Příspěvek: #481

Tini

Děkuju vám, snažím se sdělit a předat co vím. Kdo chceš ber, kdo nechceš nech být. Jak prosté, ale ne každému bylo z hůry dáno jako vám, to chápat. Ještě jednou vám děkuju. Díky takové odezvě vím, že to nebyl čas promarněný.

Příspěvek: #482

Koukal jsem se na zahraniční stránky, jak včelaří v dadantech a nikdo tam nemá pod vysokým plodištěm podstavený ten nízký, jak se u nás říká manipulační (předávací, noclehárna, na trubčinu, ... ) nástavek.
Není to opět jen náš zdejší, opět upravený, neopodstatněný, upravený systém, bez kterého by u nás dadant i tak dobře fungoval?
Včelaříte někdo v dadantu (dadantech) bez tohoto podsazeného nízkého nástavku?
Je v tom s něčím nějaký problém?

Příspěvek: #483

Logicky, ten nízký a machrování s ním je z Eurodadantu. Řeší se tím menší rámek než je v zahraničí. Tedy problém co si sám udělám- viz moje rebelantsví ve vlákně ED.

K té otázce - bez udání míry a počtu rámků není možná relevantní odpověď A zanlosti jaké včely tam mám - bpuřlivé v plodování, klidnačky, . . .

---

(25.05.2016 23:47)tom.50 napsal(a):  Takže přeloženo do srozumitelštiny. Máte sice sto vč, ale v celkem neutěšeném stavu a než byste připustil, že ne soudruzi z NDR, ale vy že jste nejspíš někde udělal chybu, tak hledáte tajemnou chorobu, co se vlastně vůbec nedá poznat, nejde nakultivovat, 40 let to nikdo nedělal a ta choroba vlastně ani není nijak nebezpečná a vůbec pro včely smrtelná, jen jsou ta včelstva nějaká slabá, nejdou do síly, nějak to není ono.

Jo když jsem to tady našel, tak doporučuji poslední Veterinářství - časopis.
Je to ještě horší, oni ani nejsou záznamy, kdy naposledy se to kultivovalo.
Atd, atd,
A popsány příznaky úplně přesně. .-)

Příspěvek: #484

Pred mesiacom som na skúšku popremetal jedno včelstvo na Dadant. Chcel som hlavne vyskúšať, ako príjmu výstuž /špajdlu/ v strede rámika. Plodisko je pekne vystavané a plást je dostavaný do špajdle. Niekedy dodám foto. Špajdle osadím aj do medníkovych 3/4 plástov, ktoré vlastne zostanú stále panenské a bez chemickej kontaminácie liečivami. Mohlo by to zabrániť deformácii plástov pri vytáčaní. Priestor Dadantu je dostatočný na maximálne plodovanie, ale nadmerné ukladanie peľu môže podstatne znížiť plochu plástov. Potom je asi dobré tieto plásty odobrať a nechať len 2 krycie plásty s peľom. Podkladanie NN je zbytočné a je to len nedostatok ED, ako píše rebel vyššie.
V miernejšom podnebí /juh Slovenska/ by na kranku stačilo zazimovanie v jednom VN Dadant, ale na Orave by asi do konca apríľa bez krmnej/mednej komory nevydržali.

Příspěvek: #485

Albert, jak vysoký máš VN?
Ta "špejle" má hlavně tu výhodu, že na rozdíl od drátků se dá vyříznout co potřebuješ. V mdnícíh pokud máš melecitozu, tak to není blbé, já mám 1/2 a to nepotřebuji. 3/4 je pro siláky.
Dneska jsem tam vyřazával trubčinu, jednka je to obměna díla, druhak diagnostika. I když už leckde byla vyběhlá.
A starší plásty ořežu úplně na bílé a špejli "oholím". Tedy ty co se podaří dostat nějak z plodiště.
A schválně jsem se díval, letos je spodní NN jen pro "schůze".

Když je už mám, tak po roce jako je loni tam odkládám medníkové plásty s medem co zbydou nad plodištěm. Buď už na podzim, nebo na jaře.
Letos byl pod jedním plodištěm originál plus dva podložené - šlo o 10r.
Jsem zvědav co z toho za sezonu zmizelo.

Příspěvek: #486

(07.07.2016 15:24)Albert Gross napsal(a):  Podkladanie NN je zbytočné a je to len nedostatok ED, ako píše rebel vyššie.

Máš z časti pravdu,výška rámiku robí svoje.Ale stačí situáciu porovnať počas veľmi dobrej znášky.Ak máš len jedno vysoké plodisko a to priamo na základni,tak v znáške je v ňom zaprataná každá voľná bunka,pri podstavenom nadstavku ti väčšina nektáru skončí práve v podstavenom nízkom nadstavku pod plodiskom,takže matke zostáva viac priestoru čo do slnovratu pôsobí protirojovo a znáška matku neobmedzuje.V spodnom nízkom ti skončí aj množstvo peľu,čo znova vytvára viac priestoru na vysokých rámikoch.Mám taký pocit,že včelstvá z podstaveným NND pod plodiskom dokážu doniesť za deň viacej nektáru ako včelstvá kde plodisko tvorí len jeden vysoký nadstavok na základni.Píšem samozrejme o situácii kedy je dobrá znáška,ten čerstvý nektár ktorý prinesú do spodného nízkeho ktorý dokážu počas dňa do poslednej bunky zaplniť,počas noci upracú do medníkov.Mám rámik 42x35,plodisko dostatočne veľké,ale zober si situáciu i z druhého pohľadu pri vytáčaní medu,kedy povedzme stiahnem naraz dva medníky.Ak by som mal len vysoké plodisko na základni,tak včely vysia vonku na letáčoch či úľoch,pri podstavenom NND pod plodiskom sa do úľa väčšinou bez problémov vojdú.
Podstavené NND pod plodiskom mám u väčšiny včelstiev a v budúcej sezóne budú tieto nadstavky podstavené u všetkých,čisto len jedno vysoké plodisko za určitých znáškových okolností podľa mňa nestačí.

Příspěvek: #487

(07.07.2016 15:24)Albert Gross napsal(a):  V miernejšom podnebí /juh Slovenska/ by na kranku stačilo zazimovanie v jednom VN Dadant, ale na Orave by asi do konca apríľa bez krmnej/mednej komory nevydržali.

Vyzimujú. Bez problémov. Bez komory. Bez podloženého NN.

Příspěvek: #488

Přemýšlel jsem kolik by ta zásoba měla být,
U mě se na rámek vejde - dá počítat 2kg zásob, krajní plné snad i 3kg.
To by nemělo stačit?

Zálaží jaké jsou to plodařky, ale nemám pocit že bych vyzimoval bez zásob.

Příspěvek: #489

Ten NN má veľkú výhodu ako nocľaháreň pre lietavky a akúsi nárazníkovú zónu. Ja s ním počas roka vôbec nemanipulujem. Kŕmim do vysokého plodiska. Mednú komoru nepoužívam.

---

(07.07.2016 20:32)KaJi napsal(a):  Přemýšlel jsem kolik by ta zásoba měla být,
U mě se na rámek vejde - dá počítat 2kg zásob, krajní plné snad i 3kg.
To by nemělo stačit?

Zálaží jaké jsou to plodařky, ale nemám pocit že bych vyzimoval bez zásob.

Ja dávam 2x po 10l sirupu. Bez ohľadu na to, či je čisto VN alebo VN a pod ním NN (ak včelstvo obsadá všetkých 10 rámikov v plodisku, odložencom dávam na zimu menej). Zatiaľ to bolo vždy bez problémov.

Příspěvek: #490

(07.07.2016 20:20)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  

(07.07.2016 15:24)Albert Gross napsal(a):  V miernejšom podnebí /juh Slovenska/ by na kranku stačilo zazimovanie v jednom VN Dadant, ale na Orave by asi do konca apríľa bez krmnej/mednej komory nevydržali.

Vyzimujú. Bez problémov. Bez komory. Bez podloženého NN.

Oni vždycky nějak vyzimují ,ale v jakém stavu a jak si pak vedou když je chladné hladové jaro celý duben ??. Musejí mít přebytek nejen zásob ale i včel. Já už jsem vyškolenej. Příjde chladné jaro, chytne to hladovej koloběh a je celej rok ztracenej.

Příspěvek: #491

Áno, to bez pochyby. Preto je dobré "prehnať" to so zásobami. Netreba sa báť prekŕmenia. Ale to sa dá aj bez mednej komory, v systéme jeden NN dole a kŕmiť rovno do VN. A ide to aj v čisto VN zazimovať. 20kg zásob tam vojde. A viac nespotrebujú. Nechcem obhajovať zimovanie len čisto na VN, osobne tam ten NN nechávam. Ale dá sa to aj čisto na VN. Ešte ma napadá jedna výhoda podloženého NN. Podľa viacerých výskumov sa včely po návrate zvonku orientujú podľa plástov v spodnej časti úľa. Podložený NN, s ktorým sa nemanipuluje, vytvára konštantné prostredie po vstupe do úľa a tým eliminuje stres včelstiev.

Příspěvek: #492

(07.07.2016 9:12)1j1j1j napsal(a):  Koukal jsem se na zahraniční stránky, jak včelaří v dadantech a nikdo tam nemá pod vysokým plodištěm podstavený ten nízký, jak se u nás říká manipulační (předávací, noclehárna, na trubčinu, ... ) nástavek.
Není to opět jen náš zdejší, opět upravený, neopodstatněný, upravený systém, bez kterého by u nás dadant i tak dobře fungoval?
Včelaříte někdo v dadantu (dadantech) bez tohoto podsazeného nízkého nástavku?
Je v tom s něčím nějaký problém?

Pod vaším příspěvkem je několik jasných vysvětlení, proč je spodní podstavený NN dobrý. To vše, co píšou chlapi, je pravda. Já ale přidám ještě něco, co tu nikdo nepíše a v čem já vidím výhodu úplně největší. Mám 39x30x11 (39x24x11) + 39x15x11. Nikdy nepoužívám očka. Ani je v nástavcích nemám.
U většiny vč mám teplou stavbu, není pravda, že je lepší studená, je to jedno, letos byla u studené stavby vč zjara pomalejší. A nejen u mě.

Včelařím bez mřížky, bez podstaveného NN - polštáře (název je od Sedláčka Bučovice) se víc matek "cpe" s plodem do NN, který je přímo na VN.
To ale pořád není to nejdůležitější.

Běžně se dělají dna s vysokým podmetem, asi 4-6 cm a i více. Včely v těchto podmetech staví divočinu a chovají si trubce. Na konci sezony a nebo zjara se to vyřezává, čistí atd. No a protože já považuju za pokrok dílo rozběrné, nevidím nejmenší důvod kdekoli v úle trpět divočinu a hlavně, pro mě je méně práce a čištění vyndat prostě rámky z nástavku než dolovat nějakou divočinu přistavěnou ke stěnám a podobně ze dna s vysokým podmetem. Prostě mám podmet 18 mm (ne 20, to už včely staví kraviny - takové "šplhací" můstky), na něm je podložka, některé mám i 3 mm silné a tak je pak podmet jen 15 mm. Pak je místo dna vysokého například 6 cm u mě celých 15 cm nízkého nástavku.

Z metodiky ED.

Krmí se skrz NN tak, aby byl NN plný a ještě dost zásob ve VN (asi min. 6 cm).
V půlce září se dá NN pod VN. Tehdy já likviduju polštář s polovinou plástů trubčích a polovinou dělničích a přijde tam KK s pouze dělničími plásty (nedávám krajní, stejně by zplesnivěly). Kdy to přenesou je mi celkem fuk, zjara je to prázdné. Tady podobnost s metodikou ED končí.

Už před krmením se snažím dát dělničí nízké rámky co nejhorší, takové, které z poloviny po jaru vyřadím. Tyhle "polorámky" zažijí léčení a tak jsou pro med už nevhodné.

Když mají rozkvést třešně (raděj 1-2 týdny před tím) dostane každé vč jeden vysoký stavební rámek s polovinou hotové trubčiny od loňska. Tam si vč vychová první trubce a začne stavět trubčinu. Každou další trubčinu si bude vč stavět a zakládat už jen v podstaveném NN, tedy v polštáři.

Když dokvétají třešně nebo v průběhu, + -, uspořádám spodní NN. Je v nich jen 9, max 10 rámků. Zůstane 5 dělničích, jeden hotový trubčí od loňska a 5 stavebních, napřeskáčku s dělničími aby nestavěly šikmo divočinu. Žádná LBV, je to nesmysl, já chci vysoký prostor pro dělničinu a jeden vysoký trubčí "u zdi" stačí, často ho vyměním za mezistěnu (když na něm staví dělničinu, jasně tím říkají co chtějí!)

Pokud se toto dodrží, neplodují v medníkách, moc se jim totiž nelíbí panenské dílo a hlavně dole mají placu pro trubčinu (ekvivalent 3 vysokých rámků) i dělničinu dost a dost, méně se chtějí rojit. Co víc si přát?
Často před slunovratem bývá ve spodním polštáři zakladená i dělničina, letos tam některá vč i víčkovala jarní med.

Takže příteli. Než to úplně odsoudíte (teorie je krásná, ale mnohdy nestačí) zkuste to u pár vč.
Jo, jiné přehazování nástavků nedělám, ono i tohle v mém věku s mými zády bohatě stačí. Přijde den, že třicítku už neunesu. Taky proto mám jako VN i čtyřiadvacítku a k ní stejné NN. Jen čtyřiadvacítka potřebuje ještě kromě polštáře na VN jeden plodištní NN.

Jestli mi nerozumíte, napište mi do SZ abych s tím tady neblokoval moc placu. Nebudete jediný.

Příspěvek: #493

V tejto zostave sa s podkladaním NN nepočíta a tak je to asi so všetkými Dadantami na svete, okrem ČSSR:
http://www.eurohonig.com/index.php?pagin...ba=engleza
Je to úľ pre Talianov a "talianky", ktoré majú viac včiel, než kranky
S podstavovaním NN je to možno dobrý nápad, len nechápem, prečo to nerobia ostatní dadantisti - myslím tým Dadant 448x285.
Krmenie je síce iná téma, ale s typom úľa to určite súvisí. Ak má krmivo vydržať až do výmeny generácii včiel, teda do 1. mája, tak zaplnia zásoby pol VN a zimné sedenie na 15 cm je tak dosť obmedzené. Určite to otestujem aj s podloženým NN aj na VN- solo.

Příspěvek: #494

Největší omyl je myslet si, že komerčně nabízená sestava je celý úl.....

---

Tome, kdo tě učil včelařit?

Příspěvek: #495

V Itálii v tom včelaří, někde bych našel fotky, dokonce mají nízká dna "pevně" spojená se VN, tak aby se to nerozpadlo.
K úlu musíš mít i vhodné matky. Ideál je skutečně nemachrovat s NN pod VN.

Z mého pohledu je tam zajímavý prostor pro vyvěšování létavek, od té doby co mám volnou stavbu v plodišti tam o trubčinu není moc zájem, pár buněk.
Vyšší dno a stavební zábrana by asi udělalo stejnou službu. Asi to za rok vyzkouším, mizerné NN rámky docházejí.

Bez debaty o plástové ploše a tvaru plodiště a stylu včelaření je to jen sbírka názorů.
A někdo doporučuje mít zaplodované NN medníky - třeba Dol a je to i lepší - raději dio nich ukládají med, takže tam pak ta exkurze matky o jeden NN nad taky není na škodu.
Velikost plodiště je spíš rezerva na zásoby a o kolik je včelař ochoten se podělit se včelama.
A jak je ochoten hlídat aby zásoby nedošly a včas přikrmil.

Příspěvek: #496

(08.07.2016 8:39)Milan Havelka napsal(a):  Největší omyl je myslet si, že komerčně nabízená sestava je celý úl.....

---

Tome, kdo tě učil včelařit?

To by musela byt komercne sestava dno, sest nastavku a strecha

Příspěvek: #497

(08.07.2016 7:56)Albert Gross napsal(a):  V tejto zostave sa s podkladaním NN nepočíta a tak je to asi so všetkými Dadantami na svete, okrem ČSSR:
http://www.eurohonig.com/index.php?pagin...ba=engleza
Je to úľ pre Talianov a "talianky", ktoré majú viac včiel, než kranky
S podstavovaním NN je to možno dobrý nápad, len nechápem, prečo to nerobia ostatní dadantisti - myslím tým Dadant 448x285.
Krmenie je síce iná téma, ale s typom úľa to určite súvisí. Ak má krmivo vydržať až do výmeny generácii včiel, teda do 1. mája, tak zaplnia zásoby pol VN a zimné sedenie na 15 cm je tak dosť obmedzené. Určite to otestujem aj s podloženým NN aj na VN- solo.

Vlašky a buckfastky sa oveľa menej roja. To má tiež vplyv. Ale je pravda, že NN pod VN sa inde ako v strednej Európe moc (možno vôbec) nepoužíva. Väčšina včelárov na miere 448x285 chová BF a na zimu kŕmia do VN, NN dávajú všetky preč. Je otázne či tá výmena generácií trvá až do 1. mája... A druhá vec je, že určite skôr kvitne jelša, rakyta, močiarne vŕby a podobne. Takže už oveľa skôr ako 1. mája si mnoho donesú. Pri poslednej tuhej zime, kedy prvé prelety boli až na konci apríla (pár rokov dozadu) som mal v zime včelstvá na VN aj VN + NN pod. Nakŕmené rovnako (2x10l + vlastné zásoby). Na oboch zostavách vyzimovali veľmi dobre, nebol medzi nimi rozdiel. Ja vidím výhodu NN skôr v lete. V zime až taký význam podľa mňa nemá.

Příspěvek: #498

(08.07.2016 7:56)Albert Gross napsal(a):  V tejto zostave sa s podkladaním NN nepočíta a tak je to asi so všetkými Dadantami na svete, okrem ČSSR:
http://www.eurohonig.com/index.php?pagin...ba=engleza
Je to úľ pre Talianov a "talianky", ktoré majú viac včiel, než kranky
S podstavovaním NN je to možno dobrý nápad, len nechápem, prečo to nerobia ostatní dadantisti - myslím tým Dadant 448x285.
Krmenie je síce iná téma, ale s typom úľa to určite súvisí. Ak má krmivo vydržať až do výmeny generácii včiel, teda do 1. mája, tak zaplnia zásoby pol VN a zimné sedenie na 15 cm je tak dosť obmedzené. Určite to otestujem aj s podloženým NN aj na VN- solo.

Především vám nikdo nic a tedy ani já nevnucuje!

A na vaší otázku odpovím neslušně zase otázkou. Co třeba pivo? Pochybujete, že ho mají Češi nejlepší na světě i když celý svět ho vaří taky, ale ve srovnání s tím českým to jsou (až na světlé výjimky) neskutečné žbrundy!

---

(08.07.2016 8:39)Milan Havelka napsal(a):  Největší omyl je myslet si, že komerčně nabízená sestava je celý úl.....

---

Tome, kdo tě učil včelařit?

Nerozumím úplně otázce. S rodiči, hlavně s mámou jsem včelařil od asi 8 let. S přestávkami je to tedy víc než 50. Podstavit truhlík byla u mě náhoda. Měl jsem včely v lese a u chalupy ve vsi a v lese přišla melecitoza. Plné NN truhlíky cementu jsem bezradně odvezl do vsi.

Jednou se připletl kámoš k tomu jak jsem to vykládal z auta a že co to je. Napadlo mě už dřív to dát dospod nástavkáče (Řeháčkizmus se ještě neznal), ale plodiště bylo pro mě moc těžké, byl jsem líný se s tím sám dřít. Nabídnul se, já zvedl VN, on pod něj strčil NN s melecitozou. Bylo to nějak na přelomu srpna a září.

Druhý rok jsem hořce litoval, že jsem kámoše neposlech a nenaházeli jsme to pod všechna vč s oddělitelným dnem. (Měl jsem ještě úly s pevným dnem). Vč s podstaveným NN plným zásob do půli září se nic nevyrovná! A klidně se tak dají "vyčistit" melecitozní "cementy".

Pak mi na LBV děsně vadilo, že mi to blokuje plásty pro dělničí plod a když se to nevyndalo včas (v létě do plodišť moc nelezu) tak to rozdělovalo plodové hnízdo, taky to umělo omezit plodování v létě a taky v tom zavíčkovaly zásoby a trubčina nešla zlikvidovat. Tehdy jsem si řekl že LBV je kravina, navíc se mi rojily jako bez LBV. Snad ještě víc. A ve spodním NN nikdy starou trubčinu nezavíčkují zásobami. V létě je tam nedávají a když tam něco dávají tak pyl a ten je jen v dělničákách (tedy využitelný) a ne v trubčákách, které je nutné vyvařit.

Takhle jsem došel k tomu, co dělám. Ale třeba to ještě změním. Snažím se učit furt. Proto sem chodím.

Příspěvek: #499

(08.07.2016 8:39)Milan Havelka napsal(a):  Největší omyl je myslet si, že komerčně nabízená sestava je celý úl.....

---

Tome, kdo tě učil včelařit?

Taky jsem to k Tomovi nepochopil a v rámci informačního šumu bych to prosil rozvést, díky
T.

Příspěvek: #500

Pokud byl někdo předloni na podzimním semináři ve Zbýšově (http://www.psnv.cz/index.php?option=com_...&Itemid=87 ), tak si určitě pamatuje, jak tam doc. A. Přidal přednášel o biologických principech protirojové zootechniky. A jedním z bodů byl také podstavený NN. Ovšem moc nezaplodovaný a nezanesený nárazovou snůškou na dlouhou dobu.
Je to mimochodem součást i mé zootechniky a funguje to velmi dobře, a to jak u běžných úlů v kombinaci 2x 39x24 + polomedníky na 17, tak i u modifikovaného Dadantu 39x30+39x24 + polomedníky ... Už 3 roky ani roj, klepu to ...
Samozřejmě již vše na volné stavbě, takže včelky si to v úle "gazdujú po svojom" ...
V podstaveném nástavku někdy i jen horní loučky, jindy horni s bočními a bez spodní. Není s tím pražádný problém.
Jiří