Příspěvek: #1721

(18.06.2019 10:17)Jaroslav Stoklasa napsal(a):  Nemáš hľuzy na predaj, alebo mladé rastliny?

To zasadila moja sestra, spitam sa jej.

Příspěvek: #1722

ahoj,
poradíte mi s identifikací tohohle stromku, roste mi za včelínem, děkuji

Příspěvek: #1723

Skumpa ocetna,neskutecny plevel,ale vcely na ni mocne naletuji,hlavne na nektar.Pozor at se nezacne mnozit sama korenovym vymladkem,pak je umorne ji likvidovat.

Příspěvek: #1724

Jak píše JosPr, je to škumpa a doplním, že je to samčí rostlina.

Příspěvek: #1725

V širokém okolí udržovat pravidelně sekaný "angličák",jinak vytvoří slušnou džungli.

Příspěvek: #1726

Díky, googl mi nabídl jen škumpu orobincovou a ta má červený květy, tak jsem si nebyl jistý. Kořenový výmladky tam už jsou, ale je tam celkem zarostlá džungle, včely na ní dost lítají.

Příspěvek: #1727

Ony i kvety ocetne casem zcervenaji a cervene vydrzi na stromcich celou zimu.Rad bych se ji zbavil,ale porad vyhrava.

Příspěvek: #1728

Dnes jsem pozoroval ve voj.prostoru nalet vcel na modre koberce,ktere tam tvori hadinec obecny.Je tam snad vsude,ma kolem metru,odpoledne to jenom hucelo.Predevsim nektar,ale i cerny pyl.Tak jsem zapatral co se o nem vi,a ejhle.Koreny ma az 2 m hluboko.

Příspěvek: #1729

Rusi atd to vysievaju na hektáre na podporu včiel..literatura ale uvadza ze hadinec ma nektar jedovaty (pre cloveka) .. U nas sa bezne vyskytuje a včelami je vyhladavany..

Příspěvek: #1730

Velmi hluboce koření i vojtěška. Jako mladý bojovník místo vojny jsem byl v četě, která měla vybudovat v poli s vojtěškou montážní jámu a lucina měla kořeny přes dva metry hluboko. A ne snad jednotlivé kořínky, ale možná víc hmoty než je nad zemí. Takové zvláštní kořeny, jako slabé cigárko a vnitřní asi 2 mm tlustý "kořínek" byl obalený jakousi světlou "bužírkou", která šla snadno stáhnout - fakt to připomínalo bužírku.

Merkuri tu někde píše, že má chutný med, neznám to. Vím jen, že koření vlemi hluboko a tudíž si stejně jako hadinec "šáhne" pro vodu do hloubky. Meduje i lucina za horka a sucha jako hadinec?

Mimochodem, za největší polední výhně včelami doslova drnčí chrpy. Myslím polní chrpy - plevel v obilí.

Příspěvek: #1731

(24.06.2019 21:23)JosPr napsal(a):  Ony i kvety ocetne casem zcervenaji a cervene vydrzi na stromcich celou zimu.Rad bych se ji zbavil,ale porad vyhrava.

A to je pro změnu samičí rostlina. Ty samčí na fotce se brzy rozpadnou a nic po nich nezůstane.

Příspěvek: #1732

tom.50: V horku a suchu na vyhnojené půdě je pro včely výborný srdečník https://cs.wikipedia.org/wiki/Srde%C4%8D...becn%C3%BD . Kvete až několik měsíců, nektar dává i za sucha ve velkých vedrech a samovýsev ze semínek je bezproblémový. Vždycky jsem si myslel, že to je plevel a překvapilo mě, že ho letos na Flóře v Olomouci jacísi polští zahradníci prodávali - jako mohutné rostliny v květináčích cca 15 cm v průměru.

---

Jiří H.: Jak píšou kolegové, škumpa je plevel a rozrůstá se kořenovými výmladky a je třeba ji sekačkou nebo křovinořezem držet na uzdě. Je schopna poškodit i dlažbu. Ale tam, kde nevadí, tak je to podle nadmořské výšky na koni června a počátkem července super věc pro včely. Za květu škumpy včelami jen hučí. Mám tři hned u včelína a na jedné šištici je třeba i dvacet včel. Výhoda je, že se olisťuje celkem pozdě, dobře snáší zmlazovací řez a na podzim se barví krásně do červena. Pokud nemáte tolik místa, tak doporučuju střižnolistou odrůdu Dissecta. Ta je vysoká do tří metrů a má listy jako kapradí https://previews.123rf.com/images/nickku...secta-.jpg . Jinak pozor, škumpa je vysoce fototoxická. Pokud se potřísníte její smůlou, tak v kombinaci se sluncem to dělá hnusné ekzémy skoro jako bolševník. Takže prořezávat škumpu jen v rukavicích a chránit kůži a oči. Pěstují se vzácně i další druhy škump a některé jsou výrazně jedovaté. Třeba škumpa jedovatá. Je to velmi vzácně pěstovaný malý keřík, který vypadá úplně jinak než škumpa, o které píšu. Ta je tak jedovatá, že když ji třeba v zimě okouše zajíc, tak už ani neodejde a zůstává mrtvý někde poblíž…

Příspěvek: #1733

Děkuju.

O srdečníku to vím. Ukazoval mi ho kdysi na návsi kde žil jeden kámoš, rostl tam prý leta od jeho dětství. Kámoš už není a náves je "uklizeně" zrekultivovaná. Měl jsem za to, že se to množí odkopkem. A mám za to, že je to jako řepík, vypadá a chová se jako plevel, ale zdaleka ne všude chce růst.

Příspěvek: #1734

tom.50: Ano, odkopky také můžete množit. Všude neroste, vadí mu udusaná půda bez živin, ale když jsou živiny, skousne i to. Ideální jsou plochy po hnojištích, kompostech, okraje pastvin, víceméně tam, kde se daří kopřivám nebo bezu, tam všude se většinou bude dařit i srdečníku.

Příspěvek: #1735

Myslím, že většina léčivek je výrazně nektarodárná. Třeba brutnák a kostival násobně předčí lípu, slunečnici. Jenže kde ho nasít takové množství, aby to mělo význam?

Příspěvek: #1736

To by musely být desítky arů, spíš třeba půl hektaru a víc. Ale já myslím, že význam má i tahle drobná roztroušená snůška - když nic jiného tak zpestřuje třeba řepkovou pylovou monodietu. Řepka je jen příklad.

Příspěvek: #1737

Slez, zdroj peľu
Pred domom sa to začína množiť.




Repík lekársky.
Zroj peľu a nektáru.

Příspěvek: #1738

U vás roste řepík jen tak divoce? Tady u nás - Podblanicko a střední Posázaví rozhodně ne.

Příspěvek: #1739

Merkuri ne sléz ale divizna.

Příspěvek: #1740

Divozel a repík ..repíku plné luky u nás v malych karpatoch..a divozel sa začína objavovať tak ako volakedy,chvalabohu,lebo uz sa zdalo ze uplne vyhynie v okolí..