Příspěvek: #81

Zdravím, hlásím, že dnes jsem šel spočítat roztoče na podložkách a po šesti dnech napočítal jubilejních 1200 kusů, to je 200 kusů denně.
A teď od začátku. Roztoče monitoruji od konce června, kdy spad počal na třech kusech denně (což je podle mého názoru alarmující). Krajem července jsem započal léčení kyselinou mravenčí 65%, k monitoringu jsem si vybral jedno včelstvo nejvíce plodující, a s relativně největším spadem. Už 8.července zde byl spad 40ks denně, který se postupně vyšplhal až na dnešních 200ks a tendence je, zdá se, stále stoupající. Průběžně, od počátku července do něho padlo cca 450 ml KM65%. Podotýkám, že varroa podložku mám vždy jednorázově chráněnu elektrikářskou izolepou. Z těch 1200 kusů jich přes 400 bylo chyceno na izolepě při útěku!!
Ke gabonům: Nevím jak jinde, ale u nás v Trutnově stále nejsou gabony k dispozici, což je vůbec alarmující, protože pokud je tato situace nedejbože plošná, tak TEĎ zachraňovat TAKOVOUTO situaci, byť gabonama je prostě pozdě.
Přeji ostatním, aby to u nich bylo jinak, lépe.

Letošní varroáze u mne určitě prospělo:

1. Melecitóza ve významném množství
2. tím pádem překotné plodování až doteď
3. vlhké prostředí
4. možná nepovedené podzimní léčení (?)
5. monitorované včelstvo je plodovací blázen, plodovalo i v zimě 2010/2011

Takže situaci hodntím jako kritickou. Obzvláště tam, kde byla od jara silná včelstva a kde se nacházela melecitózní snůška.
Ať se daří, Libor V.

Příspěvek: #82

Drsné čtení, Libore ... Jak jsou na tom ostatní včelstva? Co viry? Nehrozí domino-efekt?

Příspěvek: #83

(29.08.2011 6:45)Libor V. napsal(a):  Zdravím, hlásím, že dnes jsem šel spočítat roztoče ...............

Takže situaci hodntím jako kritickou. Obzvláště tam, kde byla od jara silná včelstva a kde se nacházela melecitózní snůška.
Ať se daří, Libor V.

Chci se zeptat? Co se dělo před česny zhruba po polovině července až do nynějška? Nepozoroval jsi v trávě lezoucí včely s deformovanými křídly? Tento jev je způsoben "Virem defomovaných křídel" který je, jak se uvádí, průvodním jevem vysoce napadeného včelstva roztočem VD. Takto poškozené včely lze nalézt i při prohlídce včelstva. Je to spolehlivý indikátor již vysokého napadení některých včelstev roztočem VD a také jedna z příčin vytracení včelstva po podzimním nakrmení. Tak ať nás to nepotká.
JK

Příspěvek: #84

DWV nemá řešení?_gp_

Příspěvek: #85

Bohužel žádné jiné řešení, vyjma nepřipustit vysoké napadení včelstva roztočem VD, neznám. Možná něco již existuje. Pokud o něčem víte, sem s tím. Moje znalosti o DWV jsou zatím na této úrovni.

http://www.mojevcely.eu/news/vliv-klesti...ireni-dwv/

Již několik roků sleduji, že u včelstev s vysokým napadením roztočem VD se DWV projevuje tak, jak jsem výše v příspěvku č. 83 uvedl. Proto můžeme projevy DWV před úly, ale i v plodišti, pokládat za indikátor vysoké invadovanosti některých včelstev roztočem VD.
JK

Příspěvek: #86

Existuje takový termín. Antivirotika. Dále taková antivirotika mohou být i antiseptika. Takže myslím, že existuje léčebná větev která funguje. Už jsem to tu i v minulých příspěvcích na fóru naznačoval, že to jde ovlivnit. Prokazatelně ale nelze sepsi řešit akaracidy. Naopak, mám zkušenosti s amitrazem, že čím více se aplikuje, tím více projevy deformace nastupují. Zdá se to logické, že proti DWV se má začít u roztoče, ale není to pravda. Logické je nasadit s léčbou proti Varoáze i léčbu proti DWV._gp_

Příspěvek: #87

Obávám se, že se včelami napadenými DWV se už nic nenadělá, zemřou nebo odejdou zemřít. V tom případě se rozhoduje dřív, ale je to těžké poznat, člověk většinou vidí až to stadium, kdy jsou příznaky zjevné, a to už bývá pozdě. Možná se ještě dá stavět na těch, které virus nenapadl. Kdo ví ale, jestli teď ... Odebrat plod, přesypat na souše, trochu zakrmit a ošetřit KM, jak to popisuje dr. Klíma, ale to je téma pro něho ... Kdyby se DWV objevil, může se objevit i v sousedních včelstvech ... Libor ale nepsal o tom, že tam DWV má, abychom neohýbali debatu někam jinam ... . Dotaz na viry jen souvisel, protože při velmi vysokém napadení se viry často objeví.

Příspěvek: #88

Od června monitoruji, vždy spad 0 - 2 roztoči za den, dnes u dvou spad kolem patnácti r. Pro jistotu jsem nasadil KM, vypadá to že někde něco vybrali, a vzhledem k letošnímu masivnímu rojení, kdy spousta včelařů roje už ani nesbírala, může tento problém narůstat. Takže pozor na reinvazi.

Příspěvek: #89

(29.08.2011 7:21)Jiří Matl napsal(a):  Drsné čtení, Libore ... Jak jsou na tom ostatní včelstva? Co viry? Nehrozí domino-efekt?

Drsně to vypadá, ale jinak se zatím zdá být vše OK. Včelstva jsou zdá se vitální, před česny nic divného, v podmetu nic divného, ve včelstvech taky nic. Ale počítám s tím, že to může přijít s virama BUM a bude hotovo.
Jinak u ostatních včelstev jsem elektrikářskou páskou podložku doposud nechránil, jen jsem ji vytáhnul, přejel pohledem, zjistil roztoče "v normě" očistil a zase zasunul.
Dnes jsem protiútěkovou pásku pro jistotu dal všude. Během pár dní na podložky mrknu. Dnes jsou to 4 dny, co jsem plošně léčil, takže pokud má co padat, tak to tam bude. Dám vědět.
Jinak domino efekt asi hrozí, pokud nějaký úl padne a já to zaregistruji pozdě. Jinak kolem mě je celkem "včeluprosto", takže jedině že by loupily případné roje v lese.....Ale nebudeme vymejšlet, žáno.
Ať se daří, Libor.

Příspěvek: #90

Jak by rekl smoula mrzout " nemam rad VD "

Nejak jsem nikde nenasel postup jak dat kyselinu mravenci do vcelstva. Jeste ji nemam ,ale zajimal by me postup jak ji mohu aplikovat.

Budu Vam vdecny za kazdou radu

Příspěvek: #91

Nestačilo by téma Aplikace kyseliny mravenčí?

Příspěvek: #92

A vis, ze stacilo
dik

Příspěvek: #93

Libore, co zkouška plodu, našel jsi napadené larvy? V jakém procentu asi? Nebo smyv? Nějakou kombinací prostě ověřit úroveň napadení. Spad je dobrý, ale dobrá je kombinace metod. U smyvu by asi bylo lépe vzít včely z plodiště ...

Ne nadarmo se říká varroóze "tichá smrt" ... Ono to všechno vypadá normálně, včely nosí, na česně aktivita, ale během tří týdnů je najednou prázdný úl. Silné napadení plodu, napadené včely "zmizí" z úlu (ev. kombinace s viry ...) a létavky se časem "ulétají" a najednou je vymalováno. Stačí odjet na dva týdny na dovču ... a to je pak nadělení ... Zrovna v neděli jsme podobný příklad probírali na potlachu ...

Příspěvek: #94

U kmenových včelstev jsem dnes nasadil formidol-spíše pro jistotu, neb spady jsou dlouhodobě minimalní. Jen jedno kmenove včelstvo jich bude mít více. Na česně jsem našel jednu včelku, co měla zdeformované křídla, zdravé kolegyně jí táhly z úlu. Prohlidkou sem našel "jen" pár podobně postižených včelek. Ovšem co se nyní zdá celkem v pořádku nemusí být za dva-tři týdny...
Oddělky jsou bez léčení, spad žádny, nebo do 2r/tyden... Spíš jde o to, že jak začnou v okolí kolabovat včelstva, tak začne pořádná snuška...roztočů! To chce pokrýt kys. mravenčí. Spad sleduji a v případě, že se zvyší, tak pujde formidol i do oddělků, dnes již regulérních včelstev. Chtěl jsem jej preventivně nasadit již před týdnem,ale v těch vedrech bych si to nelajsknul..
Vysoky počet roztočů se da poznat nejen podle spadu,ale je to vidět i při rozebrání včelstva. Pokud již vidíme roztoče přímo na včelkách je zle, je jich hodně! Včelstvo cca 2-3 týdny před kolapsem ma "kožich" z roztočů, vysoky spad, a mnoho poškozených včel. V takovém stadiu se téměř nic dělat neda... I jinak zdravá včelstva si mohou přínést tisíce roztočů a pak se rozjíždí spirála smrti...
V letech, kdy je spad vyšší a dá se předpokládat, že kmenová včelstva mají "našlápnuto" Ke kolapsu, lze je zachránit. Ihned po vytočení se přemetou na mezistěny-Norské zimování. Plod se buď rozhazí do oddělků(které se zaléčí), nebo se uděrá sběrný oddělek v kterém po vylíhnutí plodu provedeme také ošetření, sběrnému oddělku vylamujeme nahradní matečníky, je dobré využít plodové přestavky, pak přidat matku, nebo slabší oddělek s matkou. Variant je mnoho a záleží jen na tom, nakolik si s tim chceme "vyhrat".

Příspěvek: #95

(29.08.2011 7:50)Josef Křapka napsal(a):  Chci se zeptat? Co se dělo před česny zhruba po polovině července až do nynějška? Nepozoroval jsi v trávě lezoucí včely s deformovanými křídly?

Zdravím Vás pane Křapko, omlouvám se za pozdní reakci. Před česny jsem nic divného neviděl, vím co máte na mysli.
Ať se daří, Libor.

---

(30.08.2011 7:14)Jiří Matl napsal(a):  Libore, co zkouška plodu, našel jsi napadené larvy? V jakém procentu asi? Nebo smyv? Nějakou kombinací prostě ověřit úroveň napadení. Spad je dobrý, ale dobrá je kombinace metod......

Zdravím Jiří, přiznám se, že ani smyv ani prohlížení víčkovaného plodu jsem nekonal.....ale mohl bych, že ano.....
Jinak bylo mi ctí Tě na potlachu poznat, respektive asociaci jména a obličeje jsem si musel provést až doma (najít Tě na Googlu ), neb mi Tě nikdo nepředstavil a kartičky se jmény jsme jaxi moc nenosili....

Příspěvek: #96

Libore, žádný strach, to doženeme, dotlacháme si to na příštím potlachu ... . K těm testům. Mi nějak vychází, že je-li vysoký spad, pak je dobré si situaci a stav napadení ověřit kombinací více metod. (U smyvu je pro řadu kolegů problém v tom, že to včely většinou nepřežijí. Ale jsou už i šetrnější metody.) Ono to platí ostatně asi i tehdy, je-li spad malý, občas problesknou takové zprávy, že spad skoro nula a najednou po aplikaci něčeho stovky ... což jaksi nekoresponduje, že ... Je ovšem možné, že v těchto případech monitoring neukázal skutečný stav díky jiným vlivům (mravenci etc., oči, nepřehledný bordel na podložce ...). Každopádně jsou vidět letos značné rozdíly v napadení, viz VMS. Na potlachu se v neděli podobné situace probíraly a bylo to velmi poučné. Asi by o tom víc napsali Karel nebo Zdeněk.

Příspěvek: #97

Když už jsi mi to hodil na krk, odpovím. Sleduji přirozený spad po 10 dnech, od 15.května. Do 15.7 byl klid. Potom v některých začínala invaze. Alespoň na naše poměry. Od 0 až po 69 ks během dne. V periodě deseti dnů jich padalo tak jako toho 15.7. Jen jediné včelstvo
(s 69Vd) soustavně snižovalo spady. Protože mě upoutala metoda Tona Turčániho, tak jsem polovinu včelstev grifnul. A nestačil jsem se divit. Tam kde byl spad 20 za den, tam jsem přestal počítat po 50ks na dm2-odhad 1200 Vd. To včelstvo s 69 však mělo jen 10ks. Štěstím pro mě, že jsem jej testoval i na čistící pud. Přes zimu to budu muset probrat s většími kapacitami než jsem já. Z dosavadních výsledků mi vychází, že, spolehnout se na přirozený spad nestačí. Ještě v neděli po potlachu jsem byl přeléčit vč.a oddělky kolegyni. Do 4hod spadlo od 400-600Vd. A odvíčkovávali jsme dělničí buňky. To je asi dost průkazná metoda. Jen se nesmí odfláknout. Udělat 5-6 vzorků na rámků a alespoň 4-5 rámků. Za těch pár včel se to určitě vyplatí a netrvá to dloho. Dnes jsem zkontroloval svých 10 dvounástavkových oddělků. A téměř jsem nenarazil na Vd. U kolegyně 3,5km vzdušnou čarou dál, šlo pomalu o kolaps.
Tak mi vychází. Všude je to jinak a kdo se nestará, zapláče.

Příspěvek: #98

Díky, Zddeňku, to je ono. Já měl na mysli právě ten nedělní odpolední případ. Broněk to vlastně na dálku naprosto přesně diagnostikoval a nakonec se to potvrdilo i v praxi. Docela mě děsí ta rychlost. I když se to samozřejmě připravovalo delší dobu. Proto je třeba monitorovat naprosto poctivě a nic nepodcenit. A udělat vše pro to, aby výsledky našeho monitoringu odrazily skutečný stav napadení včelstva. Proto jsem psal výše o té kombinaci metod. Situace, kdy si člověk odskočí na dva týdny na dovolenou a po návratu najde prázdný úl, či úl plný vos, je děsivá. Kéž to nikoho nepotká ... Monitoring stojí čas i energii, ale asi není jiné cesty. Přestrukturovat priority ... Kdyby tak svaz místo prázdné fráze bez medu to nejde vyhlásil heslo: bez monitoringu to nejde ... Ale to by asi znamenalo pokles příjmů za munici do chemické války ...
Ale teď: co dělat, když v srpnu objevím takto silně napadené včelstvo? Je šance na záchranu? Jaká? Sebrat plod, přesypat na souše, zakrmit a několik cyklů KM? Nebo srpnová fumigace? Použít další biologické pasti na V.d.? Tedy nechat zaklást plásty a po zavíčkování je zlikvidovat? F. Pohl v knížce Varroáza ... uvádí, že takto se dá zlikvidovat až 80 procent V.d., zejména když se na pár dní zaklíckuje M. Většina roztočů se pak vrhne nadrženě na plod a to je ta past ... Ale je už pokročilá doba a jde o dlouhověkou generaci ...

Příspěvek: #99

Před 6-7 léty jsme kočovali na svazenku. V září jsme se vrátili a když jsem viděl podložku pokmínovanou záškodníky, nedělali jsme vůbec nic. Tolik zkušeností a možností ještě nebylo a stačilo 3x fumigovat a včelstva se dožila jara. Letos to alespoň u nás nastává o měsíc, dva dříve. Nebýt cementu, tak se dalo v půlce srpna ještě vytáčet. Na nějaké zásahy by bylo pozdě. V tom nedělním případě, dostali plnou dávku Grifinem a teď je nasazen Gabon. Po třech nedělích uvidíme. Na té Turčániho "odlehčovací" kůře může něco být. Letos ukázala jak na tom jsme a omezila Vd. Po ní by asi stálo zato, nějaký dlouhodobější zásah, kys.mrav.Gabon, když půjde o vysoký spad. Pokud si budu hlídat včely od června, budu také vědět, jak na tom má včelstva jsou. Můžu zasáhnout mnohem dříve a i úspěšněji. Protože vždy je něco za něco. Obětuji med, získám zdravější včely. Chci med, riskuji dlohověké včely a snůšku příští rok. A také musím radikálněji zasáhnout. A pokud ani to neudělám, je konec jasný. Nejhůř na to budou ti, co včely mají jen na med a stav věci je nechává v klidu.

Příspěvek: #100

(29.08.2011 6:45)Libor V. napsal(a):  Zdravím, hlásím, že dnes jsem šel spočítat roztoče na podložkách a po šesti dnech napočítal jubilejních 1200 kusů, to je 200 kusů denně.

Tak dnes je to již 533 ks po 24 hodinách. Přičemž se průběžně téměř stále léčí kyselinou. Zajímalo by mne, kde je ta hranice, při které včelstvo se spadem překročí bod, ze kterého není návratu (nebereme-li v úvahu viry). Ne že bych na to chtěl čekat, ale např. gabony stále nejsou. Ale mám informaci, že na výrobu Gabonů se už kácí potřebné dřeviny, takže v říjnu je tu máme cobydup. Ale teď vážně. Cca před týdnem kolega hlásil pád jednoho včelstva, plus jiný kolega hlásil pád dvou včelstev, dnes po aktualizaci informací je to včelstev již pět.....Přičemž automaticky následovaly loupeže.....
Doufám, že příště budu hlásit jen veselé zprávy.
Ať se daří, Libor.