Příspěvek: #21

Dscam dává včele krátkodobou variabilitu imunity, ale není dědičný — aby měla včelí imunita evoluční význam, musela by být změněna DNA matky, což se u DSCAM neděje.

---

Proč izolace matky nepřeruší virový cyklus. Aby se přerušil cyklus DWV, musí být včelstvo až 28 dní absolutně bez plodu a zároveň musí být minimální virový tlak z krajiny. Jenže v době akátu včely létají nejvíc, přinášejí nejvíc medu, mohou přinášet nejvíc virů a kontakt s krajinou je maximální.
Takže izolace matky v době akátu přeruší jen jednu malou část přenosu (mladuška → larva). Hlavní možný virový tlak běží dál. A teď to nejdůležitější, proč clona funguje a izolace ne. Kyselinová clona snižuje množství virů přinesených z krajiny, mění pH prostředí úlu, ovlivňuje elektrostatické nabalování virů, působí kontinuálně a odlehčuje imunitě včelstva.
Izolace matky zastaví kladení, zvýší počet létavek pro sběr, ale neřeší virový tlak zvenku. Virová nálož už ve včelstvu bývá přítomná a izolací matky se nezlikviduje, jen oddálí. A právě to je dnes rozhodující.

Příspěvek: #22

Neviem. Nechcem oponovať Jirkovi a jeho dlhoročnej činnosti v oblasti použivania KM a aj jeho jesennej clony, Len trošku ma prekvapil , s izolaciou matky v čase agatu- či inej hlavnej znašky v tomto období koniec maja -jun, Izolacia -či plodova prestavka- na východ od nás /Ukrajina Rusko/ už asi pred 40 -50 rokmi a aj skôr bola skoro jedinou cestou ako sa zbaviť moru- hnilobe či vapenaty plod a ostatne choroby prevažne včelieho plodu-vo včelstvach - Proste odstranili _-zamačkli matku -a včelstvo sa postaralo o vychove novej matky a napravy plodovania či vyčistenia plodovej časti včelstva Proste plodova prestavka prevažne služi na odstranenie chorých včiel a uprava vyčistenie plodiska- S týchto poznatkov som vychadzal aj ja pri pochodujucich včelach matka ihned putovala do izolatora2 tyždne a na treti týžden pokapom2,5 perc kyseliny štavelovej-plodisko. Tieto včelstva hoc vykazovali ako prve postihnutie virmi- nikdy nepadli- To iste včelstva kde som menil matky metodou tonka turčaniho- pridavanie matky do mednika -plodisko preč čiže bez plodu - tak isto nikdy nepadli- tak som to zakonponoval do mojej činnosti vo včelstvách a vychadza to v celku veľmi veľmi dobre -ako som opisoval-Nech sa darí

Příspěvek: #23

Z toho, čo som napozeral, napočúval a načítal, som si vyskladal tu situáciu s vírusmi takto:
Vírusy vo včelách boli vždy. Prenosom zo včely na včelu sa prenášajú v množstvách x * 10⁶ a prenos je kŕmením, aj keď pri paralýze aj vzájomným kontaktom. Najcitlivejšie na tento prenos sú larvy v prvých štádiách, keď ešte nemajú vyvinutú žiadnu bariéru voči patogénom. Príchodom klieštika vírusy "preskočili" na tento dopravný prostriedok a napríklad DWV sa v klieštikovi už aj množí (a aj jemu skracuje život). Tým, že parazituje na larvách, prenáša infekciu takpovediac injekčne. Takto vírus obíde aj v staršej larve bariéry, ktoré sa jej medzitým vyvinuli. Množstvá, ktoré larva dostáva týmto spôsobom, sú už však niekoľko rádov vyššie x * 10⁹. V larve sa patogén množí ďalej a ak larva má šťastie a narodí sa, tak sama sa stáva silným zdrojom nákazy. V prvých dňoch je z nej krmička a podáva sestrám (ale aj bratom, či matke) množstvá zhruba o rad nižšie ako klieštik, x * 10⁸. U starších lariev vytvorené bariéry môžu časť podaných patogénov potlačiť, no u mladých infekcia nemá prekážku a z nich narodené mladušky budú podobné tým, ktoré ich infikovali. V dôsledku infekčnej krmy sú silno napadnuté aj trúdy a môžu vírus posúvať spermiami. Ale aj matka a môže klásť infikované vajíčka.
No terajší názor vedy (novší iný som nenašiel) je, že ak je v úli na prelome júla a augusta klieštika v množstve cca 10% plodu, čo je cca 1500 kusov, tak tento naštartovaný kolotoč už klieštika ďalej nepotrebuje a beží sám, čo v podstate znamená v jeseni prázdny úľ.
Zachytil som informáciu, že kyselina mravčia pomôže tým včelám, ktoré sú najviac napadnuté vírusmi, ich život, už aj tak krátky, ešte viac skrátiť.
Z toho som ja (píšem ja, ale stratégiu ako včeláriť sme skladali traja kolegovia v bývalej práci, hlavne kolegyňa, ktorá včelárila o 10 rokov dlhšie) usúdil, že ak na vrchole sezóny preruším plodovanie, tak zastavím prenos zo silne infekčných krmičiek na mlaď. Dosiahnem stav, že všetky klieštiky sú foretické a môžem ich počet nejakým vtedy použiteľným spôsobom zredukovať. Časť chorých včiel uhynie vďaka tomuto zásahu (napr. spomínanou kyselinou mravčou), časť uhynie kvôli tomu, že sú silne nakazené, sama. Takáto 24-dňová plodová prestávka môže pomôcť včelstvu vysporiadať sa s nákazou.
Nikde som nezachytil informáciu, že tá kyselinová clona stačí sama o sebe. Rád si však vedomosti dopĺňam, takže ak bude nejaký zdroj, tak s radosťou iné informácie do svojej skladačky doplním.

Příspěvek: #24

(20.03.2026 21:13)zetfly napsal(a):  No terajší názor vedy (novší iný som nenašiel) je, že ak je v úli na prelome júla a augusta klieštika v množstve cca 10% plodu, čo je cca 1500 kusov, tak tento naštartovaný kolotoč už klieštika ďalej nepotrebuje a beží sám, čo v podstate znamená v jeseni prázdny úľ.
Zachytil som informáciu, že kyselina mravčia pomôže tým včelám, ktoré sú najviac napadnuté vírusmi, ich život, už aj tak krátky, ešte viac skrátiť.

veľmi zaujímavé názory, svedčia o tom že si o vírusoch dosť rozmýšľal...

môj súhlas s tým že KM (teda aj tá kyselinová clona) likvidujú "oslabené" mladušky, ktoré klieštik cical v zaviečkovanej bunke , ono mladušky sú obecne voči KM menej odolné, natož ak sú oslabené... tým sa vo včelstve zachovajú hlavne silné, zdravé včely a môže sa obmedziť šírenie vírusov..
ale
tvrdenie o tých 1500 klieštikoch, teda ak je klieštik v 10% zaviečkovaného plodu bude úľ v jeseň prázdny sa mi zdá nie celkom správne, on môže byť prázdny ak je v úli 200-300 klieštikov v ktorých sa namnožili vírusy a naopak 1500 klieštikov ak sú nie nositeľmi vírusov nedokáže zdecimovať včelstvo do úhynu, predsa 90% včiel nebolo v bunkách poškodené, vyliahne sa zdravé a úľ nemá byť prečo prázdny...

Příspěvek: #25

Na členovi rodiny poznám podle očí, barvy obličeje a jiných drobných projevů, že s ním něco je, že mu není dobře. Na cizích lidech je to o něco malinko těžší. Na jiných rasách už to často nemusím poznat - netuším jak vypadají oči nemocného černocha nebo Asiata. Natož abych poznal jak je na tom včela. Pokud není úplně na umření, zjevně se netřese nebo nemá nedorostlý křídla, tak vím prd, jak moc je na tom zle. Jak moc jí ovlivnují např. všudy přítomné viry. Kdyby lidský plod sosaly pěticentimetrový klíštata, tak by se dotyčný po narození a celý život asi necítil moc fajn a s extra oslabenou imunitou a boláky po celým těle, by asi byl náchylný na viry, ne? atd atd ...

Mě jen udivuje, když slyším že "včelky se cítí fajn" že jim "KM nic nedělá" atd atd ... Přitom umíme rozeznat jen to, když je na tom včela hodně špatně. Asi jako kdyby lepra člověku sežrala půlku masa na těle - tak i já pak poznám, že např. takto zdecimovaný Asiat na tom asi není nejlépe.

Příspěvek: #26

BOB napsal - Mě jen udivuje, když slyším že "včelky se cítí fajn" že jim "KM nic nedělá"

Máš do jisté míry pravdu, ale člověk se tou jistou mírou nesmí nechat ukolébat. Když taková pozorování nestačí, pak je třeba hledat dál co pomůže. Já jsem zvolil u KM míru a délku působení s ohledem na výsledek. Vím, že téměř každá látka ve velké dávce může působit jako jed, ale v malé dávce jako lék. Praxe mi ukázala, že lze takto včely úspěšně „držet od virů dál“. Musíme si říct, že neléčím jen včelu, ale průběžně celý superorganizmus a prostředí úlu v určitém čase tedy komplexněji včetně redukce roztoče. Tato metoda mě pomohla odlehčit včelstvo od virů bez ohledu na okolní stav zamoření. Tím nechci tvrdit, že třeba metoda JanaR mu nezafungovala, ale jakého měla trvání už nevím. Nechci někomu brát jeho přesvědčení, jen představuji něco jiného.

Příspěvek: #27

(21.03.2026 9:10)goro napsal(a):  tvrdenie o tých 1500 klieštikoch, teda ak je klieštik v 10% zaviečkovaného plodu bude úľ v jeseň prázdny sa mi zdá nie celkom správne, on môže byť prázdny ak je v úli 200-300 klieštikov v ktorých sa namnožili vírusy a naopak 1500 klieštikov ak sú nie nositeľmi vírusov nedokáže zdecimovať včelstvo do úhynu, predsa 90% včiel nebolo v bunkách poškodené, vyliahne sa zdravé a úľ nemá byť prečo prázdny...

Toto tvrdenie mám z niekoľkých zdrojov. Osobne považujem za najdôveryhodnejší názor profesora Stephena Martina, ktorý sa problematike klieštika venuje prakticky od kedy k nám (teda k ním) táto potvora dorazila. Vzťah klieštik - vírus je tiež jeho doménou. Tak na rýchlo si neviem vybaviť, na ktorom ostrove skúmal tento vzťah, aj to ako rýchlo prevládne v populácii DWV množiaci sa v klieštikovi a aj ten pomer, z ktorého potom dospel k tým počtom včiel.
Je pravda, že ak by vírus v klieštikovi nebol, tak včelstvo asi celkom v pohode dá možno aj 10 000 klieštikov. Vraj tomu tak v minulosti bolo. No nemyslím si žeby sme v našich podmienkach našli úľ, v ktorom by bol typ vírusu, ktorý sa v klieštikovi nemnoží.

Příspěvek: #28

Když viry předběhnou roztoče:
Proč dnes kolabují i včelstva s nízkou infestací Varroa. Včelařská veřejnost je dlouhodobě zvyklá uvažovat v jednoduchém modelu a to – více roztočů → více virů → kolaps včelstva. Jenže dnešní realita je mnohem složitější. V praxi se stále častěji objevují situace, kdy, v úlu je málo roztočů a včelstvo přesto kolabuje. Kolaps přichází rychleji, než by odpovídalo množení Varroa. Viry dnes mohou předběhnout roztoče a hlavní roli v tom hraje alimentární cesta a oslabená imunita včelstva.
Alimentární cesta: první obranná linie včely
Včela má několik bariér, které brání tomu, aby se viry dostaly do hemolymfy. Dokud tyto bariéry fungují, perorální infekce je slabá a viry se šíří pomalu. To byl stav, který platil ještě před dvaceti lety. Co dnes alimentární cestu přetěžuje. Nosema (apidae i ceranae), bakteriální infekce, pesticidy, nutriční stres a virový tlak z krajiny. Když se tyto faktory spojí, alimentární bariéra přestává fungovat, jak má. A pak se stane to nejhorší, že se včely se nakazí potravou stejně rychle jako injekcí. Pak se viry se šíří i bez Varroa — ale jen ve včelstvu s oslabenou imunitou. A to je přesně ten moment, kdy viróza předběhne Varroa. Jedna možnost, jak takovému stavu předejít je právě kyselinová clona, která brzdí vývoj virů. Neříkám, že jediná ale účinná.

Příspěvek: #29

Znie to pekne. Bol by nejaký odkaz na štúdie, ktoré o tomto hovoria...

Lebo ak je toto pravda, tak podľa mňa môžeme nad včelami rovno zlomiť palicu

Příspěvek: #30

Našel jsem těch studií vice, ale např.:
Brandt et al. 2017 – alimentární přenos DWV je rychlý a masivní při oslabené imunitě. Závěry jsou tyto: vědecké studie potvrzují, že viry mohou být primární motor infekce a Varroa až sekundární faktor. Nebo virová nálož může předběhnout roztoče, zejména když je oslabená alimentární imunita.
To se nemusíš tolik bát, stačí pár let používat KM a máš pokoj od virů jak já. Mrkni na mé stránky.

Příspěvek: #31

Jak použít kyselinovou clonu, když u nás v roce 2024 bylo 47 tropických dní (poblíž moravské sahary, máme tu v létě každou chvíli nejvyšší teplotu v republice, hlavně v létě). A na slovensku u maďarských hranic někdo říkal že měl přes 50 tropických dní. KM by se měla používat pokud si pamatuju do 25 stupňů. První termín kdy teplota ten rok klesla pod 25 byla v září až těsně před povodněma, v neděli bylo ještě přes 30, večer jsem jim dal formidol, v pondělí se ochladilo a tuším ve čtvrtek začaly povodně. Ten rok mě trápilo vápenatění, snažil jsem se v problémových včelstvech vyměnit matky oddělky, ale stejně mě padly 4 ze 13. . Po vytočení se snažím používat varomed a pásky s kš. KM si troufnu v létě při ochlazení ve formě formidolu. Ale bývá to až někdy v srpmu. Uvažuju po vytočení jarního medu je odlehčit vybaleným formidolem z mražáku do podmetu.

Příspěvek: #32

Jirko,
mas pravdu, ale takhle porad podavas berlicku a slabsi (citlivou) genetiku vodis za rucicku. Ac jsem kyselinar, cilim konkretne na vcelstvo pri potrebe, jak rika p. Dvorsky, kyseliny nejsou vitaminy.
Jinak s tebou souhlasim, VD je neco jako komar, co pusoby jako vektor nebo urychlovac prenosu
Zkousel jsi to resit az pri potrebe dle stavu napadeni a bez nekolika tydenni kyselinovy clony ?
Videl jsi prednasku Zdenka Klimy ?
Chose

Příspěvek: #33

Včelařím pár kilometrů jihozápadně od Brna a ve svých úlech jsem dával dávky Formivanu v srpnu dlouhodobě i v 33 °C a včely to všechny unesly, ale je to extrém. Formidolem bych to nezkoušel, když už tak ho rozstříhat na 6 dílů, dát je na sebe do zip sáčku zavřít ho. Pak udělat jen otvor o průměru 6 mm a dát shora odpařovat. Proč ale řešit až naléhavý problém v nevhodnou dobu. Proč, když tušíš potíže nepomůžeš včelám již zjara.

Příspěvek: #34

Zdravim - ja som použil KM na liečbu varoa /nie clonu ta sa použiva od septembra tušim/ aj pri 36 C -lenže som ju použil skoro ráno keď ule nie su prehriate a polovičnu dávku 25 ml zvrchu na utierku každy štvrty den celkovo 3 krat aby som pokryl 12dní od zaviečkovania po liahnutie mladej včielky. Proste v auguste začiatkom augusta namiesto iných preparatov na liečbu varoa- v celku dobre včely znašali v pokoji , nič mimoriadne ako mrtvolky či poškodenie plodu nenastalo- len som to daval dalej od plodu na jeden nizky vytočeny mednik 42x17...odpar bol dobry na druhy deň utierky suche odvetrali.

Příspěvek: #35

Pro Josefa Karliaka:
Já mám jiný přístup ochraně včelstev proti virům. Ještě jsem nikde u nás nezaznamenal, že by se někdo zabýval tím, jak reagovat smysluplně na to co příroda navíc „dává“ včelám do života ten zhoršený stav životního prostředí (nejen viry). Všichni hledají cestu přes genetiku, ale včela se s tímto ještě nemohla v minulosti setkat. A navíc všechna včelstva mají citlivou genetiku. Takže nevím, na co navázat, je to pro ni nové. Já chci úspěšně včelařit už nyní. Je mi 80. Nedělám nic jiného, než že jim zhoršené podmínky pomáhám zvládat tak abych ulevil jejich imunitě. Co dělá i lidem lépe – zlepšení životního prostředí. Co dělám já – necpu jim léky, ale KM se stejně v malém množství v úle vyskytuje. No a já jsem ji jen do úlu přidal, aby se to virům už nelíbilo. Navíc V současné době clonu dávám na jaře a po sundání medníku dle potřeby (úhynové roky). Navíc nechci jít s někým do sporu, já mám jasno.

Příspěvek: #36

Zdravím Jirko! Souhlasím s tebou, že okyselení plodiště dělá včelkám dobře a nejsou samy. Používá se okyselování prakticky ve velkovýrobě telata drůbež králíci a ještě by se něco našlo. Navíc i med je dost kyselý 3,5 až 5.5 ph. Cukerný roztok má hodnotu kolem 7 ph. Žel pokus okyselovat zimní krmení na 4,5 a porovnávat obě skupiny tak žádný zázrak se nekonal a proto jsem to dál nezkoušel. KM nepoužívám, neboť je to pro mě velmi nesympatická látka, ale jsem připraven, kdyby byl nebo se chystal nějaký průšvih. Śťavelka je na tom líp, ale i tak jsou informace rozporuplné. Thymol se zdá účinný, ale je to stále jenom o VD. Myslím že z celé skupiny kyselin je pro včely nejméně škodlivá, pokud vůbec je kys. mléčná. Zatím zkouším využití zootechniky a mléčnou kdyby se blížil průšvih. Vypadá to zatím dobře, možná, že už jsem blízko nepoužívat chemii vůbec, ale to ukáže budoucnost. Tak držte palce ať to vyjde. Zdraví R. S.

Příspěvek: #37

Kyselina mléčná je z ve včelách používaných organických kyselin nejméně kyselá neboli ve vodě nejméně disociuje. Nejsilnější z organických kyselin je kyselina mravenčí, druhá je potom octová.
Mimochodem nevíte, proč se proti varoa nepoužívá taky kyselina octová?

Příspěvek: #38

@Jirka : jasne, KM se v ulech vyskutuje, ale ne v takovym mnozstvi jak pri dlouhodoby aplikaci KM. Uznavam, ze v 80 (kez bych se 80 dozil) uz neni to hledani genetiky to pravy. Ja se ji priblizil pres problemy a uhyny, resp. se mi puvodni genetika/linie co jsem mel eliminovala a vyslo mi z toho neco zajimavejsiho nez jsem mel puvodne. Coz nerikam, ze je odolny vsemu. Ten rozdil ale je a nebyl by moc videt kdybych zatvrzele lecil at kyselinama nebo tvrdou chemii, Revoluce to neni, evoluce taky ne, ale je to jen moznost se nechat projevit pri nepriznivych podminkach. To bych opecovavanim nebo kyselinovou clonou ja nevidel.
Tim nechci urazet nebo bejt drzej, je to se vsim respektem .
Diky a zatim
chose

Příspěvek: #39

Bavíme se o tom samém? Já jsem dělal chovný výběr již před 40ti lety, jak se začala rozchovávat kraňka, a to i inseminací. To vše mám již za sebou. Doufám, že mi nechceš tvrdit, že dokážeš vyselektovat včelu, která bude umět reagovat na cokoli co ti příroda namixuje a nebudou úhyny. To by se ve světě převčeleném a jen přirozeným výběrem nezdařilo. To, že budeš mít včely odolné na loňské problémy, nemusí včely potkat v dalším roce (neboli jiná nákaza). Ještě jednou – clona při podezření cílící infekce může pomoci zdolat nákazu v pozdním létě a zjara může vyřešit vlastní přehlídnutí chyby. Už mohu předpokládat kolik zavirovaných a „varoabomb“ přežije takový úhynový rok a jsou příčinou kontinuity virové nákazy u takových včelařů, kteří si myslí, že přeživší včelstvo je OK?
Neútočím na tebe.

Příspěvek: #40

(21.03.2026 21:29)Jiří V. napsal(a):  Našel jsem těch studií vice, ale např.:
Brandt et al. 2017 – alimentární přenos DWV je rychlý a masivní při oslabené imunitě. Závěry jsou tyto: vědecké studie potvrzují, že viry mohou být primární motor infekce a Varroa až sekundární faktor. Nebo virová nálož může předběhnout roztoče, zejména když je oslabená alimentární imunita.
To se nemusíš tolik bát, stačí pár let používat KM a máš pokoj od virů jak já. Mrkni na mé stránky.

Ja sa nebojím. Aj keď to celkom pravda nie je. Po skúsenostiach priateľa, ktorý použil v lete kyselinu mravčiu pred dvoma rokmi vo všetkých svojich úľoch a tento zásah ho pripravil o 40% matiek, z toho boli dve plemenné, predsa len nejaké obavy mám.
Skôr mám pochybnosti o tom, že použitie tej kyseliny má tak zásadný vplyv na vírusy, že je vlastne po probléme do tej miery, že sa nemusím zaoberať klieštikom.
V predchádzajúcom poste som písal, ako som si to vyskladal. K plnému textu tej Brandtovej práce sa akosi neviem prepracovať, ale z vycucu čo mi AI z nej ponúka mi nejaká zásadná zmena v mojom názore nevyplýva. Nespochybňoval som, že vírus sa v pohode prenáša vzájomným kŕmením včiel. V predchádzajúcom poste tento spôsob prenosu spomínam.
Avšak na to, aby tie kŕmou odovzdávané množstvá boli také, ktoré vyvolajú vo včelstve chorobu vedúcu k jeho koncu, je podľa iných zdrojov klieštik na štarte zásadným faktorom.
A ak je pravda čo píšem, tak to považujem za šťastie, pretože s klieštikom sa ako tak vysporiadať vieme, resp. môžeme sa v tom zdokonaliť. Ak by sme však vo včelstvách mali eliminovať vírusy samotné, tak až potom by bolo veselo. No a ak by bolo dokázané, že na to stačí tá clona, tak minimálne v USA (kde sú úhyny na úrovni 50% už bežne považované za normál) by clonenie bežalo o 106.
Týmto určite nechcem spochybniť to, že kyselina mravčia môže do istej miery pomôcť. Už som spomenul, že som ju aplikoval aj ja. Len si myslím, že tak jednoduché a univerzálne to asi nebude.
Zdroj na prácu o korelácii klieštik - DWV napr. V. Piou et Al., r.2022, Transmission of deformed wing virus between Varroa destructor foundresses, mite offspring and infested honey bees.