Příspěvek: #41

Pokud vím, tak síťovaná dna se především používala při kočování, aby včely v uzavřeném úle měly při převozu dostatek vzduchu.
Později se začala používat pro monitorování spadu VD tak, že oddělovala spad od včel a ty nemohly podložku čistit.

Příspěvek: #42

Perlinku jsem zkoušel jako možnost sběru propolisu, neosvědčila se, včelky ji rozcupovaly až k nepotřebě.

Příspěvek: #43

(14.02.2011 17:28)S-ladek napsal(a):  K čemu je ve dně vlastně ta síť?
Vždyť pod sítí je podložka, která celé dno zakryje zespodu, taže přes síť stejně nemůže projít vzduch.
Nebo se ta podložka vyndavá a celé dno se pak nechá úplně otevřené?

Omlouvám se za otázky zelenáče.

Mezi rámem síta a podložkou by měla být mezera, 5-10mm, tudy se dostane dostatek vzduchu a zároveň to brání profukování. Na sítovaném dnu například neplesniví při zimování rámky. Úplně otevřené se nechat může.

Příspěvek: #44

Ahoj, nyní se chystám na výrobu asi 15ti zasítovaných den.
Pořád se nemohu rozhodnout jestli mám zasíťovat dno po celé ploše, nebo jestli stačí zasíťovat otvor uprostřed dna o velikosti cca 250x250 mm?
Podložku pro odběr měli (monitoring) pokládám na síť. Jde mi hlavně o zajištění dostatek větrání, ušetření sítě-peněz a hlavně chci znát Vaše zkušenosti.
Jak to děláte (máte) vy?
Honza

Příspěvek: #45

Asi bych zasíťoval po celé ploše, kdyby ses např. později rozhodl dávat podložku pro monitoring pod síto.

Příspěvek: #46

Doporučuju zasítovat celé dno - vyzkoušíš si dávat podložku pod síto a zjistíš, že to ušetří mnoho času a potíží např. s protivnými létavkami na dně.
Pokud budeš chtít používat kyselinu mravenčí, tak bude lepší investovat do nerezového síta, případně to pozinkované alespoň natřít nebo ošetřit parafinem.

Příspěvek: #47

Děkuji za rady. V případě vkládání podložky pod síť mi nejvíce vadí mrtvolky včel na sítě (zkreslení monitoringu a nepříjemné odstranování jich samotných).
Ale asi opravdu zasítuji celé dno.
Díky Honza

Příspěvek: #48

A co udělat to síto vyšoupávací, podobně jako podložku?

Příspěvek: #49

Někteří výrobci to tak už dělají - vysouvací síto ze dna.
S mrtvolkami je ale problém jen v zimě, stačí ale vzít laťku a mrtvolky ze dna vymést.

Dříve jsem si dělal vysouvací síto do dna, ale použil jsem to jen párkrát, takže se mi ani nevyplatilo si komplikovat výrobu dna, proto dávám síto na pevno a občas mrtvolky vymetu...
Dobře mete stará a opelichaná peroutka, ta se na to hodí velice dobře.

Příspěvek: #50

Zkusil jsem něco načrtnout - možná to není až tak výrobně složité.


  dno.pdf (Velikost: 7,51 KB / Stažení: 426)

Příspěvek: #51

Ještě mám na Vás přátelé včelaři jednu otázku. Nová dna bych chtěl mít otočná. Tím myslím, že oddělek by měl prostor cca 20 mm v podmetu (od síta ke spodní loučce rámku). Velké silné včelstvo by mělo 100 a více mm. Chápete co tím myslím?
Používáte to někdo z vás? Nebo oddělek umístíte rovnou na vysoké dno?
Má tento systém (jedno varroa dno s nízkým i vysokým podmetem současně) i jiný význam?

Příspěvek: #52

(15.02.2011 12:59)S-ladek napsal(a):  Zkusil jsem něco načrtnout - možná to není až tak výrobně složité.

Jako pokus o řešení dobré. Avšak výrobně zbytečně složité a i funkčnost je problematická. Podobné dno používám již 8 roků. viz MV 3/2008. Je zbytečné frézovat drážky pro podložku i síto. V zimě do drážky zateče voda a když zamrzne, ani jedno nejde vytáhnout. Lepší a provozně funkčnější, je to řešit bočními lištami.
Těmi by se nechalo i posunout síto i podložka výš. Na údržbu je to perfektní. Žádné vymetání dna na jaře i během zimy. Vytáhnout síto, oklepnout a zasunout.

Příspěvek: #53

(15.02.2011 13:34)Jan Pavlů napsal(a):  Ještě mám na Vás přátelé včelaři jednu otázku. Nová dna bych chtěl mít otočná. Tím myslím, že oddělek by měl prostor cca 20 mm v podmetu (od síta ke spodní loučce rámku). Velké silné včelstvo by mělo 100 a více mm. Chápete co tím myslím?
Používáte to někdo z vás? Nebo oddělek umístíte rovnou na vysoké dno?
Má tento systém (jedno varroa dno s nízkým i vysokým podmetem současně) i jiný význam?

Oddělek na síť dávám až když doroste min. 2 NN, leckdy až tří - na podzim. Do té doby je na jednoduchém dně s hodně nízkým podmetem ("mezidno") - aby měly blízko k česnu, ale nestavěly do podmetu, aby jim tam odspodu moc netáhlo, ... ... ...

Příspěvek: #54

(15.02.2011 12:59)S-ladek napsal(a):  Zkusil jsem něco načrtnout - možná to není až tak výrobně složité.

Ve včelách platí čím jednodušší, tím lepší, do jakékoli drážky se dostane bordel/led, drážka materiál v ní nabobtná a vše zatuhne...U takového výrobku je obtížné zajistit aby tudyma i při zavřeném sítě neprotahovalo(problém při léčení), síto stejně nebude coloplošně a roztoči budou zůstávat na bocích, atd...

Někde tady mám pár obrázků varroaden, výsledek zatím 12letého vývoje za pochodu a vcelku vyhovují

Příspěvek: #55

(15.02.2011 11:52)Jan Pavlů napsal(a):  .....Ale asi opravdu zasítuji celé dno....

Po zvážení kladů, záporů a finanční stránky jsem se rozhodl udělat kompromis a zasíťovat dno sítem ve tvaru čtverce o rozměrech 33 x 33 cm.
Důvod? Z jednoho m² pletiva vyrobím devět úlů tzn. 318/9=35Kč na jedno dno.
Ach ty peníze
Honza

Příspěvek: #56

Nevím, nevím. Jeví se to, alespoň mně, že pak varoa dno takto ztrácí smysl. Při obsazení všech rámků mohou roztoči padat mimo síto a v pohodě se vrátí k destrukci. To při celoplošném nehrozí, máš-li lepovou plochu po okrajích podložky. Zvaž to ještě ve svém zájmu.

Příspěvek: #57

Asi trochu smysl ztrácejí. To je pravda. Přesné informace vyčtené ve spadu budou částečně zkresleny, pokud bude podložka pod sítem. Já jí pokládám na síť.
Já monitoring v sezoně neprovádím (včely mám 15km daleko vs. čas, nafta), podložky používám pouze pro analýzu podzimního ošetření a odběr zimní měli.
Také mě ovlivnilo to, že výrobci např. Břinek a Kolomý nabízejí pouze částečně zasíťovaná dna (jaké chi vyrábět).

PS: jak jsi to myslel s těma kleštíkama? Já jsem byl doposud přesvědčen, že na podložky padají pouze mrtví kleštíci (uhynulí stářím, nebo léčivem). Ale to, že padají živí a postěnách vycestují zpět ke včelkám to je mi novimka .

Příspěvek: #58

Občas je včelky shodí, nebo sami spadnou. Pak se mohou zase přichtit na včely lezoucí po podmetu.
Když spadnou pod síto, tak už většinou zpátky nahoru nevylezou.

Příspěvek: #59

Jak praví Petr. Dokonce i zpod sítě není-li nalepováno. Kdesi jsem viděl spodek ze samých vedle sebe uložených trubic s min.mezerou místo sítě, aby padali už přímo pod úl, čili už tam nebylo ani dno.

Příspěvek: #60

Já jich vloni živých našel na podložce spoustu ... a jak kmitali ... . Mám pevné dno, na podložce 3 cm rámek se síťkou a v sezóně monitoruji každé 3 dny, takže jsem s nimi měl tu čest ... A při rychosti, kterou dokázali vyvinout, si klidně dovedu představit, že si na nějakou tu včelku na síťce ještě "nastoupí"