Příspěvek: #41

Sleduji tuto diskusi a nedá mi to, abych nepolemizoval s teorií o elektrostatickém lepení virů na včelu. Účinnost kyselinové clony v úle nijak nezpochybňuju. Ale:
1. včela po opuštění úlu letí i několik kilometrů, pokud je "nasáklá" výpary KM, než doletí k cíly, bude dokonale vyvětraná.
2. Kyselost vyšších organismů, včetně hmyzu, je velice stabilní a mění se jen ve velice úzkém rozmezí. Ty různé teorie o překyselení našich těl a nutnosti detoxu jsou šarlatánství. Při velkém výkyvu na obě strany organismus zpravidla rychle hyne.
3. Pokud vím, šíří se viry mezi lidmi buď kontaktem (žloutenka, HIV), kapénkami, nebo fekáliemi. O elektrostatickém šíření jsem neslyšel a přijde mi to jako nesmysl.
4. Pokud mám v úle clonu z KM, nebo KŠ, vzniká prostředí nepříznivé pro patogeny. To že při tom vymlátím kleštíka, je jedna věc. Ale mravenci, kteří KM produkují a v hnízdě si tuto clonu přirozeně udržují, kleštíka nehubí, tak k čemu to asi dělají?
Mě z toho pořád vychází nejvíc pravděpodobné, že clona KM likviduje nákazu přímo v úle, ne že vytváří "kyselé" včely, na které viry nejdou.
Jen podotýkám, že kdysi dávno jsem vystudoval mikroelektroniku, takže vím víc o té elektřině, než o virech a biologii.

Příspěvek: #42

Já vím asi se vám to nechce zdát, není to jednoduché. Pracuji s KM roky a jiné prostředky jsem taky zkoušel. Ano KM je silný prostředek, a to je třeba respektovat, a následně s ním tak zacházet. Já se snažím vysvětlit, že KM se nemusí používat jen jako bič na roztoče, ale i jako prevenci proti infekci zvenčí. To, že injekční metoda přenosu viru je zásadní taky nepopírám. Roztoče si hlídám. Jen si myslím že si nedovedeš představit, že clona (malá koncentrace KM v úle) má silnější vliv na menší jedince a menší na větší a pokud má delší trvání (v souvislosti s podzimní situací).Nikdy jsem ani nenaznačil že je něco jednoduché.

Příspěvek: #43

Já se zeptám spíše prakticky jako začátečník co včelaří 1 rok, protože nejsem vědomostně tak na výši, abych dokázal diskutovat o tak složitých věcech

V kterém období a jakým způsobem tedy ošetřujete KM včelstva a používáte v roce jen KM nebo i další ošetření něčím jiným?
Děkuji za odpověď

Příspěvek: #44

(23.03.2026 12:03)MíraP napsal(a):  V kterém období a jakým způsobem tedy ošetřujete KM včelstva a používáte v roce jen KM nebo i další ošetření něčím jiným?

Tu mas stranku dotyčného pána Jiri V., dozvieš sa viac o jeho metóde ako a kedy používa KM:
http://www.vcelarstvi-vitamvas.cz/

Příspěvek: #45

Ono spíš vypadá, že kyselina mravenčí, která je poměrně toxická, způsobuje předčasný úhyn poškozených a nakažených včel a tím mechanismem včelstvo ozdravuje.

Příspěvek: #46

Aj chorých matiek,!!!

Příspěvek: #47

@Jirka : jak uz jsem psal, rozhodne si nemyslim, ze to co mam je vseho odolny. Mas vyhodu ze jsi proti me napred 35 se selekci. V mym pripade je to 6-7 lety vcelstvo, ktery jsou na 3x39x17, jen 1x obmena dila jednoho 39x17, jinak test na odolnost na starym dile. Vcelstvo bez izolace, jen osetrovane kyselinama. Z toho jsem zacal i mnozit, Xpravnucky v dalsich ulech se zatim tvari taky OK.
V ramci osetreni KM jsem o matku zatim neprisel, tim nerikam, ze to neni mozny. Samozrejme sama matka muze byt nacata a jako nakazeny delnice ji to muze dorazit.
KM pouzivam na jarni reset vcelstva bez jiskry a tahu na branku (bud to nebo ho zrusit), zpravidla je po resetu OK a v dalsi sezonach taky. V podleti (zari) pak uz jen kdyz se mi nezda prirozenej spad, tak dostane klasickou davku na kuchynsky uterce 4dny KM, 4dny pauza, 4dny KM. Konkretne a bodove.
chose

Příspěvek: #48

Matky z úhynového roku: skrytá hrozba, která se projeví až o rok později
Když v krajině proběhne úhynový rok, většina včelařů má pocit, že se situace uklidnila. Všude se mluví o tom, že „vzduch se vyčistil“, protože zmizely varroabomby, spad roztoče je nízký a včelstva, která přežila, vypadají na první pohled stabilně. A skutečně: z epidemiologického hlediska se po masivních kolapsech prostředí na čas zklidní. Zmizí akutní injekční přenos, reinvaze se zastaví a virový tlak v krajině výrazně klesne.
Jenže právě v této fázi se objevuje problém, který je mnohem méně viditelný, ale o to závažnější. Nejde o roztoče, ani o klasické příznaky varroózy. Jde o matky, které byly oplodněny v předchozím úhynovém roce, kdy bylo trubčí shromaždiště plné trubců s vysokou virovou náloží. Tyto matky mohou být na podzim i v zimě zcela nenápadné, ale nesou si v sobě virovou zátěž, která se projeví až v následující sezóně.
Pohlavní přenos virů je mechanismus, který se v běžné praxi téměř neřeší, protože se oněm neví, přestože může rozhodnout o osudu celého včelstva. Trubec předává matce viry přímo do spermatéky. Matka si tuto infekci nese po celý život a včelař ji nemá šanci odhalit při přidávání ani při podzimní kontrole. Problém se projeví až na jaře nebo v první polovině sezóny, kdy se matka začne chovat jinak, než by měla. Kladení je méně souvislé, mladušky mohou být infikované, včelstvo se nerozvíjí tempem ostatních a celkově působí unaveně (nemá jiskru). A přitom může mít téměř nulový spad roztoče.
To je na celé situaci nejzrádnější. Takové včelstvo nemusí mít ani roztoče, a přesto je v ohrožení. Matka infikovaná pohlavním přenosem virů klade mladušky, které jsou od narození slabé. Sociální imunita se postupně rozpadá, včelstvo ztrácí vitalitu a jakmile se objeví první stres — snůšková pauza, horko, chlad, nebo i malý nárůst roztoče — včelstvo začne padat. A padá rychleji než včelstvo, které má skutečně problém s Varroa. Včelař, který sleduje jen spad, nic nepozná. Včelstvo se může zhroutit během několika týdnů a stát se virovou bombou „z ničeho“.
Další skrytou hrozbou jsou přeživší včelstva, která přežila jen „na hraně“. Ta mohou mít latentní virovou zátěž, poškozené mladušky, roztoče, kteří už v předchozím roce ničily vitalitu. Pokud takové včelstvo vede nepozorný včelař, může se v dalším roce stát novou varroabombou — kvůli roztoči, ale i kvůli virové dynamice, která se rozjede uvnitř oslabeného včelstva.
Existuje však jedna možnost, jak riziko pohlavního přenosu virů snížit — i když nikdy ne zcela odstranit. Je jí včasný začátek chovu matek. Včelstva, která byla v předchozím roce virově zatížená nebo přežila jen na hraně, mají obvykle opožděný jarní rozvoj a trubce produkují později. Na začátku sezóny proto na trubčích shromaždištích převažují trubci ze silných a zdravých včelstev. Matky chované brzy se tak páří v prostředí s nižší virovou zátěží. Tento efekt však není stoprocentní — trubci z okolí mohou přiletět kdykoli a stačí jediný infikovaný trubec, aby matka získala viry do spermatéky. Včasný chov tedy riziko snižuje, ale zcela ho neodstraňuje.
Co tedy může udělat jednotlivý včelař? Nemůže ovlivnit trubce z okolí, jejich virovou nálož ani to, odkud přiletí. Nemůže ovlivnit trubce na shromaždišti ani chování ostatních včelařů. Ale může udělat jednu zásadní věc: včas zkontrolovat loňské matky a včas je vyměnit, pokud se chovají jinak než ostatní. To je jediná reálná prevence, která zabrání tomu, aby se z takového včelstva stala virová bomba v dalším roce.
Vadnoucí matka se neprojevuje dramaticky, ale její včelstvo se nerozvíjí tak, jak by mělo. Kladení je méně souvislé, mladušky jsou slabší, včelstvo zaostává za ostatními, někdy se objeví tichá výměna v nevhodnou dobu a navíc nemusí genetickou chybu odstranit. To jsou okamžiky, kdy je potřeba zasáhnout. Výměna matky včas dokáže celé včelstvo stabilizovat a zabránit pozdějšímu kolapsu — a to i tehdy, když včelstvo nemá téměř žádného roztoče.
Úhynový rok tedy není jen totální konec problému, ale i začátek nové kapitoly, která vyžaduje pozornost. Ani izolace matky toto neřeší. Krajina je čistší, ale matky z virového roku mohou být infikované pohlavně. A právě ty rozhodují o tom, zda bude další rok klidný, nebo zda se z přeživších včelstev stanou nové virové bomby. Jedinou účinnou obranou je včasná kontrola matek a jejich rychlá výměna, pokud se objeví první náznaky vadnutí (ztráta jiskry). To je jednoduchý, praktický a účinný postup, který může zachránit celé stanoviště — a přitom je plně v rukou jednotlivého včelaře.

Příspěvek: #49

Pokud si dobře pamatuju, tak někdo (Leoš Dvorský?) psal že problém s oplodňováním matek nekvalitními trubci řeší brzkým chovem trubců a matek. Do včelstev vkláda brzo trubčí postavené rámky brzo z jara. Ve chvíli kdy se objeví první trubci začne s chovem matek. Úspěšnost oplodnění asi nebude nic moc kvůli počasí, ale matka se nepotká s trubci z nekvalitních včelstev, které mají zpoždění.

Příspěvek: #50

Viry- neviem môj postup boja proti virom /klietkovanie izolacia matiek/ tohto roku dostal trhliny, Neizoloval som matky na začiatku znašky z agatu- zdravotne dôvody- trieštiva zlomenina bedroveho stavca- chodil som na liečbu . ako bolo možne som dal kyselinu štavelovu v pasikoch- ale nie je to ono - pred pár dnami som našiel 2 včelstva už s poškodeným plodom. Takže znovu viry- reakcia bola taka - že som odstranil všetok plod a preliečil- uvidime čo sa bude diať, no čo už -človek mieni a pán boh či vyššia sila mení- nech sa darí-

Příspěvek: #51

Řekl bych, že je ještě celkem dobrá doba na tenhle zákrok a mělo by to pomoct a vše přežít, i když ve slabší kvalitě. Alespon takový jsou moje zkušenosti....o měsíc dýl už by to byla konečná.

Příspěvek: #52

(02.08.2026 7:05)janR napsal(a):  Viry- neviem môj postup boja proti virom /klietkovanie izolacia matiek/ tohto roku dostal trhliny, Neizoloval som matky na začiatku znašky z agatu- zdravotne dôvody- trieštiva zlomenina bedroveho stavca- chodil som na liečbu . ako bolo možne som dal kyselinu štavelovu v pasikoch- ale nie je to ono - pred pár dnami som našiel 2 včelstva už s poškodeným plodom. Takže znovu viry- reakcia bola taka - že som odstranil všetok plod a preliečil- uvidime čo sa bude diať, no čo už -človek mieni a pán boh či vyššia sila mení- nech sa darí-

V takovéto situaci se to dá zachránit s vysokou úspěšností Thymolem (Apiguard ,Thymovar,pásky s thymolem vyráběné doma ) U páskuů s KŠ +G to je horší, protože mají nizkou účinnost.
MK

Příspěvek: #53

Pro JanR,
to, co popisuješ, přesně odpovídá situaci, kdy se viry uplatní přes oslabený plod. Klíckování a izolace matky fungují jen tehdy, když se udělají včas – tedy ještě před tím, než se rozjede virová dynamika v plodu. Když se to nestihne (a u tebe to bylo ze zdravotních důvodů úplně pochopitelné), tak se viry projeví právě tak, jak píšeš: poškozený plod, nerovnoměrný vývoj, larvy, které „neunesou“ zátěž.

Kyselina šťavelová v páscích pomůže na roztoče, ale neřeší oslabení plodu, které už proběhlo. V takové situaci je odstranění plodu a následné přeléčení přesně ta správná reakce. Včelstvo si tím vlastně „resetuje“ vývoj a začne znovu z čistého startu.

Tahle situace je mimochodem velmi častá – a není to chyba včelaře, ale prostě načasování. Viry se uplatní tehdy, když je plod oslabený, a to může být způsobené i krátkou pauzou v péči.

Podrobně jsem to rozebral v knize, kterou jsem letos vydal – hlavně část o tom, proč se viry uplatňují přes plod a proč je načasování zásahů tak kritické. Je tam i vysvětlené, proč některé postupy fungují jen tehdy, když se udělají před rozjezdem virové dynamiky. Pokud chceš, pošlu ti tu kapitolu.

Držím palce, aby se včelstva po odstranění plodu rychle srovnala – většinou to zabere jen pár dní.

Příspěvek: #54

Všechny problémy s úhyny jsou zaviněny tím, že se většina vzdělávací činnosti zaobírá pouze VD . Proto já už žádná periodika o včelách neodebírám, pro jejich nepoužitelnost. Hezké čtení ale použitelnost???? Každý ať si odpoví sám! Přitom o nutnosti řešit roztoče, NC a virozy dohromady přednášel už Leoš Dvorský snad před 20 lety. MVDr. Klíma vám všem dal návod jak se všem těmto problémům bránit, stačí jen vše vymazlit do svých podmínek. Jiří, tvojí knihu jsem zatím jen prolistoval. Jsem rád, že s tebou patřím do skupiny chovatelů, kteří ví jak moc pomáhá včelstvům zvýšená kyselost. Na rozdíl od tebe KM nemám rád a proto postupuji jinak. Takže na závěr: Máte větší úhyny, dobře vám tak! Zdraví R. S.

Příspěvek: #55

A jak prosím zvyšujete kyselost a jak postupujete vy?

Příspěvek: #56

Vyhledávání zde funguje celkem dobře...
Jen tak namátkově:

(17.03.2015 23:40)Jiří V. napsal(a):  Dovolím si zareagovat -
Proč se ptáš na průběh virového onemocnění, zde na fóru nemůžeš dostat kvalifikovanou odpověď. Jen nabyté zkušenosti z praxe. Myslím si, že zde může jen pár včelařů říci svou zkušenost s tlumením příznaků viróz. Však i u lidí se toto řeší složitě – i při šíření vzduchem. Zvláště, když se infekce u včel může dostat nabodáváním při sání hemolymfy. Zatím jsem nezaznamenal, že by bez roztočů proběhla virová onemocnění u mých včel (spojeno vždy s větším množstvím VD). Zatím mi vždy stačila včas podaná KM, ale to už jsem tu psal. Jak pozoruji, ty tomu nevěříš, aniž by sis to vyzkoušel. Musí to být včas zpozorováno a včas musíš zasáhnout. Jiná otázka je, jak virové roky vůbec vznikají. Moje teorie je taková, že na to má vliv právě vyšší výskyt VD v daném roce obecně (mimo jiné vlivy). A že jen delší okyselení prostředí v úle způsobí nepříznivé podmínky pro šíření virů ve včelstvu. Musí to být provedeno již v ranném stadiu nakažení (ještě sotva rozpoznatelné příznaky), později toto ošetření působí jen na VD a včely už nezachrání, protože každá nakažená včela uhyne mimo úl. Zde vyvstává otázka – dá se v takovém roce, jaký byl rok 2014 (virový rok)zvolit nějaký termín pro okyselení úlu? Asi to bude různé – zřejmě podle množství populace VD dříve či později. U mne to loni stačilo 1. Září. To jsem zjistil první příznaky v jednom včelstvu. Kdyby se viry přenášely jen včelami, tak by byly virózy každý rok.
Toto je má zkušenost věřte, nevěřte, ale nekamenujte.

(18.03.2021 20:38)Jiří V. napsal(a):  Kyselejší vodě včely dávají přednost. Podle mých zkušeností se na okyselení zimních zásob hodí právě ta kyselinová clona (KM) v podletí a na podzim. Dělá tím pro včelaře trojí službu redukuje VD, NC a viry. Brzy o tom napíšu na svých stránkách i s návody.

(09.04.2022 18:21)Jiří V. napsal(a):  Alberte odpovím zde po delší odmlce - nemám problémy s úhyny, snad jen nějaká ta stará matka co se vyklade ale to není klasický úhyn umím to jen s KM a daří se mi. V zásadě se řídím tím co jsem napsal níže a stačí to. Kdo nepozná problém zavčas tak je jen divák a ne chovatel.
Zamyšlení nad neustále se zhoršujícím zdravotním stavem našich včelstev.
 Situace, která byla ještě před pár lety – stačilo dodržovat veterinární nařízení ošetření včelstev a nebylo tolik úhynů
 Stačilo dostatečně nakrmit a pak přeléčit
 Žádný výběr včelstev na odolnost proti roztoči – nebyl vůbec iniciován
 Menší spotřeba času na obsluhu včelstev
 Menší počet včelstev na km2
 Zachovalejší krajina a vyšší úživnost pro včely
 Z dnešního pohledu jednodušší včelaření

Okolnosti, které zhoršují zdravotní stav našich včelstev.
1. Zvýšená rozmnožovací schopnost roztoče (vyšlechtěn dosavadním léčením)
2. Téměř neustálé plodování včelstev přes zimu
3. Žádný výběr včelstev na odolnost proti roztoči
4. Nebrakování hodně napadených a neduživých včelstev (to dělá v horším případě příroda)
5. Zhoršené životní prostředí v úle – kontaminovaný vosk, jedy v úlu, zvenčí pak-voda-houby-bakterie a intenzivní zemědělství
6. Převčelená krajina
7. Dovoz cizích včelstev do vaší lokality – zavlečení jiných nemocí nejen moru plodu
8. Nedostatečné zmlazování včelstev
9. Malá včelařova podpora zdravotního stavu a vitality včelstev

Opatření na zlepšení zdravotního stavu našich včelstev.
1. Je třeba našim včelstvům věnovat více starostlivosti a našeho času než dříve
2. Uplatňovat biotechnická opatření ve vedení včelstev, zbytečně nerozbourávat jejich plodové hnízdo
3. Chovat matky od včelstev, které si vybereme pro jejich dobré a osvědčené vlastnosti (málo VD, dobrý zdravotní stav, dlouhověkost matek)
4. Zhoršené životní prostředí v úle se snažit včelám napravovat, ale nestresovat je (obnova díla, desinfekce, okyselení)
5. Začít včelstvům přidávat do zimního krmení to co zvýší jejich přežití (když nezimujeme na medu)
6. Zmlazovat včelstva odebráním plodu – tvorba oddělků
7. Klást důraz na včasné ukončení plodování (včasné zakrmení přidání pomocných doplňků)
8. Monitorovat spad roztoče a snažit se střídat prostředky na redukci roztoče je-li to nutné
9. Nespoléhat na vyšetření zimní měli

Příspěvek: #57

To byl dotaz s prosbou na pana Stonjeka- zkusím hledání. Stránky pana Jiřího V. mám přečtené, zalistoval jsem i v jeho knize, zatím nebyl čas ji přečíst celou.

Příspěvek: #58

Kluci, ja s vama souhlasim, ale zase kdyz budem piplat a chranit mrzaky kyselinovou clonou treba mravenciny, tak jak se dozvime ze ta linie je citliva na viry atd, kdy by se jinak v prirode eliminovalo ? Nerikam ze je to nesmysl, je to jedna z metod, ano je ucina u Jirky pokud si dobre vzpominam, ale nemam tu selekci.
Linii ted nemyslim BF nebo kranku, je to o vasi smesce na stanovisti, kde ma kazdy vcelstvo jinou jiskru a tah na branku. Podavanim berlicek nebo eliminaci "zivotnich podnetu" ten tah na branku nezjistime. Ano, je to rizikovy.
Neni to kritika zpusobu nebo vasi metodiky, kterou mate pod kontrolou, je to muj pohled na toto konkretni tema.
chose

Příspěvek: #59

Josefe-
Reprodukce roztoče Varroa destructor není dána jen jeho biologií, ale především prostředím, které vytváří včelstvo jako superorganismus. Stabilita mikroprostředí, kvalita krmiček, pachová vrstva i virová dynamika určují, zda se roztoč dokáže úspěšně rozmnožit, nebo zda narazí na přirozené obranné mechanismy včelstva.
Reprodukce roztoče Varroa destructor není dána jen jeho biologií, ale především prostředím, které vytváří včelstvo jako superorganismus. Stabilita mikroprostředí, kvalita krmiček, pachová vrstva i virová dynamika určují, zda se roztoč dokáže úspěšně rozmnožit, nebo zda narazí na přirozené obranné mechanismy včelstva.
V čistém prostředí se daří selektovat linie s vysokou citlivostí krmiček. V českých podmínkách je však prostředí dlouhodobě zatíženo rezidui a citlivý chovný materiál se v takovém prostředí rychle „ztratí“, protože nové generace krmiček se líhnou už v horších podmínkách. Moje pracovní domněnka je, že VSH může být stabilní genetická vlastnost, ale její projevy závisí na kvalitě prostředí, ve kterém se krmičky líhnou. Pokud se prostředí zhorší, jako první se mění pachová vrstva a stabilita mikroprostředí, následně se zhoršuje zdraví plodu a kvalita krmiček. V takových podmínkách mohou krmičky ztrácet čichovou citlivost a VSH se nemusí projevit, i když geneticky existuje. Clona nepůsobí na roztoče jako léčivo, ale jako dlouhodobý impuls, na který včely reagují úpravou svého chování. Po zavedení clony se mění mikroklima v úlu a včely na tuto změnu odpovídají: stabilizací pachové vrstvy, snížením aerosolové zátěže, intenzivnějším čištěním mikroprostředí, zlepšenou péčí o plod a snížením virového šumu. Tyto změny nejsou přímým účinkem kyseliny, ale reakcí superorganismu na dlouhodobě stabilnější prostředí. Clona tak ztěžuje množení roztoče dvěma způsoby:
1.) kyselejším a pro roztoče méně vhodným mikroprostředím, které vzniká jako důsledek dlouhodobého působení KM,
2.) reakcí včelstva – posílením čisticího chování, obnovou čichové citlivosti krmiček vyvíjejících se v čistějším prostředím a následně lepšími projevy VSH.
Tyto dva mechanismy se doplňují a společně snižují reprodukční úspěšnost roztoče. [i]Clona proto není technika, ale nástroj[/i], který umožní zpřehlednit mikroklima v úle natolik, že pak je roztoč lépe identifikovatelný.
To přece za to stojí!

Příspěvek: #60

Bol by odkaz na nejaký zdroj týchto myšlienok?
Myslím si, že ak by to šlo takto jednoducho, tak by sme už dávno problém s názvom klieštik, nepitvali z každej strany.
Ja mám zapamätané od Stevena Martina také, že včely majú na to, aby našli klieštika, ktorý zavítal do úľa z iného včelstva nejaké 2-3 hodiny. Po tomto čase sa pre ne stáva prakticky neviditeľný, lebo jeho pach sa stáva identickým zo včelstvom.