Příspěvek: #581

Nevíte prosím někdo jaký je rozdíl mezi přísavníkem trojlaločným a pěti... ve smyslu užitečnosti pro včely a zda kvetou ve stejnou dobu ? Mám možnost dát na starou stodolu něco takového plazivého trojprstého, ale znám jen od rodičů ten "pětiprsťák". Na ten včely létají rády. Bohužel mám nabídku dostat tříprstý, který blíže neznám.

---

ještě doplním svůj dotaz, není ten pětiprsťák tzv. psí víno? To se samo neplazí...říká gůgl

Příspěvek: #582

Ano, pětiprstý (správně pětilistý) je psí víno a sám se nepřisává. Včely navštěvují oba dva druhy. Loubinec trojlaločný kvete o něco později, někdy na rozdíl od pětilistého promrzá.

Příspěvek: #583

Dovolím si poopravit. Ten pětilistý loubinec se přichytává malými terčíky a to naprosto sám zrovna jako roubovaný třílistý. Roste jako blázen a zaručuju Vám,že se bude pnout po celé stodole a ještě poleze po střeše. Ten třílistý je ušlechtilejší.Má estetičtější listy(vypadají pak na zdi jako poskládané střešní tašky).Je ale choulostivější. Ten pětilistý vypadá na stodole takto(na podzim se výrazně zbarví do červena):


Pro ty kdo neviděli.Takto kvete a plodí.Je na něm vždy spousty včel.


Plody(uzrálé jsou modré) připomínají pak trochu vinnou révu.Proto se mu říká "psí víno".
Je to ale nezmar.Jakmile zakoření pořádně,tak roste jako urvaný ze řetězu.

Příspěvek: #584

Já mám stodolu porostlou tříprstým již deset let,roste jako blázen a v podletí jen hučí.

Příspěvek: #585

Mám trojcípé i pětilisté. Trojcípé jsou hučivější. I sršni na nich loví včely víc než na pětilistých.

Příspěvek: #586

Pětilistý existuje jak s terčíky, tak s ovíjivými úponky ( jako má réva ). Ten druhý se na zdi nechytá, první ano. Je třeba vybírat podle toho kam ho chceme dát. Proto ty rozdílné názory zde v diskuzi. Tomáš a Miko mají každý jiný poddruh.

Příspěvek: #587

Jo to je ten Loubinec popínavý (Parthenocissus inserta). Já se přiznám ho neviděl.Nebo alespoň o tom nevím. Je totiž hodně podobný právě tomu Loubinci pětilistému (ten s těmi přísavnými terčíky).

Příspěvek: #588

(13.05.2013 22:12)JirkaJ. napsal(a):  Pětilistý existuje jak s terčíky, tak s ovíjivými úponky ( jako má réva ). Ten druhý se na zdi nechytá, první ano. Je třeba vybírat podle toho kam ho chceme dát. Proto ty rozdílné názory zde v diskuzi. Tomáš a Miko mají každý jiný poddruh.

Parthenocissus quinquefolia var. engelmannii je přírodní varieta, která vytváří přísavné terčíky.

Příspěvek: #589

Najde se tu nekdo,kdo si sam seje vetsi hektarove plochy svazenky? Vysvetlim, mam 300 m za domem 4 ha pole,za dva roky konci zemedelskemu druzstvu pronajem. Nyni bere dotace za sekani travy a nic tam dle map nesmi pestovat :/ . Mam v rodine traktor, pluh, bubnovou sekacku. Orba na hektar sezere dle tabulek 17 litru nafty. Otazka smeruje k vyteznosti medu na hektar. Budu-li sit vzdy po 10ti dnech po jednom hektaru,zajistim si snusku sam a vykreji i spatne pocasi. Spotreba osiva je tabulkove 33 kg/ha. 1 Kg svazenky stoji 80,-Kc (agrozet Zlin). Naklady si zkalkulovat dovedu, ale prumerna vyteznost z praxe je mi neznama. Zajima me zlaty stred kdy nekreslim certa na zed v podobe nemoci vcel, dlouhe zimy, sucheho leta,ale ... vsak vite.

---

Jinak nektere zdroje tvrdi vyteznost z hektaru kolem 500 kg. Ale neni nad osobni zkusenosti.

PetrM upravil 10.07.2013 21:36 tento příspěvek z důvodu: Pište příspěvky do správného tématu. Příspěvek přesunut do správného tématu.

Příspěvek: #590

Mauriziová uvádí mednatost u svazenky až 214 -496 kg/ha. Vlastní zkušenost nemám.
JK

Příspěvek: #591

Má zde někdo z přítomných zkušenosti se sklizní semene svazenky? Jaký typ kombajnu je k tomu potřeba a zda se musí semeno ještě dočistit v nějakém jiném zařízení?

Příspěvek: #592

Vysušené dozreté kvety som nechal cez zimu v chatke.
Pri výseve som kvety jemne podrvil vo vedre a také celé súkvetia rozhadzoval na pole a prešiel hrabľami. Vyšla pekne

Příspěvek: #593

5 hektaru asi ne

Příspěvek: #594

tak si daj hrable za traktor

Příspěvek: #595

Měl jsem podobné choutky se svazenkou, i když jen na 1,7 ha. Ale zatím jsem dostal rozum a nepustil se do toho, bo ni ten traktor nemám.
Bude nutné do kombajnu síto vhodné na svazenku a nevím jestli je to tak běžná věc, aby to každý kombajnér měl.
Navíc co jsem sklízel vloni v malém, tak jsem došel k tomu, že když jsem nechal svazevku dozrát k vrcholu, spodek přezrál a vypadal na zem. Ale na nějaké agro diskuzi budou i lidi více zasvěcení.

---

Jak je to s užitkem pro včely u hrachu? Teď mi kus od včelína začal kvést celý lán.

Příspěvek: #596

Napsal jsem dotaz vyrobci osiv,zda by mi sklizen neosvetlil,ci jestli se to jeste potom nejak nedocistuje, a nebo zda by sli na nekaky vzajemne oboustrany vykup. Zatim bez odpovedi.

Příspěvek: #597

Tomaso: Svazenku stačí ostříhat po odkvětu, nechat oschnout a na jaře v kýblu v ruce trochu rozemnout a vysít.
Ve větším by možná šlo i na podzim před zámrazem přejet řetízkovým mulčovačem (rotační sekačkou) a potom projet radličkovým kypřičem a prutovým válcem.

Na mechanizovanou sklizeň mlátičkou se zkusím zeptat v příbuzenstvu, ale myslím, že se bez čističky neobejdeš.

Pepe: Na hrachu si včely nejspíš naberou pyl. Jestli i nektar, tak to záleží, jestli pro ně bude v okolí něco atraktivnějšího.

Příspěvek: #598

Tak vyrobce osiv se mi ozval. Velmi prijemny rozhovor,jen jsem pulce slov moc nerozumel. V praxi se svazenka pred sklizni strika (uz nevim cim), tim se prilepi semeno ke kytce a nepada. Dale kytka po tom sajrajtu uschne,kdyby ne, ucpavala by masa sita kombajnu. Sklizen muze provest jakykoli nam znamy stroj. Oni jakozto prodejci osiv nemuzou vykupovat cizi semena,jejich jsou registrovana a ruci za kvalitu,klicivost a cistotu. Poupravil me kalkulace k seti. Na 1 ha je potreba 15-17 kg semene. Vynos semene z hektaru je nekolik metraku.

Příspěvek: #599

Zdravím, akurát som čítal že tu rozoberáte Phaceliu, Svazenku vratičolistu. A chcel by som sa opýtať, kde by som ju mohol kúpiť? Pretože zatiaľ som na internete nenašiel žiadne ponuky kto by predával semená. Ďakujem

Příspěvek: #600

http://www.zbozi.cz/?q=svazenka+vrati%C4%8Dolist%C3%A1