nebylo od věci je dát někam dál do karantény, ale vzhledem k tomu, že mi na každém stanovišti takoví "neduživci" vznikají tak to nechávám, neboť jsem nijka nezjistil že by to bylo významným zdrojem nákazy pro okolí (samozřejmě nemluvím o přemnožených VD).

Spojování se vyhýbám, mám zjistěno, že takový chudák i bez Vd dokáže porazit silné včelstvo.

Spíš mě zajímá jaké ozdravné mechanismy můžou ve včelstvu fungovat.

Díky tomuto přírodnímu přístupu nemohu sloužit nijak vysokým průměrem výnosu medu.

Příspěvek: #33

Zdravím,

taky mi padlo dost včelstev.Myslel jsem,že asi Varroa,ale jak čtu zdejší příspěvky,tak mi to spíše přijde na nosemu.Přitom plásty nejsou pokálené.

1) Dá se ze souše poznat o jaký typ Nosemy se jedná?(laboratoř)(pokud nemám mrtvé včely,prázdný úl)
2) Jak je to s desinfekcí?Můžou se prázdné spouše či plné rámky se záasobami použít příští rok do oddělků?

Díky.

Příspěvek: #34

Rosťo! Ja by som asi postupoval takto! Ak by som mal mrtvolky,dať na rozbor a vec by sa vyjasnila! Ak nemám mrtvolky tak by som začal logicky uvažovať! Chovali sa včelstvá počas sezóny normálne? Boli dostatočne silné? Plod bol v norme? Mali vždy dostatok zásob? Včas som reagoval na klieštika? Odpovedaj si a vyhodnocuj! Osobne si myslím,že tento nepriazdnivý rok bol ideálny na "hladomory" a následné domino efekty! Čiže niet sa čo čudovať! Ak si niesi istý,tak plásty vytop a zo zásob navar hoci pálenku....

Příspěvek: #35

Za A - to nikdo neví co to je, vědci, veterináři i nákazoví referenti stále zbrojí pro minulou válku. Je to tu již přes 5 let.
Za 1 - asi ne
Za 2 - podle toho co člověk chce.

Jedna je celkem k ničemu, neboť přítomnost N.c. neříká nic o tom, jestli včelstvo padne, jsou silná včelstva plná N.c. a naopak.
Za dvě - pokud člověku je jedno co to hubí a chce si ponechat jen silné "kusy", pak ideální metariál do oddělků, aby se hned zkraje ukázaly.

Prostě doby kdy včelař jako znak své dokonalosti tvrdil, že mu žádné včely nehynou neboť na rozdíl od lajdáků je dokonalý včelař, znamenají pouze to, že lže, nebo že ještě neví o čem mluví.

Jen je třeba dávat bacha na SVS aby při 25% úhynech nechtěla pálit zbytek
Myslím, že ten kdo se momentálně nejmíň orientuje (pokud vůbec ví že je nějaký problém (pan Duben zatím nebásnil) v situaci je veterina, neboť při hlášení úhynu jistě budou šahat do šanonu a koukat na loňskou zimní měl - ostatně jako zbylá většina.

NASTÁVÁ ČAS, KDY SI KAŽDÝ BUDE MUSET VYZKOUŠET CO A JAK ABY MĚL VČELY.
Na tohle nebude žádná jednotná metodika. Můj názor.

Příspěvek: #36

Asi bych souhlasil s Perunem,letos jsem musel ještě koncem května zakrmovat,dokonce věnec nad plodem byl prázdný a pak asi nastal domino efekt.
Akorát nechápu oddělek,který byl silný,měl dostatek zásob (krmil jsem ho pořád) a přesto byl jednoho dne prázdný.Zásoby zůstaly uvnitř.Léčil jsem standartně 2x Formidolem.
Jinak léčím poctivě.
Podzim varidol,zima aerosol,jaro-léto Formidol.
Akorát mi letos přišlo,že bylo hodně včel bez křídel.
Začalo to teplou zimou a pak jedno po druhém.
Nejsem sám,kdo má masivní úhyny v naší organizaci a širokém okolí.(někteří to možná nechtějí přiznat )
Je možnost získat nějaké dotace na to?To je spíše taková akademická otázka
Mohla tuto situaci veterina nějak předvídat a včas zareagovat,pokud by to šlo?

Příspěvek: #37

Když ty plasty přestříkneš savem nebo na ně pustíš UV záření, tak by to tu nosemu mělo zlikvidovat. Ono jak psal Randy se to stejně natahá s pylem a tomu se nevyhneš, leda tak atomovou ve výšce 1km nad postižením územím.

Příspěvek: #38

Jsou vcelstva na Nosemu ceranae citliva a takova ktera sice N.c. V ule maji ( a maji ji vsechny) ale nepropuknou u nich klinicke priznaky a z takovych budeme muset chovat matky tohle nas opravdu ceka . Klasicky prubeh ....silne nebo normalni vcelstvo po zakrmeno plne zasob a behem 14 dnu prazdny ul .... nekdy matka a par mladusek zustanou dele .... I matka sama

Příspěvek: #39

(19.10.2014 15:50)Rostislav Szturc napsal(a):  Jinak léčím poctivě.
Podzim varidol,zima aerosol,jaro-léto Formidol.

Za současného situace mě to připomíná větu klasika: "Pláčete sice hezky, ale na špatném hrobě." aneb "Léčíte sice správně, ale na něco jiného."

---

(19.10.2014 16:11)jirka.marx napsal(a):  Jsou vcelstva na Nosemu ceranae citliva a takova ktera sice N.c. V ule maji ( a maji ji vsechny) ale nepropuknou u nich klinicke priznaky a z takovych budeme muset chovat matky tohle nas opravdu ceka . Klasicky prubeh ....silne nebo normalni vcelstvo po zakrmeno plne zasob a behem 14 dnu prazdny ul .... nekdy matka a par mladusek zustanou dele .... I matka sama

No jo. Ale co když je tu nějaký ten synergicky efekt s něčím. N.c. s pesticidem fibronil již byl prokázán. Kdo ví s čím dalším to udělá smrtící kombinaci. I matka zdánlivě vyselektovaná pak je proti takovému koktejlu bezbranná.

Příspěvek: #40

Ešte jeden postreh do mozaiky

Pred dvomi rokmi som kúpil matku zo Slovinska. Nejdem rozvádzať prečo a ako. Matka bola na naše pomery neskutočná a potomstvo tiež. Mierne, dobrý rozvoj a hlavne na rovnaký medný výnos ako moje najlepšie včelstvá nepotrebovali 6 NN - matka plodovala menej a predsa doniesli viac.

Lenže potom som sa dopočul o jednom včelárovi, ktorý tieto matky nechce už ani vidieť. Príčinou je fakt, že sa absolútne nebránili rabovkám. Ja som tomu nevenoval až tak pozornosť, včelstvo normálne prezimovalo, kŕmenie prebehlo v pohode a tak som vlani rozchoval z tejto línie asi 40 matiek. Odložence som vlani kŕmil priebežne od začiatku júna, takže zimné zakŕmenie prakticky nebolo, letáče mali na 25 cm. Prežili všetky a tento skromný rok boli fakt super.

Problém nastal po zakŕmení na konci augusta. Pokiaľ včelstvá mali čo brať, na včelnici bol kľud. Potom som si však na troch včelstvách všimol, že včelstvá z nich vyletujú akosi skoro ráno. Na rabovku to nevyzeralo, neboli to húfy včiel, ale i tak som ich prezrel. Všetky tri boli vyrabované do sucha. Včely sa absolútne nebránili, matky dokonca plodovali. Až teraz som si spomenul na toho včelára a jeho problémy so slovinskými matkami. Od začiatku septembra som takto zrušil už 18 včelstiev, nakoľko záchrana takto napadnutých oddielkov v tomto čase sa mi zdala zbytočná. Drvivá väčšina zlikvidovaných oddielkov bolo s matkami od slovinskej matky. Takmer všetky ďalej popri rabovke plodovali. Oddielky od matiek Praded a Singer fungujú normálne ďalej. Za 12 rokov včelárenia som rabovku na včelnici nepoznal, až tento rok

Nemôžem tvrdiť, že je to práve tými matkami, asi sa zišlo viac faktorov, ale včelstvá z môjho chovu fungujú OK a Slovinky to jednoducho zabalili