Příspěvek: #321

Po použití KM tak 2-3 krát, ostane pozink odmastený, ak ho chceš natrieť tak potom ho natri, na hrdzi farba dobre nedrží ,lebo samotná hrdza už nedrží na oceli resp. pozinku.To že výrobcovia vyrábajú farbu na hrdzavé predmety neznamená že je to lepší postup ako originál náter na odmastený predmet!

Příspěvek: #322

Sitá Zn používam už pár rokov a rovnako dlho aj KM. Prvé sitá by už bolo treba po 7 rokoch vymeniť, ale mám ich vyberateľné a posledné dva roky som ich pretrel slnečnicovým olejom. Takže nie odmastiť, ale pomastiť. Ak dno vydrží 15 rokov, tak ho vymeníte len raz. Teraz, keď si už včely na seba zarobili, budem na nových dnách používať antikorovú tkaninu. Rovnaká cena, ale menej roboty. Možno by bolo lepšie poskladať dno z dvoch častí - s pevnej spodnej časti s letáčom / +funkcia medzidna/ a rámu so sitom a letáčom. Obe sa dajú požiť samostatne a podľa opotrebenia.

Příspěvek: #323

A pod nerez sítem, ještě podložka na měl. To už používám 10let a není problém. Podstatně jednodušeji se také čistí během zimy.

Příspěvek: #324

Tak jsem si konečně upravil dna pro celoroční monitoring z přístupem ze zadu.Materiál je z vyřazených palet, jen to dřevo je nějaké řídké, snad to nějaký čas vydrží.

Příspěvek: #325

Hezké dna. Před lety ,kdy jsem po dědil včeličky, řešil jsem také výrobu dna. Hlavním nešvarem dna, je problémy s dezinfekci a čistění během roku. Také s vyndáváním jednotlivých částí a jejich pevností.
Rád bych Vám ukázal naše dno 5 generace. Dnes je již zastarale, neboť vývoj jde dále.
Fotky: http://medove-zpravy.blogspot.cz/2012/04...vy-ul.html

Příspěvek: #326

Problém s vyndaváním jednotlivých částí dna a jejich pevností je nejúčinější řešit tak, že dno žádné nemá.
Čištění dna se mi nejvíc osvědčilo nechat na včelách a pomoci jim v tom gravitací.
Desinfekce parafínem (když je potřeba).

Všechno vyzkoušeno - vývoj udělal otočku a vrátil se k jednoduchosti.

Potíž je jen v tom, že to pak patří do jiného vlákna...

Příspěvek: #327

Na začiatku som používal vysoké varroadná. Ešte aj teraz ich zopár mám. Ale čím viac sezón včelárim, tým viac prichádzam na to, že najlepšie sú čo najjednoduchšie dná zbité z odpadu stavebného reziva bez opracovania. Nestoja takmer nič a včelám sa na nich oveľa lepšie darí... Za cenu najjednoduchšieho dna predávaného v predajniach ich ja vyrobím celú kopu. A poslúžia výborne. Výhody sita v dne vidím pri kočovaní a je dobré mať ich na pár včelstvách kvôli varroamonitoringu. No a dá sa cez ne pohodlne liečiť. Ale to sa dá vyriešiť aj bez sita. Na stabilnom stanovišti sa mi najviac osvedčili tie nízke celodrevené zo stavebného odpadu, nehobľované.

Příspěvek: #328

Pred dvoma rokmi som si urobil varroa dna. Robil som ich bez výkresov, po pamäti.
Držal som sa tu nájdených zásad: jednoduchosť, výroba s najjednoduchšim vybavením (cirkulárka), zasúvacie sito aj podložka ...

Pri výrobe som nastavil cirkulu na šírku a hlbku rezu 25 mm a porobil som rohové výrezy na všetký bočnice.
Nastavil som šírku rezu 25 a narezal všetky hranolky a aj hrúbku bočníc som "dokalibroval"
Nastavil som hĺbku rezu 6 mm a porobil všetky drážky pre sita a podložky...
Predné čelo a letáčová pätka sú tak jednoduché, že sa k tomu netreba vyjadrovať...
Uzatváranie mám riešené vkladaním zmenšovacieho letáčového hranolčeka.

Podložka a sito sú navzájom zameniteľné, aby mimo monitoring mohla byť použitá iba podložka ako plné dno (aby nevznikal včelami nekontrolovaný priestor...) Tiež niekedy podložku netreba zasunúť a vzniká zasitované otvorené dno.

Pokúsil som sa to teda nakresliť, možno to bude pre niekoho inšpirácia pri navrhovaní svojich varroa dien.

Příspěvek: #329

Rozdiel medzi dnom a varoadnom je sito. Vysoké varoadná pomaly vymieňam za nízke medzidná a na ne podľa potreby nasadím rám so sitom a letáčom. Medzidno aj rám so sitom sa dá takto samostatne použiť na viac účelov. Problém je prekladanie zostavy pri vkladaní sita, ale pri NN bez medníka je to brnkačka.

Příspěvek: #330

Mám 10cm vysoká varroa dna a přijde mi, že včelstva ten vysoký podmet berou jako prostor, který musí za každou cenu zastavět až k pletivu a někdy téměř po celé ploše dna.
Prostě tam vystavují divočinu za zhruba 6-8 plástů.
Přitom dostávají ke stavbě mezistěny i stavební rámky.
Někdy mi i ty mezistěny a stavební rámky ani nestaví tak ochotně, jako tu divočinu v podmetu.
A to si až někdy říkám, jestli to s tím přísunem stavby mezistěn nepřeháním, ale to zase dělám z obavy o to, aby se nerojily.
A i když jim tu divočinu vyřežu, tak se prostě nenatahnou nahoru do nástavků, aby stavěli hlavně tam, ale zase se pustí do stavby do podmetu.
Dělají Vám to včely také tak?

Příspěvek: #331

Mám taky celozasíťovaná dna s podmetem 10cm vysokým, stavební zábrany nepoužívám, stavbu v podmetu témeř nemám, na jaře a v plném létě byla sestava 6NN - bez mateří mřížky, rozšiřování zpočátku pouze nástavky s mezistěnami, včely lehce viset v podmetu jsem viděl pouze v plné snůšce - květen, červen ale stavba v podmetu v podstatě žádná - zato směrem nahoru zvládli z MS vystavět za sezónu 4NN.

Příspěvek: #332

Včely mívám také na 6-7NN a od jara jim peru mezistěny i stavební rámky, ale i tak pořád stavějí v podmetu a to už od samého jara.
Dělají to téměř všechna včelstva.
Nevím už, co s tím mám dělat.

Příspěvek: #333

Vysoké dno patří mezi typická kurvítka - způsobuje problém a žádný nevyřešilo.
Vysoké dno je reziduuum z dob, kdy byly malé úly a kočovalo se.

Ono i samotné dno je vlastně kurvítko, pokud do něj uděláte díry které včely nechtějí.
By mě zajímalo kdo takovou blbost vlastně pořád propaguje, zvlášť pro nízkonástavkové úly.

Příspěvek: #334

Neřekl bych.
V určitých obdobích sezony ho využívám k jistým účelům a je to k nezaplacení.

Příspěvek: #335

Naši včelám se mi zdá že těch 10cm podmetu se sítem docela vyhovuje a mě taky - nemusím nic čistit co je malé propadne sítem, co nepropadne uklidí včely a navíc kromě očumování zvrchu můžu očumovat i spodem do podmetu, zatím mě to jako začátečníka baví.

Příspěvek: #336

(29.11.2015 22:16)pavelno napsal(a):  Nevím už, co s tím mám dělat.

Poradím ti : "nerob s tým nič"
....dno vyhovuje tebe na niektoré účely, včely si ho obľúbili keď tam stavajú a plodujú, tak čo chceš riešiť?
Ja po zime (zimujem na 4NN) spodný neobsadený nádstavok s najstaršími plástami aj tak odoberám, vtedy tú stavbu odrežem a pretavím...
Mne skôr vadia tie včely, ktoré tam pod spodnými rámikmi nestavajú, treba im venovať pozornosť sú to tie "slabšie"...

Příspěvek: #337

(29.11.2015 22:16)pavelno napsal(a):  Nevím už, co s tím mám dělat.

Mě také překvapuje, že se ti včely cpou do dna.
Zimuji na třech 2/3 Lng nástavcích v sezoně má většina včelstev 5 nástavků (zbytek 6)
Ze začátku jsem se snažila dostat včely do spodního nástavku pomocí stavebních rámků a né pokaždé úspěšně , teď už mi to je celkem jedno
Máš varoadno otevřené skoro celý rok? Já jej mám zavřené hlavně po dobu sběru měli, jinak spíše otevřené. Na jaře jsou včely v horních nástavcích a když začneš přidávat nástavky při květu pampelišky nebo třešně tak včely dolů nebude nic moc táhnout.
Jak jsi na tom s očkama, já mám v sezóně otevřeno vše kromě nejhornějšího nástavku.

V nejhorším případě dávej prázdné nástavky dolů

Příspěvek: #338

Nedělej s tím nic, mám jich taky několik a někde včelky staví, někde ne. Na jaře jim ten nejspodnější nástavek i s tím co tam postavily seberu a můžou zase stavět.
Pokud mi to tam vadí během roku, tak to prostě ulomím a hotovo stejně je to téměř 100% trubčina, tak i když je to zakladené a případně i zavíčkované, tak to moc nevadí a je to taková provizorní pastička na roztoče.
Mám za to, že některým včelstvům se nelíbí trochu větší odstup od spodku a nebo průvan a tak si to holt zastaví. Když to tak chtěj, tak ať si to udělaj, přesvědčovat je nebudu.
Teď už si dělám vlastní dna, kde je jen 25 mm od síta a tam prakticky nic nestaví.

Příspěvek: #339

Pokiaľ včelstvo stavia v podmete od samotnej jari a to napriek dostatočnému priestotu,tak to sú z môjho pohľadu obyčajne vydarené silné včelstvá.
Slabšie včelstvo vždy uteká z plodovaním smerom hore do tepla,takže v spodnom nadstavku vôbec nemusí mať plod.Prečo by takéto včelstvo stavalo v podmete ak má pod plodiskom prázdny nadstavok plástov? Silné včelstvo si udrží plodové hniezdo pri letáči ,má ho kompaktné,nemá dôvod utekať z plodovaním do hora kvôli teplu, to dokáže zabezpečiť masa včieľ,preto ak je vysoký podmet tesne pod plodom,tak voľný priestor zapláta stavbou a väčšinou je to trúdovina.Zrejme je pre včely výhodné z hľadiska regulácie tepla mať pod plodom stavbu.Já som rád za takéto včelstvá a ak by mi stavba v podmete vadila,tak vložím stavebnú zábranu,alebo to riešim podstavením dalšieho nízkeho nadstavku v ktorom plod nebude.Ak by predsa len stavali aj po podložení NND,tak sa znova teším,pretože silná znáška musela matku stlačiť s plodovánim nižšie a pod plodom im tá stavba jednoducho vyhovuje.

Příspěvek: #340

Pod stavebnou zábranou mi do vysokého dna nestavali ani jedny. Bez stavebnej zábrany stavali v prostriedku viac, po krajoch nič ak som ich mal na 2 NN. Potrebovali si proste urobiť pre ne prirodzený stav , nič proti tomu nemám, v ďalšom roku to zrežem a aspoň je viac vosku. A s rámikmi je možné tak manipulovať ďalej volne. Zaujímalo by ma či máš materskú mriežku a ak áno, tak nad ktorým nádstavkom.