Příspěvek: #1481

Informace o výzkumu,hodně zajímavé



Dne 11. 9. 2015 vyšel Nature Publishing Group, v prestižním multidisciplinárním časopise Scientific Reports (IF: 5.58) vědecký článek „Erban, T., Harant, K., Hubalek, M., Vitamvas, P., Kamler, M., Poltronieri, P., Tyl, J., Markovic, M., Titera, D. 2015. In-depth proteomic analysis of Varroa destructor: Detection of DWV-complex, ABPV, VdMLV and honeybee proteins in the mite. Scientific Reports 5, 13907; doi: 10.1038/srep13907”

Autoři za VÚRV, v.v.i. jsou: Tomáš Erban, Martin Markovič (oba z týmu Biologicky aktivní látky v ochraně plodin) a Pavel Vítámvás (Biologie stresu a biotechnologie ve šlechtění).

Výstup vznikl při řešení projektů MZE QI111A119, QJ1310085 a RO0415, a vztahuje se i k mezinárodnímu projektu SUPER-B.


Článek je volně přístupný na adrese: http://www.nature.com/articles/srep13907
Přílohy ke článku (328 stran): http://www.nature.com/articles/srep13907...nformation

Citace:
Erban, T., Harant, K., Hubalek, M., Vitamvas, P., Kamler, M., Poltronieri, P., Tyl, J., Markovic, M., Titera, D. 2015. In-depth proteomic analysis of Varroa destructor: Detection of DWV-complex, ABPV, VdMLV and honeybee proteins in the mite. Scientific Reports 5, 13907; doi: 10.1038/srep13907.


Ve studii byla v kombinaci s afinitní chromatografií provedena detailní proteomická (LC-MS/MS a 2D-E-MS/MS) analýza roztoče Varroa destructor, který je nejvýznamnějším škůdcem včely medonosné. Výskyt roztoče ve včelstvu je spojován s rozvojem chorob, zejména virových. Proto byla v naší studii hlavním zájmem detekce patogenů, která měla napovědět více o tom, zda roztoč funguje pouze jako přenašeč (vektor) těchto patogenů nebo zda se v roztoči patogeny též množí (replikují). Analýzou byly ve V. destructor vůbec poprvé na proteinové úrovni identifikovány viry Varroa destructor Macula-like virus (VdMLV), deformed wing virus (DWV)-komplex a acute bee paralysis virus (ABPV). Varroa destructor Macula-like virus je dosud necharakterizovaný virus, a proto je tato studie průkopnická v poznání tohoto viru.
Analýzou jsme dokázali rozdělit detekované virové proteiny na strukturní a nestrukturní části. Z DWV byl detekován kompletní strukturní blok VP2-VP1-VP3, 1 peptid z VDV-1 helikázy a aminokyselinová substituce A/K/Q ve strukturním VP1, z ABPV byl detekován kompletní strukturní blok VP1-VP4-VP2-VP3 společně s virovými proteázami ještě nerozštepeným VP4/VP2, a z VdMLV byl detekován coat protein. Fakt, že strukturní proteiny virů byly detekovány ve velkém množství, zatímco nestrukturní proteiny detekovány nebyly (až na jeden peptid z DWV-VDV-1) prokazuje, že se viry v roztoči nemnoží. V. destructor tudíž slouží pouze jako vektor pro tyto nebezpečné viry, což vyvrací domněnky některých autorů, že by se viry DWV a ABPV aktivně množily v roztoči.
VP1 strukturní protein DWV je u skupiny picorna virů neobvykle veliký. Aminokyselinová substituce A/K/Q (v pozici 292 na VP1) může znamenat a) maskování před imunitním systémem včel nebo b) změnu v agresivitě viru. Strukturní analýza aminokyselinové substituce A/K/Q na VP1 odhalila, že se tato substituce vyskytuje mezi dvěma seriny a právě na jednom ze soudících serinů (S-291) jsme zjistili nejvyšší pravděpodobnost fosforylace kinázami na VP1. Fosforylace funguje jako „spouštěč“ replikace virů. Výpočet pravděpodobnosti fosforylace různými kinázami ukázal, že Q substituce zvyšuje oproti A a K substitucím replikační pravděpodobnost pro jednu z typů kináz. Výsledky tedy naznačují, že DWV s Q substitucí je agresivnější formou viru.
Dále jsme v roztoči vůbec poprvé detekovali proteiny ze včel. Podrobná analýza ukázala, že proteiny pocházely z různých vývojových stádií včel, zejména hemolymfy larvy a kukly. Minoritní zastoupení měly také proteiny z hemolymfy dospělých včel či proteiny ze včelího jedu. Výsledky tohoto typu jsou významné pro pochopení potravní biologie V. detructor a v budoucnu je lze využít pro analýzu trávení proteinů v roztoči.
Přínos výstupu je také v metodice vyhodnocení proteomických dat.

Příspěvek: #1482

Ahoj chlapi jak rozpoznám samičku varoa od samečka dík Karel

Příspěvek: #1483

Sameček má pindíka...

Příspěvek: #1484

http://www.msvv.cz/clanky/varrooza/
Viz video zcela dole.
https://www.google.cz/search?q=varroa+de...AL93ZiA%3D
Jiří

Příspěvek: #1485

Já navzdory tvrzení "kapacit" silně pochybuji o velkém nánosu roztoče odjinud. Samozřejmě je, ale zdaleka ne v takovém rozsahu! Ono žvanění o mizerném sousedovi nám hlavně vyhovuje zvl. těm pohodlným na práci i myšlení. Když jsem vykonal Bond testy poblíž mého bydliště úmrtnost tam byla cca 95 %. Podle tvrzení těch méně přemýšlivých si včely u mě měly naloupit nepředstavitelné číslo roztočů, které tam doopravdy bylo. Mám však otázku, jak je možné, že včelstva včelařů kolem mě nevykazovala žádný úhyn. Je to zhr 200 až 500 m a dál již nikdo není. Oba včelaři léčí Dolskou klasikou a jsou pečliví. A bylo to v roce blbec kdy v Čr zahynulo cca 200 000 včelstev a 100 000přes dokonalou evidenci se záhadně ztratilo. Jak to že v naší vsi a v okolí se žádné drama nekonalo a vše bylo dost pod "normou"? Já za největší problém považuji svůj zavíčkovaný plod a silně pochybuji o čemkoliv jiném. Ale možná se také pletu! Co my vlastně víme jistě? Zdraví R. S.

Příspěvek: #1486

Nevíme...tušíme

Příspěvek: #1487

Nehodlám se považovat za odborníka, ale loni mi to sedlo, ty úhyny sousedily. A stanoviště o kus dál byly v pohodě. Ovšem co je zdrojem lokálních úhynů, kdy to jde i včelařům pečlivákům co mají 3-6 včelstev 100% pryč je otázka.

Tady bylo pár podobných postřehů, mimo jiné P Krátký to psal v úhynech a asi taky není začátečník, takže jeho postřeh jsem vzal hodně v úvahu, že dobře dopadla izolované stanoviště.

Ale podle mě to nejde jen roztočem, včely to přenáší určitě - to mám pokusy za prokázané. A JKL sem dal odkaz na ty vosy atd.

A tady je zajímavé, že lokality úhynů se opakují, velmi často se v nich daří VD. A je otázka, zda jsou optimální pro včelí kondici, Včelí Wellnes jak říkám.

A nejde jen o nános roztočů, ale virů - nejvíc se včelama.

Příspěvek: #1488

(17.09.2015 10:50)Rudolf Stonjek napsal(a):  Já navzdory tvrzení "kapacit" silně pochybuji o velkém nánosu roztoče odjinud. Samozřejmě je, ale zdaleka ne v takovém rozsahu! Ono žvanění o mizerném sousedovi nám hlavně vyhovuje zvl. těm pohodlným na práci i myšlení. Když jsem vykonal Bond testy poblíž mého bydliště úmrtnost tam byla cca 95 %. Podle tvrzení těch méně přemýšlivých si včely u mě měly naloupit nepředstavitelné číslo roztočů, které tam doopravdy bylo. Mám však otázku, jak je možné, že včelstva včelařů kolem mě nevykazovala žádný úhyn. Je to zhr 200 až 500 m a dál již nikdo není. Oba včelaři léčí Dolskou klasikou a jsou pečliví. A bylo to v roce blbec kdy v Čr zahynulo cca 200 000 včelstev a 100 000přes dokonalou evidenci se záhadně ztratilo. Jak to že v naší vsi a v okolí se žádné drama nekonalo a vše bylo dost pod "normou"? Já za největší problém považuji svůj zavíčkovaný plod a silně pochybuji o čemkoliv jiném. Ale možná se také pletu! Co my vlastně víme jistě? Zdraví R. S.

Ano, až do podzimu 2014 jsem zastával stejné stanovisko. Dokonce jsem tvrdil, že: "Nejsilnější zdroj reinvaze hledej na své vlastní včelnici". Až loňský podzim mne přesvědčil, že ta včelnice může být vzdálená od té mé i cca 300 - 400 m. V té době bylo na té včelnici více než 50 včelstev. Sběr jarní měli již pouze ze 17-ti a v dubnu zbylo na stanovišti 1 včelstvo. Zatím u mne na včelnici, včelstva v průběhu září až října zvýšila hmotnost zimních zásob o v průměru 8 - 10 kg a kleštíků nepočítaně. Myslím, že nepatřím k těm pohodlným na práci i myšlení. Situaci jsem nakonec zvládl bez ztráty kytičky díky rezevním včelstvům. Nebýt těch, mohl jsem počítat ztráty na včelstvech ve výši cca 50-ti%. Nyní již nic netvrdím. Loňský rok mne poučil, že jistě nevíme vůbec nic.
Zdravím JK

Příspěvek: #1489

Teď se to rozvinula debata o dvou možnostech, jak se VD přemnoží v našich včelstvech. Podle mne je to těžko rozpoznatelné i pro zkušené včelaře. První může být pozdní nakrmení a následně t.zv. asistovaná loupež, a druhá příčina je více přezimujících roztočů v nejvíce zamořených včelstvech. Tady může být důvodů více (může to být nepřetžité plodování přes ošetřování; částečná rezistence na "léčiva"; podcenění jarního ošetření no a pak taky sklon k slídění).Teď mám na mysli poctivý přístup k ošetření na základě jistých znalostí. Jenže život je o něčem jiném a sousedy si nemůžeme vybírat a proto i tuto možnost je třeba vzít v úvahu. Já za sebe říkám, že za 90% problémů si mohu sám. Zamoření se stupňuje po úhynových letech takže letos by to mohla být snadná práce. Uvidíme. Moje první celoplošné ošetření v úterý KŠ ukázalo následujcí:
24 h spad do 10 VD mělo 131 včelstev
24 h spad od 10 VD do cca 80 mělo zbylých 35 včelstev.
Ještě bych podotkl, že ta zamoření byly vždy skupinky sousedících včelstev. Takže bylo provedeno ošetření, abych mohl dát Thymovar do včelstev s vyšším spadem. Ve dvou včelstvech identifikováno DWV ve velmi malé míře (spíše podezření). Tam aplikován Formivan.
Včelstva letos v kondici.

Příspěvek: #1490

(17.09.2015 15:48)Josef Křapka napsal(a):  ... Nyní již nic netvrdím. Loňský rok mne poučil, že jistě nevíme vůbec nic.
Zdravím JK

Naprostý souhlas, Pepo, loňský rok mnohé donutil leccos přehodnotit. A to, v čem jsme si byli skoro jistí, často podrobil zkoušce, jejím výsledkem je, že víme, že toho moc nevíme ...
S mnohými ovšem neprovedl nic, žel ...
Neříkám, že jsem na tom byl úplně stejně, ale, v podstatě podobně. Ostatně Milan Havelka by mohl vyprávět ... Byla to ale cenná škola - ten loňský rok. Depresivní je, že se v určitém algoritmu bude opakovat. A nezabráníme tomu. Jenom se musíme snažit minimalizovat ztráty a množit a množit ...
A asi o tom pořád mluvit, i když ti, kteří by měli mít "uši k slyšení", jsou hluší a poslušní příkazů odjinud ... Viz ta zpráva výše publikovaná ... "Lze tvrdit, že metodika funguje" - nebo jak to tam bylo fikaně usmoleno ...
Jiří

Příspěvek: #1491

Reinvaze od sousedů samozřejmě existuje. Je ovšem otázka, nakolik je pro mne nebezpečná.
Vezměme si modelový případ:
V okolí mého stanoviště se 20 včelstvy je roztroušeno rovněž 20 neošetřovaných a silně zamořených včelstev.
Víme, že roztočů na včelách je cca 20%. ostatní jsou na plodu.
I kdyby každé mé včelstvo zcela vykradlo jedno v sousedství, přivedlo si navíc domu všechny zamořené včely i s roztoči, tak mi nárazově stoupne počet roztočů maximálně o 2000 v úle.
Protože v té době mám už ve svých včelstvech zimní včely. přežití včelstva to přímo neohrozí.
Donesené roztoče mám navíc možnost ihned podstatně redukovat některou běžně užívanou podletní léčbou - třeba thymolem, KM nebo Gabonem. Podzimní léčba je pak dorazí.
Vyznávám to, že pokud mi uhynou nebo podstatně zeslábnou včelstva převážně vinou varroázy, není zakopaný pes u souseda nýbrž u mne.

Příspěvek: #1492

Díky, Vladmíre, za to, že jsi znovu připomněl téma, jak vlastně škodí ti "odjinud" přinesení roztoči. Tu se téma větví na podzimní a jarní "přínosy", samozřejmě.
Ale princip asi zůstává. Mohou se jistě (zvláště ti podzimní) na pozdním plodu množit. Nakonec jsou ale snad přece jen nějakou dobu nejzranitelnější. A tu máme účinné metody, jak to ve finále minimalizovat.
Mohou škodit určitému množství včel co foretičtí. Ale těch zase není tak mnoho ...
Leč, pravda, klíč je, jak jsi byl nepřímo napsal, někdy v tom konci června, v červenci a v srpnu. Podle vývoje sezony. S tím, že stav se sleduje stále i předtím. A troufnu si tvrdit, že to platí rámcově pořád.
Viry jsou jiná kapitola, ale mohou to naše amatérské uvažování notně zkomplikovat.
Moc o tom nevíme a můžeme jen spekulovat ... Vloni to bylo v tomto ohledu hodně poučné. Nezapomínejme na to jen proto, že letos je to mnohde lepší ...
Jiří

Příspěvek: #1493

Nojo, pořád roztoči, ale co ty viry.

Přiletí i včely s viry a celou zimu si budou dávat pusu s mýma a viry se přenášejí víc orálně jak VD (tedy jejich druhy).
A stačí když mi odejde zimní generace o dva měsíce dřív jak normálně.

Roztoče dám kdykoli dolů na polovinu, ale s viry neuděláte nic a nai nevíte že vám takové včely přibyly do úlu.

Všichni brečíte dobře, ale na blbých hrobech.

Pokud by to vše fungovalo, nebyly by úhyny, ne?

Příspěvek: #1494

Na druhou stranu se ty viry mnohde namnoží právě na těch varroázou nakopnutých včelstvech a pak, i když VD sundáš tak jsou stále infekční a máme zase otázku co bylo dříve, slepice nebo vejce.
Ale jsou i jiné druhy hmyzu, na kterých se ty viry mohou namnožit a pak stačí sdílet stejné místo ve stejném okamžiku a už se to předává.
A ještě k tomu přičtěte genetiku a pesticidy nakopnuté včely (ať už z léčení nebo z postřiků), stresy a hlad a zjistíte, že těch vlivů je tolik a různě se za různých podmínek kombinují, že předpověď počasí je proti tomu hádání, zda je předmět v levé nebo pravé ruce.

Příspěvek: #1495

Já reagoval na argument, že ti naimportovaní roztoči nepoškodí zimní generaci.
Oni možná ne, ale pravděpodobně s nima přiletěly i včely. A zavirované a žádný antivirák nemáme.

Příspěvek: #1496

Karle, pane Šumero, jen na okraj - viděli jste někdy včelstvo kolabující na varroázu? Ty včely z něj moc letuschopné nejsou a plod je také takový specifický...
Jinými slovy - v určitou chvíli to už není o pouhých 20 % foretických kleštíků a zároveň většina včel z postiženého včelstva nikam neodletí - maximálně odejde...
Shrnu-li to, tak přenos bude fungovat spíše ve smyslu kleštíci migrující na lupičkách. Viry se tak nebudou šířit díky "asistujícím" včelám přiletivším z kolabujícího včelstva, ale sáním kleštíků donesým lupičkami z loupícího včelstva.
Nicméně moment, kdy se silně napadené včelstvo nechá loupit, je podle mého názoru až relativně "daleko" - tedy včelař má dost času migraci kleštíků zabránit i za cenu utracení včelstva.

A celé to je m.j. o okamžiku, kdy ke kolapsu dojde (např. červen vs. říjen)...
Ještě pro úplnost: za kolaps považuji, když včelstvo zeslábne natolik, že nezvládá obranu svého hnízda (úlu) a začne být vylupováno anebo uhyne.

Příspěvek: #1497

Milé včelky.cz. Než začnete někoho oslovovat a poučovat, měly byste si napřed pořádně přečíst jeho příspěvek a také se ho snažit pochopit.
Můj příspěvek se týkal pouze varroázy a toho, zda mniožství roztočů donesených z cizích včelstev může zvýšit počet roztočů v mých včelstvech nad únosnou hranici. Ke zdůraznění mých pochybností je modelový případ uveden sllovy
"I kdyby...", což v češtině znamená, že se tak v praxi neděje vůbec nebo jen zcela vyjimečně.
O příletu kolabujících včel tam nebylo ani slovo.

Příspěvek: #1498

Já jsem jen viděl včely kolabovat s minimem roztočů a velmi rychle. Z poměrně velké síly a pochybuji že všechny uhynuly mimo úl.
A úhyny a oslabení se týkají vetšinou sousedních včel.

Vloni jsem měl zajímavá pozorování, která nepotvrzují kolaps na varoázu.

Netvrdím, že včely nehynou klasicky na varoázu, jen vím že i neklasicky.

Příspěvek: #1499

V. Šumera:

(18.09.2015 22:11)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a):  Milé včelky.cz. ... ... ... O příletu kolabujících včel tam nebylo ani slovo.

Máte pravdu, o příletu ani slovo, psal jste o jejich přivedení.

(18.09.2015 15:01)MUDr.Vladimír Šumera napsal(a):  ... I kdyby každé mé včelstvo zcela vykradlo jedno v sousedství, přivedlo si navíc domu všechny zamořené včely i s roztoči, tak mi nárazově stoupne počet roztočů maximálně o 2000 v úle. ...

Chápal jsem to z pohledu češtiny a v daném kontextu jako včelařský slang či nadsázku (přivedou = přiletí s nimi).
Pokud to tak nebylo a ono přivedení jste mínil doslovně (t.z. loupící včely sice na lup přiletí, ale z lupu do svého úlu půjdou již pěšky a přivedou tak včely z vylupovaného včelstva), patří Vám moje omluva.
Popravdě této interpretaci výrazu "přivedou" moc nevěřím pro obtížnou představitelnost v praxi...

---

Karle, díky za popis. Co popisuješ jsem nezažil - znám situace, kdy včely byly hodně napadené, ale držely (se). Do posledka - v úle hrstka včel se zakrnělými křídly i zadečky na minimu plodu, ale úl nevykrádán. "Přivedení" takových včel letem do loupících včelstev mi nepřijde reálné. Navíc vedlejší včelstva byla OK a to tam díky uspořádání stanoviště mohly včely opravdu reálně dojít pěšky...
Navíc mám dobrou zkušenost s "léčbou" takového zbytku současně s posílením oddělkem. Ač mi to Jirka Danihlík více méně rozmlouval, právě kvůli virům (riziko pro oddělek)... Stejně tak zužitkovávání zásob.

Příspěvek: #1500

Necháme to někdy na pivo, tady nehodlám již plácat infa, jen jsem varoval začínající aby neměli zůžený pohled při pozorování.
Ono mi to spíš přišlo že léčím z mindráků některé účastníky, ale takový samaritán už nejsem.

Tím si musí každý projít a čím otevřenější bude mít oči a nebudou zatíženy dogmaty, tím líp bude pozorovat.

---

Mimochodem, přenosy virů, jak dlouho (hodiny, dny) vydrží životaschopné v opuštěném úle s plodem a zásobami který se stane předmětem loupeže?
Potřebujeme k šíření virů nutně včely nebo roztoče?