Příspěvek: #1

Viry Viry a zase viry

Může kyselé prostředí ovlivnit, kolik virů včely přinesou z krajiny? První úvaha nad fyzikou letu a virovou náloží.
Včelařství dnes řeší hlavně roztoče. Ale stále více se ukazuje, že skutečným problémem jsou viry, které si včely přinášejí z krajiny. A právě tady může hrát roli něco, o čem se zatím vůbec nemluví: elektrostatika letu včely a pH prostředí, ze kterého včela vyletí.
Nejde o jedinou cestu šíření virů. Hlavní cesta je stále potravou – tedy přenosem virů v pylu, nektaru a trofalaxí uvnitř včelstva. Ale elektrostatika může být další, dosud opomíjený mechanismus, který ovlivňuje, kolik virů se do úlu vůbec dostane.
Včela se za letu nabíjí kladně. Je to známý fyzikální jev. Třením o vzduch získává včela kladný elektrostatický náboj. Ten je dost silný na to, aby přitahoval pylové částice – a stejně tak může přitahovat i jiné mikročástice v ovzduší. Většina virů má při běžném pH negativní náboj. RNA i DNA jsou záporně nabité. Fosfolipidy v obalech virů jsou záporně nabité. Z fyziky tedy vyplývá jednoduchý vztah. Kladně nabitá včela může přitahovat negativně nabité virové částice v aerosolu, pokud nevyletěla ovlivněna clonou.
Co když včela vyletí z kyselejšího prostředí? Kyselé prostředí mění povrchový náboj částic. Viry mají tzv. izoelektrický bod – při nižším pH se jejich náboj blíží nule. Zároveň se mění i iontová vrstva na povrchu včely. To může znamenat, že včela vyletující z kyselejšího prostředí má jiný povrchový náboj a může přitahovat méně virových částic než včela vyletující z prostředí neutrálního.
Nejde o náhradu hlavní cesty přenosu virů potravou, jde o další možný faktor, který může ovlivnit celkovou virovou nálož.
V praxi pozoruji, že kyselinová clona (KM) dlouhodobě pomáhá nejen proti roztoči, ale i proti virovému tlaku. Dlouho jsem si nedokázal vysvětlit proč. Jedna z možností je právě tato fyzikální rovina, že včely z kyselejšího prostředí mohou přinášet méně virů z krajiny.
Neříkám, že je to hotový fakt. Je to hypotéza, která vychází z fyziky, chemie a dlouhodobého pozorování v provozu.
Ale pokud by se potvrdila, byl by to silný argument pro to, aby se kyselina mravenčí používala déle než jen 4 dny, jak je dnes běžné.
Proč to píšu:
Včelařství potřebuje nové úhly pohledu. Nejen biologické, ale i fyzikální. A právě elektrostatika letu včely může být jedním z faktorů, který ovlivňuje virovou nálož ve včelstvu víc, než si dnes uvědomujeme.
Toto je první vlaštovka.
Hypotéza, která si zaslouží další rozpracování a diskusi.

Příspěvek: #2

Uvědomuji si, že toto téma může zajímat více včelařů, a proto bych poprosil pána Goro jestli by toto téma nezaložil. V jak to dělám já by to spíše zaniklo, proto navrhuji „Viry viry a Kyselinová clona“, měl bych nachystáno pokračování.

Příspěvek: #3

Zdravím- viry a ich kombinácia dajme tomu s nosema cerrana je dá sa povedať už skoro celosvetový problem, možno tohto roku resp tuto zimu sa niečo udialo , že nie sú take masivne uhyny ako v minulých rokoch myslím na Slovensku neviem ako v Čechach.
neviem sa vyjadriť k prekyslenosti prostredia v uli Jirko myslel zrejme obdobie podla jeho článkov od septembra do bezletovej časti sezony roka- braniac vstupu virov z vonkajšich vplyvov ako su rabovačky či zalietavanie, skušal som to aj ja jednu sezonu v celku v pohode. vitalita včiel bola v poriadku,
trošku chcem upozorniť na zakyslený tak troch octový mierny zapach vônu v sezone po otvorení uloveho priestoru-nie nie je to od kyseliny mravčej skôr si myslím zásoby či plod proste niečo nebolo v poriadku- pred časom/rokmi/ tuším Merkuri spominal vyradovať včelstva s takzvanou mokrym zaviečkovaním medu- proste taketo včelstva vykazovali vysoku skoro 100 perc umrtnosť ku konci sezony- neviem neviem skade sa ten slabý octovy pach naberie vo včelstve. plod v poriadku---Dakujem trochu aby reč nestála

Příspěvek: #4

Dokud nebude zmáknuta diagnostická metoda kvantifikace virů přímo ve včelstvu tak, aby mohl včelař sám monitorovat aktuální zdravotní stav včelstva, nikam moc dál se asi neposuneme. Reakce včelaře na stav, kdy se začnou projevovat při vysoké virové náloži včelstva klinické příznaky je již většinou neúčinná a nevede k ozdravení včelstva. My sice umíme reagovat na roztoče varroa destructor, který se podílí na přenášení virů ve včelstvu, ale neumíme včas reagovat na aktuální virovou nálož ve včelstvu způsobenou ostatními převažujícími faktory přenosu virů, aby jsme předešli kolapsu včelstva. S tím souvisí tzv. preventivní léčba včelstva, aby jsme pokud možno předešli jeho kolapsu, protože víme že viry ve včelstvech jsou, ale nevíme jaká je aktuální konkrétní virová nálož ve včelstvech, tak léčíme raději více. Já jsem dospěl k názoru, že v součastnosti je jediná prevence proti virům ve včelstvech dlouhodobá kyselinová clona kyselinou mravenčí po skončeném medobrání. Ale zároveň nejsem přesvědčen, že tato metoda preventivní léčby je pro včelstvo to nejlepší co s ním můžem udělat.

Příspěvek: #5

Jane ty asi máš toho více ve včelách (nebo mluvíš obecně nevím) ale stav, do kterého jsem dostal svoje včely (myslím zlepšený bez úhynů navzdory okolí) trval min. 3roky. Nevzdal jsem to a nepoužíval dolská léčiva a šlo to. Pak jsem zjistil, že se mi vůbec neobjevují virové příznaky ve včelách i když okolí padalo. Trvalo mi dlouho než jsem přišel na to co píšu nahoře, ale zatím OK. O stylu nebo době nejvhodnějšího vložení clony ještě napíšu až to bude zvláštní kolonka. Jsou to postupné kroky, které normální včelař pochopí.

Příspěvek: #6

Ano je to tak- bojoval bojujem asi 5-6 rokov s virmi- posledne dva roky s celkom dobrými vysledkami s minimom uhynov - resp už to niečo mám odpozorovane čo sa deje , a skušam - to zakyslenie v sezone či ako to nazvať je tiež sprievodným znakom problemoveho včelstva- Pomohli mi Dvorský aj Vy vaša metodika a liečba KM - nebolo to celkom na 100 perc čo sa týka vyzimovania ale to sa dalo čakať- že problem neodide ihneď- veľa mi pomohlo klietkovanie matiek v čase agatu- minuly rok celoplošne- potom to bola paráda- vitalita včiel. žiadna mrtvolka v napajačkách alebo v krmitkach. prekypovali včely zdravím ako už davno si nepamatam- tohto roku iba jedno včelstvo -čo som v zime vysíril a nepustil do sezony- veľa mrtvoliek na snehu pred ulami a v podmete zrejme nosema ceranna možno aj viry v celku silne. Je bolo to na dlhšiu časovu periodu.ĎAkujem

Příspěvek: #7

Ještě k tématu. Brzy jsem poznal, že KM neobsáhne celý prostor. Tak jak jsem to aplikoval (nejhůř se napravovaly silná včelstva), ale časem mi vůbec nevadilo pár roztočů po zimě, protože právě nejúčinnější byla KM v březnu. A pak jsem si opravil názor na účinnost clony v plodu. Podle vzdálenosti od aplikátoru už roztoče v buňce nezabíjí, ale on plnohodnotně netvoří další populaci. To jen na doplnění. Mě ale už nejde o roztoče ty umím „uzdravit“ KM ale nedbám. Vše, co dělám je o virech. Dokud bude infekce z okolí.

Příspěvek: #8

(19.03.2026 16:21)Včelařík napsal(a):  Dokud nebude zmáknuta diagnostická metoda kvantifikace virů přímo ve včelstvu tak, aby mohl včelař sám monitorovat aktuální zdravotní stav včelstva, nikam moc dál se asi neposuneme.

A k čemu to bude dobré? Kam by nás to jako mělo posunout? Jako že vymyslíme další berličku, které se dříve či později stejně zláme?

Příspěvek: #9

v poslednej dobe už vo včelárskej pospolitosti oprávnene prevláda názor, že včely hynú hlavne na vírusové choroby...

Příspěvek: #10

A čím to? Čím jsme se k tomu dopracovali? Nepolámalo se nám někde něco?

Příspěvek: #11

Tvoje jízlivost na zdejších diskuzích začíná být nesnesitelná. Někdy se chováš jako malé děcko.

Příspěvek: #12

Očekával bych odpověď na položenou otázku, aneb diskusi k věci.

Příspěvek: #13

(19.03.2026 20:50)goro napsal(a):  v poslednej dobe už vo včelárskej pospolitosti oprávnene prevláda názor, že včely hynú hlavne na vírusové choroby...

Poslední dobou? To je snad od začátku jasné ne? Ale pořád je to jen díky roztočovi.....

Příspěvek: #14

Podle mě se j_shadow neptá tak jízlivě, možná klepl hřebík na hlavičku, ale jednoduchá odpověď není. Je to soubor okolností zhoršující včelám život, které je třeba objasnit. Asi jsem vymyslel další berličku, která funguje a taky nevím jak dlouho, protože jsem dospěl k názoru, že včela má pouze vrozenou imunitu – bez paměti, bez protilátek. Co to znamená – včela má v sobě viry přirozeně a jen její snížená obranyschopnost spustí nerovnováhu mezi nimi a jeden převládne a zahubí ji. Je jedno, čím se tento mechanismus spustí (roztoč, Nosema, nedostatek atd). Včela již žije na hraně v dnešní době a jsou i včelaři, kteří ji i nevědomky ještě přikládají (dělají si z nich hračku nebo nedostatečně ošetřují). Pak je vysoce nerozumné trvat na nařízené metodice, která neřeší likvidaci přemnožených virů, ale trvá na zimních vzorcích. Těch příčin je více a bude možnost na ně ukázat a postupně napravovat u těch kdo bude mít zájem. Ten, kdo udrží roztoče na uzdě, a má výhodu "čistého okolí" tak si bude chvíli pískat, ale úhyny odvracet bude.

Příspěvek: #15

(20.03.2026 7:03)j_shadow napsal(a):  Nepolámalo se nám někde něco?

ale áno, včely mali rokmi nastavený obranný systém voči vírusom , ktoré sa dostávali do včely alimentárnou cestou..
Dnes sa vírusy dostávajú priamo do hemolymfy včiel po nakúsnutí larvy, pričom vírus od klieštika obíde klasické cesty a dokonca sa niektoré vírusy už dokážu množiť v klieštiku...

No a nakazená mladušky, už sama je šíriteľom vírusov, krmínimi larvy, ktoré majú prakticky nulovú imunitu...

Příspěvek: #16

Goro máš pravdu, asi se s roztočem potkala naše včela v minulosti jen okrajově jestli vůbec.

Příspěvek: #17

Je otázka, jak moc před viry chrání úlové prostředí, kde je propolis.
Podle mne je jinak hlavní příčina rozšíření virů nedostatek pastvy, zejména pylu. Proto třeba pomáhá klíckování matek, protože omezuje plodování a tím omezuje spotřebu pylu. Včely mají možnost donést pyl, který není hned spotřebován na krmení plodu, ale může se uložit do zásoby. A tím budoucí plod po vypuštění matky z klícky je vychován v dostatku pylu a může tak být ozdravený.
Potom by se dost možná mohla vyšlechtit životaschopnější včelstva už jen tím, že by jejich matky v sezóně kladly třeba o třetinu méně vajíček.

Příspěvek: #18

Ano souhlas nedostatek pylu, zásob, je stres pro včelstvo, ale zaklíckování matky nemusí řešit vznik přemnožení virů ve včelstvu i jiným způsobem. Ale použití clony vytvoří v úle kyselé prostředí, které je nepříznivé pro rozvoj virózy v alimentární cestě i v prostoru úlu. Úlové prostředí proti virům je velice nepříznivé právě kvůli déle trvající kyselosti.

Příspěvek: #19

Má včela zkušenost s dnešními viry? Evoluce imunity vs. nový svět
Když dnes mluvíme o virech u včel, často se ptáme: „Proč to dřív včely zvládaly a dnes kolabují?“ Odpověď vede k jedné zásadní věci: jakou imunitu včela vůbec má a v jakém světě vznikla.
Včela nemá virovou paměť jako savci, protože nemá adaptivní imunitu. Nemá protilátky, nemá paměťové buňky, neumí si „zapamatovat“ konkrétní virus a příště reagovat lépe. Má jen vrozenou imunitu, která sice reaguje rychle, je obecná, zakódovaná geneticky a nezdokonaluje se zkušeností. To znamená, že každá generace včel začíná od nuly, jen s tím, co je v genech. Co tedy včela umí -- staré, ale omezené mechanismy.
Včela má několik základních obranných cest, a to RNA interference – rozpoznání a štěpení virové RNA, signální dráhy – obecná odpověď na patogeny a sociální imunita – hygienické chování, odstraňování nemocného plodu, grooming. Tyto mechanismy jsou evolučně staré a konzervované. To znamená, že včela má „zkušenost“ s viry, ale jen na úrovni obecných principů, ne konkrétních dnešních virových komplexů.
Dnešní svět je jiný než ten, ve kterém tato imunita vznikla, imunitní systém včely vznikal v prostředí, kde nemusel být Varroa destructor, kde nebyla tak vysoká hustota včelstev. Kde nebyly syntetické pesticidy, nebyla globální výměna patogenů a krajina byla pestřejší a stabilnější.
Dnes včela čelí virovým komplexům spojeným s Varroa a chronickému chemickému stresu Čelí také vysoké reinfekci z okolí a výživovým výkyvům. Jinými slovy: imunita je stará, svět je nový.
Co z toho plyne pro včelaře -- pokud víme, že: včela nemá virovou paměť, její imunita je omezená a přetížená, virový tlak je nepřirozeně vysoký, pak dává smysl hledat cesty, jak:
• nezvyšovat zbytečně stres zásahy a znásobit kontroly pozorováním zvenčí.
• snížit množství virů, které se do včelstva vůbec dostanou a podpořit rovnováhu, ne boj na hraně kolapsu.
Proto má smysl uvažovat i o fyzikálních mechanismech (elektrostatika letu), chemických podmínkách (pH prostředí, kyselinová clona) a sociální stabilitě včelstva (minimum zásahů, klid). Ne jako náhradu imunity, ale jako odlehčení systému, který je dnes přetížený.
Včela má „zkušenost“ s viry na úrovni staré vrozené imunity.
Nemá ale zkušenost s dnešním virovým tlakem, který je výsledkem přemnožení Varroázy, chemie, hustoty včelstev a změněné krajiny. Proto je fér říct: včela není slabá, jen žije v prostředí, na které její evoluční výbava nestačí.
A právě tady má smysl hledat nové, ale věcně obhajitelné cesty, jak virový tlak snížit – včetně těch, které vycházejí z fyziky a chemie, nejen z klasické „léčby“.

Příspěvek: #20

Jiří V.: Dovolím si Vás malinko poopravit. I včela vykazuje určitou adaptivní imunitu. Na přelomu tisíciletí bylo zjištěno, že i mnozí bezobratlí dokáží náhodně produkovat v malých množstvích mnoho variant různých variabilních molekul. Když pak taková variabilní molekula rozezná patogen, je organizmem produkována naveliko. Je to podobné jako u nás s imunoglobuliny (IGG), ale my obratlovci od paryb výš to máme zařízené jinak a náhodně produkovaná armáda různých protilátek je mnohem vyšší než u bezobratlých. Mimochodem i mihule a sliznatky, které podle mnohých neměly mít imunitní systém produkující variabilní protilátky, takový mají, i když na úplně jiném principu (LRR) než vyšší obratlovci, ale stejně účinný jako my. Ale zpět k bezobratlým: Patří tam tzv. FREP molekuly (fibrinogen-related proteins) - variabilní proteiny na povrchu buněk i v tekutinách, které chrání plže před motolicemi. Dále to jsou VCBPs (Variable region-containing chitin-binding proteins) bezlebečných a pláštěnců, ti produkují tyto látky ve střevě a pomáhají jim bojovat proti nezvaných hostům. Pro nás jsou ale významné DSCAM (Down syndrome cell adhesion molecule) - variabilní molekuly, které jsou součástí imunity hmyzu a korýšů, zatím není jisté, jestli je mají i pavoukovci. Respektive tyto molekuly jsou u obratlovců i většiny bezobratlých, ale bez variability - nám slouží k poznávání sebe sama. Jen ti členovci to využívají na lov cizích breberek. Dobře jsou prozkoumané u octomilky, ta produkuje z jednoho genu různými kombinacemi kódujících sekvencí skoro 40 tisíc různých variant. Uvádí se, že primárně řeší invazivní bakterie. Jinak jsou opět povrchové i volně v tekutinách.

Toto k tomu říká AI:
Klíčové aspekty Dscam v imunitě včely medonosné:
Receptor pro rozpoznávání vzorů: U korýšů (hmyzu a korýšů) působí Dscam1 jako vysoce diverzifikovaný, hypervariabilní receptor pro rozpoznávání vzorů (PRR) vrozeného imunitního systému a přispívá k rozpoznávání molekul, které nejsou vlastní.
Masivní alternativní sestřih: Gen Dscam včely medonosné prochází masivním alternativním sestřihem, čímž vznikají tisíce potenciálních izoforem – konkrétně 9 variant exonu 4, 52 variant exonu 6 a 19 variant exonu 10. Tento rozsáhlý repertoár je klíčový pro zajištění potenciální diverzity receptorů nebo opsoninů pro rozpoznávání různých antigenů patogenů.
Zapojení imunitní odpovědi: Zatímco některé studie na jiném hmyzu ukázaly smíšené výsledky ohledně změn exprese Dscam po infekci, u včel medonosných byl Dscam1 identifikován jako kandidát pro ladění imunitních odpovědí na specifické patogeny. Studie na příbuzných druzích (komáři) ukázaly, že vystavení různým patogenům mění expresi specifických variant Dscam.