Příspěvek: #1301

A stále bojujem a bojujem. A kdo bude pracovat?

Příspěvek: #1302

Pěkný článek. Sice neumím anglicky, ale mistr google pracuje dobře i když ne dokonale. Díky.

Příspěvek: #1303

(18.12.2014 19:27)Spede napsal(a):  Tak, že bych se chtěl ještě vrátit k tomu jestli je možné uplatňovat náhradu na uhynulé včelstva. Jak chcete dokázat, že uhynuly na varoázu a jak by se to dokazovalo. Mě padlo několik včelstev na VD, ale tím, že byly vykradeny či se vytratily z úlu. Je to určitě moje chyba i když jsem dával KM a ještě jsem fumigoval.

Dokazovalo by se to blbě, obzvlášť když se úhyny nehlásí SVS. A hlavně najdou se lidé, kteří svá slabá včelstva pospojují, nahlásí úhyn a požádají o dotaci.

Příspěvek: #1304

JKL Tak to je škoda, ale když by to lidé zneužívali, tak taky dobře

Příspěvek: #1305

To jsou věci - nakonec budeme podávat thymolové dortíčky

Příspěvek: #1306

Chtěl bych se zeptat, jak je to s velikostí buňky a množstvím varroa d.? Dělali se nějaké výzkumy? Co když tím VD usnadňujeme reprodukci? Někde jsem četl článek , že včelařům nastal problém s úhyny po té, když začali používat kupované MS. Bohužel ten článek nemohu najít.

edit. dík

Příspěvek: #1307

Zkus TADY, ale ono se to probíralo v řadě vláken ... V literatuře jsou názory tak 50 na 50. Před časem, tuším na předloňském Podzimním semináři ve Zbýšově o tom měl moc zajímavou přednášku J. Dolínek.
Upřesňuji: Podzimní seminář 24. 11. 2012.
Jiří

Příspěvek: #1308

(06.02.2015 11:29)maci01 napsal(a):  Chtěl bych se zeptat, jak je to s velikostí buňky a množstvím varroa d.? Dělali se nějaké výzkumy? Co když tím VD usnadňujeme reprodukci? Někde jsem četl článek , že včelařům nastal problém s úhyny po té, když začali používat kupované MS. Bohužel ten článek nemohu najít.

edit. dík

Článků na toto téma je poměrně dost. Většinou se došlo k tomu, že velikost buňky sama o sobě nemá přímý vliv na úspěšnost/neúspěšnost reprodukce roztočů v buňkách. Více třeba na http://www.resistantbees.com/index_e.html - na dlouhé zimní večery...

Příspěvek: #1309

(05.02.2015 8:29)Leoš Dvorský napsal(a):  DALŠÍ, CO SE VARROÁZE, V.D. SMĚJE A NETLACHÁ.

po přečtení příspěvku Leoše jsem koukal na internet a moučkový cukr používají během roku už od ledna má někdo zkušenosti

http://beekeeperlinda.blogspot.cz/2009/0...n-and.html
http://beekeeperlinda.blogspot.cz/2012/0...sugar.html
http://www.brushymountainbeefarm.com/Var...tinfo/599/

Příspěvek: #1310

Nšel jsem staré poznámky z přednášky kolegy Dolínka, je to dosti nesouvislé, ale podle jmen autorů, na něž se tenkrát odkazovalo se leccos dá vyhledat také:
Z autorů, kteří si myslí, že menší buňky lépe pomáhají včelkám vypořádat se s V. d. autor odkazoval např. na R. Olivera (materiál z r. 2008)
Naopak z těch, kteří si to nemyslí, to byli např. T. D. Seeley, S. R. Griffin (materiál z r. 2011).
Dále odkaz na norský pokus s buňkami 5.1 mm - autor Dahle,
dále Dee a Ed Lusby - viz odkaz od kol. Čermáka výše.
E. Österlund (2001)
M. Bush - kratší fáze plodu v menších buňkách, ale regerese, tedy přinucení stavět menší buňky, jde pomalu a po etapách (5.1 a pak teprve 4.9 či ještě menší) - http://www.bushfarms.com/bees.htm, totéž na na http://www.resistantbees.com/index_e.html, navíc velké včely malé buňky nepostaví. Možnost aplikovat plastové souše s menším rozměrem ...
http://www.biredskapsfabriken.se
Takže zkusme hledat, nějak se k tomu dopracujeme. V závěru kolega Dolínek nabídl zaslání seznamu literatury na požádání ... Takže, Kubo, jestli jsi tu ...
Jiří

Příspěvek: #1311

http://eagri.cz/public/web/mze/zemedelst...-zvirat-a/


Tohle je zajímavé:
Všichni chovatelé včel jsou povinni do 30. 9. 2015 vložit na dna úlů vyjímatelné a čistitelné podložky tak, aby zabraly celou plochu dna úlu.
Je to hrazeno z rozpočtu, tak by to měli proplatit!!!

A tohle si platíme

přpravkem Varidol 125 mg/ml – roztok k léčebnému ošetření včel 3× v období od 10.října 2015
a)do 31. prosince 2015 v intervalu 14–21 dnůa z hlediska aplikace v souladu s příbalovou informací k jeho použití nebo
b) jiným VLP pro ošetření včel v souladu s příbalovou informací k jeho použití nebo
c) jiným přípravkem, určeným pro ošetření včel, v souladu s podmínkami jeho použití pro klinické testování

Příspěvek: #1312

(07.02.2015 10:29)Jiří Matl napsal(a):  Nšel jsem staré poznámky z přednášky kolegy Dolínka, je to dosti nesouvislé, ale podle jmen autorů, na něž se tenkrát odkazovalo se leccos dá vyhledat také:
Z autorů, kteří si myslí, že menší buňky lépe pomáhají včelkám vypořádat se s V. d. autor odkazoval např. na R. Olivera (materiál z r. 2008)
Naopak z těch, kteří si to nemyslí, to byli např. T. D. Seeley, S. R. Griffin (materiál z r. 2011).
Dále odkaz na norský pokus s buňkami 5.1 mm - autor Dahle,
dále Dee a Ed Lusby - viz odkaz od kol. Čermáka výše.
E. Österlund (2001)
M. Bush - kratší fáze plodu v menších buňkách, ale regerese, tedy přinucení stavět menší buňky, jde pomalu a po etapách (5.1 a pak teprve 4.9 či ještě menší) - http://www.bushfarms.com/bees.htm, totéž na na http://www.resistantbees.com/index_e.html, navíc velké včely malé buňky nepostaví. Možnost aplikovat plastové souše s menším rozměrem ...
http://www.biredskapsfabriken.se
Takže zkusme hledat, nějak se k tomu dopracujeme. V závěru kolega Dolínek nabídl zaslání seznamu literatury na požádání ... Takže, Kubo, jestli jsi tu ...
Jiří

Tohle je klasická ukázka toho, jak něco verbálné znát, neznamená ještě rozumět a umět. Není to o tom zvládnout Ctrl+C a Ctrl+V.
Přesně to tzv. nucení je podstatou věci a neúspěchu a zdaleka nejen u velkosti buněk.
Donutit můžete včely(některé/ stavět menší buňky třeba na mezistěnách s menšími rozměry a menšími roztečemi mezi plásty (3,2-3,3), viz odkazy. Jenže to právě to zásadní nepochopení problému. Nehledáme, nešlechtíme abychom včely nutili. Musí to prostě umět samy, musí to potřebovat, musí to patřit k jejich strategii přežití. Včely se za tu dobu, co je deformujeme našimi přístupy k šlechtění, již posunuly jinam a hledání a případné využití je o něčem jiném než před 100 lety. Totéž bych mohl uvést např. u VSH chování a dalších.
Je to podobné jako s chápání článku L.Svítka o jeho "cukrování". To je přeci jen technika, ne strategie. Právě té strategie si nikdo z čtenářů jeho článku nikdo z přítomných nevšiml, asi to tedy nepotřebují.
Každá strategie přežití včelstva má své algoritmy, které jsou někdy velmi odlišné.
Jen pro zajímavost. Máme k dispozici roj, který staví buňky 4,2 mm, trubčí 5,1 a přitom rozteče mezi plásty jsou 3,5-4 cm. To by si pánové třeba z rezistansbee (tedy někteří) sedli na zadek. Ale jestli je to dobře nebo ne, se uvidí teprve po řádném testování a právě pochopení strategie přežití toho materiálu, prostě v nějakém systému. A vo, vo tom to právě je. Přitom jde o materiál jen a jen z ČR a my často koukáme hodně daleko za hrancie.

Maci01, je to o práci a snaze pochopit,ne o odkazech. Ty si pečlivě schovej, třeba i přečti, to ti neuškodí a třeba i rozšíří pohled, ale hlavně začni pomalu třeba s volnou stavbou, časem přijdeš na to, že i velká buňka 5,3 může být i " malá" a hlavně postupně pochopíš význam díla jako kostry, základního kamene včelího organizmu. To je zcela jiného, než včely k něčemu tzv. nutit. Chápat včely se prostě u PC nenaučíš. Často, no skoro vždycky, budeš mnohem blíže pravdě, když nebudeš mít žádnou informaci, než aby jsi se snažil něco podnikat na základě informací zkreslených. A těch je ve spoustě odkazů vážně haba kuk. Proto jsou někteří stále na začátku, protože nedokáží oddělit zrno od plev, protože se spoléhají na druhé, třeba i odkazy. Pokud skutečně začneš, uvidíš, že mi dáš za pár roků za pravdu. Lepší radu pro tebe v tuto chvíli vážně nemám. Vše dobré. LD

Příspěvek: #1313

http://www.orgprints.org/10384/

---

Deutsches Bienen-Journal 04/2008: "Akékoľvek chemické ošetrenie (proti klieštikovi, pozn. prekladateľa) v skorej jari je neprípustné! Posledné možné ošetrenie je s kyselinou štavelovou v novebri/decembri - po tomto termíne nesmie nasledovať žiadne chemické ošetrenie, inak je vysoké rizoko reziduí v mede v nasledujúcej sezóne."

---

Len tak na zamyslenie... Píše sa rok 2015.

Příspěvek: #1314

Ja chcem túto sezónu použiť na pr. cukor Oxamat:

Příspěvek: #1315

Informace důvěrníka ZO ČSV o.s. Ledeč nad Sázavou přítele Jaroslava Jelínka, přednesená na schůzi výboru a důvěrníků dne 8.ledna 2015 .

Jaroslav Jelínek : Mohu chovat pouze tolik včelstev, kolik dokáži jednotlivě sledovat a ochránit je proti varroáze i dalším problémům.

Zamyslel se někdo nad tím, proč necháváme odejít svoje včelstva na varrou, proč jsme překvapeni, když se roztoč namnoží takovým množstvím jako v roce 2014, až nám naše včelstva uhynou ? Podle mého názoru, pokud jde včelaři nejen o zisk, ale také o zdravotní stav jeho včelstev, nechá se zasáhnout včas v jejich pomalém zdecimování.
Po několik let zpětně u mne vznikl tento problém u pár včelstev, jedná se vždy o nejproduktivnější včelstva. Ale nenechal jsem žádné po 7 let, možná déle, odejít. Před 7 lety jsem měl poslední úhyn přes zimu.
Svých 23 včelstev mám v blízkosti svého domu, na samém okraji města, údolí orientované v ose sever – jih, nadmořská výška 370 mnm, úly nástavkové, některé upravené jako nástavkové s pevným dnem, uteplené krom dvou, RM 39x24 , 10 R, dno vysoké 13 cm, pevná dna 5 cm , zimuji na dvou nástavcích, teplá stavba . Jako důchodce chodím každé ráno kontrolovat co se děje na česnech.
Počátkem září 2014 po předchozím nakrmení 15 – 20 kg cukru jsem pozoroval nejprve u nejsilnějších včelstev.
Říkám tomu pochod smrti, mladé včely odcházejí převážně ráno před letem včel a padají z letáku. Některé mají poškozena křídla, některé se zdají v pořádku, ale nemohou létat.
Již v této fázi pomalého úhynu, pokud včelař nezasáhne, trvá dvě generace, tedy kolem 6 týdnů, podle osazenstva, než dojde ke kolapsu včelstva. Tím, že vznikne nedostatek krmiček, do výchovy plodu se postupně zapojují dlouhověké včely, čímž jejich dlouhověkost končí. Ve včelstvu již jsou jenom staré upracované včely a je otázkou času, zda je nějaké jiné včelstvo napadne z důvodu chybějících mladých včel střežících česno, nebo padne samo dožitím více početnější generace včel. Toto jsou jenom moje domněnky úhynu, ale pokud jsem včas zasáhnul, o žádné včelstvo jsem nepřišel.
Před česny mám pás starého linolea a tam mohu poškozené včely snadno vidět. Většina z nich ovšem pokračuje v cestě dále do trávy, kde je již není možno rozeznat. Pokud dám pod česna hranatý truhlík na květiny suchý, poškozené včely zůstanou, pokud vosy odnesou jejich části zbydou tam křídla a nožky a již z toho je patrný problém, zdravé odletí ,nyní mám možnost prohlédnout jaké včely odcházejí při ranním úklidu i když nejsem právě přítomen , mám představu o počtu úlů poškozených včel.
Pokud zjistím, že z některého včelstva odcházejí mladé včely po nedostatečném ošetřením KM, nebo náhle jako letos, okamžitě vkládám Formidolové desky 5 otvorů které plním KM 85 % před použitím. Nyní mám čas na přemýšlení a přípravu všeho potřebného pro zásah.
Rozeberu včelstvo, pokud je v něm cenná matka najdu ji a dám do přidávací klícky, potom prohlédnu rámky s vybíhajícím plodem pomocí larvovacích brýlí. Podle světlých mladušek na rámku a otevřených pár buněk plodu zjistím, zda se tento rámek ještě hodí pro oddělek nebo ne. Většinou už u takto postiženého včelstva je převážně většina plodu poškozena.
Ometu včely z rámků zavřeného plodu až na 1-2 s otevřeným plodem, ty nechám v úlu, ostatní plodové odnesu. Potom přepustím matku do přidávací klícky s medocukrovým těstem, přidám ještě 7 včel a odnesu do tepla na bojler. K rámku s otevřeným plodem přidám ovoněnou klícku jejich matky, na rámky dám desku od Formidolu již volnou naplněnou mnou KM 85% ve vrchním obalu, nechám koukat 1,5cm, hodinovým intervalem pomalu povytahuji a sleduji reakce na česně. Když mám dojem, že je to dost podle teploty, nechám do rána.Důležité pro odchod nabodaných včel roznášejících nákazu z úlu.
Ráno odstraním rámky s plodem, kde se skrývají poslední roztoči, kdo nevěří KM a má v úle jen cukr může pro kontrolu použít Varidol , podle množství včel dodám nějaký zavíčkovaný rámek z čistých oddělků bez včel, jejich matku v přidávací klícce zatím nechám zavřenou, pouštím až po zklidnění včelstva. Že se vše odehrává převážně ve spodním nástavku s plodem, vrchní je plný zásob, je na odendaných malé množství zásob.
Takto ošetřené včelstvo zeslábne, ale matka přítomností cizího plodu začne mohutně klást a takové včelstvo se věnuje plodu a nenavštěvuje nějaký čas jiná padající včelstva. Můžeme s ním počítat jako relativně čistým.
Plod odstraním odvíčkováním jako při medobraní nebo klepáním. Rámky zbavené plodu nevkládat do včel, po 3 dnech jsou na nich ještě živí roztoči.
Tento můj způsob zásahu je nastaven, kdy je nakažen veškerý plod. Používal jsem pouze postupné oddělení plodu bez léčení, a použití plodu ze včelstev relativně dobrých i to mělo kladný výsledek, ale slabší včelstva. Postupem let jsem ho zdokonalil na dnešní stav, kdy je možné zachránit každé včelstvo. Vznik tohoto popsání-na dotaz našeho zdravotního referenta ZO.

Příspěvek: #1316

Myslím, že to je hašení požáru. Prevence před tím požárem by mohla být v zasítovaných dnech a vyjimatelné podložce, která dokáže ve většině případů upozornit na problém dříve než česno. Zvláště když je čas na její časté prohlížení a čištění.

Příspěvek: #1317

Dal jsem bod protože je to konkrétní. Mám pocit že toto už jsem někde četl - to o těch gumách před úly.
A přeji mu aby mu to fungovalo i nadále, ale moje skepse je známá.

On zatím úspěšně bojoval s klasickou varoázou. Tedy se stavem kdy k úspěchu stačí zlikvidovat roztoče.

Příspěvek: #1318

Já jsem to nějak úplně nepochopil. Jsou popisovány příznaky viroz (poškozená křídlo. pochodující včely) To je jasný ukazatel nutného zákroku. Potud dobrý. Odstranění veškerého zavíčkovaného plodu....výborný. Vysoká koncentrace KM....dobrý. Ale kde se tam vezme ten cizí plod, to mi uniklo a pak taky proč mít plod v září...po tom taky nějak neprahnu. Mohl by to autor malinko upřesnit.??

Příspěvek: #1319

(16.02.2015 14:38)Pavel Anděl napsal(a):  Myslím, že to je hašení požáru. Prevence před tím požárem by mohla být v zasítovaných dnech a vyjimatelné podložce, která dokáže ve většině případů upozornit na problém dříve než česno. Zvláště když je čas na její časté prohlížení a čištění.

Dobrý den máte zcela pravdu , je popsán nejhorší stav včelstva je to tam uvedeno, ne pro mne já v tomto mám přehled, ale stane se, je pro méně zkušené, kterým kontrolou podložek a léčením 2014 včelstva odešla s prohlášením, že se nedalo nic dělat, nebo po návratu z dovolené, nebo z nemocnice, jsem rád, že máte plný počet jako já dnes krásný pohled, lepší než na prázdný úl.

Příspěvek: #1320

(16.02.2015 2:02)JAREK255 napsal(a):  ... Postupem let jsem ho zdokonalil na dnešní stav, kdy je možné zachránit každé včelstvo.

Rozporuplných věcí je v tom textu víc, ale tato je z nich největší nesmysl.