Příspěvek: #2601

Nejnovější studie a další znak varroatolerance. Prostě úhyn jednotlivce v zájmu přežití celku je známým obranným principem včelstev. Sociální apoptóza v souvislosti s napadením dělničího plodu roztočem varroa a pravděpodobně i virem DWV patrně bude významným příspěvkem do mozaiky varroatolerantních znaků. Už jsem to tu zmiňoval v souvislosti s čínským výzkumem úmrtnosti dělničího plodu A.melifera a A.cerana.
Tak, abyste to neměli jednoduché, tak teď bádejte, zda máte včelstvo SMR, nebo VSH a nebo disponuje sociální apoptózou. Zbude jen prázdná buňka.

Příspěvek: #2602

Pro laiky jako já:
Apoptóza je jeden z hlavních typů programované buněčné smrti, probíhající především u živočichů, ale v určitém slova smyslu i u rostlin a dalších skupin. Zahrnuje sled biochemických procesů vedoucích k typickým změnám vzhledu buňky. Wikipedie

Příspěvek: #2603

(13.02.2022 0:01)Pavel Holub napsal(a):  Zbude jen prázdná buňka.

no a včelár keď zbadá medzi plodom prázdne bunky aby začal zvažovať....

1. treba vymeniť matku lebo začala klásť medzerovito
2. matku oplodnil aj trúd so "slepými nábojmi" a robotnice odstránili vajíčka
3. hurá mám prázdne bunky - robotnice bojujú s klieštikom

..nebudem len čumieť na tie prázdne bunky a dumať kde je pravda?

Příspěvek: #2604

Vysoká mezerovitost je na jednu stranu dobrá zpráva - máme včelstvo, které si s tím umí poradit. Na druhou stranu řeknu, je to málo, protože by se díky takové vlastnosti z toho mělo dostat a mezerovitost se sníží.
Takže, dočasná mezerovitost může být dobrou zprávou, vysoká dlouhodobá je špatnou a včelstvu by se měla vyměnit matka.

Otázkou je, čím to bylo způsobeno, jakým patogenem a na druhé straně, jakou vlastností včely. Pokud je to intenzívní, tak bychom to ani nemuseli zpozorovat.
Uvádím to proto, že hodnocení nebo identifikace varroatolerantního včelstva je komplikované a tímto ještě více. Určitě nám pomůže se v tom zorientovat trvalý monitoring roztoče.

Příspěvek: #2605

Medzerovitosť v určitom období /stupni života včelstva je dobrým znakom a v inom veľmi zlým.

Příspěvek: #2606

Nedá mi to, ještě doplním toto. Asi před deseti lety vyšla studie, která porovnávala poměr napadení trubčích buněk vůči dělničím u evropské včely a u afrikanizované včely na jižních územích USA (už se mi ji nedaří dohledat). Tehdy byl poměr napadených trubčích buněk, tedy atraktivita trubčího plodu, u afrikanizované včely vyšší a odolnost vůči roztoči také, mohl to být projev apoptózy. U A.cerana je atraktivita 100%ní, tam o tom víme.
Myslím si, že tudy cesta vede a je jen otázkou, jak zvýšit mortalitu napadených dělničích larev, šlechtěním včely, nebo modifikací viru DWV.
Jedno můžeme hned sami. Pokud vidíme ve včelstvu mladušku s deformovanými křídly, je to špatně a tedy matku z chovu pryč, neměla se vylíhnout.

Příspěvek: #2607

Pavel, ja na svojich včelách nevidím včely s deformovanými krídlami a mám úhyny, sporadicky. Podľa akých kritérii mám brakovať a podľa akých kriterii mám liečiť ?
Prirodzený úhyn je prirodzené kritérium - bez umelého zásahu. 100% kritérium je bondtest a všetky liečebné kompromisy sú brzda varoatolerancie. Čo s tým ?
Africké gény sú šanca. ale nenavrhol si to

Příspěvek: #2608

Deformovaná křídla, to je jen jedna z mnoha indicií, na základě kterých brakuješ.

S velkou pravděpodobností ta tvá včela potřebné geny má, jen je zapotřebí je aktivovat. Teď jsi z toho určitě moudrý, že?

Musíme neustále brakovat a nechat jen ta včelstva, kde možná k té expresi správných genů dochází. My praktici do genů nevidíme, ale projevy bychom měli umět rozlišovat lépe, než genoví inženýři.

Příspěvek: #2609

Ahoj ve spolek. Obracím se na Vás s prosbou o radu. Jako začínající včelař mám se svými dvěma oddělky (nyní již spíš včelstvy) vážný problém s VD.
Oddělky jsem získal od místního včelaře koncem června a dle rad z VF hlavně pana Peška krmil cukrem nejdříve 1:1 (dávka 0,5 kg cukru ) za 2-3 dny později 3:2 (1,5 kg cukru). Oddělky pěkně stavěly nejdříve na dřevěných rámcích a poté jsem je postupně převáděl na plastové rámky. Nyní silnější včelstvo je na 4 NN (spotřebováno 38 kg cukru) a slabší na 3 NN (32 kg cukru ). Večer jsou obě včelstva prověšena i do podmetu. Obě včelstva mají velké plochy zavíčkovaného plodu přes 3 nástavky, ale málo nezavíčkovaného plodu. Místa pro kladení jsou zalévána cukrem.
VD jsem vůbec neřešil a objednal jsem si fumigaci od ZO v polovině října. Nyní koncem srpna jsem pro mé info dal podložky potřené olejem a zhrozil jsem se.
Denní spady u včelstva za dva dny byly u 3 NN 70 a 80 VD a 4 NN 40 a 55 VD. To včelstvo na 3 NN kupodivu více létá a má i víc pylu. Dnes ráno jsem dal nad plodiště (na 2.nástavek) KŠ s glycerinem na papírovém ubrousku a denní spad večer (po cca 12 hodinách od vložení) byl u 3 NN 240 VD a u 4 NN 80. VD jsou většinou tm.hnědé cca 80 % zbytek světlých.
Volal jsem včelaři, od kterého mám oddělky. Dle jeho info zaléčil, ale nedal podložky a tak spady nezná.
Po cca týdnu dle spadů VD uvažuji o vložení druhé dávky KŠ s glycerinem, abych pokryl celý plodový cyklus. Uvítám i další rady, ale nic složitějšího nezvládnu, např. matky jsem dosud neviděl.
Karel

Příspěvek: #2610

V tomto případě bych již zvážil zaklíckování matky a počkat než vyběhne všechen plod a poté přeléčit fumigací, což by zrovna vyšlo na říjen. Poté matky vypustit.
Chce to plodovou pauzu dle mého názoru.

Příspěvek: #2611

Vo včelstvách čo sú tvorené z núdzových matečníkov alebo matečníku, nie pridaná matka je najmenej varoa..
Ja nepreliečujem oddělky čo sú už tvorené 6 - 7 mesiac. Tvorené 4 - 5 mesiac, dostanú v začiatkom 7 mesiaca KŠ s glycerínom...

Příspěvek: #2612

Já mám nejčistší roje. Když přilétly, třetí den dostaly dávku amitrázu fumigací. Ani ostatní nemají téměř žádný spady.

Příspěvek: #2613

j-k díky za radu, ale klíckování matky nezvládnu. Podle spadů plánuji prohlídku plodu na přítomnost VD, ale nyní je chci nechat tak týden v klidu. Ve včelstvu na 4 NN jsem viděl vyhozený plod na síti a na podložce pár kapek KŠ s glyc. Moje chyba-chce to nechat utěrku více odkapat. Snad nebyla zasažená matka.

Léčebný spad byl za 24 hodin u 3 NN je 600 VD a u 4 NN 400 VD, z toho cca 90 % černých. Zkusím obvolat okolní včelaře jak na tom jsou. Dle SZIF jsem zjistil, že v okolí 200 - 500 m mám 8 včelařů.

Stále krmím cukrem s myšlenkou zalít místa pro plodování cukrem, ale to včelstvo na 4 NN za dva dny poprvé neodebralo celou dávku (1,5 kg cukru). Nevím, zda je vhodné při KŠ s glycerinem krmit.

Před včelstva jsem dal plastovou nádobu s okrajem cca 10 cm a ráno je tam jen cca 20-30 polomrtvých včel, které během dne uklidí vosy. Křídla mají bez deformací.
Karel

Příspěvek: #2614

Prosím o radu. V polovině srpna jsem zjistil pomocí posypu práškovým cukrem napadení kleštíkem cca 10 % (30 roztočů ve vzorku zhruba 300 včel z plodových plástů).
Protože mám špatné zkušenosti s kyselinou mravenčí (vč. Formidolu apod.), nasadil jsem Gabony. Po 24 dnech jsem provedl kontrolní diagnostiku a zjistil jsem zhruba dvojnásobné napadení na kontrolovaných včelstvech.
Vysvětluji si to tak, že Gabon vůbec neúčinkoval - to je možné. Jak ale teď nejlépe postupovat?
Díky za rady.

Příspěvek: #2615

Desetiprocentní napadení v půli srpna?! Nechci malovat čerty na zeť, ale to už je asi konečná...
Neuvádíš, jaký Gabon jsi použil. Podívej se, jestli náhodou nevčelaříš v oblasti, kde je prokázaná rezistence na tau-fluvalinát > https://www.svscr.cz/rezistence-roztoce-...uvalinatu/
Pokud ano, ta moc možností nemáš. Na KM už je poměrně chladno, ale asi ti nic jiného nezbyde. Další možností je třeba Apivar, což je dlouhodobý nosič s účinnou látkou amitraz. Jestli je dlouhodobá aplikace amitrazu zrovna to, co do svých včel chceš. Další otázkou je, jestli je ještě co zachraňovat...

Příspěvek: #2616

25 stupňů přes den je chladno?
(na 85% KM)

Příspěvek: #2617

Ne, není, 25°C je OK. Otázkou je kolik dní to tak vydrží a přes noc teplota celkem dost klesá, tedy alespoň u nás. Jak u tebe, netuším. Ale určitě je lepší to zkusit, než neudělat nic.

Příspěvek: #2618

Student: Pokud je teď napadení 20% tak neexistuje zaručený postup na záchranu včelstva.
Největší šanci dává odstranění zavíčkovaného plodu. A následné ošetření včelstva. Potom je vcelku jedno jestli pokapem KŠ nebo odparem KM a nebo fumigací Varidolem.
O něco méně nadějnou vidím metodu s odparem KM (kyseliny mravenčí). Ale po čtrnácti dnech úspěšného snižování počtu roztočů bude vidět jestli to někam vede.

Příspěvek: #2619

Jak odstranit zavíčkovaný plod?
Když odstraním celé plásty, kde je zavíčkovaný plod, tak přijdu i o spoustu plodu otevřeného. K tomu pyl a med.
Nebo plod odvíčkovat např. vidličkou? To bude ale pěkný brajgl, že? Včely to během ? hodin vyčistí a pak mohu fumigovat?
Nebo je nějaký ještě jiný lepší postup? Třeba jen víčka vidličkou propíchat?
Ještě jsem to nikdy nedělal (nepotřeboval dělat).
Díky za rady.

Příspěvek: #2620

Ono záleží, kolik tam toho zavíčkovaného plodu bude. Vyčištění několika tisíc kukel není pro včelstvo na několik hodin. Musíš si rozmyslet, co chceš - jestli včely bez roztoče anebo úl plný zásob, odhaduji nejpozději do konce října bez včel...
Neber to prosím nějak špatně, ale prostě jsi zaspal. Vědět v půli srpna o 10% napadení, něco sice udělat, ale nesledovat pravidelně co se děje a probrat se po 24 dnech... Pokud jsou ostatní včelstva OK, tak tady toto zavčasu zlikviduj. Jinak přijdeš o všechno. Pokud to udělat nechceš, tak si už nyní objednej vyzimované oddělky, ať ti má na jaře co létat z úlů...