Příspěvek: #141

Lýkovec jedovatý se vyskytuje převážně na slunných pasekách a v podrostu světlých lesů. Na živý plot se nehodí , s píše jako soliterní keřík. Jeho růst je velmi pomalý a má řídkou korunku.

Příspěvek: #142

čauky chci se zeptat nedaleko včelnice mi začalo kvest asi 30ha pole s hořčici,chci se zeptat jestli meduje a jakej ma med jako řepka?

Příspěvek: #143

Podívej se do encyklopedie rostlin.

Příspěvek: #144

Pokud již má někdo lýkovec a chtěl by ho množit, tak se mi to dařilo vcelku dobře hřížením - spodmí větvičky potopit tak 5cm pod zem, zatížit kamenem a do jara zapustí kořínky a po té odstřihnout od mateční rostliny a přesadit i s balem .

Příspěvek: #145

Čo sú to včelársky významné rastliny? Podľa mňa tie, ktoré poskytujú nektár vo veľkom množstve v danom čase a na danom mieste a všetky kry a rastliny, ktoré opisujete majú skôr náhodný výskyt, preto aj keď sú peľo alebo nektárodajné, nie sú základom nie pre dobré, skôr sú vhodné pre včely ako rozšírená báza pre zber peľu.
Keď už, tak by sme mali snažiť o reprodukciu takých rastlín a stromov, ktoré majú predpoklady dať veľa nektáru a snažiť sa aby ich bolo čím viac. Máme šťastie, že poľnohospodári pestujú vo veľkom nektárové druhy ako je repka olejka, slnečnica, ďatelina a lucerna siata, potom sú to lesy, npr. agát, javory, lipa, v hore malina a smrekovo jedľové porasty na ktorých vošky produkujú vošky medovicu. To je tak zhruba všetko čo sa týka produkcii nektáru a k tomu doplňujúce zdroje v čase mimo hlavných znášok. Škoda, že my ako skupina včelárov to môžeme ovplyvniť len málo. Nie je to môj skepticizmus skôr je to moje presvedčenie, samotní včelári môžu skôr ovplyvniť zdroje na poskytovanie peľu rozmnožovaním a vysádzaním krov do blízkosti včelníc. Anton

Příspěvek: #146

No jo.Pokud polnohospodári tu řepku či podobnou rostlinu zasejí. U nás letos nic.Musel bych někam kočovat a to se mi zatím nevyplatí. Tady několik fotek z dnešního dne ze stráně kde mám včely. Je zajímavé,že z prvního medu co jsem letos vytáčel je cítit,tedy alespoň se mi to zdá,Svízel siřišťový(takový ten žlutě kvetoucí),na kterém nyní včelu ale není vidět.Tři z mnoha dalších včelařsky bezvýznamných rostlin,které mi teď ale hojně navštěvují.

Včela s čmelákem na Pcháči(pěkně voní):


Tady jsou včelky na Chrpě:


Na Bolševníku,jestli se nepletu:


A Chrpy tak jak mi rostou na nehnojené strani.:


Stráň přechází v louku,kde je poměrně dost rozšířený Štírovník,který také hojně navštěvují.Já vím,že velkovčelař nad tím mávne rukou,ale já díky včelaření si teď všímám rostlin,které pro mne byly dříve tabu a baví mne sledovat na čem se včely pasou.Jo mám tam také místa s Třezalkou,tu mají také rády.Jen dodám,že vzdušnou čarou tak 300metrů je les,kam hodně létají,jak jsem sledoval,ale na tyto rostliny,k mému překvapení, rovněž.

Příspěvek: #147

Řepku a podobné v dosahu nemám a jsem velmi spokojený, neb za nejcennější považuji směsku všeho co sama příroda nabízí.

Příspěvek: #148

Vidím to podobně jako Architekt.Mimoto jsem někde četl,že ztráta diverzity rostlin včelám moc neprospívá.

Příspěvek: #149

Miko, zdá sa my, že to čo ty považuješ za nevädzu lúčnu-Centaura jacea- chrpu loučnou je niečo iné, zatiaľ presne neviem čo, ale i dnes som kontroloval kvitnutie nevädzi lúčnej a nevädzi kopijovitej u nás, našiel som len jedince v pukoch-začína kvitnúť. Anton

Příspěvek: #150

Dobrý den,
ač nejsem botanik, chrpa se v naší rodině taky říká jiné květině, ale tuhle pojmenovat neumím

Omlouvám se, nedalo mi to a trošku jsem se porozhlédl. Jsou to chrpy, to jen my v rodině v tom máme herberk, říkáme chrpa čekance http://www.naturfoto.cz/lucni-rostliny.html

Příspěvek: #151

(15.07.2011 14:45)Anton Turčáni napsal(a):  Miko, zdá sa my, že to čo ty považuješ za nevädzu lúčnu-Centaura jacea- chrpu loučnou je niečo iné, zatiaľ presne neviem čo, ale i dnes som kontroloval kvitnutie nevädzi lúčnej a nevädzi kopijovitej u nás, našiel som len jedince v pukoch-začína kvitnúť. Anton

Já bych řekl,že je to Chrpa,akorát nevím jaká.Ono jich je více.Zatím jsem neměl čas po tom slídit,která to je.Možná se pletu,ale květ svou stavbou odpovídá chrpě.

Příspěvek: #152

Miko zřejmě se nemýlíš, jde nejspíše o chrpu luční.
Já to dělám takto :
http://www.google.com......zadat .......chrpa.......až naskočí vyhledané linky, kliknout na menu ,,obrázky,,..... naskočí fotky rúzných chrp (možností je víc) a tam tu svoji asi s přehledem najdeš. Stačí nad fotkou chvilku podržet kurzor.
Taky mne trochu zmátla ta barva. říká se přece ,,modrý jako chrpa,, anebo ,,chrpově modrá.....,,
Ty chrpy co mi tady rostou také vypadají trochu jinak než jsem byl zvyklý....... strejda Gúúúúgl říká že to jsou nejspíš chrpy horské. Chrp je více druhú.
Stejným zpúsobem lze zřejmě vyhledat a zobrazit všechny včelařsky významé rostliny.
Takže tak.

Příspěvek: #153

Nevadza lúčna /chrpa/ spolu z datelinou plazivou mi v minulom daždivom roku poskytla jedinú neskorú znášku. U nás na Orave sa komerčné monokultúry nepestujú a tak sme "odkázaní" na lúčnu a lesnú zmes kvetov. Tento rok je priaznivý a po dvoch medobraniach je dobrá perspektíva aj na tretie vytáčanie, ktoré som už spomínal. Na rúbaniskách a medziach už kvitne vrbka a včielky jú taktiež majú radi. Už dlho kvitne komonica lekárska a biela atd.

Příspěvek: #154

Jo je zajímavé sledovat,kde všude se včely pasou.To že je člověk vidí na rozkvetlé třešni či na poli se svazenkou,nebo na jabloni je je všeobecně známé,ale že se jsou i na těch obyčejných kvítkách někde na stráni či v příkopě u cesty už tak známé není.Jinak na těch chrpách jsou běžně k vidění třeba dvě včely na jednom květu a ještě se čmelákem.Navštěvují je fakt fest.Na loukách mi tu a tam roste Bolševník obecný.Sice opravdu sporadicky a nerad ho tam vidím,ale utrhněte jim ho pod nohama,když jsou dvě,nebo tři na jednom květenství. Člověk na to nemá to srdce. Dříve bych ho bez rozmyslu urval. Na jaře stále vyletovaly a nikde jsem nic neviděl a pak jsem si všiml,že pod strání,tam kde kdysi tekl potok,jsou mezi suchou ulehlou travou snad stovky křivatců.Nikdy dříve jsem si jich tam nevšiml.U nás,musím to zaklepat,je této divoké pastvy myslím dost.Louky sečou vesměs soukromníci .Ze třech stran jsme obklopeni lesy a občas i nějaká ta řepka.Ještě abych se naučil včelařit tak ,abych z toho něco měl.

Příspěvek: #155

(15.07.2011 19:58)miko napsal(a):  Já bych řekl,že je to Chrpa,akorát nevím jaká.Ono jich je více.Zatím jsem neměl čas po tom slídit,která to je.Možná se pletu,ale květ svou stavbou odpovídá chrpě.

Ja si myslím, že podľa habitusu tejto rastliny, že je to Sinokvet mäkký-Sinokvět měkký Jurinea mollis. Anton

Příspěvek: #156

To by připadalo v úvahu v případě toho pcháče (Cirsium),jenže tvar poupat neodpovídá Sinokvětu.Navíc se vyskytuje spíše v jižních a teplejších částech Moravy,jak jsem se dočetl, a u vás na Slovensku.Já včelařím v 310m.n.m a ještě jsme taková mrazivá kotlina.U nás je to všechno spožděné.(byla by to ale rarita,protože je ohrožený a chráněný zákonem) Já bych řekl,že to je nějaký běžný druh rostliny.Ty chrpy jsou na těch fotkách zrovna v ne moc ok formě.Jinak mají květy postranách ty střapěčky jako chrpy mívají.Já nejsem zrovna fotograf,takže kvalita snímku není žádná sláva. No je to asi nejspíš jedna z těchto chrp: http://www.naturfoto.cz/vyhledat/?reteze...hledat.y=9

Příspěvek: #157

Miko, nevädze-chrpy majú nízke rozložené byle a na konci rozvetvené, kde vytvárajú 4-6 kvetov, kvet prezentovaný Tebou je celkom iný ako kvet nevädze-chrpy. O inakosti svedčia aj byle kvetov na lúke, sú na vysokej stopke (čo je pre ne typické) na konci ktorej je jeden kvet, výnimočne je byľ rozvetvená nižšie.

V rámci globálneho oteplenia nie je ani 310 m. n.v. nepriaznivá pre jeho výskyt, takže hranice sú pre mnoho rastlín posunuté severnejšie. No aj ja som len náturista, takže aj moje určenie je len laické. Kvet poznám rastie aj u nás, ale najčastejšie na ňom vidím čmeliaka. Anton

Příspěvek: #158

chtěl bych všechny poprosit o radu
uvažuji o vysazení živého plotu kolem zahrady a to z východní strany. Živý plot by měl působit jako větrolam a zároveň jako optická překážka. uvažoval jsem o výsadbě keřů lísky, rychle rostou, je z nich i užitek (pokud není hodně veverek a sojek). Je vhodný i pro výživu včel ? někde jsem četl, že je líska jedním z prvních producentů pylu na jaře.

děkuji za odpovědi

Příspěvek: #159

Myslím, že je to dobrá volba.

Příspěvek: #160

Možná bych to kombinoval i s jívami. Podle toho, jak postupně kvetou ...