Příspěvek: #361

O ovčelování vody jsem četl, ale brýle...

Příspěvek: #362

Paradoxně já za tuhle jinak divnou (počasí, roztoči, loupeže etc.) sezonu děkuju Prozřetelnosti ... . Protože jsem třeba o spoustě věcí stran V.d. začal přemýšlet jinak a protože mě donutila hledat a shromažďovat informace, jak z té pasti, v níž jsem se víceméně ocitl, ven. A leccos si i vyzkoušet manu propria, čili vlastní rukou . A abych byl spravedlivý, tak v té věci hrály roli i akce pořádané PSNV a MSVV. Takže já jsem za tuhle sezonu rád, i když z včelařského hlediska to pro mne bylo v podstatě dosti potupné fiasko ...
Jiří

Příspěvek: #363

Jiří,nezoufej,může být i hůř.
"Padali a ještě asi nějaký čas padat budou."Ano,mluvím o V.d., v rámci možností se tímto problémem zabýváme všichni včelaři a troufám si říci,že se jedná o nejžhavější téma tady na fóru i mimo něj.A po vlastních zkušenostech,ale i zprostředkovaných se pochopitelně obáváme v tomto smyslu o přežití-nepřežití tohoto "záškodníka."Život máme rádi jistě všichni a ve všech formách,ale tady bych na svém postoji tolik netrval.
Trošku jsem zalistoval ve včelařských časopisech z let dávno minulých a k mámu překvapení píší,že již v r. 1904 na ostrově Wight byl zaznamenán výskyt roztoče ve včelstvech a již v r. 1909 byla touto nákazou postižena Anglie,v r. 1922 Francie i Švýcarsko a v r. 1927 bylo nakaženo i Československo.Jestli se nepletu,kdysi bylo publikováno přenesení roztoče do Evropy z východu,že by nějakou západní cestou?
V r. 1947 píše časopis Včelař:katastrofální úbytek včelstev,nebo-k podzimnímu léčení roztočové nákazy,-výsladky mechanického tlumení roztočové nákazy,jak je vidět i tehdy bylo na katastrofy ve včelařství také "zaděláno."
Prostě počátek velkého problému pro celou evropu,tak uvádí tehdejší odborný časopis.Roztoč byl v té době mezi námi,ale příliš se o něm nevědělo.Škůdce se pochopitelně vyvíjel,zvykal si na nové prostředí,na nová teritoria,na způsoby "tažení" proti němu a naučil se dobře odolávat všem útokům a pokusům jej likvidovat.Pod označením V.d.se za 107 let od svého plošného objevení a touze jej porazit,dostal do dobré kondice a jenom různé vlivy počasí v daných letech + chemické přípravky vyvinuté na jeho likvidaci navozují dojem úspěšného postupu.Zatím se jedná jenom o tlumení nákazy a jedno století boje s roztočem je pro tohoto tvora jistým vítězstvím.
Možná jdeme po nesprávné cestě a spolehat jenom na chemii a nebo jak tvrdí někteří jenom na přírodu je otázka.Intenzivní způsob včelaření je výhodou pro kleštíka,neboť příroda by nikdy nesoustředila na jednom stanovišti ani pět,ani deset včelstev,natož 50 a více.Než se přírodě do cesty "připletl" člověk,bylo to pro ni jednodušší.Dnes musí bojovat i s člověkem a to je ten problém.
A vzhledem k tomu,že je dnes již vše živé,ale i neživé vyšlechtěno na maximum,snad by pomohla cesta zpět tam,kde se ještě podařilo přírodě zachovat původní genetický fond a na této úrovni začít pracovat.Vždyť ještě nedávno byly časy,kdy se domácí mazlíčci nemuseli léčit,kdy ovoce bylo od přírody zdravé,lidé měli schopnost se virům snadno ubránit,zkrátka to byl svět ještě relativně v pořádku.
Jako laik v přírodních oborech,zaměřený více na techniku a technické záležitosti považuji tyto své úvahy za velice zjednodušené,možná až naivní,ale ne lhostejný a bez názoru.
Jako omluvu připojuji malé přání pro všechny:V novém roce jenom samá silná včelstva a pak se uvidí.

Příspěvek: #364

(22.12.2011 13:36)Smetana Bohuslav napsal(a):  Trošku jsem zalistoval ve včelařských časopisech z let dávno minulých a k mámu překvapení píší,že již v r. 1904 na ostrově Wight byl zaznamenán výskyt roztoče ve včelstvech a již v r. 1909 byla touto nákazou postižena Anglie,v r. 1922 Francie i Švýcarsko a v r. 1927 bylo nakaženo i Československo.Jestli se nepletu,kdysi bylo publikováno přenesení roztoče do Evropy z východu,že by nějakou západní cestou?

Zdravím, zaměnil jste určitě roztočíkovou nákazu (Acarapis woodi) za varroózu. Ta se našem území datuje od roku 1981 a postupné rozšíření bylo opravdu z východu (první nález na území býv.státu v roce 1978 Dr. Hanko na východním Slovensku).

Příspěvek: #365

Děkuji za uvedení do obrazu.V dobových článcích píší o roztoči,který se živí krví včel vysávanou ze vzdušnic a to mě zmátlo.Mimochodem,jak se roztočíka pocházející ze západu podařilo "zpracovat"?Děkuji.

Příspěvek: #366

Díky, slávku! Já nejsem smutný ...
Mimochodem: já ten boj s roztočíkovou nákazou sleduji v naší spolkové kronice už od 30. let, ale hlavně od let 50., opakuje se to každý rok, ale zdá se, že jsou tam také vlny vždy po několika letech ... Pak do toho přišel BEF ... Takže z hlediska nákazového i z hlediska jejich "zdolávání" byly naše včely dobře "připravené" na příchod V.d. od východu ...
Je zajímavé, že vlastně akarapidóza poněkud v současné době vymizela ...
Jiří

Příspěvek: #367

"Vymizla", nakoľko liečivá proti VD pôsobia aj na ďaľších parazitov.

Příspěvek: #368

(22.12.2011 15:40)Jiří Matl napsal(a):  Je zajímavé, že vlastně akarapidóza poněkud v současné době vymizela ...
Jiří

Na roztočíka včelího údajně působí amitraz, takže plošné léčení VD roztočíka prakticky zlikvidovalo (Kamler).

Příspěvek: #369

Také jsem slyšel, že to má cosi společného s jiným a nějak hustším "zachlupením" včelích vzdušnic u současných včel ...


------------------------------
V 18.45: Ano, Rosťo, právě tuhle informaci mám od chovatele matek, který má tyhle testy stále povinné, ale už velmi dlouho nic, dokonce mezi výzkumníky je prý roztočík nedostatkovým zbožím. To je skoro, jako když J. Kefuss shání roztoče V.d.
Jiří

Příspěvek: #370

Tento názor jsem také zazamenal. Vymizení roztočíka včelího mělo nastat s podstatně větším rozšířením kraňské včely (hlavně inseminací) na úkor původní včely tmavé. A právě kraňka má mít podstatně větší zachlupení vzdušnic, což roztočíkovi znemožňuje se na ně přisát. Laboratorní vyšetření na tohoto roztočíka je ale stále vyžadováno u chovatelů matek, ovšem podle mých informací už dosti dlouho nebyl zaznamenán výskyt. A i kdyby byl, na trhu snad není dostupný žádný přípravek. Jedině obnovit výrobu BEF prof. Svobody.
iRP

Příspěvek: #371

(22.12.2011 15:55)Petr L napsal(a):  Na roztočíka včelího údajně působí amitraz, takže plošné léčení VD roztočíka prakticky zlikvidovalo (Kamler).

S Acarapis woodi mám také zkušenost.
Roztočíka včelího sem viděl ve vzorku u nás naposledy v roce tuším 1974 nebo 1975 po několika kusech ve vzdušnicích, bylo to slabé zamoření. To se ještě požívalo léčivo BEF. Ve vzorku od včelaře ze Saska na druhé straně Krušných hor jsem ho viděl v roce 2004. A to byly vzdušnice plné roztočíků. Tehdy tam na té straně Erzgebirge padali včelstva jak o závod a nebylo to jen na varroázu. Po aplikaci Varidolu v následujících letech, ze včelnice Saského včelaře také do dvou roků roztočík včelí vymizel. Jaká je tam situace nyní nevím, dotyčný včelař již chová včely na včelnici v oblacích a jeho pozemská včelnice nenašla nástupce. Jiného "odsunutého" známého tam již nemám. Z toho usuzuji, že na roztočíka včelího (Acarapis woodi) amitraz skutečně účinkuje a díky jeho používání došlo i k jeho úplnému vymizení na našem území. Možná však, se zbavíme kleštíka včelího v souvislosti s nějakou jinou pohromou v důsledku užití jiných léčiv. Ne, že bych si nějakou tu jinou pohromu přál.
JK

Příspěvek: #372

Som pri včelách už od roku 1954 (vtedy začal včeláriť otec, ja o tri roky neskôr, ale s Acarapis woodi som sa nestretol a ani neviem, žeby na Slovensku bol, čo je dobré. Je celkom možné, že amitraz vo fumigačnej podobe sa dostáva do tracheí- vzdušníc a ak by sa tam nachádzal nemal by šancu prežiť. Dúfam, že to tak aj ostane. Anton

Příspěvek: #373

Kyselinu mravčiu
som na včelnici použil raz a výsledky neboli pre mňa presvedčivé. Možno, že ma okolnostii v budúcich rokoch presvedčia, že fumigant Amitraz ako tvrdú chémiu prestanem používať a prejdem na organickú kyselinu mravčiu KM a kyseliny šťaveľovej KŠ.
Preto využívam Google a zhromažďujem údaje a spôsoby aplikácie KM do včelstiev.
Našiel som niečo zaujímavé:
http://vcelari-zlin.webpark.cz/Dokumenty...110306.pdf

No zaujíma aj kyselina šťaveľová-(KŠ), pretože je účinnejšia a ak sa použije na jej vnášanie do včelstiev aplikátor na jej odparovanie, tak to bude ešte ľahšie.
Tieto dve kyseliny podľa Dr. Klímu KM, KŠ a podľa mňa i Fumigant amitraz, účinkujú na akarida cez jeho trachey-vzdušnice, čím ich rozleptávajú a tým zbavuje ich funkčnosti, klieštik je zbavený prísunu vzduchu a následne hynie. Anton

Příspěvek: #374

Zdravím, úplně se s tím neztotožňuji. U kyseliny mravenčí se skutečně tyto účinky předpokládají. U kys.šťavelové je to trošku složitější, je zde důležitá spíše její toxicita pro samičky kleštíka včelího. U amitrazu bych si byl jistý, že účinek je založen na jeho neurotoxicitě - je to nervový jed a s "leptáním" vzdušnic nemá nic společného. Je to kontaktní jed, který se nepoužívá pro zasažení vzdušnic - používá se dodnes i jako látka s účinkem proti blechám, klíšťatům, demodikóze u malých zvířat, zejména u psa a mechanismus účinku je opravdu jiný. Bohužel na rozdíl od organických kyselin, kde je pravděpodobnost vzniku rezistence téměř nulová, u amitrazu je situace jiná a rezistentní populace jsou prokázany i na území Evropy. Nevýhodou kyselin, jako mravenčí a šťavelová, je zase jejich razantní biologický účinek, nepříznivý i pro včely...tudíž pro budoucnost včelařství vidím jen jednu smysluplnou cestu - selekci včelstev, před kterou jsme 30 let zavírali oči....je na čase je začít otevírat

Příspěvek: #375

(23.12.2011 18:48)Zdeněk Klíma napsal(a):  Nevýhodou kyselin, jako mravenčí ... je zase jejich razantní biologický účinek, nepříznivý i pro včely..

Můžeš Zdeňku specifikovat ony nepříznivé účinky? Především KM. Díky.

Příspěvek: #376

A mě zajímá kyselina šťavelová. Dík.

Příspěvek: #377

Pokusím se ve zkratce. Kyselina mravenčí je sice nejjednodušší organickou kyselinou, ale co do biolog.účinku jedna z vůbec nejsilnějších. Na včelstva jednak působí jako poměrně významný stresový podnět - což se dá na druhou stranu využít u řady viroz, kdy viry poškozené včely, zejména mladušky, ze včelstva odejdou. Na druhou stranu si to včelař může v tomto případě vyhodnotit, že včelstvo kyselinou mravenčí hodně v podletí poškodil a to i např.posléze za dva-tři měsíce uhyne (typicky říjen-prosinec) ale je to úhyn primárně v důsledku poškození zimní generace virozami. Je pravdou, že úhyn je schopna v tomto případě KM urychlit a poškozenou mladou populaci zimních včel kyselina dorazí. Je potřeba více ověřit účinek KM na poškození trávicího traktu (řešíme mimo jiné se studenty na VFU) a vliv na úroveň probiotické mikroflory. To vše je u včelstva, které normálně ploduje a rychle rotuje letní včely bezvýznamné, zdá se - u zimní generace to může být ve spojitosti s vysokým napadením a viry problém. Úlohu KM já vidím právě především v tom, že včelař díky monitoringu a včasnému použití KM včelstvo do takového stavu dospět. Samozřejmě jsou tu výhody plynoucí z její podstaty přírodní látky - odbouratelnost, bez rozpadu na další chemické látky s biokumulačními účinky, tak jak je tomu u syntetických pyretroidů či amitrazu - o jejichž účincích na včely, zejména plod téměř nevíme nic. Zájem tyto účinky těchto látek více zkoumat, ale už dnes ve včelařsky vyspělých zemích není, z hlediska jejich neperspektivy v budoucnu - lépe řečeno dříve nebudou účinné, než je stačíme poznat. V ČR se terpve snaží MSVV včelařský výzkum vzkřísit a i v rámci této společnosti není tento směr výzkumu syntetických léčiv prioritou.
Přístupy, kdy řešíme včely společně s roztoči prioritu mají....
Je to však dlouhá cesta a při chůzi po ní si ještě budeme muset pomáhat nějakou tou berličkou. Při současném stavu poznání jsou rozhodně, když zvážím pro a proti, pro mě lepšími berličkami organické kyseliny, případně thymol, který bychom měli také příští rok více vyzkoušet - ať nepapouškujeme závěry testování thymolu v minulosti, který prováděl VÚVč v Dole, s.r.o. kdy byly potíže podle mých informací s loupežemi - je potřeba to vyzkoušet pořádně, pak budeme chytřejší....registraci mají dva produkty, tak je jen na distributorech, jak to bude k mání, můžem vyzkoušet...

Příspěvek: #378

(23.12.2011 18:48)Zdeněk Klíma napsal(a):  Zdravím, úplně se s tím neztotožňuji. U kyseliny mravenčí se skutečně tyto účinky předpokládají. U kys.šťavelové je to trošku složitější, je zde důležitá spíše její toxicita pro samičky kleštíka včelího. U amitrazu bych si byl jistý, že účinek je založen na jeho neurotoxicitě - je to nervový jed a s "leptáním" vzdušnic nemá nic společného. Je to kontaktní jed, který se nepoužívá pro zasažení vzdušnic -

Zdenku, som síce do chémii laik, ale mojím sedliackym rozumom som za 27 rokov,keď sok s ním prvýkrát stretol som veľa pochopil. 27 rokov je dlhá doba nebol rok, aby som včely nefumigoval. Už dávno "moje" klieštiky mali byť rezistentné na amitraz, ale ony stále padajú a včely prežívajú zimu v dobrej kondícii, priemer odpadu je po troch fumigáciách je dobrý. Nič iné nepoužívam! Takže V.d stále dobre "spolupracuj"-reagujú na amitraz. S tým výskytom rezistentných V.d. vo svete je podozrivé, uznávam, je to tcrdá chémia, ael môj med, ktorý sa vyváža cez Budapešť do sveta, zatiaľ neprišla výkupcovi reklamácia.

A teraz k problému, dostáva sa fumigant do vzdušníc V.d. alebo nie, ja si myslím, že áno. Viem, že má tzv chobot ako ústny ústroj, ale má aj vzdušnice, to je nepopierateľné. Ostáva otázka, hynie klieštik, že a nakontakuje s jedom alebo sa nadýcha jedu. Ja si myslím, že pri dýchaní vzduchu sa do vzdušníc dostane aj fumigant, a práve odiať cez sieť vzdušníc a nervových zakončení sa do nich dostáva,

Vychádzam z pozorvanie, pri fumigácii neuzatváram letáč, prvé klieštiky padajú už po 20 min.. Je možné, aby za 20 min sa klieštiky nakontaktovali s fumigantom, ktorý tým, že nie je uzavretý letáč, sa rýchlo z úľa vytratí dostanú, môžu jedom nakontaktovať, ktorý sa vlastne nemali ani kedy usadiť na včelách a V.d. a na plástoch?

Ak vyriešime technicky problém zavádzania Km a KŠ do včelstiev (je to zatiaľ zložité), tak prejdem na spôsob aplikácie fumigácioudo včelstiev. Zatiaľ je pre mňa najjednoduchší spôsob, hlavne najlacnejší, jedno včelstvo pri použití Takticu vychádza na 0,05 € na včelstvo. Anton

Příspěvek: #379

Já Vám Antone plně rozumím. Jen bych zmínil, že se samozřejmě amitraz dostává také do vzdušnic, ale jeho mechanismus účinku má opravdu podstatu v neurotoxicitě - blokuje přenos nervových vzruchů na nervových spojích - synapsích. I u fumigace či aerosolu je významná kontaminace účinnou látkou samotných včel i úlového prostředí - stávají se nosiči účinné látky, extrémně výzmaně u Gabonů. To spolu s účinkem je také důvod, proč většina samiček roztočů padá ze včel až za několik hodin po fumigaci.
Psychologie použití amitrazu, či jiných syntetických insekticidů, či herbicidů v zemědělství je stejná. Dokud to účinkuje, o nic jiného se nestaráme. Nepřipouštíme si negativní vlivy. Mají v tom prsty samozřejmě i loby a působení firem, které tyto látky vyrábějí a prodávají - uklidňují nás limity v potravinách, které jíme - pokud je látka v limitu, ujišťují nás, že je to v pořádku. ALE NENÍ ! Nikdo nemumí ani odhadnout, jaké důsledky mají interakce látek tzv. v mezích detekce, splňujících limity, které v naší potravě díky chemizovanému zemědělství každý den přijímáme. A střípkem do této strašidelné skládačky přispíváme i my včelaři, pokud tyto látky používáme a tvrdíme lidem, že náš med je nejlepší na světě. Pokud existuje alternativa k tomuto našemu jednání, je to na svědomí každého z nás.
Amitraz nám i vám na Slovensku samozřejmě ještě nějakou dobu fungovat bude - záleží jen na tom, jestli se tím dále budeme upokojovat, nebo se začneme řídit naším svědomím a nejlepším vědomím - i když to vím, zní pateticky.

Příspěvek: #380

Ten Thymol a léčba s ním v příspěvku z 1/2012 Včelařství nějak růžově nedopadl. Prý Ohromná mortalita dělnic po aplikacích. Doufám, že to někdo propracuje a zjístí jak nato, nemusel by to být zas tak špatný prostředek, pokud se dojde nato jak nato._gp_