Příspěvek: #1021

Míro ty máš tu svazáckou kázeň zarostlou pod kůží.:-)Letos konečně bylo na včelařích co použijí,takže nevím jak u vás mohl být nařízený Gabon.

Příspěvek: #1022

Zvyk je železná košile.....

Příspěvek: #1023

(05.09.2014 22:41)Milan Havelka napsal(a):  Nejsem si ale jistej, že nás rojení mělo varovat před invazí VD.

Neměl jsem Milane na mysli, že rojení by nás mělo varovat před invazí VD. Letošní rojení nás mělo varovat především před tím, že je vše jinak (dříve) než v minulých letech. Moje chyba. Měl jsem to více zdůraznit. Jinak souhlasím.
JK

Příspěvek: #1024

Karle, to je jednoduchý.....V ZO se před třemi roky nedával Gabon....došlo k plošným úhynům....a staří "zkušáci" tvrdili, že když se gabon dával, tak včely neumíraly. Takže se v ZO odhlasuje, že se místně bude sborově léčit Gabonem......Nikdo nemá sílu, ani (z obráceného pohledu)"drzost" přesvědčovat 70ti letý včelaře o tom, že to není Gabonama......Proto se letos dával Gabon i tady.( Já ho dával pouze do některých oddělků, protože dva Gabony na včelstvo jsou tu zvyk.....a víc se obvykle neobjedná.)......Jen jsem zvědavej, jak Ti samí lidé budou vysvětlovat letošní úhyny na výročce v březnu. Co vím, jsem jedinej, kdo monitoring VD dělá....a ikdyž řeknu předsedovi, jak to vypadá se spadem, tak podle toho jak kouká, tak mi ani nevěří, a musím ho naložit a odvízt ho, aby se na to osobně podíval......Je to prostě stejný, jako když mi Jirka Matl poví, že mluví s lidma na Živitelce.....kde mu 90% včelařů na otázku :"Jak to máte letos s roztočema?", odpoví, že jim to přijdou v listopadu "ofouknout " a bude to v pohodě.....

Příspěvek: #1025

Po pouziti Apiguardu spad spise v radech desitek roztocu na vcelstvo. Tedy zadna katastrofa. Na vcelach ani na plodu jsem zvysene mnozstvi roztocu nezaznamenal a vsechny vcelstva vypadaji subjektivne dobre. V zime jsem lecil kyselinou stavelovou, letos po ukonceni plodovani budu urcite mnozstvi znovu aplikovat. Od pristi sezony zkusim najet vice na individualni rezim leceni podle miry napadeni a vice rozjedu volnou stavbu a uvidime co to udela. Zatim jsem lecit musel, protoze kdyz jsem vcelstva predloni privezl tak byly plne brouku. Letos uz je to mnohem lepsi.

Příspěvek: #1026

Jak vidím je čas na změnu. Vy zkušení mluvíte o monitoringu (o zavedené praxi), ale ten je podle mne nedostačující a především vás staví do role „hasiče požáru“ (přemnožení roztočů). Monitorovat se musí výchozí stav do následujícího roku. No a kdy? Přece přes zimu každých 14 dní kontrolovat spady jednotlivých včelstev a reagovat se také dá v zimě, zvláště v té minulé. Vše dělat než se nám zjara včelstva rozkladou. To si myslím, že je možná cesta pro nás, aby bylo roztočů míň. Pak se tahá již za ten kratší konec a roztoč má navrch. Každý rok je to ovšem jiné a „čert vem nalajnovanou metodiku“ ta se již zkompromitovala sama včetně zimní měli. Do této změny zapojit co nejvíce včelařů a nenamlouvat si, že jsem schopen tolerancí k VD přispět k vyšlechtění včel, které si s VD poradí. I já se v tomto roce potýkám s většími počty roztočů, avšak není to takové jak zde popisujete – zatím.

Příspěvek: #1027

V reakci na příspěvek Jiřího V. mi nedá, abych znovu nepřipomněl svůj článek o samovyšetřování spadu.

Příspěvek: #1028

Já to vidím tak, že tu jde o dva pohledy, dvě metodiky a obě je dobré podrobit debatě, obě nějak fugují, ale téma nestojí tak, je jedna je lepší a druhá špatná. Nemá tudíž cenu se navzájem přesvědčovat o lepší správnosti té či oné.
Ti, kteří preferují minimalizaci počtů roztočů během zimy (s tím, že se o to starají i v létě a v podletí) mají svou cestu a jdou si po ní.
Ti, kteří nejdou na to pověstné minimum či dokonce nulu a přijmou určitou míru infekčního tlaku, musí metodiku této filosofii přizpůsobit. A dělají to.
Musí někdy už během jara zasáhnout tam, kde je to třeba. Ať už biotechnicky, nebo třeba tou KM. A sledovat a hlídat to.
Důležité je, abychom ve výsledku měli zdravá a vitální včelstva a minimum residuí a minimální riziko resistence VD na léčebné přípravky.
Monitoring provádím celoročně, tedy i v zimě. Jenomže zimní a jarní monitoring má svá specifika. Není problém roztoče spočítat, ale co z těch čísel pro naše jednotlivá včelstva vyvodíme? To je často docela rébus. Co je to za roztoče, kteří padají v zimě? Hm ...
Po vánoční šťavelce mi padají dlouho. Po jarních úklidech taky a hojně. Ale neberu je vlastně moc v potaz.
Zajímavé ale bylo, když mi vloni ještě začátkem prosince padali někde světlí roztoči. Tedy včely plodovaly a já se šťavelkou čekal, až přestanou. Přestaly kolem Vánoc tak na dva týdny ... Takže to byla ta chvíle ...
Osobně si myslím, že ty vstupní dávky roztočů do sezony, nebo ty vyšší jarní spady nejsou až takový problém. Protože už sami ti roztoči nejsou natolik vitální, aby fatálně škodili (škodily - jsou to vlastně samičky ... ). Ale nelze to paušalizovat a marginalizovat.
Ale letošní sezona je v tomhle ohledu zvláštní. U svých včelstev jsem viděl postupný nárůst napadení díky kombinovanému monitoringu od května, ve chvíli, kdy se začali objevovat světlí roztoči, bylo jasné, že se množí na plodu. Ale eskalace toho množení letos se mi nějak nevejde do tradičních matematických modelů, což mi vrtá hlavou. Ale o tom by asi víc mohli říct jiní kolegové, u mne to není až taková krize a stále jsem přesvědčen, že to mohu ovlivnit a dělám to. Ale ten nárůst během posledních 6 týdnů je místy brutální ... Zejména v některých lokalitách. Rozdíly jsou ale značné.
Snažili jsme se nějak varovat a v rámci jisté komunity se to i dařilo, což je bezva.
Zajímavé je ale, že někde u mne přirozený spad začíná klesat. Jinde po letním ošetření klesnul, ale pak šel postupně zase nahoru. U č. 6 (VMS) docela brutálně.
Je to samozřejmě cenné i pro další chov.
Jiří

Příspěvek: #1029

Asi jsem z těch šťastnějších. Letos jsem Gabon odmítl a dal Formidol do MU Nassena. Tu KM jsem pak ještě doplňoval. NIS moc ale nepadalo. Stejně jak už tady někdo psal 20 až 50 za 10 dní. Skoro bych řekl že vyházeného plodu bylo víc jak VDček. V každém případě po chladnějším období kdy tam byla ta KM jsem nyní začal dokrmovat. Při vydávání Formidolu jsem zjistil minimum plodu, pokud vůbec. Na včelách se to projevilo tak, že moc nenosily pylové rousky - necítila asi potřebu něco vykrmovat. Teprve teď po 3 dnech dokrmovaní zase začínají. Prostě chladno a KM udělaly plodovou pauzu. Což je vzhledem ke zprávám o množství VDček v některých oblastech vlastně výhra. Sice se trochu obavám zda jsem je tím neoslabil na zimu, ale vypadá, ze teď v těch vedrech to ještě doženou. Některé louky stále plné květů tak pylu bude dost na vykrmení zimní generace. Dle mých předpokladů se generace, která je teď díky krmení a teplu zakládána se vyklube po 22.9. Bude to o fous ale pro posílení i tak už pěkných včel nyní to bude paráda.
Jinak myslím, že účinnost léčiv v kombinaci se správným načasováním krmení s ohledem na počasí znásobí naše snažení.

Příspěvek: #1030

Chci se zeptat, je někde uvedeno, nebo máte vypozorováno jak dlouho se dá mluvit o léčebném spadu po aplikaci KM? Po KŠ se uvádí asi měsíc, ověřeno to ve svých podmínkách nemám, protože jsem loni začínala, v létě ošetřovala (možná měla štěstí) a jen pár brouků vapadlo do dvou týdnů.
KM, někde Formidol ( letos už po 4-té) jsem po krátkodobém odpaření 27.8. vytáhla z podmetu. Tam kde byl spad po 48 hod. více jak 50ks jsem nechala dále odpařit 100 ml. Trvalo to týden. A brouci pořád nějací padají. Dnes jsem byla počítat. U oddělků spad za 12 hod. 1 - 7ks, u včelstev v síle 27, 114, 46, 80. Padají bílí, světlí i tmaví. Jsou mezi nimi asi i už déle uhynulí, protože vypadají jako slupičky - nemají zřetelné nožky.
Tak tedy, po jaké době se dá mluvit o přirozeném spadu? Dík

Příspěvek: #1031

Tohle je různé podle užitého odpařovače a koncentrace a množství KM.
Příklad z praxe: před rokem jsme vedli cennou diskusi právě při nastavení doby léčebného spadu pro VMS (to je u KM ta tmavě zelená na rozdíl od světlejší, jež značí přímo léčebnou aplikaci). Prodloužili jsme tu dobu nakonec dost podstatně a možná ještě ne dost.
Viděl bych to tak, že třeba po Formidolu (jednorázově) min. týden po odstranění je spad ještě léčebný.
Když dávám Hobrafilt se 100 ml KM 65 %, opakuji na dobu zavíčkovaného plodu (12 dní) 3x a pak se to min. 10 dní srovnává a tento spad stále považuji za léčebný.
Po dlouhodobém odpařovači s KM 65 % klidně i 14 dní, ale někteří kolegové uvádějí, že účinky jsou patrné až měsíc. To je otázka debaty. A daných případů.
U koncentrace 85 % zase bych tu dobu asi o něco prodloužil, ale používám tuto koncentraci minimálně.
Pokud jde o KŠ, tak po pokapu mi padají min. 2 měsíce.

Ty bílé skořápky jsou nevyvinuté poslední samičky, které nestihly vývoj, než se včela vylíhla. A ta různá stadia barev jsou obdobné případy, jen tak o den či dva starší (http://vigorbee.cz/clanky/varrooza/ ).
Takže v době líhnutí mladušky to vyjde samozřejmě matce zakladatelce (ta se otočí ostatně max. cca 3x), pak první dceři a někdy i druhé (průměr je 25 - 30 %, 1,4, matka klade na dělničím plodu cca 5 vajíček, na trubčím 6, první je sameček). Ty ostatní to nestihnou a padají pak různě světlejší na podložku a nejsou schopné se dále množit (jupííí).
U trubčího plodu je to vzhledem k delší době vývoje plodu jiné, tam to můžou zvládnout i 4 dcery ...
Vedou se diskuse, zda je (ty světlé) počítat do spadu, a není na tom moc shoda. Ale většinou se počítají. Do VMS je já počítám a navíc i zvlášť značím v poznámce, protože je to důležitý signál o tom, že se roztoči množí na plodu.
Jiří

Příspěvek: #1032

O lecebnem spadu se u KM mluvi jeste asi tak 14 dni po ukonceni aplikace. Navic KM ma u vcel nastartovat vetsi samoocistovani takze spady mohou byt i delsi dobu a neni to spatne. Stalo by za to vzit par takovych roztocu a podivat se na ne pod zvetsenim zda vykazuji znamky poskozeni vcelami (poskozeni krunyre ci nozicek) S temi slupickami mam taky problem , nevim co presne znamenaji

Příspěvek: #1033

Roztoči pod mikroskopem jsou na krunýři poškození i bez KM.

Příspěvek: #1034

Protože samoočišťovací pud včel funguje i bez KM

Příspěvek: #1035

To spíš bude tím, že v buňce je holt trochu těsno. Těch pomačkaných jsou kvanta. Ale to není z groomingu.
Lepší jsou ti, kteří mají ukousnuté nožičky či kousek krunýře. Najdou se - občas ... Schovávám si je. Zkusím je přivézt v sobotu do Třebaně na Medové odpoledne i s mikroskopem.
Jiří

Příspěvek: #1036

Včera večer jsem seděl na terase a počítal spady na podložkách. Přišel za mnou tchán, který ještě vloni včelařil (asi 20 let), tak jsem mu ukázal jednoho brouka. Otázka, která následovala, mně vyrazila dech: "Co to je?"

Příspěvek: #1037

Minulý týždeň som vyberal Gabony,dávam 3 pásiky na včelstvo a kedže tu čítam, že klieštika je nejak viacej,tak som včera spravil fumigáciu u jedného včelstva v ktorom to už matka zrejme zabalila,pretože včelstvo je už úplne bez plodu.Dnes som na prekvapenie narátal na podložke len 8 klieštikov,takže u mňa zrejme Gabon zabral,po vložení boli spády vysoké..Ako to bude u ostatných včelstiev,to sa uvidí neskôr.Včelstvá sú ale slabšie ako po minulé roky,obyčajne v tomto mesiaci ak som pozerával do podmetov tak u včelstiev na 3NN nadstavkoch v 1Ocm vysokých podmetoch bolo včiel v previse až po spodok,čo teraz je u každého možno 6-7 včelstva.Mne to pripadá ako keby boli včely v čase posunuté zo silou tak o mesiac dopredu.Bežne v septembri bolo ešte vidieť trúdov,já som už mesiac ale žiadneho nevidel.Zrejme skorý nástup plodovania predčasne plodovanie aj ukončuje.Vo včelstvách nachádzam väčšinou už len vybiehajúci plod na 2-4 rámikoch a takmer žiadne vajíčka.Iné včelstvá sú už úplne bez plodu.Jedine u odložencov nachádzam ešte plodu vo všetkých štádiách.Včelstvá sú už zakŕmené,prínos peľu je stále dosť intenzívny a to aj u včelstiev bez plodu. Matky ukončujú plodovanie skorej ako po minulé roky,aspoň teda u mňa,čo je nakoniec z pohľadu varroa destructor len dobre.

Příspěvek: #1038

Děkuji moc za vaše odpovědi, pořád se člověk učí. Koupím si lupu a budu studovat krunýře. Hlavně doufám, že to vše podléčím a na jaře budou fit. Už teď je to zajímavé, někdo už o nějaká včelstva přišel. Budeme debatovat se spřátelenými včelaři, jestli loupeže, které tu kolem houfně probíhají souvisí také z varoozou.

Příspěvek: #1039

(05.09.2014 15:09)vlcek napsal(a):  Pro Ivosh:Bylo to myšleno asi takhle - Když budu likvidovat roztoče Formidolem40 tak dám ho tam třikrát
po sobě ,bez přestávky.Pozor při vyší teplotě za 2 dni v obalu s dírama a jeden den bez obalu je
prázdný.
A nebo jak to tu praktikují tady /nemám vyzkoušeno/,přidávají každý třetí den do obalu 85% kys.
mravenčí stříkačkou.

Pro M.Havelka:Potkal jsem se na jedné přednášce s jedním koumákem a ten tvrdil,že to má vyřešený.
Říkal ,že chodí s foťákem,blikne a sklepne podložku,vrátí a jde dál.
Přijde domů hodí do počítače,má tam program na to udělaný a jenom si vytiskne výsledky.
Jenže jména si nějak moc nepamatuji,promiň. F.V.

Bylo by možno prosím získat kontakt na toho "koumáka" nebo kdy a kde byla ta přednáška, případně prolink na obdobný program? Docela by mě bavilo přenechat práci strojům Díky

Příspěvek: #1040

To je ten problém,Já si totiž zapamatoval pouze o co šlo.A jak se stím dělá.Toť vše.Ména to je moje slabá
stránka.
Doufám,že poradí někdo z fóra.
Ale nějak se mi k tomu připojuje p.Čermák.že to byla jeho přednáška.
Ale ten koumák to si nevzpomenu,promiň. F.V.