Příspěvek: #1821

(16.08.2017 9:53)P.Krátký napsal(a):  Nenechte se zmást tím,že nevidíte brouky na podložkách.
Letos jsem dával na jednom stanovišti formidol už začátkem července,spad nebyl příliš velký (popsáno výše #1802 )-ovšem pod přísným dohledem mravenečků...
Na tom samém stanovišti už mi jedno včelstvo vymizelo z úlu (nebylo osiřelé!),a dalších několik má k tomu nebezpečně blízko.Jedním z projevů je zvýšená slídivost a loupež při krmení.
Někteří včelaři to připisují spíše doprovodným jevům k varroa destructor-virům.Vzhledem k malé četnosti populace VD při diagnostice to tak opravdu vypadá...Nasazen znovu formidol-rovnou jsem přeskočil první fázi léčby a hned ho vyndal ze všech igelitových vrstev-jsem zvědavý,jestli to bude mít aspoň nějaký efekt.
Viry nejsou na první pohled vidět,a nevím o žádném způsobu léčby proti nim-o to jsou zákeřnější.
Včely s nevyvinutými křídly viděny jen ve velmi malém množství.
Napadeno jen tohle jedno stanoviště,ostatní se zdají víceméně v pohodě.

Posledních několik let mi připadá,že škůdci na všem možném nějak dostali druhý dech,a našim snahám o jejich likvidaci odolávají čím dál tím víc,navíc jejich repertoár se rozšiřuje o nové dříve exotické druhy (jako příklad uvedu obaleče buxusového,objevil se tu poměrně nedávno,ale škody jím způsobené nejsou vůbec malé...)
Celý produktivní věk dělám včelařinu a souběžně rostlinnou výrobu,a takovou ekonomickou nejistotu,jako poslední roky,jsem nezažil.Ať už jde o počasí,nebo o málo funkční chemii navíc čím dál tím omezovanější zásahy restriktivních opatření (nejen z Bruselu,ale i čím dál komplikovanější schvalovací procedurou).

Ano,nechceme se otrávit,to je jasné,ale s čím potom máme proti škůdcům bojovat?Alternativní způsoby jsou během na dost dlouhou trať,příroda má víc času,než my...

S pozdravem

Pavel

Pavle, moc se pleteš. Jenže alternativní přístup není o tom, nahradit jeden jed druhým (v to počítám samozřejmě i kyseliny) nebo jeden zákrok druhým, ve své podstatě stejným .Tj. řešícím stejný problém stejně.

Alternativní přístup je o jiném myšlení a úhlu pohledu na včely. Velmi lehce ti zajistí fungování včelstva rok a pak zase další a další a další, aniž bys ohrožoval svá včelstva i včelstva sousedů. Těch metod, vycházející třeba z principu ředění populace V.d, nebo jeho koncentrace někam (nemusí být zdaleka nutně odstraněn, ale klidně i ano) je hodně. Není ale možné si myslet, že si člověk z tohoto přístupu vybere jen to co se mu zlíbí, to často nefunguje a je lépe s tím ani nezačínat. Ono to má posloupnosti, stejně tak, jako je posloupností tzv. varroatolerance u včel.

Někdo tady napsal ať přemeteš včely na mezistěny. Ano i to je možnost, ale opožděná. O tom to je. K tomu by totiž vůbec nemuselo dojít.
Všichni kritizujete Dol a stávající metodiku, přitom ji kopírujete jen s jiným prostředky. O tom to fakt není. Doba a symptomy, kdy se problémy dají rozpoznat a snadno řešit všichni ignorujete a reagujete až na vzniklý problém. O tom není alternativní včelaření. Probrat jste se měli před 2 měsíci. Na školách učí nepřemýšlet, ale jen poslouchat a věřit. Hledat jen víru a již ne moudrost je málo. Vlastně je hloupost to dělit. To způsobil ten bolševismus do nás po desetiletí vtloukaný.
Co uděláš dnes, to se projeví za rok, pokud uděláš x dalších blbin, tak jistě i dříve.

Problém je, že jsme opustili zásady přírodní selekce a rozmnožujeme jen to, co by nikdy nepřežilo a také způsoby, které by v přírodě nikdy nenastaly. Výjimkou jsou jisté zkratky, ale ty u nás nikdo nepoužívá, protože o nich neslyšel nebo jim nevěří, přitom jsou realitou (zase to dělení víry a moudrosti).
Další problém je, že vnímáme včelu jako jednotný materiál¨. To se dá pochopit u začátečníka, ale u zkušenějšího včelaře? Z toho plyne drtivá většina problémů.
Umět rozpoznat včas, diagnostikovat a umět zasáhnut bodově. To je jen v určitý čas a u určitého včelstva. Klidně to může být i ta chemie, ale užije se jí třeba 20x méně. S tím by šlo žít , ne?
Ty báchorky o nutnosti plošného postupu jsou skutečně jen pro negramotné včelaře.

Máš pravdu v tom, že selekce je běh na dlouhou trať. Ale včely už dávno ukázaly, že při určitých biotechnických postupech, která nám samy nabízejí, to jde i bez šlechtěných včel. Sice šlechtění považuji za nejdůležitější (letos jsem uvolnil první matky a oddělky z mého programu), ale v přírodě se uplatňují oba směry, tedy přísná selekce i ty tzv biotechnické postupy. Jen to chtít vnímat.

Letos dokončuji 4 letý pokus s nešlechtěnými roji a vím, že ze 70% to jde bez chemie i u nich. Těch zbývajících 30% je za hranicí pracnosti, za kterou jsem ochoten jít. Ty markery, které toto odlišují jsou známé a zřejmé, jen se jich držet. Dělal jsem to jen ze zvědavosti a pro ověření této hypotézy.
Proto včelstva v přírodě žijí i bez nás a často dlouhodobě v jednom prostoru.

Jistě se "šlechtěnými" včelami to jde lépe, ale, jak jsi řekl je to běh ne na dlouhou trať, ale na doživotí a je to zase v souladu s evolucí, přírodou a je to tak dobře.
Navíc si myslím, že to není cesta pro začátečníka. Pro toho je lepší využít ty biotechnické postupy, zapracovat je do své zootechniky.
Není to cesta pro každého, ale výsledky již tak jsou výrazné, že je není možno je ignorovat.
Myslím si, že celoroční ztráty při včelaření bez chemie jen cca 5%, jsou přijatelné i těmi jedaři.
Když mi před pár roky kamarád oznámil návštěvu, honem jsem tam narval formidol, aby bylo vidět pár roztočů. Alternativní přístup je kontinuální přístup a především snaha o pochopení a ne kampaňovité, plošné zásahy, které doporučuje "metodika" (ona to vlastně ani metodika žádný není).
Nebudu tě lámat, už jsem sem stejně nechtěl nikdy vkročit, ale zkus si přečíst článek" Bez jedu to nejde"? na mém webu nebo http://www.sanceprovcely.cz. Buď tě to nakopne nebo zabije. To bude záležet na tobě. Učit se ale můžeš jen tam, kde něco funguje a ne tam, kde se o tom jen mluví nebo učí. Hodně zdaru. ld

Příspěvek: #1822

Leoši,samozřejmě ti musím dát za pravdu,ostatně na tvé přednášce (byl jsem na ní dvakrát) to také zaznělo.
Mám podobný počet včelstev jako ty,a selekce mě také zajímá,říkal jsem si,že to tedy nechám na přírodě,a to co mi tam přežije,tak budu dál rozmnožovat.Je to stranou od jiných stanovišť,takže včelstva ostatních včelařů to tak moc neovlivní.
Problém je v tom,že je to součást mé obživy,a ztráty včelstev v desítkách procent jsou přece jen na výsledku znát-ve výhledu na příští rok.
Výše jsem nenapsal vše,většinou neodkryji pokličku mé včelařské kuchyně naplno,hradím už teď ekonomické ztráty tvorbou pozdních oddělků na jiných stanovištích,abych doplnil předpokládané ztráty...

K té chemii,nebylo to samozřejmě myšleno jen na včelaření,ale na celé rostlinářství-živím se i jako zahradník a zemědělec.Ostatně,letos jsem vůbec nepoužil gabon,také nemám chemii ve včelách příliš v oblibě.

S pozdravem

Pavel

---

Ještě pár věcí pro doplnění:

Biochemické postupy?Zatím jsem asi na začátku,ale už několik let se snažím například vůbec nepoužívat mezistěny,letos poprvé mi postavily celé plásty divoké stavby jen dělničiny,trubčiny už mám dostatečné množství.Zároveň řeším,co s posledním trubčím plodem,který samozřejmě hostí nejvíce roztočů.Řešení už mám,jen si ho zatím nechám pro sebe,nechci prezentovat nějaké spekulace coby kdyby...

Dalším možným řešením je izolace matek v určitém čase na určitou dobu,aby se přetrhla vývojová nit rostoucí populaci VD ve včelstvu.Docela daleko jsou v tomhle třeba v Rakousku (jednou jsem reagoval na jednoho rakouského kolegu,který zde na fóru prezentoval svůj obchod,a položil jsem mu otázku,jak se jim daří bojovat s VD u nich.Ale nebylo mi přáno,jeho i můj příspěvek byly smazány...

Pavel

Příspěvek: #1823

začali probíhat přenosy z kolabujících včelstev,před měsícem smyv napadení do 1%, včera otřep za pomocí cukru rapidně zvýšené zamoření jedno nad 10%, je čas na kontrolní diagnostiku
Podložky vykazovaly přirozený spad v 10kách roztočů, ale při otřepu to nesedělo

Příspěvek: #1824

Souhlasím, také to řeším. Už déle pozoruji, že jádro pudla se začíná přesouvat na konec srpna / začátek září v souvislosti s hor. přenosy. Je to však na každém stanovišti specifické - někde je klid, jinde špatné..

Příspěvek: #1825

U mě klid krom nejsilnějšího včelstva. Odebral jsem zavíčkovaný plod a dal KM. Naštěstí v okolí v rozumném doletu mám jen jednou včelstvo sousedů, tak snad žádné hor. přenosy nebudou.

Příspěvek: #1826

(06.09.2017 8:01)Milan Šimonovský napsal(a):  začali probíhat přenosy z kolabujících včelstev,před měsícem smyv napadení do 1%, včera otřep za pomocí cukru rapidně zvýšené zamoření jedno nad 10%, je čas na kontrolní diagnostiku
Podložky vykazovaly přirozený spad v 10kách roztočů, ale při otřepu to nesedělo

Také pozoruji skokově vysoké spady.
Nejsem si jist zda je to horizontálním přenosem nebo prostě efekt toho, že se před nedávnem ochladilo a včelstva přestali plodovat + silné zakrmeni a zalití buněk po vylíhnutých včelách, čehož důsledkem je, že kleštíci co se dostali z buněk se nemají kam přesunovat/zalézat a hlady hynou, případně tím jak včely chystají prázdné buňky pro ukládání krmiva, tak je shazují na podložky.
V každém případě výsledkem jsou vysoké spady, které se po aplikaci léčiv nezvyšují - prostě padá to stejně s i bez léčení a kontrola smyvem nenaznačuje nic katastrofálního. Prostě se mi to jeví jako : ochlazení + krmení => falešný poplach (přirozená očista)

Příspěvek: #1827

wau, čo to znamená "hlady hynou" ?

Příspěvek: #1828

VD parazituje primárně na larvách. Nejsou-li larvy z důvodu přerušení plodování k dispozici nezbývá jim než přejít na včely. Dospělé včely mají jednak tvrdou kutikulu a jednak se částečně dokáží kleštíků co po nich lezou zbavovat. Prostě složitost získávání potravy z dospělce a larvy je značně odlišná. To se samozřejmě musí někde projevit. Statisicky je prostě pravděpodobnost neúspěchu při získávání potravy z dospělce nižší. Nechtěl jsem to psát takto odborně a napsal jsem prostě zjednodušeně hynou hlady. Komu to vadí, nechť se s tím srovná po svém.

Příspěvek: #1829

(07.09.2017 12:58)JKL napsal(a):  Také pozoruji skokově vysoké spady.
Nejsem si jist zda je to horizontálním přenosem nebo prostě efekt toho, že se před nedávnem ochladilo a včelstva přestali plodovat + silné zakrmeni a zalití buněk po vylíhnutých včelách, čehož důsledkem je, že kleštíci co se dostali z buněk se nemají kam přesunovat/zalézat a hlady hynou, případně tím jak včely chystají prázdné buňky pro ukládání krmiva, tak je shazují na podložky.
V každém případě výsledkem jsou vysoké spady, které se po aplikaci léčiv nezvyšují - prostě padá to stejně s i bez léčení a kontrola smyvem nenaznačuje nic katastrofálního. Prostě se mi to jeví jako : ochlazení + krmení => falešný poplach (přirozená očista)

Pokud se po aplikaci spad výrazně nemění, je to známkou toho, že je velmi vysoký podíl roztočů na plodu. Plod vybíhá od první aplikace akaricidu 13 dnů. Pokud aplikuji akaricid a sleduji spad po týdnech, tak zaznamenám pokles až za tři týdny. Do té doby bude spad naopak růst, protože vybíhá plod a každá generace je o dost roztočů bohatší.
Pokud jsou roztoči pouze na včelách a žádní na plodu, padají pouze tmaví. To se projeví na konci plodování, kdy výrazně poklesne spad a ti spadlí jsou výrazně tmaví.
Náhlý vysoký podíl tmavých je známkou invaze ale někdy se to takto neprojeví a projeví se to až za 14 dnů, kdy se začne líhnout invazní generace, to je pak překvapení. Invazní generace (pokud bylo jen jedno vyloupení) se krásně projevuje výkyvy ve spadu s periodou cca 18 dnů. Pokud jsou kolapsy hromadné, překvapení je o to větší.

Příspěvek: #1830

JKL,

Nemyslel som to nejak ironicky, len to nesedí s tým, čo nás učili v BB. Jasne tam povedali, že matka klieštika neskáče z bunky do bunky, ale určitý čas trávi aj na dospelých včelách, kde saje hemolymfu a až po nasatí vlezie opäť do bunky. Preto som sa čudoval tomu "hynou hlady". Čo už, nie všetko z prednášky je asi pravda.
Matičky klieštika čo padnú, padnú nie od hladu, ale jednoducho prišiel ich čas.

Příspěvek: #1831

Stačí odzkoušet, v odebraném plodu nad včelstvem proběhl chov matek i jejich rozkladení, spojení- lépe odstranit starou matku. Obava ze září není ani nebude pohled na prázdný úl.

Příspěvek: #1832

Ahoj všem, můj dotaz se týká úlů, ze kterých byly zlikvidovány včely s varoázou.
Dají se úly dále použít? Musí se nějak speciálně ošetřit?
Díky za informace
Honza

Příspěvek: #1833

Není třeba je nějak ošetřovat. Pokud byla varooáza spojená s nosemou, bylo by vhodné vnitřky úlu opálit plamenem do hněda. Dílo bych protřídil na použitelné (světlé až žemlové), zbytek vytavil. V následujícím roce se pokusit o větší výměnu díla, třeba i přemetením na mezistěny.

Příspěvek: #1834

Jen pro upřesnění. Já bych (při nosemě) pokálené plásty vytavil všechny a ze zásob udělal medovinu

Příspěvek: #1835

Mám 4 letošní oddělky, v sobotu jsem dělal první fumigaci (dle rad od zkušených: protřepat, zahřát v ruce, 3 kapky na včelstvo, za 30-40min otevřít česno, za hodinu vyhodit zbytky knotu) v neděli byl 24hod spad asi 2800ks ... na podložkách se kleštíci nehýbali, z podložek jsem je zklepal do plastové krabičky, donesl jsem je domů abych si to nafotil a zhruba spočítal a koukám, že "všichni" žijí ... tak jsem je zalél vřelou vodou a bylo.
Dotaz: Varidol kleštíky nezabije? Nebo slabá dávka?
Nevím co je probralo, jestli čerstvý vzduch, nebo teplo.

Příspěvek: #1836

Pravděpodobně obojí a hlavně to teplo, na podložce je chladno. Začínají si na tu chemii zvykat... brzy budou imunní, něco jako "ROPÁCI"

Příspěvek: #1837

A možná je ta chemie nikdy nevyhubila na 100% a ti co přežijí (může jich za určitých podmínek přežít velké množství), kteří omámeni zůstanou nehybně ležet v buňkách plástů uvnitř zimujícího klubu včel a v různých uteplivkách (kteří tedy nespadnou na chladnou podložku a včely je nevynesou) kde je jim teplo, postupně ožijí a počkají si do momentu začátku plodování. Takže ta podzimní a zimní chemie (to léčení) může v určitých případech včelám zkrátit život tak, že se nedočkají jara a pak se to může svádět na kleštíka nebo nějaké neznámé viry. Včelstvo léčení přežít nemusí a časem uhyne, ale kleštík přežije, počká si na lupičky.

Příspěvek: #1838

(10.10.2017 20:18)JP69 napsal(a):  ... koukám, že "všichni" žijí ...

Viz příspěvek 473 tohoto vlákna.

Příspěvek: #1839

Včera jsem dělal druhou fumigaci ... dvoje včely, které v posledních dnech i dnes "hodně" létají měly oboje stejně málo (24hod spad do 50-ti ks) ... dvoje včely, které létají málo (asi 5x míň) měly oboje skoro stejně hodně (asi 10x tolik co ty první).
Při první fumigaci měly všechny čtvery zhruba stejně.
Čím by to mohlo být? Mohly z nich kleštíci třeba opadat venku až dnes?
(Stojan mám na miskách proti mravencům a podložky mám pod sítem, takže to nic nevynosilo.)

Příspěvek: #1840

1. fumigace těch prvních byla bez plodu, těch druhých se zavíčkovaným plodem a ten rozdíl se projevil při druhé fumigaci, pod víčky jich hodně (cca 60%) přežilo.
Proto je tak důležité dělat ošetření bez plodu.
1000x to tu někdo opiště, napište do záhlaví, zápatí, při uvítání,.......a všichni účastníci vytetovat za uši.