Příspěvek: #381

(23.12.2011 20:30)Zdeněk Klíma napsal(a):  Pokusím se ve zkratce. Kyselina mravenčí je sice nejjednodušší organickou kyselinou, ale co do biolog.účinku jedna z vůbec nejsilnějších. Na včelstva jednak působí jako poměrně významný stresový podnět - což se dá na druhou stranu využít u řady viroz, kdy viry poškozené včely, zejména mladušky, ze včelstva odejdou....

Již třetím rokem sleduji, zatím bez systematických záznamů projevy viru deformovaných křídel (DWV) ve včelstvech. Mám podezření, že virózy ve včelstvech mohou šířit i matky. Nejprve jsem se domníval, že na projevech viróz ve včelstvech má vliv i stáří matek. Ovšem u některých včelstev s matkami ve stáří třetím rokem se virus neobjevil. Naopak u některých mladých matek ve stáří jednoho roku jsem DWV zaznamenal. Rozchoval jsem i matky ze včelstev kde jsem virus nezaznamenal po dvou letech stáří matky. Výsledek není dle mého pozorování jednoznačný. U některých dcer stejné matky se virus objevil u jiných dosud ne. Napadlo mne, ženositeli viróz mohou být i trubci kteří tyto přenesou na matky při snubním aktu. Další hypotéza, že viry zcela jednoznačně a výhradně přenášejí roztoči mne také zatím nijak nepřesvědčila. DWV jsem v některých včelstvech s nízkým napadením kleštíkem zaznamenal již v polovině května, zatímco v některých včelstvech s poměrně již na tu dobu vysokým spadem, jsem ve včelstvu neobjevil včely s příznaky DWV, do doby doplňování zimních zásob vůbec. To však nevylučuje, že kleštíkem oslabený včelí plod je k ataku přítomných virů vnímavější.

Ze tří včelstev, rok 2011 kde se DWV projevil, došlo u dvou k totální destrukci včelstev již v počátkem měsíce října. Třetí napadené včelstvo viditelně zesláblo až v průběhu listopadu. Patrně též nedožije jara.

Domnívám se, že situaci DWV je nutné řešit okamžitě po zjištění virem poškozených včel. Nejvhodnější doba je ještě před počátkem tvorby zimních dlouhověkých včel a to nasazením dlouhodobých odpařovačů a výměnou matky.

V napadených včelstvech jsem ovšem pozoroval i včely s nápadně drobným vzrůstem. Ty dokonce propadávaly 4 mm pletivem na podložku. Je skutečností, že dnes již je známo více než dvacet virů, které ovlivňují zdravotní stav včelstev. Bohužel pouhým okem jsme schopni poznat pouze DWV. Chtěl bych požádat včelařské odborníky s poněkud širším rozhledem na názor.
JK

Příspěvek: #382

Ano je jen potřeba myslet na to že DWV virus je jen jedním z celé skupiny virů. Mluví se o něm, protože je vidět jeho příznak. Je tu však celá skupina paralytických virů, kdy název virozy nemusí být vždy vypovýdající co se týče klinických příznaků. To hlavní. co je problém, je zkrácení délky života včel, jednoduše řečeno. Právě virozy nám ukazují, jak je důležité včelstva selektovat komplexně. Je totiž evidentní, že mnohým včelstvům stačí mnohem menší populace samiček VD pro následný kolaps v porovnání s jinými. Vlivů je samozřejmě více, ale individuální odolnost včelstev je nutno zohledňovat ! Zejména při selekční s šlechtitelské práci - ale o tom by tu měli psát šlechtitelé matek. Je to práce na roky, pouhá jedna generace přirozenně pářená s trubci, kteří za to, že doletěli na trubčí shromaždiště, vděčí chemoterapii...je celkem k ničemu. Lepší než nic, nějak se začít musí, ale s trvalou chemoterapií na nějaké zlepšení můžeme zapomenout....

Příspěvek: #383

Když čtu o virózách, nestačí snad najít antivirotika z přírodních zdrojů a ty se naučit používat? Selekce je dobrá věc, ale jde o tak složitou věc, že pokud ji nevypustí opravdu genetický inženýr coby hypotézu provedení, co je cíle jeho práce, tak takovým řečem ani nevěřím._gp_

Příspěvek: #384

Ano je to o přístupu k věci. Současná doktrína prezentovaná medicínsko-farmaceutickým komplexem to vidí jasně - na všechno najdem lék, je to jen otázka času. U včel ale nezapomínejme, že máme obrovskou výhodu v rychlosti selekční práce - krátkého generačního intervalu - což je např. u jiných hospodářských zvířat nesrovnatelné. Navíc jsou tu trubci, kteří jen v nepatrném počtu z celkové vylíhlé populace nakonec mohou oplodnit matku - můžeme využít selekční kritéria, která pro včely vymyslela sama příroda - jen se o to snažit.
Zkušenosti nám ukazují, že medicínský přístup zelené tabletky na zelený průjem - je u včel řešení více než krátkozraké. Viz příklad s morem včelího plodu a použitím antibiotik, tlumení varroózy.
Co se týče tlumení viroz, je tu u většiny virů přímá souvislost s přenosem roztoči VD, tudíž je nutno se věnovat přístupu komplexně - tj.nešlechtit na jeden znak, či si pomoci inseminace upevnit v populaci geny včelstev, která vynikají v některých vlastnostech
Příklad máme např. v zvápenatění včelího plodu - nákaze, která úzce souvisí s úrovní čistícího pudu (stejně jako některé virozy plodu, či mor včelího plodu), kde lze cílenou šlechtitelskou prací zaznamenat velmi dobré výsledky.
Jde jen o to nepodléhat streotypům a vrátit se trošku k chovatelským kořenům, které byly známy včelařům už před více jako sto lety.

S použitím antivirotik je to stejné jako s jinými preparáty - jakmile je začneme používat, začneme upevňovat v populaci včel nekvalitní geny, už viry nebudou selekčním tlakem a jakmile nám přestanou účinkovat, jsme na to ještě hůř, než předtím.

Jinak pěkný a klidný Štědrý den všem.

Příspěvek: #385

Ale ona doktrína o nemoci a léku dělá život takovým, jakým ho máme. Co by to byl za život, kdybych viděl úmrtí na banální onemocnění? Jestli jde ovšem o filozofii, tak je otázkou jestli jako chovatelé máme mít pravidla - metodiku ke včele a jejímu životu přívětivou, nebo k jejímu životu nekompromisní. Takže jestli léčit, nebo nechat žít a umřít. V prvním případě jsem si jist, že jsem něco udělal, ale druhý případ je jasný, že se stal průser, který jsem nezvládl, pokud by nebyl právě řešením._gp_

Příspěvek: #386

(24.12.2011 12:15)gupa napsal(a):  Takže jestli léčit, nebo nechat žít a umřít. V prvním případě jsem si jist, že jsem něco udělal, ale druhý případ je jasný, že se stal průser, který jsem nezvládl, pokud by nebyl právě řešením._gp_

Otázka ale nestojí jestli žít nebo nechat umřít - co se týče varroózy, když člověk ví co dělá a má včelstva pod kontrolou, může o nich vědět co potřebuje a nemusí je nechat padnout. Máme i tu výhodu, že můžeme změnit genetiku včelstva (superorganismu) výměnou matky. Je to moc okolností, které tomu nahrávají, než abychom to jen tak nechali plavat...

Nevím, jestli to víte, ale denně umírají lidé, kteří podlehnou rezistentním kmenům bakterií, na používaná antibiotika, když se sejde více nepříznivých okolností a organismus je velmi oslaben a svůj boj s infekcí prohraje.

Medicína si dnes pomalu začíná uvědomovat sílu teze L.Pasteura, který na sklonku svého života pronesl: "Mikroby jsou nic, terén je všechno."

To však neznamená, že bychom je neměli používat, jen nesmíme vše sázet na jednu kartu, na to je život moc cenný...

Příspěvek: #387

Můžeme při metodice zvolit jen na nejlepší a známy a lehce proveditelný způsob ochrany zdraví. Na více nejsou prostředky. Pokud jde o rezistenci tak i když probíhá léčba a nakonec dojde ke ztrátě, ztráta se týká hlavně toho, že více už nejsme schopni dokázat, ne že zasahujeme do války genů. Takže jde o schopnosti a vědění a ne o nějaké teze. Tezí je spousta, ale řešení a cesta je velmi úzká._gp_

Příspěvek: #388

(24.12.2011 12:54)gupa napsal(a):  Takže jde o schopnosti a vědění a ne o nějaké teze. Tezí je spousta, ale řešení a cesta je velmi úzká._gp_

Myslím, že je tak úzká, jak úzce myslíme...

Příspěvek: #389

Opět si prohlížím a "studuji" svoje letošní statistky spadu VD po povinných léčeních. V sezóně kočuji za snůškou po okolí - zpravidla max. do 5 km. Letos jsem byl poprvé na louce uprostřed lesa. Krásné místo, bezvětří, orietace úlů na jihovýchod avšak vlhké - to jsem začátkem suchého června nepostřehl. V Královéhradeckém kraji jsme měli povinná léčení gabon (srpen), 2x fumigace Varidol (říjen, listopad) a poslední aerosol počátkem prosince. Průměrný spad na stanovišti po aplikaci Varidolu byl: 240 roztočů po 1.léčení, 40 po 2.léčení, 6 po aerosolu, což je o řád vyšší spad než na stanovišti 800m vzdáleném (12, 5 a 0,3 roztočů) a na dalších mých stanovištích.
To, že vlhkost stanoviště má negativní vliv na počty VD je publikováno. Ale proč tomu tak je? Proč zrovna vlhké prostředí, jak a čím ovlivňuje "k lepšímu" podmínky na reprodukci VD? Vyplývá mi z toho, že včelstva si v úlu nedokáží vytvořit své konstantní mikroklima (nejsou schopna plně vykomenzovat nevhodné vnější podmínky?). A nešlo by případně nějakou změnou ve větrání úlu přispět k horší reprodukci VD?
Poznámky: obě zmiňovaná stanoviště měla po 10 včelstvech, úly Optimal, tedy celozasíťovaná dna, ale většinou se zasunutou podložkou, větrání - celé česno a očka v dolních nástavcích, včelstva na stanoviště byla vybrána náhodně, genetický původ stejný.
A ještě jeden poznatek, který bych si však nedovolil zevšeobecňovat, protože byl vyzkoušen pouze na dvou včelstvech. Plodová přestávka po Norském zimování provedeném počátkem srpna nezpůsobila snížení populace VD.
Hodně otázek, ale zná někdo odpovědi na mé neznalosti? Zkoušel jste někdo například laborovat s větráním (ve vztahu k problematice VD) a s jakými výsledky?
M. Futera

Příspěvek: #390

Myslím si, že Varroa d. reaguje na chování včel a ne na vnější meteorologické podmínky. Jediné, co mu vadí, co se mikroklima v úlu týče, je zvýšená teplota nad 36 °C a relativní vlhkost nad 75%. To by pak měla být výhodnější nížinná vlhká pozice úlu ale zdá se, že tomu tak není. Ve vyšších polohách mají včelstva jiný plodový cyklus než někde u Hodonína. Vnější přírodní podmínky ovlivňují biologii včelstva a potažmo roztoče.
Náhlý výskyt vysokého počtu V.d. ve včelstvu nebyl letos výjimkou. Příčinou byly kolapsy okolních včelstev. Proto přesypání na mezistěny nepřineslo žádaný výsledek. Stejné to je s letním ošetřením. Když jej udělám někdy, naslepo, je to jen dílem náhody, buď je to příliš brzy nebo pozdě. Jedná se o tři měsíce a nevím, kdy je ta správná chvíle, pokud nemonitoruji (nejlépe na plodu) a nesleduji dění v okolí.

Příspěvek: #391

Jo jo, kéž by šlo včelstvo chránit před donášení VDček z okolních kolabujících včelstev nějakým udělátkem - něco jako pylochyt, kterým by musely včely prolézt a který by byl stejně jako ty obojky proti klíštatům pro psy napuštěn léčivem (amitrazem), který by je likvidoval hned při příchodu.

Příspěvek: #392

Moje zkušenost z 2007/8 - nejvíc to odneslo vlhké a stinné stanoviště u Labe. Jen výškový rozdíl o deset metrů - z rovinky dole do svahu situaci zlepšil.
Nehodnotím počet VD, ale kolaps včelstev.

Spíš si to spojuji s kondicí včelstev - přeci jen horko a slunce je pro ně asi lepší.

Ale to co mi v tom ďolíku přežilo, to tam mám (už jen dvě původní včelstva) a z toho mimo jiné chovám. A rozchovávám i na tom samém místě.

Ale letos jsem raději porušil "metodiku" a dal Gabon, tak nemůžu hodnotit, jak moc zůstala zachovaná odolnost a zda to vůbec byla odolnost, nebo štěstí.

---

(30.12.2011 18:26)JKL napsal(a):  Jo jo, kéž by šlo včelstvo chránit před donášení VDček z okolních kolabujících včelstev nějakým udělátkem - něco jako pylochyt, kterým by musely včely prolézt a který by byl stejně jako ty obojky proti klíštatům pro psy napuštěn léčivem (amitrazem), který by je likvidoval hned při příchodu.

Přemýšlím, za jak dlouho KM udolá VD. Mít dole permanentní odpařovač a mít vlez jen spodem. Ale nedostal jsem se k tomu.

Používat dlouhodobě amitraz je zřejmě spolehlivá cesta k likvidaci toho posledního co zatím funguje z klasiky.

Příspěvek: #393

dneska jsem dělal kontrolu po aerosolu , prnmí proveden 22.11 a 28.12, po prvním vjedněch spad nespočítáno já říkám pomakováno po druhém aerosolu 1, toto včelstvo je postaveno na kraji a včelky létaly když jiné ani tuk, druhé včelstvo po prvním aerosolu nic a ted 40 , ostatní včelstva po prvním i druhém aer. 0 ,včervnu 65% kys.mravenčí ,koncem srpna taky , v září gabon , říjen zapálené pásky , jak se dostal roztoč do včel kde po první kontrole 0 a podruhé 40

Příspěvek: #394

To že nejsou VD na podložce neznamená jednoznačně, že nejsou vce včelstvu. Třeba selhalo ošetření, nebo byli v té době na plodu. A nebo nebyly na včelách, ale na loučkách a když se včelstvo rozrušilo, nebo jinak rozvolnilo - prolet - tak je pohazovaly dolů.

Jinak příteli vy se ve svých včelstve vyznáte, ale pro nás ostatní je to trochu nepřehledné. Ideální je tabulka, vodorovně včelstva, svisle ošetření či jen počítání spadů s datumem a v tabulce počty VD

Příspěvek: #395

(31.12.2011 13:46)tefoilo napsal(a):  jak se dostal roztoč do včel kde po první kontrole 0 a podruhé 40

Myslím, stejně jako KaJi, že VD mohl být v době 1. aerosolu na plodu. Sám jsem měl taky takové případy. Některá má včelstva měla plod ještě 30. 11.. Podzim byl letos včelařsky trochu delší... Náchodsko, 290 m. n. m.

Příspěvek: #396

Nejsem si zcela jist, ale včelky co mám na zahradě, měly plod zřejmě i 26. 11. kdy u mne přátelé svazoví odborníci prováděli poslední aerosol. U některých včelstev po ometení podložek 17. 12. jsem mněl za týden spad VD 0 až 2. Drahanská vrchovina 590 m n. m.
Vážení a skušení případně i ostatní,
mohly by ste mi prozradit kolik (jaký spad) VD po léčeních v různou dobu (jaro, léto, podzim, zima) považujete za málo , dost a konec se včelstvem .
Já si to představuji asi takhle: Jarní léčení: netuším ještě jsem nezažil ale asi 20 - 50 - 200
Po prvním medobraní asi 50 - 200 - 2000
V podletí 200 - 500 - 2000
Zimní 200 - 500- 2000
Děkuji za informace

Příspěvek: #397

Viktor: někteří činovníci s aerosolem jsou malí chemicí, aerosol, nebo třetí ošetření se má dělat tyden před vánoci, tady taky machři zvladly do konce listopadu 4x fumigaci... blivajz velebnosti...

A to byl říjen a pulka listopadu velice teplých ani ted neni zima...

Příspěvek: #398

(18.03.2012 20:27)Tomáš Heller napsal(a):  Jirko, prvního světlého roztoče jsem našel 6.3. Od 10.3. je pozoruji téměř ve všech včelstvech.

Rád bych si ujasnil barevnou škálu roztoče, o kterém je v odkazu řeč abychom vycházeli ze stejných pozic. Jde o světlého roztoče barvy slonové kosti až průhledné nebo o mléčnou čokoládu? Dnešní spad v jednom oddělku po týdnu je 74ks, tmaví - barvy hořké čokolády a světlí - barvy čokolády mléčné. Vzhledem k prognóze počasí jsem vážně uvažoval o nasazení KM již teď, ale váhám, zda to nejsou jen zbytky přeživších zimu, protože žádný nejevil známky života. Jak je to tedy s těmi barvami? A co z nich usuzovat?

Příspěvek: #399

Světlým roztočem myslím, průhledného...

Příspěvek: #400

Takže: jakmile se objevují ve spadu světlí roztoči, je to signál, že se množí na plodu (pokud by to tedy nebyli ausgerechnet nějací padavkové zapadlí už na podzim někde hluboko do buněk a nyní vyhození ...
Jiří

P. S.: celé barevné spektrum:
http://www.wncbees.org/pests/Varroa.cfm