Příspěvek: #241

(24.01.2012 18:34)Jiří Přeslička napsal(a):  Dokáže někdo poradit, kde koupit sazenice šlechtěných kultivarů akátu?

Kupoval jsem je v lesní školce Mírovka u Havlíčkova Brodu, ale už je to dobrých šest let, takže neznám aktuální stav.

Příspěvek: #242

(24.01.2012 18:34)Jiří Přeslička napsal(a):  Dokáže někdo poradit, kde koupit sazenice šlechtěných kultivarů akátu? Před mnoha léty se o akátu šlechtěném v Maďarsku psalo v časopisu Včelár. Jednalo se o šlechtění akátu na produkci nektaru a rovného dřeva.
Za typ předem děkuji.

Agáta piramidálneho tvaru sa šlachtili a vegetatívne rozmnožovali na drevo npr. výrobu agátových parkiet. Piramidálny agát sa sporadicky objavuje i v našich enklávach agátin a viem takýchto miestach, ale zatiaľ som neskúšal odobrať koreňové odkopky a presadiť na včelnicu. Sále nejak, keď je na to čas, zabudnem. Včelári inak do toho vkladali veľké nádeje, lebo tento druh agátu mal byť zaradený do lesných komplexov, kde by bol oficiálne chránený. Anton

Příspěvek: #243

Pánové. Mate někdo zkušenost s lípou vonnou( Tilia insularis Nakai) a lípou japonskou( Tilia japonica (Miq.) Simonkai.)? Dočetl jsem se na polských včelařských stránkách o jejích vynikajících vlastnostech. Poláci založili dokonce klub, zabývající se propagaci a výsadbou těchto kultivarů. Tak by mě zajímalo co je na tom pravdy.

Příspěvek: #244

Nevíte náhodou někdo jestli je pro včely nějak zajímavý bez černý.Tady v okolí je ho hodně,ale včely jsem na něm neviděl.

Příspěvek: #245

Kašlou na něj.Bezu je všude hodně,ale co mám zkušenost já (máme jeden vzrostlý exemplář),tak ho včely naprosto ignorují.

Příspěvek: #246

Mohl by mi někdo poradit co mám nasázet kolem úlů aby to včelkám dalo dost pylu a zároveň to rostlo rychle a stalo se tak brzo i větrolamem?
Představte si zahradu na celkem rovinatém terénu kde od severu,západu a východu není nic ani porost ani žádná zábrana proti větru.
Mám to řešit pouze rostlinami nebo mám postavit raději stěnu z přístřeškem?
děkuji

Příspěvek: #247

Klidně,pokud tvé estetické cítění dovolí,tak tam nasázej thuje. Je to možná k nevíře,ale včely z nich na jaře berou pyl.Já si toho všiml teprve vloni na jaře a od té doby jsem k jejich sázení tolerantnější. Když za takovou thujku na jaře vezmeš a zaklepeš s ní,tak práší jak pytel od mouky. Musíš ale koupit thuja "malonyana" ,protože ty rostou rychleji,nechají se stříhat a snadno se zapojí,takže vytvoří kompaktní zelenou stěnu(Ne "smaragdy").Přístřešek je také dobrý,ale když,nedej bože, přijde pořádný vítr,tak si s tím pohraje......keře,thuje, se ohnou a nic se netane. Navíc přirozený větrolam z keřů vítr tlumí a částečně propouští,takže za takovou živou stěnou nevznikají víry jako za pevnou stěnou. Já mám za úly muchovníky,nějaký ten myrobalán,za nimi velké lísky a za nimi jsou vzrostlé maliny a pak o kus dál ještě v řadě smrky. I když nad zahradou,za těmi smrky,funí o sto šest,u úlů je jen takový lehký vánek.I přesto,že to jsou všechno vlastně opadavé rostliny,tak i ty větve tlumí i silný vítr.

Příspěvek: #248

O rostlinách se tu už psalo. Pohledej Např. líska by neměla chybět. Určitě rostliny jsou lepší, ale trvá než narostou. Přístřešek taky může být... má to své výhody. Ale něco stojí.

Příspěvek: #249

Zdravím přátelé, uvažuji, že bych (až se mi podaří trochu zkultivovat t.č. buřinou zarostlý pozemek o rozměru cca 250 x 80 m) zde vysadil sad černého rybízu a angreštu, případně nějaké doplňkové keře. Máte někdo zkušenost, jak se včelám černý rybíz a angrešt zamlouvá?

Příspěvek: #250

mne na ciernu ribezlu aj egres vcely chodili,ale neviem ci to pred niecim uprednostnovali alebo ci nic ine nemali..v polsku sa bezne na tieto porasty kocuje kvoli opelovaniu..mam na mysli rozsiahle sady tohto aj ineho drobneho ovocia..

Příspěvek: #251

(26.02.2012 11:24)long.burda napsal(a):  Zdravím přátelé, uvažuji, že bych (až se mi podaří trochu zkultivovat t.č. buřinou zarostlý pozemek o rozměru cca 250 x 80 m) zde vysadil sad černého rybízu a angreštu, případně nějaké doplňkové keře. Máte někdo zkušenost, jak se včelám černý rybíz a angrešt zamlouvá?

Angrešt,rybíz,jak černý tak červený,hojně navštěvují.Navštíví i osamělý keřík.

Příspěvek: #252

Divoký angrešt kvete už v březnu, vynikající na jaro.

Příspěvek: #253

Ještě bych to doplnil malinami a pak nějaké pozdně kvetoucí keře. Zbylou plochu pak osadím buď nějakou travní směsí doplněnou o svazenku.

Příspěvek: #254

Maliny jsou údajně jedny z nejvíce nektarodárných rostlin.Pokud dáš dvakrát plodící(remontující) odrůdu,tak kvetou (podle počasí) i dlouho v podzimu.My máme "Ljulin".

Příspěvek: #255

Já plánují zimolez kamčastský - kvete od února do dubna a od května má už plody- "kamčatské borůvky"
A jště topinambury - jsou to hlíznaté slunečnice a rostou do cca 3m
http://rostliny.hyperinzerce.cz/semena-s...dka-pisek/

Příspěvek: #256

Celkem jsem byl překvapen že na stránkách http://matela.wz.cz/index.php?clanek=dru...r=2006&n=1
je jako významná pylodárná rostlina uvedena kukuřice. Tak snad mi zemědělci něco za plotem vysejou.

Příspěvek: #257

(26.02.2012 21:41)S-ladek napsal(a):  Já plánují zimolez kamčastský - kvete od února do dubna a od května má už plody- "kamčatské borůvky"
A jště topinambury - jsou to hlíznaté slunečnice a rostou do cca 3m
http://rostliny.hyperinzerce.cz/semena-s...dka-pisek/

Topinambury som dávnejšie nasadil za včelínom a jediné načo sa hodia je kytica do vázy.Nenavštevovali ho ani keď široko-ďaleko nič nekvitlo a navyše sa ho teraz nemôžem zbaviť.Vždy tam nejaká hľuza ostane

Příspěvek: #258

Pokud chceš jakoukoli rostlinu definitivně zlikvidovat, tak pomáhí Roundup, nebo Dominátor - totální herbicidy. Vím, není to nic přírodního, ale odstranit křídlatku, nebo maliní není v podstatě možný...
Topinambury můžeš na podzim vykopat a hlízy sníst.

Příspěvek: #259

Dodám,že ten Roundup je spolehlivě snadno biologicky odbouratelný.Působí na zelenou část rostliny. Topinambury jsou jsou vedené jako invazivní rostlina,podobně jako zmiňovaná Křídlatka,právě protože jsou tak houževnaté.

Příspěvek: #260

Miko, není to úplně přesné - Roundup se stříká na zelené části, kterými si jej plevel nasaje a transportuje jej do svých kořenů, které zlikviduje.
Po nastříkání plevel vypadá tak týden, až 14 dnů normálně a pak najednou zvadne a uschne.

Dominátor má to samé složení a je daleko levnější.