Příspěvek: #121

Musím přidat jedno pozorování z chudých snůškových podmínek. Vždy znova a znova mne udivují výnosy medu v stařičkých univerzálech , pětiletkách,čechoslovácích i uteplených 42x27.5. V těchto všech úlech v okolí včelaří dědouškové nebo naopak začátečníci. Já který si včel velmi hledím nakonec vždy zjišŤuji že ve starých klasických úlech mají nakonec vždy větší výnosy než já a krmí 12kg.A to i začátečníci kteří nevědí nic a stačí jim i stará malá matka.Rojí se jim to a přezto vytočí více. To hlava nebere???
Pozoruji to celou svoji včelařskou karyeru není to někde náhodou ,je to prostě zákonitost .Mnohokrát už jsem přemýšlel nad tím co napsal rakouský výzkumník a velkovčelař Brecko. Napsal: Volně rozvinutá včelstva mně z pravidla vždy sklamala. Tak že pokud nechal volně plodovat včelstvo ve dvou nástavcích 42x22 byl vždy zklamán. Proto zásadně zavíral matku mřížkou do jednoho Zander nástavku 42x22cm. Ve včelstvu dříme velký růstový potenciál a pokud se tento podváže mřížkou ,ta životní síla včelstva se promnění v med. Jak jinak si to vysvětlit??? Myslel jsem si že až budu mít vše dobudované a vyšperkované ,že je převálcuju ale nestalo se tak. Volně plodující včelstva to prostě prožerou a přitom se to nikde nevrátí,ani v následující sezoně.Vdobrých snůškových podmínkách to viditelně funguje jinak. Já už nic mněnit nebudu už nemám to nadšení a morální sílu .Kdybych však dnes začínal šel bych do Čechoslováku nebo Lanstrota 23,7cm z tvrzeného polistirénu jak to vyrábějí Poláci a použil bych mřížku a převěšování.

Příspěvek: #122

Tento spôsob je známi aj z južných oblastí a niektorý včelári ho využívajú najmä pri agátovej znáške,kedy sa matka ohraničí mriežkou 1O-12 dní vo vrchnom plodiskovom nadstavku na obmedzenom počte plástov.Včelstvám do znášky zostáva len uzavretý plod a tak všetku svoju energiu môžu využiť pre využitie znášky.Osobne som to nepraktizoval, no vraj výnosi sa tým môžu zvýšiť aj o 50%.
Mne sa napríklad osvedčil postup kedy pre znáškou z agáta odoberiem matky a nahradím ich MB,včelstvo do rozkladenia novej matky využije znášku podstatne lepšie, ako včelstvá ktoré majú otvorený plod.Včelstvá vediem viac voľne,ale je pravdou to, že výnos pre to vyšší nemám,včelári ktorý majú u nás plodisko B-9,teda podstatne menšie ako u mňa 3-4NN nadstavky ,majú med aj v slabších sezónach.U mňa ten med zrejme končí vo veľkom plodisku.Na druhú stranu ak je rok dobrý,tak silnejšie včelstvá vo väčšom priestore dokážu toho podstatne viac.

Příspěvek: #123

tiež si všímam,že keď vypadnú niektoré znášky,príp.pravidelne prichádzajú chladnejšie periódy počasia v sezóne,tak so silnými včelstvami vo veľkých úľoch nemám viac medu,skôr naopak,než včelári v klasických zateplených dvojpriestorových..v znáškovo bohatých rokoch je situácia samozrejme iná,len je otázka,aké roky nás čakajú..dúfam že čo najmenej takých,ako je tento,keď máme medu všeci,ako keby sme včelárili v horách nad 1000 mnv...

Příspěvek: #124

Pro ZB. Díky za to. Taky jsem nad tím přemýšlel. Před lety mi daly v blbém roce nejlepší výsledky dadanty - tedy asi 10kg - protože tam byla matka přeci jen trochu omezená než v sestavách se stejnopu výškou nástavku..

Na druhou stranu si říkám, že při včelaření s mřížkou (kdysi jsem ji na Langách 23,2/24.1cm používal ) jsem potřeboval daleko víc čas ua včelstvo abych ohlídal rojovku.

Já si to při svém zaměstnání nemohu dovolit. Tedy spoléhat, že budu mít čas v pravidelných intervalech prolézat včelstva.

Ale jak tak vzpomínám na největší výnosy - před 2006 - možná to bylo počasím, včelařem, ale taky možná tou metodou - mřížkou nad dvěma N24cm.
A v té době jsem měl to "nejlepší" včelstvo - moje únavná historka - kde byla mřížka nad dvěma N ale jak jsem pak zjistil v srpnu, ten horní zůstal panenský zanesený medem - tak toto včelstvo vystavělo asi 4N, bylo celkem na 6N, některé N jsem vytočil dvakrát a matce stačilo dobrovolně kladení v jednom N a trocha trubčiny (6cm na výšku) v podmetu..

Pak jsem šel makat do fabriky a měl dobré výsledky bez mřížky - ale byla snůška. A po 2007 průser a nebyl čas a teprve vloni jsem měl včely jakž takž ve stavu kdy jsem byl spokojený, ale zase byl cement.

Příští rok nějaké včely cvičně dám pod mřížku, ale budou muset být při ruce. Protože to je o rojovce.
Ani letos jsem neměl moc problémů s roji.

Příspěvek: #125

K tomu velkému výnosu velkých včelstev. Podle mě tam moc velká korelace není.
Vloni jsem udělal prvně pokus, kdy včelstvo nečekalo na včelaře a 3N24cm zaneslo medem a vystavělo matečníky než jsem stihl rozšířit.
Tak jsem je rozhodil na 3 včelstva nakonec při pozdní melecitoze vytáčel dohrody asi 30kilo. Tedy pokud by to šlo vytočit. Tedy dobrý průměr. a plus 200% stav s novými matkami poměrně bez práce.
Letos pokračuji v tom, co mi poradil jeden velký včelař - v době rojovky jsem dělal velké oddělky tak aby daly výnos ještě letos.
Kdyby se bývaly oplodnily snadno matky bylo by to výrazně lepší, ale stále to vypadá nadějně.

Protože snůška v podstatě začala až nyní, tak se většina včelstev dotáhla a ve snůšce mám v této skupině asi o 20% včelstev víc. Takže pokud bych počítal průměr na zazimované včelstvo, je to poměrně dobrý A ty včelstva jsou nyní "v tahu" a na vrcholu. Zatímco jiná dříve silná už jaksi ochabují.

Příspěvek: #126

(27.06.2014 10:49)gusto napsal(a):  tiež si všímam,že keď vypadnú niektoré znášky,príp.pravidelne prichádzajú chladnejšie periódy počasia v sezóne,tak so silnými včelstvami vo veľkých úľoch nemám viac medu,skôr naopak,než včelári v klasických zateplených dvojpriestorových..v znáškovo bohatých rokoch je situácia samozrejme iná,len je otázka,aké roky nás čakajú..dúfam že čo najmenej takých,ako je tento,keď máme medu všeci,ako keby sme včelárili v horách nad 1000 mnv...

Tak dnes som sa bavil s istým výkupcom medu a on povedal zaujímavú vetu:"Že dnes sa už nebavíme o dobrom a zlom včelárskom roku,ale o zlom a ešte horšom!" Čo sa týka dolného Spiša tak určite to platí! Sme rukojemníkmi čoraz extrémnejších rokov a počasie sa často správa nepredvídavo! Bežné sú teplotné výkyvy 15-20°C chlad strieda horúčava a znova chlad! Sucho a záplavy...Nečudujme sa preto,že klasické zostavy sú mnohokrát účelnejšie,ako iné! Najviac doplácajú na toto počasie producenti medovice,preč sú už časy keď som točil i 70kg kvalitnej medovice v priemere na včelstvo. Mám skúsenosti,dobré včelstvá,osvedčené postupy, no len tá znáška nie a nie príjsť... A to počasie...

Příspěvek: #127

doplním k tej medovici,tento rok som v meste nenašiel na lipách a javoroch ani jej náznak,čo si nepamätám nech akokoľvek spomínam na roky dozadu..ani doma na záhrade na ovocných stromoch nemám nič,o takomto čase sa bežne medovica vyskytovala na višniach,teraz sú úplne čisté..

Příspěvek: #128

(27.06.2014 7:56)Zdeněk Barnat napsal(a):  Musím přidat jedno pozorování z chudých snůškových podmínek. Vždy znova a znova mne udivují výnosy medu v stařičkých univerzálech , pětiletkách,čechoslovácích i uteplených 42x27.5. V těchto všech úlech v okolí včelaří dědouškové nebo naopak začátečníci. Já který si včel velmi hledím nakonec vždy zjišŤuji že ve starých klasických úlech mají nakonec vždy větší výnosy než já a krmí 12kg.A to i začátečníci kteří nevědí nic a stačí jim i stará malá matka.Rojí se jim to a přezto vytočí více. To hlava nebere???
Pozoruji to celou svoji včelařskou karyeru není to někde náhodou ,je to prostě zákonitost .Mnohokrát už jsem přemýšlel nad tím co napsal rakouský výzkumník a velkovčelař Brecko. Napsal: Volně rozvinutá včelstva mně z pravidla vždy sklamala. Tak že pokud nechal volně plodovat včelstvo ve dvou nástavcích 42x22 byl vždy zklamán. Proto zásadně zavíral matku mřížkou do jednoho Zander nástavku 42x22cm. Ve včelstvu dříme velký růstový potenciál a pokud se tento podváže mřížkou ,ta životní síla včelstva se promnění v med. Jak jinak si to vysvětlit??? Myslel jsem si že až budu mít vše dobudované a vyšperkované ,že je převálcuju ale nestalo se tak. Volně plodující včelstva to prostě prožerou a přitom se to nikde nevrátí,ani v následující sezoně.Vdobrých snůškových podmínkách to viditelně funguje jinak. Já už nic mněnit nebudu už nemám to nadšení a morální sílu .Kdybych však dnes začínal šel bych do Čechoslováku nebo Lanstrota 23,7cm z tvrzeného polistirénu jak to vyrábějí Poláci a použil bych mřížku a převěšování.

Obdobnú skúsenosť mám i ja. "Dvojpriestoroví" včelári majú vyššie výnosy a točia často vtedy, kedy sa mne o tom ešte v NN ani nesníva. Včelstvá mám pri tom často silnejšie ako oni, no medu podstatne menej. Sila včelstiev, ktoré zazimujem ja, je oproti nim dvojnásobná. Dám im po 15 - 20 kg cukru. Starí včelári zazimujú v jednom B10 alebo CS a dajú 9 kg cukru. Potom príde jar, prejde leto a keď sa stretneme a hovoríme o tom, aký bol rok a podobne, tak len blednem závisťou, koľko medu mali oni v porovnaní so mnou. Nemám často ani polovičný výnos. Dadanty, na ktorých mám mriežku nad plodiskom, sú na tom trošku lepšie, ale na tie ich staré dvojpriestorové úle sa ani dadantami nechytám.

Příspěvek: #129

Tak som sa dnes odhodlal vytocit. Vysledok: 40kg z 3 ulov, celkom spokojnost Stvrty ma trochu sklamal a zaroven nemilo prekvapil - z jari to bolo druhe najsilnejsie vcelstvo, v maji som z neho spravil odlozenec, no teraz akosi zaostal za ostanymi - sice ma plod aj zatvoreny aj otvoreny, ale nie v takom mnozstve ako ostatne a medu v medniku odhadom 5kg, ale nic nevieckovane, roztrusene po celom mendniku, takze sa mi to ani neoplatilo vyberat odtial - asi bude treba vymenit matku.

Příspěvek: #130

(27.06.2014 7:56)Zdeněk Barnat napsal(a):  Musím přidat jedno pozorování z chudých snůškových podmínek. Vždy znova a znova mne udivují výnosy medu v stařičkých univerzálech , pětiletkách,čechoslovácích i uteplených 42x27.5. V těchto všech úlech v okolí včelaří dědouškové nebo naopak začátečníci. Já který si včel velmi hledím nakonec vždy zjišŤuji že ve starých klasických úlech mají nakonec vždy větší výnosy než já a krmí 12kg.A to i začátečníci kteří nevědí nic a stačí jim i stará malá matka.Rojí se jim to a přezto vytočí více. To hlava nebere???

Taky jsem dnes zjistil, že mi nejvíc nanosily v 3 nástavcích moravského univerzalu s vlastním dnem, stejně jako loni. Je pravda, ze jarního tolik nemají, ale vítězí v medovicovém. A to mají mezi nástavky mezeru skoro 3 cm rozděleno mřížkou.

Příspěvek: #131

Tento rok sa mi zdajú tri NN ako plodisko veľa. Niektoré včelstvá mnoho rámikov zanášajú nektárom, do horných (s funkciou medníkov) ho nosia málo. Možno je to spôsobené aj výpadkami v plodovaní a teplotnými výkyvmi. V Dadantoch, kde plodisko je obdobou dvoch NN, je to inak. Dole krásne plod a peľ a časť zásob a hore medník plný nektáru. Z toho mi jednoznačne vyplýva, že po letnom slnovrate v mojich podmienkach stačia na plodovanie dva NN. Ono ani počas roka nie je nikdy zakladených viac ako 20 rámikov LG 2/3 (u niektorých včelstiev sa to k 20 rámikom ani neblíži...). Jednoducho veľké plodiská nie vždy sú výhodou. V lepších znáškových podmienkach možno, ale u mňa nie. V spodnom nadstavku i tak včely plodujú len minimálne a len tie najsilnejšie ( a aj tie skôr vytvoria komín na 4 rámikoch cez celé tri NN a po bokoch NN zanesú sladinou a peľom). Je to len akási vstupná hala. Nocujú tam lietavky. Plod je len v dvoch horných NN plodiska. Ale ono to môže byť i rokom. To, že neplodujú dole, je asi prirodzené. Rána boli teraz v júni studené, okolo troch stupňov (niekedy jeden nad nulou), takže dole sa matke nechce. Táto noc však bola teplá, včelstvá lietajú už od šiestej hodiny ráno. Na obnôžkach nosia veľké bochníky čisto bieleho peľu. Podľa Gritcha je v horách potrebné po slnovrate stiahnuť plodiská na jeden Zanderov nadstavok (čiže ekvivalent dvoch NN). Veľké plodisko je výhodou na jar a v skorom lete. Inak asi nie. Znáška tu je. Nieje možno extrémne výrazná, ale je. Krásne to vidieť po nazretí do úľov po pár teplých dňoch. Je tam kopa sladiny. Potom sa však ochladí na menej ako desať stupňov na dva tri dni a zo zaplnených rámikov je zrazu kopa rámikov prázdnych. Na jednom včelstve som urobil pokus. Snažil som sa ho vždy, keď nebola znáška, kŕmiť. Chcel som si otestovať, do akej najväčšej sily ho dokážem dostať za stáleho prísunu sladiny, či už zvonku alebo umelo, mnou dodávanej. Išlo to na 5 NN, ale nerobil som z neho odloženec a ten piaty NN bol zaplnený len tak z tretiny, resp. horný NN včely síce ošetrovali, no nezdržiavali sa tam veľmi. Podľa môjho názoru, ak do NN treba silné včelstvá, a to treba, tak potom musia byť na silné včelstvá podmienky mimo úľov. Takže najprv treba vyhodnotiť podmienky vonku. Zhodnotiť si lokalitu, kde idem včeláriť. Potom sa zamyslieť, aké silné včelstvá dokážem vybudovať a podľa toho si zvoliť úľ. Ak podmienky vonku nedovolia vo väčšine rokov vybudovať potrebne silné včelstvá do NN, tak potom je lepšie zvoliť iný typ. Mať tak tieto skúsenosti pár rokov dozadu... NN sú fajn, ale treba veľmi silné včelstvá. U mňa také včelstvá "dochovať" nedokážem. Včely v NN nanosia to, čo i iné. Ale preplodujú z toho v mojich podmienkach pri dlhodobejších, ale i krátkodobejších ochladeniach oveľa viac. Jednoducho pri sile včelstiev, ktoré viem vychovať na mojej lokalite, je spotreba sladiny v NN úľoch neprimerane vysoká oproti úľom s vysokými rámikmi v plodisku. O zime to ale neplatí, tam rozdiel nie je. Ide o jarné a letné obdobie.

Příspěvek: #132

Problém je najít to optimum? Myslíš že na omezení stačí Dadant bez mřížky?

Já včera strčil jeden silný oddělek na N24 pod mřížku - jeden 24, NN jako dno. Uvidím co dají.¨

Příspěvek: #133

Jaro výborný postreh! Problém je i ten v citlivosti kranky! Ja som zástanca kranky,ale jej citlivé reagovanie na zmeny je niekedy i na škodu! Pri výpadku znášky okamžite obmedzuje kladenie a včelstvo slabne. A je otázne,či pri teplotných výkyvoch je pre včelára to pravé orechové!

Příspěvek: #134

Zdravím včelařím asi v 630 m.n.m Krušné hory a v loni jsem měl dva nástavky bez mřížky rojení bylo snad u každých a medu asi 10 kg na včelstvo. Ale tak jěště vždy 2 rámky kde bylo trochu plodu jsem netočil a nečekal až se plod vylíhne ale začal jsem krmit. A to jsem točil 21.7. a pak ještě 1.8. a začal krmit ale cukr braly pomalu ještě byla nějaká snůška.
Ale řekl bych že pozoruji jiný problém. Letos jsem zimoval na dvou nástavcích a snažil se o rychlý jarní rozvoj.Pak jsem přidal třetí medník(bez mřížky). Vše bylo super do té doby než odkvetly ovocné stromy. Pak asi 10 dní hnusně v noci 6°C pak se udělalo hezky a už jsem sbíral roje.Včelařím chvíly 3 roky ale pozoruji vždy snůškovou mezeru po odkvětu ovocných stromů tak do začátku června. A pak začnou nosit. Ale jak jsem to zkoušel letos bez mřížky bylo krásně vidět zaplňování sladinou a když bylo pár dní ošklivě tak ten úbytek. A to bylo neuvěřitelné kolik zmizlo. A matka v chladu kladla ve třetím a když se oteplilo šla dolů.Přemýšlím že se nebudu snažit o rychlý jarní rozvoj do květové snůšky jelikož jsem to stejně netočil ale soustředit se až na ten červen. Mám se ještě hodně co učit. Ale jak tak poslouchám chlapi tak včelaření v nížinách je úplně jiné.

Příspěvek: #135

V horách sa netreba snažiť o med z ovocných stromov. Sú s tým len komplikácie a prináša to veľké problémy so zvládaním rojenia. Znášková medzera po odkvitnutí ovocných stromov je pre hory typická. Po medzere začína malina (zvyčajne koniec prvej dekády júna). Studené noci a plodovanie v najvyšších nadstavkoch počas júna pri včelárení bez mriežky je tiež normálne a prirodzené. Bez mriežky to ide v znáškových pomeroch, kde je kvantum nektáru. V horách to funguje inak. Nás limituje teplota. Matka bude vždy utekať tam, kde je teplo, lebo tu aj v lete býva chladno a nie len v noci. A znáška býva v horách dlhá a pomalá. Takže obmedzenie matky nadstavkom plným zásob, aby neprešla hore, moc nefunguje (teda nie prirodzeným spôsobom). V horách je lepšie zimovať menšie včelstvá a menším množstvom zásob. Do polky júna na znášku v pohode zosilnejú. Skôr i tak nedonesú takmer nič (občas sa stane výnimka). Je to i ekonomickejšie. Je rozdiel zazimovať včelstvo na 3 neuteplených NN s 20kg cukru, ako v jednom zateplenom B10 s 12kg cukru (niekedy ani toľko). Výnos na budúci rok bude zhruba rovnaký u oboch. Odskúšané na vlastných včelstvách... Hory sú špecifické. Literatúru až na pár výnimiek píšu včelári z nižších polôh...

Příspěvek: #136

Asi budeme muset založit téma včelaření ve středních polohách. Tam je to taky jiné - mix hor a nížin způsob ošetřování je jako věštění počasí na půl roku dopředu. Častěji se zadaří i jarní snůška. Navíc ti co jsou v mrazových údolích jako já mají mnohdy ty nejnižší teploty nižší než na kopcích (třeba letos tam mají i třešně zatímco tady dole to spolehlivě pomrzlo). Pak k nám foukne východojižní vítr od Hané a teploty tu máme jako v nížinách Polabí, když foukne ze západu vítr z Polabí tak tu je opět teplo. Prostě výrazné výkyvy podmínek.
Když se dá mřížka mohu dopadnout jako ti na horách a nebo jako ti v Polabí - losovačka. Když ji nedám leze mi matka naschvál nahoru ale jak zjišťuji v NN je to 50 na 50. Ty NN letos třeba krásně stavěly, loni ani ťuk.
Tady prostě musí člověk sledovat výhled počasí. Ale jak zazimovat - slabší na 1VN nebo silnější na 2VN nebo 3NN ? Toť otázka.

Příspěvek: #137

Zrovna letos by se hodila diskuse o vhodnosti černé včely - u nás určitě. Již pár let byla hlavní snůška v létě - letos zatím nebyla žádná, takže úsporná včely by alepoň nebyly moc nákladné.

Příspěvek: #138

Rast včelstva na jar a rojenie úzko súvisia s nastavením úľového priestoru včelám vo včasnej jari, čo je niekedy okolo obdobia kvitnutia vŕby rakyty. Už dávno doporučujú mnohí odborníci vo včelárstve rozširovať úľový priestor práve v čase kvitnutia vŕb. Množstvo peľu vo včasnej jari nemôže byť včelstvom okamžite spotrebované ako nektár. Čiže, začína blokovať bunky pre nové potomstvo. Ak špirála pre kladenie vajíčok matkou je obmedzená peľom a nektárom, tak vzniká rojová nálada. Výsledkom je vyrojenie včelstva. A ak nasleduje väčší prínos nektáru, tak včely okamžite zareagujú na čas hojnosti a pri takto nastavenom priestore v čase kvitnutia vŕby rakyty to povedie k rojeniu. Preto je dôležité naprogramovať včely už vo včasnej jari na určitú veľkosť úľa a máte hotovo.

Příspěvek: #139

Milan,ešte naprogramovať počasie a OK!

Příspěvek: #140

(11.07.2014 12:25)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  V horách sa netreba snažiť o med z ovocných stromov. Sú s tým len komplikácie a prináša to veľké problémy so zvládaním rojenia. Znášková medzera po odkvitnutí ovocných stromov je pre hory typická. Po medzere začína malina (zvyčajne koniec prvej dekády júna). Studené noci a plodovanie v najvyšších nadstavkoch počas júna pri včelárení bez mriežky je tiež normálne a prirodzené. Bez mriežky to ide v znáškových pomeroch, kde je kvantum nektáru. V horách to funguje inak. Nás limituje teplota. Matka bude vždy utekať tam, kde je teplo, lebo tu aj v lete býva chladno a nie len v noci. A znáška býva v horách dlhá a pomalá. Takže obmedzenie matky nadstavkom plným zásob, aby neprešla hore, moc nefunguje (teda nie prirodzeným spôsobom). V horách je lepšie zimovať menšie včelstvá a menším množstvom zásob. Do polky júna na znášku v pohode zosilnejú. Skôr i tak nedonesú takmer nič (občas sa stane výnimka). Je to i ekonomickejšie. Je rozdiel zazimovať včelstvo na 3 neuteplených NN s 20kg cukru, ako v jednom zateplenom B10 s 12kg cukru (niekedy ani toľko). Výnos na budúci rok bude zhruba rovnaký u oboch. Odskúšané na vlastných včelstvách... Hory sú špecifické. Literatúru až na pár výnimiek píšu včelári z nižších polôh...

Jaroslav, čo je veľa, to je veľa. „Z obďaleč“ som sledoval Tvoj názorový prerod na vhodnosť či nevhodnosť tej- ktorej úľovej zostavy do horských podmienok. Držal so sa na „uzde“, no po tomto príspevku už nemôžem mlčať. Nechápavo krútim hlavou nad tým, ako si mohol dospieť k záverom, že klasika B10 dvojpriestor je do vysokých polôh to „pravé orechové“, veď tento systém si ešte v praxi nevyskúšal a robíš záver len na základe sprostredkovaných informácií od včelárov z končín, kde včeláriš, kde „gro“ včelárov ide na dvojpriestor B či čechoslovák- i preto, lebo „zvyk je železná košeľa“. Predpokladám, že vstupuješ do ich „klubu“- tak nech sa Ti darí. Zužuj, postupne rozširuj, potom mriežkuj, prevesuj a nakoniec i vytáčaj! Z každého včelstva 3 ba i 4x! Najprv 3 plásty potom 3 , pri treťom vytáčaní tiež 3 plásty a nakoniec v auguste celý medník – poloprázdny. Pravdaže, rojiť sa Ti budú menej- lebo nemá čo. Ušetríš na kŕmení na zimu- veľa toho do plodiska , kde je ešte plod, kopa peľu, nedostaneš. A vlastne na čo aj- však slabšie včelstvo na jar toho veľa nepotrebuje- pre koho? Určite Ti na jar nič nedonesú- ale nie preto, že nie je z čoho, ale preto, lebo nemá kto! Dovolím si Ťa ubezpečiť, že riešenie je. Tento rok sa o tom presviedčam. Našiel som ho na slovenskom smetisku „v minulosti používaných no neosvedčených úľov“ /podľa názoru jedného slovenského včelmajstra na slov. včelár. stránke/. Je ním Slovenský úľ C ako plodisko v kombinácii s polovičnými NN., pričom sa využíva jeden NN pod plodiskom hlavne v zime a zjari. Samozrejme, nerobím predčasné závery. Prepracovávam technológiu, časovanie dôležitých úkonov- no nie podľa doby kvitnutia niektorých ovocných stromov- čo sa zvykne používať, ale podľa toho, čo chcem zásahom dosiahnuť. Mám doriešenú konštrukciu dna, ktorá umožní tvorbu 2-3 rámikových oddielkov s matkou priamo v plodisku, alebo niekoľkých v sólo plodisku, či jej prechodnú izoláciu za účelom „prihamovania“ plodovania. Mat. mriežky sa mi hodili na police v maringotke- sklade. Samozrejme, dopustil som sa niektorých hrubých chýb, no mám niekoľko včelstiev, v ktorých som to „nepos....l“, u nich sa schyľuje ku tretiemu vytáčaniu celých NN medníkov- v každom 8 „macatých“ rámikov, každý netto okolo 1,5 kg excelentného medu. A to ešte asi nebude koniec. Čas dozrel, pozývam Ťa na exkurziu, detaily súkromne upresním- v priebehu dvoch týždňov...