Příspěvek: #101

(31.08.2011 15:16)Jiří Matl napsal(a):  Proto je třeba monitorovat naprosto poctivě a nic nepodcenit.

Stav po pěti dnech dovolené, namátkově cituji jen tři včelstva: 4-43-4. Denní průměr je jasný. Ovšem, najel jsem na denní odečet a ejhle: včera 36-6-9, dnes 31-13-21.
Mravence tam nemám jen vosy, čili - vrací se živí roztoči do úlu (zkušenost s el.izolepou a myším gumolepidlem říká ANO, likvidují roztoče vosy? NEVÍM Mám léčit? NEVÍM.
PS: Stav letošních oddělků.

Příspěvek: #102

(03.09.2011 21:30)Libor V. napsal(a):  Tak dnes je to již 533 ks po 24 hodinách. Přičemž se průběžně téměř stále léčí kyselinou. Zajímalo by mne, kde je ta hranice, při které včelstvo se spadem překročí bod, ze kterého není návratu (nebereme-li v úvahu viry). Ne že bych na to chtěl čekat, ale např. gabony stále nejsou. Ale mám informaci, že na výrobu Gabonů se už kácí potřebné dřeviny, takže v říjnu je tu máme cobydup. Ale teď vážně. Cca před týdnem kolega hlásil pád jednoho včelstva, plus jiný kolega hlásil pád dvou včelstev, dnes po aktualizaci informací je to včelstev již pět.....Přičemž automaticky následovaly loupeže.....
Doufám, že příště budu hlásit jen veselé zprávy.
Ať se daří, Libor.

... No nazdar ... A nemůže Gabon napsat veterinář? Možná bych zafumigoval (s Varidolem u veterináře či pak u lékárníka není problém ...), vzal jim plod a přesypal na mezistěny? ...
Jak vypadá napadení plodu?

Příspěvek: #103

Taky jsem dostal radu bych nejdříve prohlédl včely a plod zda se nevyskytují nějaké příznaky oslabení. Včera jsem absolvoval přednášku Z.Klímy, kterou měl v Ledči, tam se zmiňuje o možnosti záchrany přemetením na mezistěny a odebráním plodu, jenže taky zmínil, že na stavbu je už moc dlouho. Kdyby byly prázdné souše, bylo by to ideální řešení, aby matka mohla ještě klást další část zimní generace.
Já bych ještě před přemetením udělal fumigaci, aby na mezistěny šly včely očištěny, původní dílo (pokud nechci mít ve vosku rezidua amitrazu) zlikvidoval.

Příspěvek: #104

Pardon, díky, Karle za připomínku, já chtěl napsat na souše ... jasně, teď už je pozdě na MS. ... Ta hlava ...

Příspěvek: #105

(04.09.2011 11:47)Jiří Matl napsal(a):  No nazdar ... A nemůže Gabon napsat veterinář? Možná bych zafumigoval ...

Podle mého názoru je na Gabon již pozdě. Protože jako kontaktní léčivo působí pouze a jenom na foretické roztoče. Roztoči pod víčky však páchají svá alotria na plodu do té doby, než je líhnoucí včely vynesou "na světlo boží" do včelstva aby se dostali do styku s léčivem. To plod před poškozením již neochrání. Přesypat na mezistěny i na souše je také v tuto dobu již pouhé trápení včel i včelaře a myslím, že nyní již nic nevyřeší. Dlouhověké včely, které protáhnou včelstvo do jarních měsíců se dle názoru odborníků líhnou v třetí dekádě července a v srpnu. Zářijové dlouhověké včely a dále říjnové již nemají tu vitalitu. To je i z mého vlastního pozorování. Použít Varidol, pokud jej již máte i když jej někteří doporučují, doporučit nemohu, neboť je převážná část roztočů VD na plodu a i veterináři by se zlobili ;o)). Použití Varidolu by bylo na místě, kdyby se mladušky líhly ve vlnách. Když ony se ale líhnou kontinuálně, postupně a tak každý den vyběhne z buněk několik desítek čerstvých roztočů na které již amitraz z Varidolu nemá vliv. Je to holt svízel. Zkusil bych však Formidol alespoň 2x po sobě a to pokud možno ještě včera, to znamená hned. Pokud nejsou dlouhověké včely příliš poškozeny, včelstvo přežije i když to nebude na jaře žádná velká sláva. Ale kdo to ví, kdo ví, kdo ví co se může stát, ....
JK

Příspěvek: #106

V pátek jsem byl poníženě žádat o dotace, ale celkem jsme se nic nedozvěděl. Jednomu kolegovi vybrali vosy snad 10 oddělků. Takže letos to bude pro mnoho včelařů jasné - nikoli úhyny na VD ale na VOSY.
Nad tím jsem předtím již přemýšlel, když mi vosy zlikvidovaly jedno včelstvo. Není přemnožení vos nakonec dobré, protože zesláblá včelstva zlikvidují vosy dřív než se do toho zapojí včely.

Před 2 týdny jsem byl svědkem jak vosy napadaly jedno včelszvo. Mělo otevřené jen jedno očko, visel z něj hrozen včel, takže vypadalo dobře bráněné. Přesto do tohoto očka jak sebevrazi nalétávaly vosy. Po neděli jsem tam byl, toto včelstvo zůžil na jeden nástavek a stále to vypadalo pro něj nadějně. (vynechám to, že se dalo zůžit na jeden nástavek 24cm To by normální včelstvo nemělo jít. ). A za pár dní v něm byl jen plod a pár mladušek.
Po celou dobu jsme pozoroval ostatní včelstva, a tam nic. Tak jsem zvědav co dnes uvidím. Pokud tam bude od vos klid, tak bych mohl usuzovat, že včely nějak vycítí slabé včelstvo a tam zahájí útok. Takže je zlikvidují dřív, jak by je zlikvidovaly sousední včely. Kam při takovém útoku vos zmizí létavky je těžké dohadovat, ale minimálně z plodu si VD odnesou vosy.

Takže pokud by se letos někdo chtěl dobrat čísel, bude si muset zřídit kolonku - včelstva zlikvidovaná vosami. A pak nad tím dumat. Pro včelaře nebude VD podezřelý, většinou o něm netuší.

Příspěvek: #107

Nemáte někdo fotografie podložek se spadem? Nebo odkaz. Díky.

Příspěvek: #108

(04.09.2011 14:09)Josef Křapka napsal(a):  

(04.09.2011 11:47)Jiří Matl napsal(a):  No nazdar ... A nemůže Gabon napsat veterinář? Možná bych zafumigoval ...

Dlouhověké včely, které protáhnou včelstvo do jarních měsíců se dle názoru odborníků líhnou v třetí dekádě července a v srpnu.

Pane Josefe, šlo by v tomto případě odstranit veškerý plod, zamezit M v dalším plodování a ze všech stávajících včel odstranit foretické roztoče přemetením do rojáku a tam je mimo dílo jednorázově přeléčit ať už Varidolem nebo ... (s gabonem nemám žádnou zkušenost)?
Zachránilo by se takto včelstvo bylo-li by v objemu schopného přežití zimy?

Příspěvek: #109

(03.09.2011 21:30)Libor V. napsal(a):  Tak dnes je to již 533 ks po 24 hodinách. Přičemž se průběžně téměř stále léčí kyselinou. Zajímalo by mne, kde je ta hranice, při které včelstvo se spadem překročí bod, ze kterého není návratu (nebereme-li v úvahu viry). Ne že bych na to chtěl čekat, ale např. gabony stále nejsou.

Nechci do toho moc vstupovat, protože v tématu o aplikaci kyseliny bylo napsáno poměrně dost. A byly tam i cenné příspěvky od Ing. Dvorského.
Ale jen takových pár poznámek - z příspěvků vyplývá, že už nějakou dobu léčíš kysellinou, proč bys měl nyní ještě dávat gabon? (Osobně bych už nikdy do včel gabon nedal)

To, jaká je hranice, zřejmě není jen o tom, kolik padá kleštíků, ale o tom jak vypadá včelstvo. Padají převážně tmaví kleštíci, nebo je tam polovina světlých a průhledných? Je včelsvo oslabené nebo to na síle není poznat? Jsou v úle včely s poškozenýmni křídly?.....?
Jen tak pro ukázku - před měsícem po začátku aplikace KM v jednom včelstvu první dva dny napadalo 2tisíce roztočů. Myslel jsem, že včelstvo je odsouzeno k zániku. Nyní má spad 2ks za den (nejmenší z produkčních včelstev na stanovišti) a není vůbec nejslabší na stanovišti. Přitom od zahájení léčení tu napadalo kolem 10tis roztočů. Až tak do toho nevidím, ale myslím, že toto včelstvo přežije, i přes ty obrovské spady. Uvidíme jak se to bude vyvíjet.

Pokud nemáš jen jedno včelstvo, chce to trochu klidu, dokončit aplikaci kyseliny a počkat jak to dopadne (Jak už psal Ing. Dvorský jinde - dokončit aplikaci kyseliny znamená obsáhnout cca 12 dnů fáze zavíčkovaného plodu, takže buď dlohodobý odpařovač - podle ing. Dvorského mnohem lepší řešení, nebo krátkodobé - šokové odpařovače po max 4 dnech).
Pokud jsi zahájil aplikaci kyseliny už v srpnu, tak ji dokonči a uvidíš jak se včely zkonsolidují, pokud v nich něco je, zřejmě to mohou přežít.
Chce to nezapomenout, že při aplikaci kyseliny spad dobíhá ještě asi cca 1 měsíc, takže nevypovídá dobře o zbytku roztočů ve včelstvu.
Osobně po aplikaci sleduji hlavně světlé roztoče.

Ať Ti to dobře dopadne.

RK

Příspěvek: #110

(04.09.2011 16:53)architekt odpadu napsal(a):  Pane Josefe, šlo by v tomto případě odstranit veškerý plod, zamezit M v dalším plodování a ze všech stávajících včel odstranit foretické roztoče přemetením do rojáku a tam je mimo dílo jednorázově přeléčit ať už Varidolem nebo ... (s gabonem nemám žádnou zkušenost)?
Zachránilo by se takto včelstvo bylo-li by v objemu schopného přežití zimy?

Ono je to babo raď. Příteli Karle vzal bych v úvahu pokročilou roční dobu. Letos již mnoho parády se včelstvy nenaděláme. Spíše bych se přimlouval za ten Formidol a ta přemetání bych nechal teoretikům. Slabým včelstvům přemetení již nepomůže a silná podtrhne.
JK

Příspěvek: #111

Kmenova včelstva mam prolečena formidolem, padají převážne svetlý roztoči(8-150 za 3 dny, přirozený spad se pohyboval do 3 r. za den). V oddělcích mám gabon a padají foretičtí r. průměrně 5-20 denně). Kmenová včelstva čeká ještě jednou formidol. Kdo začíná dělat něco až teď, da se řící, že je již dost pozdě. U jednoho včelstva se začal zvyšovat spad, tak jsem jej přemetl na souše,ale to je již skoro měsíc. Ve stejnou dobu jsem přemetl na mezistěny hned sousední včelstvo, které však mělo nižší spad. Obě dvě měla po přemetení téměř nulový spad. Z nepřemetených před nasazením formidolu se spad postupně zvyšoval. Nejnižší spad mají přemetená včelstva-jsou bez prolečování. Dnes jsem kontroloval spad u oddělku a jde to dolu, takže oddělky tolik roztočů neměly.
Nejvetsi problem vidím v nečem jiném. Nijak velká množství roztočů ve včelstvech nebyla. Bohužel si každy den nosí-Buh ví kolik roztoců! To je teď aktualní problém. Na to je dobré pokrýt to bud gabonem, nebo dlouhodobým odpařovačrm.... Případně vícekrát přeléčit formidolem, nebo houbičkou...

K těm vosám...Nějak se mi to nezdá! Ano, je jich hodně, jsou neuvěřitelně dotěrné a drzé, ale včelstva i oddělky, pokud jsou v pořádku, tak se jim ubrání! Zrovna včera jsem se bavil s jednim kolegou a tomu prý vosy zlikvidovaly oddělek... no, zrovna v něm měnil matku.. U mě i ten nejslabší oddělek se vosám úspěšně brání! Na dně stovky mrtvých vos...tedy pokud se nějaká očkem do oddělku dostane, tak jí sejmou!
Podlě mne, všechny oddělky, nebo včelstva, která nezvládají napor vos, mají nějaký problém" rostě nejsou v pořádku... Silná intenzita varroozy, špatná, nebo chybějící matka atd...

Příspěvek: #112

K vosám jsme ve shodě, jsou to čističi, možná to zlikvidují dřív, než to včely stačí vyloupit a nabalit na sebe VD.

Jen je maličký problém, že pro dost lidí co neví, že mají ve včelách i VD to bude schované pod příčinou VOSY. Takže budou dále happy.

A od takových HAPPY možná tahají nyní včely ty VD.

Příspěvek: #113

(04.09.2011 21:29)Radek Krušina napsal(a):  To, jaká je hranice, zřejmě není jen o tom, kolik padá kleštíků, ale o tom jak vypadá včelstvo. Padají převážně tmaví kleštíci, nebo je tam polovina světlých a průhledných? Je včelsvo oslabené nebo to na síle není poznat? Jsou v úle včely s poškozenýmni křídly?.....?

Ahoj Radku, padají převážně tmaví, průhledných málo a světlých třeba 10% (?) Na včelstvu to poznat není, je to pořádný macek. Jinak DWV jsem zahlédl, ale u jiného včelstva, kde ten spad je cca poloviční. Ostatní včelstva jsou se spadem v normě. Léčím kyselinou od začátku července, kdy jsem zaregistroval přirozený spad 3 ks denně. Vyzkoušel jsem si samozřejmě houbičkové utěrky i nassenheidery, chtěl jsem si udělat obrázek. Např. teď je v diskutovaném včelstvu 65% KM Nassenheider, ve 3. nástavku odspoda (ze čtyřech). První den po nasazení spadlo těch 533ks, dnes asi 800, nechtělo se mi to pak už počítat. Do té doby se spad od začátku července pořád jen zvedal a zvedal, pořád jsem léčil a léčil a dnes to vypadá takhle......No uvidíme, jak se to bude vyvíjet.
Mimo jiné tenhle úl ploduje prostě bláznivě. A určitě to bude mít vliv. Vím, že zrovna na to tohle budeš mít asi opačný názor.....ale.....ale.
Taky by asi stálo za to matku na měsíc zaklíckovat....jenže zrovna zde je neznačená....a najděte si jí ve čtyřech nástavcích......
Ať se daří, Libor.
P.S. jinak Tvůj komentář Radku vždycky rád přečtu. Díky.

Příspěvek: #114

(04.09.2011 22:07)Tomáš Blecha napsal(a):  Bohužel si každy den nosí-Buh ví kolik roztoců! To je teď aktualní problém.

Nazval bych to třeba jako "Hard bond test" v podmínkách české nařizovací metodiky.
Na gabon už je pozdě, kyselina je dost drsná a těžko říct jak se po ní včelstva zkonsolidují, na varidol zase brzy.
Takže nyní se asi poměrně velké území naší republiky testuje na odolnost

Já osobně bych řekl, že za to můžeme být vděční a zřejmě při testování taky něco nepřežije (co jen kazí geny).
Ale ty komentáře potom - jak je ta příroda (a sousední včelaři) nedisciplinovaná, a kvůli nim nemá diciplinovaná většina, co by chtěla v říjnu fumigovat, už co fumigovat.

Místo toho aby se potom ptali množitelů matek, jak je sledují na odolnost, se zase nakoupí ty, co jsou nejmírnější, a nosí nejvíc med..... a bude tu nové kolo...

Mimochodem v posledním včelařství vyšel článek od Ing. Titěry o plemenné hodnotě včelstev (zřejmě jeden z prvních ve včelařství, kde se vážně píše o varroatoleranci), ze kterého vyplývá, jak v Německu při hodnocení matek 30 až 40% hodnoty matky jsou rezervovány vlastnostem, které mohou vést k odonosti proti roztoči.
Jak je to dosud oficiálně u nás?

---

(04.09.2011 22:39)Libor V. napsal(a):  Ahoj Radku, padají převážně tmaví, průhledných málo a světlých třeba 10% (?) Na včelstvu to poznat není, je to pořádný macek. Jinak DWV jsem zahlédl, ale u jiného včelstva, kde ten spad je cca poloviční. Ostatní včelstva jsou se spadem v normě. Léčím kyselinou od začátku července, kdy jsem zaregistroval přirozený spad 3 ks denně.

Potom bych byl docela v klidu.
Nenechat neléčené včelstvo zkolabovat (to není tvůj případ - ty aplikuješ kyselinu, což je částečně i ochrana kolegů při případném vyloupení oslabeného včelstva - případní nakoupení roztoči budou většinou poškození), a uvidíš alespoň, jak se chová při při náporu roztočů.
To co píše Ing. Dvorský o víceúčelovém použití kyseliny (nebo to píše tak nějak podobně)vnímám tak, že právě při ošetření kyselinou se současně míří i proti přiduženým nákazám (viry, nosema). To neumí ani gabon ani varidol.
Takže víc už asi udělat nemůžeš, jen počkat jak to dopadne.
A většina včelstev problémy nemá.
To já letos "testuji" v Hustopečích celé stanoviště.

Příspěvek: #115

Nejvetsi problem vidím v nečem jiném. Nijak velká množství roztočů ve včelstvech nebyla. Bohužel si každy den nosí-Buh ví kolik roztoců! To je teď aktualní problém. Na to je dobré pokrýt to bud gabonem, nebo dlouhodobým odpařovačrm.... Případně vícekrát přeléčit formidolem, nebo houbičkou...T.B.

Tomáš a vieš, že to nemusia (ak je to ozaj tak) tvoje včely donášať, čo ak sú to osy, ktoré z toho procesu vypúšťaš? Práve osy, ktoré navštevujú všetky včelstvá v okolí tvojej včelnice a ak sa vyskytne včelstvo, ktoré je už v rozpade (včely sa už nedokážu brániť), môžu prenášať živé klieštiky do tvojich úľov. Aj keď to tak nemusí byť, ja som mal také včelstvá v r 1991/2 a náhodne som zachytil dvakrát osu mimo včelstvo, ktorá mala na tele živého Vd.

Na základe toho sa dá dedukovať, žeby sa mohol Vd vo včelstve ktorému hrozí vyhynutie, hrozí zánik aj jemu a v snahe zachrániť zavesí sa aj na osu, ktorá vo včelstve lúpi, nevedomky osa prenesie Vd sa do iného včelstva. Ty síce popieraš, žeby tvoje včelstvá pustili osu do včelstva, ale možné to je, už len npr. pri strete takejto osy so včelou, keď klieštik super rýchle sa premiestni na nového hostiteľa. Vypadá to síce ako SCIFI, ale možné to je. Raz som čítal OVP, kde o takomto prípade písal i nemecký včelár. Anton

Příspěvek: #116

Nezkoušeli jste někdo práškování jemným cukrem - viz odkazy:
POPRAŠOVÁNÍ JEMNĚ MLETÝM BÍLÝM CUKREM JAKO EKOLOGICKÝ PROSTŘEDEK PRO ZVLÁDÁNÍ VARROÁZY

Ještě něco k práškování včel cukrem...

Alternative Varroa Control (video)

Příspěvek: #117

To by mne zajímalo, jak na tohle reagují dýchací cesty včel? Asi by měly fasovat respirátor.

Příspěvek: #118

(04.09.2011 23:00)Radek Krušina napsal(a):  Ale ty komentáře potom - jak je ta příroda (a sousední včelaři) nedisciplinovaná,

Já bych se rád u tohoto zastavil a podrobil téma přenosu v.d. k sousedům detailnější diskusi a pokud možno podložené zkoumáním.

Použil bych příklad, kdy sousedé jsou vzdáleni 300-500m. To si myslím, že je na zalétávání včel do cizích úlů z důvodu - netrefil jsem domů - nepravděpodobné.
Jaké tedy vznikají další možnosti?

1. Přenos v.d. ze včely na včelu při setkání na květu (připadá mi to velmi nepravděpodobné, ale už to někdo zmínil).
2. Přenos v.d. při loupeži mé včely u souseda.
   
   1. Pravděpodobnost je vyšší, ale pokud své včely nenechám NIKDY hladovět myslím, že to minimalizuji.
   2. Pokud ovšem soused má své včely oslabené, riziko se pro souseda zvyšuje, ale čí vinou jsou oslabené?
3. Přenos v.d. při loupeži včel sousedových u mne.
   
   1. ad 2a) ale obráceně (Ovšem představa, že na loupeživou včelu, která míří do oblasti zásob přeskakují v.d. z domácích včel - už jen to, kolik by jich muselo takto cestovat aby byly ohrožením pro druhého?)
   2. Mám-li vitální včelstva byť s určitou mírou v.d. měla by se loupeži ubránit.

Otázky to jsou ryze hypotetické, a na něco jsem určitě nevzpomenul, ale zatím mi vychází, že míra přenosu v.d. k sousedovi záleží na tom, jak se kdo o včelstva stará a v případě, že dobře, tak v případě, že se snaží dobrat se vitálnějších včel vysokým tlakem v.d. a následnou selekcí včelstev, tak je třeba mu spíše poděkovat.

Příspěvek: #119

http://vigorbee.cz/files/MV5-2008klest.pdf

Příspěvek: #120

Tož to je argument. Čili v naší převčelené zemičce patová situace. Díky za odkaz.
Vyvolalo to ve mně ovšem další otázku - co včely k takovému zalétávání vede?